Uplatnění absolventů environmentálních studií a sociální práce v České republice

Předmětem bakalářské práce je vzdělávání v oboru sociální práce a následné uplatnění absolventů v sociální sféře. Hlavním cílem této práce je analyzovat veřejné a soukromé vysoké školy na území České republiky, které poskytují vzdělávání v oboru sociální práce, zpracovat a představit jednotlivé obory vybraných vysokých škol, jejich specifika a uplatnění absolventů. Sociální práce má u nás dlouhou tradici. Rozvíjela se v duchu křesťanství a zprvu ji vykonávaly hlavně církve a církevní řády, později se formovaly dobrovolnické organizace.

Navrátil uvádí: „Sociální práce je umění, které vyžaduje velikou škálu dovedností. Jde především o porozumění pro potřeby druhých a schopnost pomáhat lidem tak, aby se na naší pomoci nestali závislí. Sociální práce je ovšem také vědou, neboť disponuje teoriemi a dále vytváří nové teorie vysvětlující vznik a řešení individuálních, skupinových a komunitních problémů.“ Obě charakteristiky sociální práce, tj. věda i umění jsou nezanedbatelné. Osobní předpoklady sociálního pracovníka, jeho talent, tvořivost jsou základem.

Vzdělávání v oboru sociální práce má v České republice dlouhou historii, sahající až do počátku 20. století. První kurzy pro sociální pracovníky vznikaly již v této době, například kurz pro ochranu dítek a péči o mládež v roce 1917. Zpočátku se poskytovalo vzdělání v teoretických předmětech (základy práva, somatologie, psychologie, sociologie apod.), které bylo doplňováno exkurzemi do sociálních a zdravotních zařízení a průběžným praktickým výcvikem ve vybraných zařízeních.

Počátky odborných škol pro ženská povolání v Československu sahají do roku 1926. V roce 1927 byla zřízena Dvouletá sociální škola ve Vesně v Brně, po níž následovaly sociální školy v Hořicích v Podkrkonoší, ve Vysokém Mýtě, v Ostravě, Jihlavě a Českých Budějovicích. Absolventky nacházely uplatnění v okresních péčích o mládež, v Masarykově Lize proti tuberkulóze, v Červeném kříži a kromě toho participovaly na sociálních a zdravotních akcích organizovaných státem.

V současné době v České republice probíhá výuka sociální práce na deseti veřejných vysokých školách a jedenácti soukromých vysokých školách. Níže jsou uvedeny příklady veřejných a soukromých vysokých škol, které nabízejí studium sociální práce.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Veřejné vysoké školy

• Univerzita Karlova v Praze
• Masarykova univerzita v Brně
• Univerzita Palackého v Olomouci
• Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Soukromé vysoké školy

• Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha
• Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s.
• Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s. r. o.
• Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s. r. o.

Univerzita Karlova patří k starým evropským univerzitám a je nejstarší univerzitou na našem území. Vysokoškolské studium se realizuje na celkem 17 fakultách. Sociální práce lze studovat na čtyřech svých fakultách - Filozofické fakultě, na Fakultě humanitních studií, na Husitské teologické fakultě a na Evangelické teologické fakultě.

Během bakalářského studia se student seznámí se základy sociologie, psychologie a práva, s teoretickými základy sociální práce, se základy sociální politiky. Masarykova univerzita v Brně je druhou největší univerzitou v České republice a patří k nejvýznamnějším a nejžádanějším vysokým školám u nás. Má devět fakult a sociální práci lze studovat na Fakultě sociálních studií. Nabízí tříleté studium ve stejnojmenném bakalářském studijním programu.

Studijní program Environmentální studia je koncipován interdisciplinárně a svým profilem odpovídá tomu, co je v zahraničí známo jako „environmental humanities“. Studentům umožňuje získání širokého rozhledu v problematice vazeb mezi společností a přírodním světem a schopnosti reflektovat naše výchozí pozice v otázkách problematiky ochrany životního prostředí a přírody. Pozornost věnuje sociálním, ekonomickým, politickým, právním, filosofickým, historickým, religionistickým a dalším souvislostem environmentálních problémů. Studium je výrazně interdisciplinárně zaměřeno. Probíhá tedy jak ve formě tradičních přednášek a seminářů, tak i v podobě praxí, netradičních způsobů výuky a častých exkurzí.

Studenti mají možnost zúčastnit se během studia 100 hodin individuální praxe dle vlastního výběru v organizacích spojených s environmentální problematikou.

Přehled studijních programů

Jak se mám připravit na přijímačky? Určitě neuškodí zkusit si vzorové testy. Mohou slovenští uchazeči absolvovat slovenskou verzi - Všeobecné študijné předpoklady (VŠP) místo OSP? Ne, nemohou. U všech studijních programů nabízených na FSS MU, kromě studijního programu Psychologie - jednooborový studijní plán, se bodová hranice určuje až při přijímací komisi děkana podle úspěšnosti uchazečů, není známa předem. Ale platí, že minimální hranice pro úspěšné složení přijímacích zkoušek je percentil 60. U studijního programu Psychologie - jednooborový studijní plán se bodová hranice určuje až při přijímací komisi děkana podle úspěšnosti uchazečů, není známa předem. Ale platí, že minimální hranice pro úspěšné složení přijímacích zkoušek je kumulovaný percentil 120. Váha pro stanovení přepočteného kumulovaného percentilu je 70 % OSP a 30 % ZSV.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Bez přijímací zkoušky budou do studijních programů bakalářského studia navrženi na přijetí uchazeči, kteří v e-přihlášce do 31. 3. 2025 spolu se žádostí doloží alespoň jednu z následujících skutečností (dokládá se autorizovaná konverze diplomu nebo kopie diplomu ověřená razítkem a podpisem střední školy nebo potvrzení s podpisem a razítkem střední školy):

1. žadatel se umístil do 3. místa v celostátním kole soutěže nebo přehlídky v některé z následujících oblastí:
   1. Matematika a statistika
   2. Fyzika
   3. Chemie
   4. Biologie a vědy o Zemi
   5. Molekulární biologie
   6. Zdravotnictví
   7. Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství
   8. Ochrana a tvorba životního prostředí
   9. Strojírenství, hutnictví a doprava
   10. Elektrotechnika, elektronika a telekomunikace
   11. Stavebnictví, architektura a design interiérů
   12. Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie
   13. Ekonomika a řízení
   14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času
   15. Teorie kultury, umění a umělecké tvorby
   16. Historie
   17. Filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory
   18. Informatika
2. žadatel se umístil do 3. místa v celostátním kole soutěže nebo přehlídky v některé z následujících oblastí:
   1. Problematika voľného času
   2. Matematika, fyzika
   3. Chémia, potravinárstvo
   4. Biológia
   5. Životné prostredie, geografia, geológia
   6. Zdravotníctvo a farmakológia
   7. Pôdohospodárstvo (poľnohospodárstvo, lesné a vodné hospodárstvo)
   8. Cestovný ruch, hotelierstvo, gastronómia
   9. Strojárstvo, hutníctvo, doprava
   10. Stavebníctvo, geodézia, kartografia
   11. Informatika
   12. Elektrotechnika, hardware, mechatronika
   13. História, filozofia, právne vedy
   14. Tvorba učebných pomôcok, didaktické technológie
   15. Ekonomika a riadenie
   16. Teória kultúry, umenie, umelecká, odevná tvorba

Bez přijímací zkoušky budou do studijního programu Psychologie navrženi na přijetí uchazeči, kteří v e-přihlášce do 31. 3. 2025 spolu se žádostí doloží alespoň jednu z následujících skutečností (dokládá se autorizovaná konverze diplomu nebo kopie diplomu ověřená razítkem a podpisem střední školy nebo potvrzení s podpisem a razítkem střední školy):

1. žadatel se umístil do 3. místa v celostátním kole soutěže nebo přehlídky v některé z následujících oblastí:
   1. Matematika a statistika
   2. Zdravotnictví
   3. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času
   4. Filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory
2. žadatel se umístil do 3. místa v celostátním kole soutěže nebo přehlídky v některé z následujících oblastí:
   1. Matematika, fyzika
   2. Zdravotníctvo a farmakológia
   3. Informatika
   4. História, filozofia, právne vedy

Je během studia povinná výuka cizích jazyků? Během bakalářského studia musí student absolvovat zkoušku z jednoho z těchto jazyků: angličtina, francouzština, němčina, ruština nebo španělština, a to na úrovni B2. Kromě toho musí absolvovat na každém svém studovaném programu alespoň dva předměty v anglickém jazyce. Během navazujícího magisterského studia v prezenční formě musí student absolvovat zkoušku z jednoho z těchto jazyků: angličtina, francouzština, němčina, ruština nebo španělština, a to na úrovni C1.

Proč FSS nemá pětileté magisterské studium jako třeba práva? Vzali jsme za svůj požadavek v tzv. Boloňské deklaraci, že vzdělávání na vysoké škole má být rozděleno na bakalářské a magisterské. Dá se čekat, že v budoucnu i bakalářští absolventi budou mít mnohem zajímavější šance na trhu práce než dnes. Po absolvování tříletého bakalářského studia se můžeš přihlásit do dvouletého navazujícího magisterského, pokud budeš mít dobrý prospěch, vezmeme tě moc rádi.

Kdy se dozvím, jestli jste mě přijali? Výsledek se dozvíte v e-přihlášce po rozhodnutí přijímací komise děkana, což bývá na v druhé polovině května, proto opatrujte heslo. Dostanu koleje? O kolejích nerozhoduje fakulta, ale univerzita, která je přiděluje těm, kdo bydlí nejdál. Zjistíš, že bydlet na privátě má taky hodně do sebe. Co stipendia? Na FSS vyplácíme každý rok kolem deseti milionů korun talentovaným studentům v nejrůznějších stipendiích (prospěchových, sociálních, na studijní pobyty v zahraničí a další).

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Jak se uplatním, až vystuduji? FSS není fakultou, kde při výběru jednotlivých programů už přesně víš, co a jak budeš jednou v zaměstnání dělat. Přesto je uplatnění absolventů vysoké (95 % z nich se zaměstná do tří měsíců od absolvování studia) a velmi pestré. Zahrnuje jak státní, tak soukromou sféru.

tags: #eobor #environmentalni #studia #a #socialni #prace

Oblíbené příspěvky:

• Cíle environmentální výchovy
• Průvodce výběrem drtiče zahradního odpadu
• Masivní kredenc
• Moudrost indiánů
• Antracitové koše: recenze