Podpora obnovitelných zdrojů v Evropské unii: Výzvy a perspektivy

O podpoře obnovitelných zdrojů energetiky se v Evropské unii diskutuje už mnoho let. Dosud se ale dávala do souvislosti především s bojem proti změnám klimatu.

Evropská komise svým rozhodnutím ukončit dotace na fosilní paliva do roku 2030 vysílá silný signál trhu i členským státům EU. Tento krok je součástí širší strategie dekarbonizace a přechodu na čisté zdroje energie, jeho realizace vyvolává hodně otázek.

Musíme si uvědomit, že fosilní paliva stále tvoří podstatnou část energetického mixu Evropské unie (EU). Například v roce 2023 činily dotace na fosilní paliva přibližně 34 % všech energetických dotací v EU, přičemž podpora obnovitelných zdrojů energie se pohybovala na úrovni 17 %.

Evropská komise ve své nedávné zprávě upozornila, že celkové energetické dotace v EU vzrostly z 213 miliard eur v roce 2021 na 397 miliard eur v roce 2022, což představuje nárůst o 86 %.

Závislost na dovozu fosilních paliv, především ropy a zemního plynu vystavuje Evropu geopolitickému vydírání a činí ji ekonomicky zranitelnou. Je nutné pokračovat v diverzifikaci zdrojů energie a nevyměnit přitom jednu závislost za jinou. I z bezpečnostních důvodů je klíčové podporovat domácí udržitelnou energetiku a inovativní technologie.

Čtěte také: Evropská unie a obnovitelné zdroje

„Obnovitelné zdroje jsou v současné situaci nejen ekonomicky výhodné, ale i strategické. Integrace obnovitelných zdrojů vede k restrukturalizaci energetických systémů, jmenovitě ke zvýšení flexibility, a v důsledku i odolnosti,“ zdůrazňuje Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu AV ČR, jeden z třicítky vědců a vědkyň, kteří vypracovali obsáhlou analýzu o bezpečnosti obnovitelné energetiky.

Závislost na plynu, ropě a uhlí není otázkou „ideologie“, ale energetické bezpečnosti. Přechod na nízkoemisní zdroje energie si vyžádá nejen masivní investice do infrastruktury, ale i technologické inovace, které umožní stabilní dodávky elektřiny a tepla za ekonomicky únosných podmínek.

Jedním z hlavních rizik předčasného ukončení dotací je zrychlený růst cen energií. Výpadek fosilních paliv bez adekvátního nahrazení jinými stabilními zdroji povede k vyšší volatilitě trhu, čehož jsme svědky téměř každý den. Evropská energetická krize v roce 2022 ukázala, že při nedostatku alternativních zdrojů může dojít k dramatickému nárůstu cen elektřiny a plynu, což zasáhne nejen domácnosti, ale především průmysl.

Další hrozbou je možný útlum energeticky náročných odvětví v Evropě. Výroba oceli, cementu, sklářských či chemických produktů je silně závislá na stabilních a dostupných dodávkách energie.

Evropská komise ve své zprávě apeluje na členské státy, aby více podpořily rozvoj obnovitelných zdrojů a investice do infrastruktury. Důležité jsou masivní investice do výzkumu a vývoje v oblasti ukládání energie, jaderných či vodíkových technologií.

Čtěte také: Podpora pro elektromobily

EU také nemůže jednat izolovaně. Dekarbonizace musí být globálním úsilím, jinak se riskuje pouze přesun emisí do jiných částí světa, kde environmentální standardy nejsou tak přísné. Životní úroveň si chceme udržet a výroba mimo Evropu nejen zvyšuje naši dovozní závislost, ale dokonce zhoršuje životní prostřední i díky dopravě zboží k nám.

Faktem je, že podpora fosilních paliv zatím stále tvoří významnou část celkových energetických dotací, což ukazuje na dlouhou cestu, která před EU ještě stojí. Evropská unie by neměla jednat izolovaně, dekarbonizace musí být globálním úsilím.

Analýza evropských vědců se zaměřuje na bezpečnost energetiky. Analýza dále upozorňuje na nutnost ochrany energetického sektoru před kyberútoky, kterých v poslední době přibývá. Systémy informačních technologií se používají ve všech fázích dodavatelského řetězce elektřiny včetně přenosových a distribučních sítí a výrobců.

„Bez zajištění energetické bezpečnosti nelze mluvit o bezpečnosti Evropy,“ shrnuje poselství analýzy expertů William Gillet, ředitel EASAC pro oblast energetiky.

„Každá investice do udržitelné energetiky je investicí do bezpečnosti.

Čtěte také: Projekt ochrany přírody – financování

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v EU

Některé další země (v grafu jsou označeny *, např. Chorvatsko nebo Itálie) alespoň jednou v letech 2020 až 2024 dovážely více než 10 % spotřebovávané elektřiny. Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (větru, slunce, biomasy a vody) na výrobě elektřiny ze států EU má Dánsko3 (88 % v roce 2024, nárůst o 73 procentních bodů v letech 2000-2024), Česko je druhé nejnižší (17 %) těsně před Maltou. Kromě Dánska došlo k největšímu nárůstu obnovitelné elektřiny v Portugalsku (+56 p. b.), Německu (+52 p. b.), Velké Británii a Nizozemsku (u obou +48 p.

Mnoho států vyváží nebo dováží větší množství elektřiny, Evropská unie jako celek je však v oblasti výroby elektřiny prakticky soběstačná (v posledních letech dováží v průměru méně než 0,2 % spotřebovávané elektřiny).

Nespoléhat se ani na USA. Změnu postojů Spojených států lze sledovat dlouhodobě. Těžit, nebo dovážet? Využívat energii ze slunce nebo větru je k planetě jistě šetrnější než spalovat fosilní zdroje. Jenže i s obnovitelnou energetikou se pojí bezpečnostní rizika.

Zařízení solárních elektráren, větrné generátory i baterie se totiž ve velké míře dovážejí ze zemí mimo Evropu, nejčastěji z Číny. „Hodně se jich nachází právě v geopoliticky nestabilních oblastech, proto by bylo rozumné získávat je od různorodých a důvěryhodných zdrojů a zároveň budovat partnerství s dodavateli,“ píše se ve zprávě.

Téma kriticky důležitých surovin patřilo k hodně diskutovaným, a to právě s ohledem na (ne)soběstačnost kontinentu. Nejde o to, že by u nás suroviny nebyly k dispozici, například lithium by se těžit dalo. Každá těžba ale zasahuje do životního prostředí a podmínek žití v dané oblasti.

tags: #podpora #obnovitelných #zdrojů #Evropská #unie

Oblíbené příspěvky:

• Karel Gott a Těmice
• Kdo platí za odpad v Mostě?
• Klenot lidové kultury
• Napojení odpadu krok za krokem
• Co je okamžitý stav ovzduší?