Environmentální výchova v zahraničí – příklady

Environmentální výchova je součástí současného všeobecného vzdělávání a je zaměřena na ochranu a tvorbu životního prostředí. Pojetí environmentální výchovy je širší než přírodovědně založené ekologické výchovy - zahrnuje rovněž sociální, hodnotové a etické zaměření výchovy k aktivní účasti na tvorbě zdravého životního prostředí.

Cíle a principy environmentální výchovy

Hlavním cílem environmentální výchovy je odpovědné environmentální chování, tj. takové chování, kdy lidé berou při svém rozhodování v potaz dopady možných řešení na životní prostředí a zapojují se do aktivit určených ke zvýšení kvality životního prostředí a kvality života. Vyvrcholením výchovného procesu je utváření žádoucích postojů jedince, jeho zájmových orientací a potřeb jako podnětů k jednání. Jde o náročný úkol utvářet a kultivovat hluboký citový vztah k přírodě i ke kultuře a posilovat trvalý zájem o ně.

Environmentální výchova je procesem poznávání životního prostředí, utváření a rozvíjení hodnotících vztahů (postojů) a rozvíjení šetrného a odpovědného jednání. Soustředí se na pochopení vztahů a souvislostí mezi složkami životního prostředí (přírodní, kulturní nebo umělou, sociální), komplexní vyjádření vzájemné podmíněnosti živé a neživé přírody, organismů navzájem, vztahů lidské činnosti a jejích produktů a přírody, včetně poznávání nechtěných důsledků lidských přetvářecích aktivit, jež způsobují devastaci a ohrožení přirozených kvalit vody, vzduchu, půdy, flóry a fauny s následným ohrožením nejen lidského zdraví, ale i existence života na Zemi vůbec.

Ekologická gramotnost

Ekologickou gramotností se rozumí porozumění provázanosti mezi lidským jednáním a jeho širšími sociálními, ekonomickými i environmentálními důsledky. Ekogramotnost lze rozčlenit na složku poznávací (souhrn poznatků o přírodě a jejím fungování, způsob myšlení zaměřený na hledání souvislostí a vnímání procesů), postojovou (projev emocionálního vztahu k přírodnímu prostředí, životní a hodnotové orientace, odpovědnosti za zdraví a dobrý stav prostředí) a činnostní (osvojení si ekologicky odpovědného a šetrného jednání a návyků, aktivní účast na účinné péči o životní prostředí).

Environmentální přístup ke vzdělávání je spojen s překonáváním primitivně egocentrických názorů a preferencí hodnot a s duchovní integrací člověka do přírody a kultury.

Čtěte také: Zahraniční environmentální výchova

Globální rozvojové vzdělávání (GRV)

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech velmi úzce souvisí s konceptem globálního rozvojového vzdělávání (GRV), jemuž je v České republice i v dalších státech Evropy věnována nemalá pozornost. Publikace mj. ukazuje, jak začlenění GRV do výuky ovlivňuje osobnost žáka v oblasti jeho znalostí, dovedností a postojů. Nabízí konkrétní nástroje učitelům, aby mohli jednoduchým způsobem zjistit, jak žáci uvažují o některých globálních problémech, a mohli si tak stanovit cíle pro další práci s nimi.

Příklady metodických materiálů a projektů GRV:

• Objevné cesty a vynálezy (Mgr. P.
• Rodinné příběhy - Čemu by se pradědeček divil? (Mgr. M.
• Rodinné příběhy - Co prozradí fotografie? (Mgr. M.

Zpracovali jsme pro vás výběr metodických materiálů, které neziskové organizace vydaly v posledních dvou letech a které můžete využít ve výuce. Jedná se o poslední příručku GRV z cyklu Bohouš a Dáša. Věnuje se tématu potravinové bezpečnosti. Příručka je výsledkem práce pěti neziskových organizací, které se spolu s 18 základními školami snažily najít odpověď na podtitulovou otázku. Vedle jiného zde naleznete sekci přímo věnovanou globálnímu rozvojovému vzdělávání.

Interaktivní metodické materiály pro pedagogy, ale také žáky a studenty. Vedle různorodých materiálů k výuce lidských práv zde naleznete popis školních projektů, interaktivního komiksu pro studenty, a také popis využívaných metod. Publikace obsahuje metodiky ke dvěma výukovým programům pro žáky 8. a 9. tříd ZŠ, které se zabývají tématem udržitelného cestovního ruchu. Jonáš cestuje klade důraz na vědomí souvislostí a důsledků rozhodnutí, které během cestování děláme. Jedná se o metodiku partnerství škol, kterou společně vypracovaly organizace NaZemi a Multikulturní centrum Praha. Představuje 24 vypracovaných plánů hodin do různých předmětů, které můžete vy a vaše partnerská třída současně realizovat po dobu šesti měsíců.

Role škol a dalších institucí

Na rozvoji teorie a praxe environmentální výchovy se podílí nejen školy, ale i jiné instituce, například střediska ekologické výchovy, která realizují vzdělávací akce pro žáky, studenty, učitele a osvětové programy pro veřejnost. V Česku působí poměrně hodně ekocenter, vy zastupujete Síť středisek ekologické výchovy Pavučina, která mnohé z nich sdružuje. Troufám si říct, že v Česku je tradice a kvalita environmentální výchovy díky ekocentrům na vysoké úrovni.

Škola zapojená do projektu plní určitá kritéria. Má tak možnost získat prestižní certifikát Světová škola a dokázat tak veřejnosti, že je školou, pro kterou je důležité vyučovat o tom, co se v současném světě děje.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Význam praktické výuky a digitálních technologií

Ochota chránit přírodu a životní prostředí úzce souvisí s osobním vztahem k prostředí. Proto environmentální výchova v první řadě vyvádí děti ven ze školy. V přímém kontaktu s realitou se vytváří vztah k přírodě a místu, kde žijeme. Děti zkoumají, jak procesy v přírodě fungují. Starší žáci a studenti hledají řešení lokálních i globálních problémů, učí se dovednosti aktivního občanství.

Digitální technologie umožňují dětem přístup k informacím a datům, usnadňují jejich zpracování a vyhodnocování. Máme k dispozici mapy, na kterých můžeme srovnávat, jak vypadala krajina dříve a jak se změnila, měříme a vyhodnocujeme parametry, jako je například koncentrace CO2 ve třídě, natáčíme reportáže, měříme teplotu povrchů v terénu.

Učení venku

Podle výzkumu České děti venku z roku 2023 (výzkum Nadace Karel Komárek Family Foundation a analytického ústavu STEM) 34 % dětí během výuky netráví venku žádný čas. Střediska environmentální výchovy přinášejí stále nové inspirace a příklady dobré praxe, aby učitele s dětmi vylákala ze třídy ven. Například na webu Učíme se venku za poslední rok přibyly lekce fyziky a chemie.

Mnohé školy a školky budují přírodní zahrady nebo zvelebují ty stávající. Zahrady jsou místo, kam se řada učitelů odváží s výukou dříve než do lesa, protože je to pro ně bezpečné, předvídatelné prostředí. Zahrada je snadno dostupná, není proto problém sem jít třeba jen na jednu vyučovací hodinu nebo na přestávku. Přírodní prvky ve školních zahradách umožňují pestrou výuku, děti tu mohou také pěstovat rostliny nebo vytvářet své vlastní projekty.

Podpora environmentální výchovy

Věřím, že i díky zkušenostem učitelů z ekocenter, zapojení do různých projektů a vzdělávání školních koordinátorů EVVO se na velké části škol environmentální výchova realizuje lépe než třeba před patnácti lety. Školy a jednotliví učitelé ale řeší spousty drobných i větších úkolů, aby se na environmentální výchovu nezapomínalo, pomáhá podpora zvenčí.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Nová výzva je pro ekocentra velkou pomocí, protože poskytuje finance na celé tři roky. To ekocentrům umožní stabilizovat služby a zaměstnance. Velmi významně se také zjednodušuje administrace.

Tématem letošní konference, kterou jsme 24. 10. 2024 v pražském Hotelu Pyramida uspořádali, byla Cesta k environmentální udržitelnosti v rámci mezinárodních projektů Erasmus+. Jedním z hlavních cílů konference bylo inspirovat a motivovat instituce i jednotlivce k integraci udržitelnosti do projektů Erasmus+ i každodenních činností. Program nabídl odborné prezentace s příklady dobré praxe, praktické workshopy a prostor pro diskusi o udržitelných tipech a zkušenostech.

Michal Uhl, ředitel DZS, ve svém úvodním projevu zdůraznil význam odborného vzdělávání jako jednoho z nejdynamičěji rostoucích segmentů. „Udržitelnost a životní prostředí jsou dnes klíčovými tématy v celé Evropě a výzkumy ukazují, že Češi toto téma považují za zásadní. Proto bychom se k němu měli vracet a aktivně jej podporovat."

Uhla za řečnickým pultem vystřídal Václav Velčovský, vrchní ředitel sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF, který zdůraznil: „Udržitelnost by měla být přirozenou součástí našeho každodenního života - a v mnoha ohledech již je. Češi například recyklují nejvíce v celé EU. Udržitelnost patří mezi hodnoty, které má vzdělávání předávat."

Ivana Dobešová, ředitelka Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy Benešov, ve svém příspěvku k účastníkům uvedla, že dlouhodobě usiluje o to, aby její škola dosáhla mezinárodního a nadnárodního významu, což se v posledních letech daří naplňovat. Škola, kterou už přes dvacet let vede, se stala jedinou školou v Česku, která v roce 2020 získala podporu EU pro realizaci projektu Erasmus+ KA3. Tyto projekty se zaměřují na vytvoření center excelence, což představuje významný krok k tomu, aby se škola stala uznávaným lídrem v oblasti odborného vzdělávání a inovací. „Cesta vzdělávat mladé lidi k udržitelnému rozvoji se v poslední době zintenzivňuje a zviditelňuje, ale prolíná se výukou všech oborů, které na škole máme a ve kterých vzděláváme už dlouhou dobu. V současné době je naším nejdůležitějším projektem Erasmus+, aktivita KA3, vytváření center excelence." Jako hlavní přínos projektu vidí Dobešová skutečnost, že se škola úspěšně zapojila do sítě spolupráce s dalšími evropskými vzdělávacími institucemi a firmami z praxe. Díky těmto kontaktům měli studenti i učitelé možnost poznat přístupy v zahraničí a sdílet osvědčené postupy. Další kolo výzev, do kterého se mohou organizace z oblasti odborného vzdělávání a přípravy zapojit, proběhne na jaře roku 2025.

tags: #environmentální #výchova #v #zahraničí #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Recenze kotlů Bohumín
• Udržitelné reklamní bannery
• Rozměry a typy kovových beden na odpad
• Harmonogram Vizovice
• Farma Otešice - ekologické hospodaření