V současné době nabývá pojem stará ekologická zátěž (dále jen ,,SEZ") pozornosti. Tento trend z velké části způsobují masová informační a komunikační média, která ovšem veřejnosti poskytnou pouze část informací.
V úvodu je nezbytné definovat pojem stará ekologická zátěž (dále jen ,,SEZ"), tato definice je dle MŽP: ,,závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.)."
Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce), kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací. Tyto podniky používaly technologie a chemické látky, které byly ve většině případů povoleny, ale které byly nešetrné k životnímu prostředí.
SEZ (stará ekologická zátěž)„Co se týče definice SEZ, zákonná definice neexistuje, nejkomplexněji je definována pro potřeby Operačního programu Životní prostředí,“ uvádí Richard Přibyl, vedoucí oddělení sanace, odbor environmentálních rizik a ekologických škod (OEREŠ), Ministerstvo životního prostředí.SEZ = závažná kontaminace podzemních či povrchových vod, zemin nebo stavebních konstrukcí, která znamená významné riziko pro lidské zdraví nebo složky životního prostředí a současně původce kontaminace neexistuje nebo není znám.Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru - může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika.
V současné době neexistuje žádný zákon, který by upravoval striktně problematiku SEZ. Částečně se tento problém řeší v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, § 42. Další zmínka je v zákoně č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, v platném znění, § 6a. Při samotném odstraňování (sanaci) SEZ hrají roli další zákony (zákon o odpadech, stavební zákon a další).
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Termín SEZ je neoddělitelně spjat s privatizací státního majetku po roce 1991. Stát potřeboval rychle prodat podniky, které však byly plné "ekologických kostlivců". Aby byl tento majetek vůbec prodejný, stát zvolil specifický postup podle zákona č. 92/1991 Sb.. Na oplátku se stát (tehdy prostřednictvím Fondu národního majetku, FNM, dnes agendu spravuje Ministerstvo financí ČR) v tzv. "ekologické smlouvě" zavázal, že nabyvateli proplatí náklady na sanaci.
Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. Zpracování analýzy rizik, příp. Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM.
Základní princip: "Znečišťovatel platí". Základním kamenem evropského i českého práva životního prostředí je princip "znečišťovatel platí" (polluter pays).
Mnoho klientů se nás ptá: "Koupil jsem pozemek, přechází na mě automaticky odpovědnost za starou kontaminaci?" Odpověď je klíčová: Ne. Povinnosti původního škůdce k nápravě škody na životním prostředí automaticky nepřecházejí na nového vlastníka pouhým prodejem nemovitosti.
Problém nastává, když původce (typicky státní podnik z 80. let) už desítky let neexistuje a nemá právního nástupce. Ačkoliv obecná odpovědnost automaticky nepřechází, starší speciální zákony tuto situaci řešily nejednotně. Pro vás jako vlastníka to znamená obrovskou nejistotu. Právníci ARROWS mají zkušenosti ze stovek správních řízení a dokážou určit, pod který právní předpis vaše situace spadá.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Aktivně vás zastoupíme u správních orgánů (ČIŽP, vodoprávní úřad) a budeme bránit vaše práva proti neoprávněnému přenesení odpovědnosti.
Existuje několik informačních portálů/serverů, které nám mohou poskytnout bližší informace, především jsou to mapové podklady, případně seznamy apod. Jedním z takových je Národní inventarizace kontaminovaných míst - mapová aplikace, která poskytuje zobrazení kontaminovaných míst v rámci ČR. Na tuto aplikaci navazuje Systém evidence kontaminovaných míst - databáze kontaminovaných míst i s podrobným popisem (lokalita, způsob využití, rizika, sanace, stav řešení a další).
Další možností jsou informační stránky krajů, které mnohdy poskytují ucelené mapové podklady a zaměřují se na svoje územní v rámci SEZ.
Nejdůležitějším zdrojem informací o starých ekologických zátěžích, resp. o kontaminovaných místech obecně je databáze Systém evidence kontaminovaných míst. Jedná se o veřejně přístupnou databázi.
V rámci Operačního programu životního prostředí v současném programovém období (2014-2020) se týká problematiky SEZ -> prioritní osa 3 Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika -> 3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěže -> podpora se týká různých aktivit (např. analýza rizik, sanace, inventarizace), je však nezbytné sledovat stav (datum) příjmu žádostí u jednotlivých výzev a včasně reagovat v případě zájmu. Příjemci takové podpory mohou být z řad podnikatelských subjektů, neziskových organizací nebo třeba obce a kraje.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
Kromě výše uvedeného je možnost využití také Národního programu životního prostředí. Aktuálně je platná výzva č. 6/2016: Odstraňování nelegálních skladů odpadů a sanace havarijních stavů. Prioritní oblast 3. odpady, staré zátěže, environmentální rizika. Mezi podporované aktivity patří: sanace havarijních stavů, sanace SEZ, odstraňování nelegálních skladů odpadů.
Tam, kde neexistuje ekologická smlouva, lze v některých případech použít Operační program Životní prostředí, popřípadě Národní program Životní prostředí.
Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ve věcech životního prostředí. SEZ se věnuje speciální oddělení sanace odboru environmentálních rizik a ekologických škod zabývající se procesním řízením v rámci odstraňování SEZ.
Neziskové organizace (např.: Arnika, Greenpeace) se také zabývají problematikou SEZ. Nejenom že upozorňují na problémy, ale snaží se i aktivně prosazovat jejich řešení a následná nápravná opatření.
Specializované podnikatelské subjekty (např.: Marius Pedersen a.s., SUEZ Využití zdrojů a.s.) zabývající se sanací tvoří další článek řešení problematiky SEZ.
Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí.
V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena.
V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kolem roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány.
Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ) je založen na projektech Ministerstva životního prostředí č. PPŽP/550/3/96, PPŽP/550/3/97, VaV/530/2/98 a VaV/730/1/01. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Od roku 2000 je tato databáze součástí Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M.
tags: #environmentální #zátěž #definice