Epoxidové pryskyřice a výrobky z nich mají mnoho jedinečných vlastností, které žádné jiné materiály nabídnout nemohou. Například mají vynikající přilnavost a mechanické vlastnosti, chrání proti korozi a vyznačují se odolností vůči chemickým látkám a vlivům počasí. Kromě toho se široce využívají v elektrotechnickém, elektronickém, leteckém a automobilovém průmyslu, při výrobě sportovního zboží a v dalších aplikacích s vysokými nároky na vlastnosti materiálu.
Hlavní oblasti použití epoxidových pryskyřic ve stavebnictví jsou nátěry, lepidla, podlahové krytiny (např. průmyslové podlahy a podlahy víceúrovňových parkovišť), kamenné koberce, chemické kotvy, pečetící a impregnační nátěry, renovace betonu, opravy trhlin a výtluků, případně se používají jako spojovací materiál při pokládání dlaždic.
Epoxidy jsou ve velké většině dvousložkové systémy, sestávající z epoxidové pryskyřice a z vytvrzovací složky. Před použitím je třeba obě složky smíchat ve stanoveném poměru. Samostatné složky i nevytvrzená směs mohou vykazovat nebezpečné vlastnosti a vyvolávat dráždivé reakce nebo přecitlivělost. Ne všichni lidé budou mít stejnou reakci. Někteří uživatelé jsou méně náchylní k senzibilizaci, u jiných stačí k vyvolání alergické reakce několik krátkých kontaktů. Mezi typické příznaky alergické reakce patří zarudnutí nebo otok na kůži nebo v oblasti očí, poškození kůže nebo alergický kontaktní ekzém.
Hlavním rizikem je zasažení očí nebo přímý kontakt s pokožkou. Pokud jsou však dodržována základní bezpečnostní opatření, je manipulace s nimi bezpečná. Po smíchání proběhne chemická reakce, jejímž výsledkem je inertní konečný materiál. Existují samostatné pokyny pro bezpečné zacházení s pryskyřičnou složkou i s vytvrzovací složkou. Je třeba, aby se v nich uživatel informoval o možných zdravotních problémech v případě nežádoucí expozice a tyto informace najde v bezpečnostních listech daného produktu. Obecně je třeba se vyhnout přímému kontaktu s jednotlivými složkami nebo s nevytvrzenou směsí.
Při odvažování potřebných množství z prodejních obalů je třeba dávat pozor na to, aby nedošlo k potřísnění či polití nářadí, okolí, váhy nebo dokonce částí těla. Větší bezpečnosti při zpracování epoxidových systémů napomůže několik jednoduchých opatření. Například použitím zubové stěrky na tyči místo špachtle se podstatně zvyšuje bezpečná vzdálenost chránící proti postříkání. Používáte-li váleček nebo štětec, je třeba, aby byl vybaven ochranou proti kapání. Při tomto způsobu aplikace je zvláště důležité pečlivé a přesné zacházení s vybavením a jeho kontrola. Pro vlastní bezpečnost a bezpečnost ostatních je nezbytné nástroje, zvláště jejich rukojeti, po použití vyčistit.
Čtěte také: Zpracování epoxidového odpadu
Pro práci s epoxidy je vhodné, a při každodenní práci s nimi nutné, používat osobní ochranné prostředky, jež je nutné pravidelně čistit a vyměňovat. Obuv i rukavice musí být vhodné a v dobrém stavu. Mezi ně patří:
Používají-li se výrobky obsahující rozpouštědla, měla by se používat maska s vhodným filtrem, např. s filtrem typu A. Při aplikaci postřikem je nutné používat kombinovaný filtr.
Nevytvrzené epoxidové pryskyřice nelikvidujte, pokud to není nutné. V případě nutnosti je pak likvidujte v souladu s místními předpisy (více informací naleznete v Bezpečnostním listu). Vytvrzené epoxidové pryskyřice lze obvykle likvidovat jako stavební odpad, ale vždy byste si měli vyžádat odbornou radu, abyste zajistili, že likvidace proběhne v souladu s místními předpisy. Jednorázové nádoby je třeba řádně vyprázdnit a zlikvidovat.
Čištění lze provádět odstraněním přebytečného materiálu a/nebo použitím čisticích prostředků doporučovaných výrobcem (většinou na bázi xylenu nebo směsi xylenu s acetonem).
Čínští vědci představili inovativní materiály, které by mohly zásadně změnit budoucnost recyklace plastů i kompozitních materiálů. Klasické epoxidové pryskyřice, hojně používané například v leteckém průmyslu či ve stavebnictví, jsou termostabilní a pevné, ale po vytvrzení prakticky nerecyklovatelné - rozebrat jejich síť na původní složky je extrémně obtížné.
Čtěte také: Azbest v České republice: Průvodce
Nové siloxanové epoxidy, označované jako reprocessovatelné siloxanové epoxidy (RSEs), obsahují pružné a zároveň teplotně stabilní siloxanové řetězce, které jsou do epoxidové struktury zavedeny pomocí hydrosilylační reakce. Díky této struktuře se materiály mohou samy „opravovat“ (self-healing) v případě poškození, mohou být opakovaně zpracovávány a tvarovány bez výrazné ztráty mechanických vlastností, a zároveň lze tyto materiály jednoduše rozložit použitím dostupných a ekologicky šetrných rozpouštědel. Z testovaných variant se jako nejvhodnější ukázal materiál RSE-1, jenž po přepracování si zachoval 92,85 % své původní pevnosti.
Nezávislé studie potvrzují, že využití přírodních vláken a biodegradabilních či reprocessovatelných pryskyřic může přispět k řešení hlavních překážek v recyklaci vysoce výkonných polymerních kompozitů.
Dodržujte přesné dávkování složek! Přidání nedostatečného množství tužidla nebude mít vliv na rychlejší či pomalejší reakci, dojde však k neúplnému vytvrzení, které nelze žádným způsobem opravit. Kompozit tak může zůstat měkký, pružný a lepkavý. Přidání vyššího množství tužidla většinou způsobí podstatně vyšší křehkost kompozitu.
Směs pryskyřice a tužidla je nutno velice pečlivě promíchat. Míchejte, dokud nebude směs zcela jednotné barvy.
Čtěte také: Katalog Odpadů
tags: #epoxid #likvidace #odpadu