Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství: Historie a současnost

Ekologické zemědělství je v České republice na vzestupu a je součástí řešení, jak znovu oživit krajinu, zpomalit ubývání živočišných a rostlinných druhů, ochraňovat vodní zdroje a půdu. Zdraví, ekologie, odpovědnost a sociální spravedlnost jsou principy ekologického zemědělství, kterými se může řídit každý z nás.

Biofarmáři pracují tak, aby nezpůsobovali náhlé a drastické změny v ekosystému. Proto se vyhýbají pesticidům a herbicidům běžně používaným v konvenčním zemědělství. Zdravá krajina, biodiverzita a přírodní cykly jsou páteří každé ekologické farmy.

Ekologicky obhospodařovaná krajina je domovem pro volně žijící zvířata. Jejich počet je o 50 % vyšší než v případě konvenčního zemědělství. V okolí ekologických farem se oproti konvenčním nachází o 34 % více druhů zvířat a rostlin. Jedná se často o ptáky, pavouky, opylovače a další hmyz, který přirozeně hubí škůdce. Správná péče o půdu přispívá k ochraně vod a lidského zdraví. Z ekologických polí je vyplavováno o 40-65 % méně dusičnanů.

Historie ekologického zemědělství v ČR

Zásadní posun ve vývoji ekologického zemědělství znamenal rok 1990, kdy byly uvolněny první finanční prostředky na podporu vzniku ekologicky hospodařících podniků. V letech 1990-1991 vzniklo pět svazů ekologických zemědělců, které vypracovaly vlastní směrnice a zajišťovaly pro své členy kontrolu a certifikaci. Dotace pokračovaly až do roku 1992 a byly zřejmě hlavním důvodem nárůstu ploch až na cca 15 tis. ha.

Brzy se ale ukázalo, že je třeba vytvořit jednotné směrnice, kontrolu, certifikaci a označování produkce. Dohodou svazů a MZe ČR byl od roku 1993 zaveden Metodický pokyn pro ekologické zemědělství jako jednotná směrnice EZ v ČR. Dále byl ustanoven Certifikační výbor, Technická komise a zřízen jednotný kontrolní systém a označování produkce logem BIO. Odpovědnou osobou za kontrolu ekologického zemědělství byl MZe ČR jmenován Ing.

Čtěte také: IFOAM a české ekologické zemědělství

Rozhodnutí MZe ČR zrušit dotace způsobilo v letech 1993-1996 stagnaci ploch, ale zároveň mělo pozitivní vliv na kvalitativní rozvoj ekologického zemědělství. Řada podniků hospodařících ekologicky jen z důvodů dotací ukončila svou činnost, počet svazů se redukoval na dva a MZe ČR se věnovalo především přípravě metodických a legislativních kroků a sjednocování celého hnutí.

V roce 1994 bylo rozhodnuto o zavedení jednotné ochranné známky pro biopotraviny a to zejména z důvodů marketingu a zviditelnění produkce na veřejnosti. Velký význam na rozvoj hnutí měla také mezinárodní pomoc. Metodická pomoc celosvětového hnutí ekologických zemědělců IFOAM, finanční i vzdělávací podpora švýcarského sdružení SVWL, pomoc americké Nadace Bratrů Rockefellerových věnnovaná na zahraničního poradce a hlavního koordinátora vývoje pana Bo van Elzakkera i pomoc německé nadace Heinricha Bolla na vydávání knih a informační systémy pro ekologické zemědělství apod.

Od 1.4.1999 je výkonem kontroly ekologického zemědělství v ČR pověřena K.E.Z. o.p.s. Kontrolu provádí zvlášť vyškolení inspektoři, kteří musí splňovat stanovené požadavky na vzdělání a praxi. Vzdělávání a výcvik inspektorů je zajištěn jednak vlastními silami, jednak s kooperací s partnerskými subjekty v zemích EU. Posledními důležitými kroky pak bylo v roce 1998 obnovení finanční podpory pro ekologické farmáře a v roce 1999 vznik nezávislé kontrolní organizace K.E.Z. o.p.s., která je zárukou dodržování přísných pravidel ekologického hospodaření.

V roce 1995 byl český systém kontroly a certifikace akreditován IFOAM (International Federation for Organic Agriculture Movement). Tato akreditace však byla v roce 1997 ze strany Ministerstva zemědělství zrušena, ale na podzim 2000 bylo opět zahájeno akreditační řízení KEZ, o.p.s. u IFOAM. V roce 1995 byla také uzavřena smlouva o supervizi s Bioland Kontrollstelle Bayern (nyní BIOZERT, GmbH, Augsburg), která umožnila vývoz našich bioproduktů do zemí EU. Současně byla zahájena akreditace ČR u EU, která byla završena v únoru 2000 na základě rozhodnutí Rady EU č.548/2000 ze dne 14.3.2000 zařazením České Republiky na listinu třetích zemí EU v souladu s čl.11 Nařízení rady (ES) č. 2092/91 pro oblast rostlinné produkce a zpracování rostlinných produktů.

V roce 2000 došlo ke schválení zákona o ekologickém zemědělství, který stanoví pravidla pro pěstování rostlin a chov hospodářských zvířat, dále pro zpracování, dovoz, vývoz a označování bioproduktů a biopotravin včetně všeobecných požadavků a kontrolních postupů. Zákon je v souladu s platnou legislativou EU, tj. nařízením č. 2092/91/EEC o organické výrobě zemědělských výrobků a značeních takto vyráběných výrobků a potravin, včetně doplňku tohoto nařízení, tj. nařízení č. V prosinci 2001 byla Česká republika zařazena na listinu třetích zemí EU také pro oblast živočišné produkce v souladu s nařízením Rady č. 1804/99., a to nařízením Komise č. 2589/2001, ze dne 27.12.2001.

Čtěte také: Ochrana přírody: Mezinárodní symbol

Současný stav ekologického zemědělství v ČR

Ekologické zemědělství je v České republice na vzestupu. Zatímco v roce 2020 bylo ekologicky obhospodařováno více než 93 tisíc hektarů orné půdy, o rok později to už bylo téměř 103 tisíce hektarů. To je nárůst o 9,7 %. Vyplývá to ročenky Ekologického zemědělství v České republice v roce 2021, kterou nově zveřejnilo Ministerstvo zemědělství (MZe).

Ke konci roku 2021 hospodařilo ekologicky 4 794 farem na výměře 558 124 hektarů, což představuje 15,7% podíl na celkovém zemědělském půdním fondu České republiky. Meziroční nárust ekologicky obhospodařované orné půdy téměř o 10 % (více než 9 tisíc hektarů) svědčí o tom, že ekologicky hospodaří stále více produkčních zemědělců, tedy těch, kteří se zaměřují na pěstování plodin nebo na chov zvířat. Nejvíce ekofarem je v Jihočeském kraji, následuje kraj Plzeňský, Moravskoslezský a Zlínský. Celkový počet ekologických zemědělců meziročně vzrostl o 2,8 % (z 4 665 na 4794). Jako výrobce biopotravin bylo ke konci roku 2021 registrováno 944 podniků, o rok dříve to bylo 865. Meziročně jde o téměř 10% navýšení.

Většina ekologických ploch v ČR leží v horských a podhorských oblastech, nejčastěji jde o trvalé travní porosty. Orná půda nyní tvoří zhruba pětinu celkové výměry ekologických pozemků. V porovnání let 2020 a 2021 vzrostla rozloha ekologických sadů, vinic a chmelnic.

Česká republika patří mezi dvacet zemí světa s největší výměrou půdy v režimu ekologického zemědělství (8. místo v Evropě) a mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch v ekologickém zemědělství na celkové zemědělské půdě (7. místo v Evropě, 5.

Ekologické zemědělství se v ČR rozvíjí tradičně v méně příznivých horských a podhorských oblastech. Dle podílu výměry celkové ekologické půdy na celkové zemědělské půdě vede s 44 % Karlovarský kraj. Podobně jako v předchozích letech následuje kraj Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský a Ústecký. V současné době je ekologickými zemědělci v ČR obhospodařováno více jak 40 % všech trvalých travních porostů, téměř 2 % orné půdy, přes 10 % ploch trvalých kultur (15 % sadů, 5 % vinic a 0,1 % chmelnic). V rámci trvalých kultur dominují sady (86 %), z nichž asi 60 % tvoří sady tzv. intenzivní, tedy produkční a 40 % sady extenzivní.

Čtěte také: Vývoj klimatických dohod

Certifikace a kontrola

Bureau Veritas nabízí kontrolu a certifikaci produktů ekologického zemědělství. K této činnosti jsme pověřeni Ministerstvem zemědělství ČR podle § 29 zákona č. Našimi klienty tak mohou být všichni ekologičtí zemědělci, ekologičtí včelaři, výrobci biopotravin, obchodníci s biopotravinami, producenti a zpracovatelé osiv a krmiv apod., kteří se chtějí registrovat na Ministerstvu zemědělství jako osoby podnikající v ekologickém zemědělství a chtějí své produkty označovat jako produkty ekologického zemědělství v souladu s platnými legislativními předpisy (zákon č. 242/2000 Sb.

Biopotraviny

Potraviny, které vznikly co nejpřirozenějším způsobem, s opravdovou chutí, barvou a vůní. Značka BIO znamená zákonem danou a státem garantovanou certifikaci a kontrolu celého procesu produkce, zpracování a prodeje biopotravin. Biopotraviny neobsahují GMO, mají vyšší obsah antioxidantů, více omega-3 mastných kyselin, nutričně prospěšných látek. Přirozená chuť a vůně jsou v bioproduktech zachovány díky výraznému omezení aditiv, tzv. „éček“, a jsou tak často jedinečné a nezaměnitelné. Z řady studií vyplývá, že biopotraviny mohou pomoci při řešení některých zdravotních problémů a civilizačních chorob.

„Nejzávažnější je situace, kdy jde o pesticidy se stejným mechanismem účinku. Pokud jsou koncentrace jednotlivých látek pod maximálním limitem, výrobek tak vyhovuje stávající legislativě, ale jejich efekt se kumuluje. Ekologicky se můžeme chovat nejen na poli, ale i na našich zahradách nebo při pronájmu pozemků. Krajinu můžeme uzdravovat i každodenním nákupem. Český spotřebitel v průměru za rok utratí pět set korun za biopotraviny.

Když každý z nás hodnotu nákupu biopotravin zdvojnásobí, tak společně vyšleme signál pro další zemědělce, aby začali ekologicky hospodařit. A v krajině to začne být vidět.

Příklady ekologických farem v ČR

• PROBIO obchodní společnost - Staré Město: Firma se datuje od roku 1992 a provozuje tři mlýny, farmu, balírny a sklady. V sortimentu se nachází více než 1 500 bioproduktů včetně osiv, ale i kosmetiky.
• Biofarma Pod Hájkem: Rodinná firma se zabývá produkcí kvalitního hovězího masa s certifikací BIO a výrobou krkonošských specialit z hovězího masa.
• Sady sv. Prokopa: Rodina Jiřího Netíka se zabývá zemědělstvím už po tři generace, zaměřuje se na bioprodukci a Sady sv.

Budoucnost zemědělství

S postupem času se vedle vesnic začínala hojně zakládat města v čele s králem, obyvateli převážně šlechtického původu a pod dohledem církevních hodnostářů. Pokud chceme mít co jíst a kde žít, musíme změnit přístup k zemědělství. Udržitelné zemědělství si můžete představit tak, že jsou chovná zvířata krmena především z produkce vlastní ekologické farmy a ta chová jen tolik zvířat, kolik sama zvládne uživit. Pěstování rostlin bez půdy? Ano. Uvidíme, kam se zemědělství posune v dalších letech. Každá pomoc přírodě se počítá. Ať už se jedná o sázení nových stromů, nebo omezování plastů. Zapoj se i ty.

Nové genomické techniky (NGT) a ekologické zemědělství

Evropská komise zahájila v červenci 2023 legislativní proces k novému nařízení o rostlinách upravených novými genomickými technikami (NGT) s cílem uvolnit pravidla pro některé genové editace. Nařízení je součástí balíčku legislativních návrhů na podporu strategií Farm to Fork a Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, které jsou součástí Zelené dohody pro Evropu.

Přestože Evropská komise návrh obhajuje významnými přínosy, od začátku jej provází kontroverze. Vědecké, zájmové a nevládní komunity jsou v otázce NGT rozděleny. Ani na jednání ministrů zemědělství zemí EU v prosinci 2023 se nepodařilo dosáhnout společného postoje. Země EU se nadále rozcházejí v názorech na řadu sporných prvků, např. NGT musíme vnímat v širším kontextu geneticky modifikovaných organismů (GMO), jejichž historie sahá do první poloviny sedmdesátých let 20. století. GMO definujeme jako organismy (tj. Metoda mutace u GMO spočívá v tom, že jsou do organismu vneseny požadované geny ze stejného druhu, geny jsou deaktivovány nebo je přenesen gen ze zcela jiného druhu (tzv. transgenoze).

Zatímco zástupci agroprůmyslu vítají NGT s otevřenou náručí, tak sektor ekologického zemědělství a aktéři, kteří usilují o ochranu zdraví veřejnosti a životního prostředí, jsou opatrnější. V řadě případů dokonce před NGT varují, nebo je rovnou zcela odmítají. Dále se jeví jako problém uvolnění nových neotestovaných GMO do přírody. Dosud totiž nebyly vyhodnoceny jejich přímé a nepřímé dopady.

Jako zvlášť problematické se jeví zbavení vlád jejich práva zakázat pěstování nových geneticky modifikovaných plodin na svém území* (od roku 2015 zakázalo pěstování GMO již 17 zemí) a vykonávat kontrolu bezpečnosti potravin z nových GMO. Nová legislativa by znemožnila zemědělcům a potravinářskému sektoru, který chce vyrábět konvenční nebo ekologické potraviny, chránit se před nežádoucí kontaminací.

NGT představují riziko také pro evropskou autonomii osiv kvůli hrozbě monopolizace genetických zdrojů prostřednictvím patentů. Zásadní změnu by doznalo ekologické zemědělství, protože návrh obsahuje také zrušení zákazu používání jedné z kategorií GMO v ekologickém zemědělství, což by ohrozilo důvěru spotřebitelů v trh s ekologickými produkty.

V neposlední řadě v kontextu předběžné opatrnosti existují výzvy, které nejsou dořešené v souvislosti s technikou editace genů. CRISPR není účinný u všech druhů rostlin nebo při cílení na některé znaky, které jsou řízeny několika různými geny. Některé plodiny nebo cílové geny vykazují nižší účinnost transformace a editace a nedochází u nich k požadovaným genetickým změnám.

Návrh Evropské komise je založen na slibech průmyslu ohledně produktů, u kterých nedošlo k nezávislému hodnocení udržitelnosti a přínosů. Byla by tak schválena legislativa vytvořená korporacemi, což znamená zásadní ohrožení demokracie.

tags: #mezinarodni #federace #hnuti #ekologickeho #zemedelstvi #historie

Oblíbené příspěvky:

• Rafaelova škola a její vliv na ekologické myšlení
• Stepní trávy v ČR
• Jak vyrobit kvalitní kompost
• Zábava a Relaxace s Motivy Přírody
• Těžební průmysl a ekologie