Environmentální žaloba: Co to je a jak ji podat v České republice?

Vydal podle vás správní orgán povolení ke kácení dřevin, integrované povolení nebo jiné rozhodnutí v oblasti ochrany životního prostředí, které je nezákonné, a vaše odvolání proti němu bylo neúspěšné? Nebo nesouhlasíte s obsahem nově přijatého územního plánu nebo jeho změny? Vy i váš ekologický spolek se můžete bránit pomocí správní žaloby.

Možná zatím není čas na podávání žaloby a samotné rozhodnutí ještě můžete ovlivnit. Pokud se změna, která představuje výrazný zásah do životního prostředí, zatím pouze projednává, můžete se se svým spolkem do probíhajícího řízení zapojit a vyjádřit svůj pohled na věc. Pro více informací navštivte náš manuál Kterých řízení se může váš spolek účastnit? Totéž platí i pro územní plán a zásady územního rozvoje. Ty se liší podle toho, který zákon se na danou situaci vztahuje.

V tomto manuálu se dočtete, jaké podmínky musíte splnit, aby vaše žaloba byla u soudu přípustná a soud se jí musel věcně zabývat.

Podmínky pro podání environmentální žaloby

Aby byla vaše žaloba přípustná, je třeba splnit i další základní podmínky.

• Musíte dodržet lhůtu pro podání žaloby. Žalobu proti nezákonnému správnímu rozhodnutí můžete podat do dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
• Obecně platí, že žalobu je možné podat pouze, pokud vyčerpáte řádné opravné prostředky (proti rozhodnutí se odvoláte).

Pokud se rozhodnete žalobu podat, doporučujeme obrátit se na advokáta.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Účast v řízení a podání žaloby

Správní rozhodnutí můžete zažalovat i tehdy, aniž byste se účastnili řízení, které jeho vydání předcházelo. Podmínkou ale je, že jste se objektivně daného řízení jako účastník účastnit nemohli (zákon s vámi jako s účastníkem nepočítal).

Váš spolek tedy může žalovat vydané rozhodnutí o povolení záměru i v případě, že se ho účastnit jako účastník řízení nemohl (např. proto, že záměr nepodléhal EIA). Nejedná se ale o příliš efektivní obranu. Doporučujeme proto i v případech, že se Váš spolek řízení jako účastník účastnit nemůže, navázat spolupráci s některým z dotčených vlastníků, prostřednictvím kterého budete moci uplatnit své námitky již v průběhu řízení.

Žaloba spolků a jejich práva

Přístup ekologických spolků k soudům byl v minulosti o dost obtížnější, než je nyní. Soudy totiž dříve soudní řád správní vykládaly tak, že spolky mohou být zkráceny pouze na procesních právech (př. na nahlížení do spisu, vypořádání námitek). Tento výklad je ale již překonán. Spolky mohou být za stanovených podmínek dotčeny i na svých hmotných právech. Významný vliv na tento posun v judikatuře mělo mezinárodní a evropské právo, zejména Aarhuská úmluva. Podrobnější informace o jejím dopadu najdete v našem manuálu Mohou spolky ve správních žalobách používat věcné argumenty?

Z aktuální judikatury vyplývá, že členové spolku se mohou prostřednictvím spolku domáhat svého práva na příznivé životní prostředí. Místní vztah spolku k lokalitě, které se napadané rozhodnutí nebo opatření obecné povahy týká. Toto kritérium je bezpochyby naplněno, pokud má spolek na daném území sídlo nebo pokud jsou jeho členové vlastníky dotčených nemovitostí.

Pro oprávnění spolku podat žalobu svědčí ale i to, když obvyklá činnost spolku má lokální opodstatnění - např. Tak tomu bylo i v případě žaloby Frank Bold, která se týkala rozhodnutí o změně integrovaného povolení pro provoz elektrárny Prunéřov. Nejvyšší správní soud zde potvrdil, že Frank Bold je oprávněn žalobu podat. Jeho vztah k území byl dán tím, že prokazatelně (s ohledem na předchozí řízení, jichž se účastnil) vyvíjí činnost související s ochranou přírody a krajiny na celém území České republiky.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Aby mohly spolky hájit před soudem příznivé životní prostředí, mělo by se jednat o spolky, které vyvíjejí činnost v oblasti ochrany životního prostředí. V některých případech může ale jít i o spolky, které nejsou ze své povahy ekologické. Obecně platí, že dlouhodobé působení spolku působí při zkoumání naplnění podmínky zkrácení na právech věrohodněji.

Opatření obecné povahy můžete napadnout žalobou i v případě, že jste proti němu během jeho přípravy neuplatnili námitky či připomínky. Jelikož námitky ani připomínky nejsou řádnými opravnými prostředky, jejich vyčerpání nemůže být podmínkou pro přístupu spolku k soudní ochraně.

Klimatická žaloba v České republice

Dne 21. dubna 2021 byla podána první česká klimatická žaloba. Na prvním místě je třeba zdůraznit, že podání žaloby na stát ve snaze přimět příslušné orgány, aby věnovaly větší úsilí opatřením ke zmírňování změny klimatu, není žádné české unikum. Jde o určitý celosvětový trend posledních let, jímž občané, nevládní organizace či obce vyjadřují svůj nesouhlas s tím, že státy a jejich úřady nečiní dostatečné kroky k dodržení závazků z Pařížské dohody nebo k plnění vlastní vnitrostátní klimatické legislativy.

Právě podaná česká klimatická žaloba není ani jediným soudním procesem, v němž Česká republika, resp. její představitelé, bude případně obhajovat dostatečnost opatření k ochraně klimatu. Česká republika již čelí tzv. klimatické stížnosti podané šesti portugalskými občany ve věku od 8 do 21 let k Evropskému soudu pro lidská práva (Duarte Agostinho a ostatní proti Portugalsku a dalším 32 státům).

Jak žalobci vysvětlili, chápou podání žaloby až jako krajní, poslední možný krok ve svém snažení. Skupina žalobců zahrnuje několik subjektů různých typů. Prvním z nich je spolek Klimatická žaloba ČR, který přípravu žaloby inicioval a vedl. Spolek vznikl v roce 2019 v reakci na nedostatečnou aktivitu státu v přípravě a realizaci opatření proti klimatické změně a ke splnění klimatických závazků.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Druhým žalobcem je obec, a to konkrétně obec Svatý Jan pod Skalou. Dalšími žalobci jsou jednotliví občané, reprezentující skupiny obyvatel různým způsobem dotčené klimatickou změnou: zemědělce, lesníky, obyvatele velkoměsta. Pestrá skupina žalobců zahrnující různorodé aktéry má jednak ukázat, jak široké a rozličné jsou negativní dopady klimatické změny na práva řady typů subjektů (a tedy i jak závažná je nečinnost státu v této oblasti), jednak má při projednání žaloby právní význam při posuzování tzv. aktivní žalobní legitimace a zvyšuje šanci, že žaloba bude projednána tzv.

Byla podána tzv. správní žaloba, a to Městskému soudu v Praze. Další možnou instancí ve vývoji případu je Nejvyšší správní soud, resp. Žaloba nesměřuje proti konkrétnímu aktu nebo jednání státních orgánů, ale státu je vytýkána nedostatečná aktivita. V tomto je směru je tedy žaloba koncipována jako žaloba proti nezákonnému zásahu podle § 82 soudního řádu správního, a je namítána tzv. obecná exekutivní nečinnost v oblasti ochrany klimatu.

Argumenty žalobců

Žalobci podrobně rozebírají mezinárodní závazky České republiky a poukazují na to, že:

1. povinnosti jejich plnění se nelze zprostit tvrzením, že podíl České republiky na změně klimatu je z globálního hlediska zanedbatelný ("Žalobci zároveň preventivně odmítají argument, že z globálního hlediska lze emise skleníkových plynů vznikající na území České republiky považovat za nevýznamné. Každý stát, obzvláště pokud má rozvinutý průmysl, přispívá svou částí ke způsobení nebezpečné změny klimatu, a nese proto i odpovědnost za svou část příspěvku ke změně klimatu."), a že
2. Česká republika se dostala do situace, kdy nemá možnost výběru mezi různými mitigačními scénáři a musí volit radikální řešení snížení emisí. Přitom dosavadní nedostatečnou aktivitou se Česká republika blíží stavu, kdy nebudou plněny mezinárodní závazky, resp. kdy uhlíkový rozpočet České republiky bude vyčerpán.

Podle žalobců strategické dokumenty ani jiná opatření žalovaných zejména neodpovídají právní povinnosti předcházet nebezpečné změně klimatu a nevedou k udržení růstu globální teploty do 1,5 °C, resp. 2 °C. Porušování právní povinnosti přijímat účinná opatření ke snižování národních emisí skleníkových plynů je podloženo např. rozborem cílů Politiky ochrany klimatu ČR, které dle žalobců nejsou v souladu s požadavky Pařížské dohody a povedou k významnému přečerpání uhlíkového rozpočtu České republiky.

Žalobci dále tvrdí, že žalovaní porušili a nadále porušují povinnost přijímat dostatečná opatření k adaptaci na změnu klimatu, tj. opatření směřující k přizpůsobení obyvatel, hospodářství i životního prostředí novým podmínkám. Poukazují na to, že adaptace na změnu klimatu je také jedním ze závazků pramenících z Pařížské dohody a že nedostatečnými kroky žalovaných dochází k porušování povinnosti zabránit zatěžování území nad míru únosného zatížení (§ 11 ve spojení s § 5 zákona o životním prostředí).

Žalobci konkrétně kritizují např. nedostatečná opatření na úseku lesního hospodářství, ochrany vod a zemědělské půdy.

Žaloba je doprovázena řadou důkazních materiálů nebo odkazy na ně.

Vývoj klimatické žaloby

Městský soud v Praze v roce 2022 žalobě nejprve částečně vyhověl, po zásahu Nejvyššího správního soudu (NSS) ji ale zamítl. Jeho druhé rozhodnutí už NSS potvrdil. Zohlednil i právní závěry velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba. ÚS ale poukázal na to, že v Česku momentálně neexistuje zákonná úprava, z níž by ministerstvům plynul závazek provádět konkrétní opatření. Nezanedbávají tedy existující povinnost a nedopouštějí se nezákonného zásahu.

Spolek Klimatická žaloba ČR sdružuje přes 400 osob z celé České republiky, kterým není lhostejná nečinnost státu v ochraně klimatu. Společně s advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti podal spolek Klimatická žaloba a další osoby zasažené klimatickou krizí žalobu na odpovědná ministerstva a českou vládu.

Příběh žaloby se začal psát v dubnu 2021. Tehdy ve spolupráci s advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti podali žalobu na vládu a příslušná ministerstva. Důvodem byla nedostatečná opatření k omezování emisí (mitigaci) a k přizpůsobení se změně klimatu (adaptaci).

V červnu 2022 vydal Městský soud v Praze průlomový rozsudek, kde dal za pravdu v oblasti mitigace a nařídil ministerstvům přijmout ambicióznější cíl: snížit emise o 55 % do roku 2030, v souladu s nařízením EU. V otázce adaptace však soud porušení práva neshledal, a žaloby také zprostil Vládu ČR jako celek. I když byl rozsudek pravomocný, ministerstva se jím neřídila a žádná dodatečná opatření nepřijala, čímž nerespektovala rozhodnutí soudu. Proti ignorování správního rozsudku ze strany ministerstev však v českém právním řádu není ochrany.

V únoru 2023 Nejvyšší správní soud (NSS) původní rozsudek zrušil a vrátil věc k dalšímu projednání. Městský soud v Praze vázaný názorem NSS pak v říjnu 2023 žalobu zamítl. Definitivní tečku za řízením před obecnými soudy udělal NSS v listopadu 2024, kdy žalobu zamítl. Soud se přitom odmítl řídit tehdy čerstvým a zásadním rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva ve věci švýcarských seniorek.

Vzhledem k tomu, že jsou přesvědčeni o trvajícím zásahu do základních lidských práv osob žijících v ČR, podali v únoru 2025 ústavní stížnost. Tu však Ústavní soud v listopadu 2025 zamítl, ale nevyloučil úspěch dalších klimatických žalob v budoucnu.

Dalším krokem je Evropský soud pro lidská práva, kam spolek plánuje podat stížnost v únoru 2026. Věří, že mezinárodní instance potvrdí, že ochrana klimatu je nezbytnou podmínkou pro ochranu lidských práv nás všech.

Důvody podání žaloby

Klimatická žaloba žádá, aby se opatření podnikaná Českou republikou dostala do souladu s cíli Pařížské dohody. V žalobě se namítá zásah do práv (základních lidských práv i jiných subjektivních práv) žalobců způsobený nečinností, příp. nezákonnými zásahy státních orgánů, a také porušování mezinárodních dohod českou státní správou.

Žalovanými jsou Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy a Vláda České republiky.

Možné výsledky žaloby

Když vyhrajeme, může soud státu uložit, aby:

• se zdržel kroků, kterými evidentně ohrozí splnění závazků České republiky v oblasti ochrany klimatu (např. udělováním emisních výjimek největším producentům CO2),
• Politiku ochrany klimatu a další koncepční dokumenty uvedl do souladu se závazky České republiky,
• svůj závazek dle Pařížské dohody upravil způsobem, který zamezí nebezpečné změně klimatu,
• své nástroje ochrany klimatu (např. dotační programy) uvedl do souladu se svými koncepčními dokumenty nebo aby posílil adaptační opatření,
• obětem změny klimatu (např. zemědělcům) byl přiznán nárok na nápravu a pomoc při zavádění potřebných opatření.

V případě úspěchu bude žaloba představovat silný impuls státním orgánům být důslednější při ochraně českých občanů před změnou klimatu, a důležitým precedentem pro obdobné případy u nás i v zahraničí.

Český právní řád však poskytuje relativně omezené prostředky, jak se porušení našich práv z důvodu nedostatečné reakce státu na klimatickou krizi domáhat. Soud pouze nemůže rozhodovat o politických opatřeních sám ani uložit státu přijetí konkrétního opatření.

tags: #environmentální #žaloba #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Více o projevech živé přírody
• Informace o Svozu Odpadu
• Proč je environmentální výchova důležitá?
• Ceník likvidace odpadu v Holýšově
• Co je perfektní kopie ekosystému?