Environmentální otázky, ochrana přírody, znečištění planety a možný konec lidstva reflektují i umělci. Jak se vnímání problémů spojených se životním prostředí za posledních 70 let proměnilo? Jakou roli může umění hrát při komunikaci a řešení klimatické změny?
Nová galerijní dramaturgie se zaměřuje na umělecké a kurátorské projekty, které reflektují aktuální děje v soudobé společnosti a představují umění jako možný nástroj změny a společenské reflexe.
Od pátku 13. února uvádí Kunsthalle Praha ALL THINGS DIGESTING uměleckého dua sikau/pubalova. Výstava se dotýká toho, jak do sebe vstřebáváme prostředí, informace, emoce i nejistoty současnosti. ALL THINGS DIGESTING vychází z procesu trávení, při němž se vnější podněty stávají součástí těla. Galerie 3 na Klárově se až do 11. května promění v organismus, v němž na sebe mohou návštěvníci a návštěvnice nechat působit rytmy, zvuky, vibrace i vůně.
Umělecká dvojice pracuje na pomezí několika disciplín a každá z umělkyň do společné praxe vnáší odlišné odborné zázemí i zkušenosti. Lea Luka Sikau je umělkyně, teoretička a mezzosopranistka s titulem Ph.D. z University of Cambridge. Denisa Půbalová vychází z novomediální umělecké tvorby, environmentální filozofie a kreativního kódování. Jako dvojice sikau/pubalova se dlouhodobě pohybují na průsečíku mediálního umění, experimentálního zvukového divadla a uměleckého výzkumu.
Výstava proměňuje galerii v prostředí pro soustředěné smyslové hraní. Pracuje se zvukem, hmatem, čichem i pohybem a nabízí možnost vnímat svět skrze tělesnou zkušenost.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
„Umělkyně sbírají svědectví, materiály, procesy a staví z nich situace, v nichž rozhoduje vaše vlastní vnímání. Pro mě je to cvičení v poréznosti, v tom, co do sebe pouštíme a co už je příliš. V centru nové výstavy se pomalu otáčí rozměrná platforma instalace zezelenat (2025), jež dává čas vnímat proměny krajiny, hlasů a nálad. Zvuková kompozice, složená z osobních zkušeností respondentů a respondentek veřejné výzvy reagující na environmentální proměny světa kolem nás, vytváří prostor pro naslouchání a vzájemnou empatii. V další multisenzorické instalaci jakmile ladíme (2025) se pozornost obrací k mikrobiálním procesům fermentace a rozkladu a k tichým rytmům neviditelného života zaznamenaným v laboratořích, domácnostech i kuchyních po celém světě. Instalace látková přeměna (2024) pracuje s akustickými a vibračními projevy lidského trávení a pojímá tzv. pocit v břiše jako zdroj tělesné intuice, kterou nelze zcela racionalizovat. Čichová laboratoř realita je zpočátku těkavá (2025) pak uvádí do galerie vůně, jež mohou příchozím spouštět somatickou paměť i zvídavost. Výstavou se zároveň line zvukové vyprávění hlasem kustodky Kunsthalle Praha, které reflektuje dotek jako součást divácké zkušenosti a zviditelňuje instituci jako jedno tělo.
Výstava sikau/pubalova: ALL THINGS DIGESTING bude k vidění od 13. února do 11. května 2026. Otevřeno denně 11-19 h a ve středu 11-21 h.
Co to znamená (a může vůbec existovat) ekologické umění? A jak se umělci ve své práci a životních postojích vyrovnávají s klimatickou změnou a znečištěním planety?
Alarmující zprávy od vědců, tedy těch nejpovolanějších, tak často vyznívají naprázdno. Extrémní výkyvy počasí jsou téměř na denním pořádku a kaskádovým způsobem z toho vycházejí dalekosáhlé důsledky pro veškerý život na planetě. Poslední čtyři roky byly nejteplejší za více než posledních 120 let (tzn. v moderních dějinách meteorologie). V naší krajině je znatelný především nedostatek vody způsobený dlouhotrvajícím suchem v loňském létě a prognózy na letošní rok nevypadají o moc příznivěji. Po celém světě se vedou debaty o možnostech mitigace klimatické změny a adaptace na ní, přesto však velká část společnosti před touto skutečností zavírá oči.
Přehledová přednáška se zaměří na české prostředí v kontextu zahraničního umění a soustředit se bude především na díla posledního desetiletí. Zároveň ukáže možné směry: od politického aktivismu spojeného s úsilím o změnu až po poetičtější vyjádření zaměřené například na přírodu samotnou. Naznačí možná východiska umělců, kteří s environmentální problematikou ve své tvorbě zacházejí a pokusí se vymezit s tím související pojmy.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Tereza Špinková po absolvování studií dějin umění na UMPRUM pracovala především pro kulturní a neziskové subjekty. Každý rok organizuje výstavy v areálu zámku Valeč a od roku 2018 provozuje venkovní projekt Dreamland v pražské Libni. Témata výstav z velké části vycházejí z míst, kde se odehrávají, dotýkají se proměn přírody a (nejen) katastrofické vize budoucnosti. Dále se dlouhodobě věnuje problematice odpadů v environmentálně-společenské rovině a kontextu lokálního i globálního koloběhu nechtěného.
Na přednášce konané v rámci výstavy Plastic Hearth načrtne Tereza Špinková možné odpovědi na tyto otázky.
Galerie Entrance je prvním pražským uměleckým prostorem, jehož program se věnuje cíleně a dlouhodobě problematice ekologické udržitelnosti a péče o životní prostředí. Tuto problematiku vnímáme jako celospolečensky naléhavou a současně velmi komplexní, zahrnující široké spektrum dílčích témat a otázek. Klíčové jsou pro nás hodnoty udržitelnosti a snižování spotřeby, spolupráce a horizontality, diskuse a (sebe)vzdělávání a také význam zpomalení (tzv. slow curating) a upřednostňování kvality před kvantitou.
V rámci činnosti galerie Entrance se řídíme klíčovými feministickými principy jako je spolupráce, sdílení, solidarita a péče. Zaměřením programu galerie nechceme budovat pozici, z níž si budeme nárokovat či dokonce „uzurpovat“ určitý okruh vědění, diskurzu či umělecké praxe. Naší ambicí samozřejmě je generovat kvalitní a výrazný program, nemáme ovšem zájem za každou cenu „konkurovat” dalším organizacím, projektům či jednotlivcům, kteří se vztahují k podobným tématům, protože právě z jejich naléhavosti a významu vyplývá principiální potřeba vzájemné podpory a sdílení.
Snažíme se proto dlouhodobě o navazování a prohlubování vztahů s druhými. Na jedné straně tak chceme vytvářet prostor pro další subjekty z umělecké sféry k prezentaci projektů a způsobů práce, jež se týká životního prostředí, ekologie a přidružených témat a také iniciovat příležitosti k vzájemnému sdílení (celodenní “gathering” - setkání v klášterní zahradě, zaměřené na sdílení praktických zkušeností i teoretických vědomostí).
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
Galerie Entrance byla založena v roce 2005 jako nezisková aktivita, jejímž hlavním cílem je dodnes především prezentace současného umění. V roce 2020 převzala vedení galerie Tereza Jindrová, která s galerií jako kurátorka spolupracuje již od roku 2015, a Veronika Čechová.
Jakými způsoby se nám odhaluje ekologická realita? Kolaborativní mezioborový výstavní projekt Zesílení v pražské Galerii NoD otevírá téma ekologie jako spletitou síť bytí: nepohodlně blízkou a zároveň i určující.
Zesílení představuje tři volné autorské dvojice (Daniel Vlček & Antonín Gazda, Jiří Suchánek & Pavla Beranová, Lukáš Likavčan & Selmeci Kocka Jusko), jejichž práce - vznikající v mezioborovém dialogu - ohledávají principy a situace ekologické reality na škálách běžně nedostupných lidské percepci a tradičním civilizačním perspektivám.
Interdisciplinární koncepce výstavy navazuje na iniciační projekt kurátorek Lucie Drdové a Márie Gálové Confluence v benátské galerii Marignana Arte, která proběhla během Benátského Bienále 2024. Současně výstava rozvíjí uměleckou rezidenci Daniela Vlčka v Benátské laguně z roku 2023, kde se pro něj „laguna“ stala modelem ekologického superorganismu - tj. Aktuální výstava v Galerii NoD, jejíž prostorové řešení zasazuje kurátor výstavy Pavel Kubesa do rámce laboratorního prostředí, tento výzkum rozšiřuje do kolaborativního multimediálního pole, které osciluje mezi site-specific instalací a laboratorní situací. Jednotlivé umělecké intervence ve formální i technologické rovině rozvíjí centrální pojem výstavy, tj. pojem amplifikace.
Pragovka Gallery vstupuje do nové výstavní sezóny, kterou propojuje společné téma „vzájemné výhody“ - od klimatických zásahů do počasí, přes městský život holubů až po společenské maskování a mezigenerační zkušenost. V roce 2026 zde proběhne celkem 11 výstavních projektů.
„Téma vzájemné výhody jsme zvolili ve volné návaznosti na témata růstu a nerůstu či zdrojů v předchozích letech. Opět ho v rámci celoroční činnosti zkoumáme z různých úhlů pohledu, důraz je ale kladen na význam péče, reciprocity a sdílené odpovědnosti pro fungování současné společnosti.“ vysvětluje Veronika Přikrylová, zástupkyně kurátorského týmu Pragovka Gallery.
Výstavní projekt polské kurátorky Joanny Glinkowské Jak mluvit s oblačníky se prostřednictvím různých uměleckých přístupů zaměřuje na vodu, počasí a klima. Výstava připomíná, že technologický pokrok sám o sobě nemůže nahradit proměnu našeho vztahu k životnímu prostředí ani zabránit klimatické krizi. Zároveň upozorňuje na to, že téma klimatické změny je někdy využíváno k zastírání škod způsobených přímým a dlouhodobě neudržitelným využíváním přírody.
tags: #environmentální #výstava #umění