Azbest je přírodní minerál ze skupiny silikátů, který se v přírodě vyskytuje v několika formách azbestových minerálů (např. chryzotil, krocidolit, amosit, aktinolit apod.). Všechny azbestové minerály jsou vláknité. Azbest je nehořlavý, odolný vůči působení kyselin a zásad, pevný a ohebný.
V České republice nejsou žádné doly na těžbu azbestu, práce s azbestem jsou zakázány s výjimkou prací výzkumných, likvidace nepotřebných zásob azbestu, odpadů, prací při jeho zneškodňování.
Cestou vstupu azbestu do lidského organismu = expoziční cestou - jsou dýchací orgány. Azbestová vlákna se mohou dostat až do plicních sklípků, kde působí dráždivou místní reakci a tím mohou iniciovat vznik vážného onemocnění. Negativní účinky azbestu na zdraví nespočívají v chemickém působení, ale v mechanickém dráždění citlivých tkání zejména dýchacích orgánů!
Onemocnění z azbestu se může projevit až po dlouhé době od prvního kontaktu s azbestem (až v době, kdy nemocný již dlouhou dobu s azbestem nepracuje nebo nepřichází do kontaktu). Typy nemocí z azbestu: azbestóza, hyalinóza plic, karcinom plic, mezoteliom pleury (pohrudnice). Onemocnění vznikají zejména při a po profesionálních expozicích.
Podle příl. č. 9 - „Seznam karcinogenů“ k Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění, je azbest zařazen do skupiny karcinogenů 1!
Čtěte také: Katalog Odpadů
Při různých pracích spojených s údržbou objektů, demolicemi starých budov a zařízení, při rekonstrukcích budov, bytů, bytových jader v bytových domech a podobných stavebních úpravách se velmi často můžeme setkat se stavebními materiály obsahujícími azbest. Na jedné straně se při rekonstrukcích a úpravách objektů nebo bytů chceme zbavit azbestového nebezpečí v podobě potenciálně nebezpečného stavebního materiálu, ale na straně druhé vznikne potenciálně nebezpečný stavební a demoliční odpad.
Odpady obsahující azbest jsou klasifikovány jako odpady nebezpečné - ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, vykazují nebezpečnou vlastnost H7 (karcinogenita). Tyto odpady již nelze nijak materiálově využívat. Je nutné je bezpečně odstraňovat ze životního prostředí za přísných podmínek ochrany zdraví a složek prostředí. Azbest je složka, která činí odpad nebezpečným ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a o změně některých dalších zákonů - viz příloha č. 5 k tomuto zákonu.
Podmínky nakládání s odpady z azbestu jsou uvedeny v předpisech. Zákon č. (1) Původce odpadů obsahujících azbest a oprávněná osoba, která nakládá s odpady obsahujícími azbest, jsou povinni zajistit, aby při tomto nakládání nebyla z odpadů do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna.
(2) Odpady obsahující azbestová vlákna nebo azbestový prach lze ukládat pouze na skládky k tomu určené. Odpady musí být upraveny, zabaleny, případně po uložení na skládku okamžitě zakryty.
Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (platnost od 5. 8. (1) Odpady z azbestu mohou být ukládány pouze na skládkách S-00 a S-NO při splnění následujících požadavků:
Čtěte také: Odpad a Elektroodpad
(2) Na provozovatele skládky, na kterou je ukládán odpad z azbestu, se vztahují dále podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. 8/
(3) Dokumentace s plánkem umístění odpadu z azbestu na skládce je součástí evidence uložených odpadů, archivované v souladu s § 21 odst. 1 písm. d) zákona.
Poznámka č. 6/ = § 40 a § 41 zákona č. 258/2000 Sb., § 19 a § 21 NV č. 178/2001 Sb., § 5 vyhl. č. 432/2003 Sb.č. 7/ = § 21 odst. 6 písm. c) NV č. 178/2001 Sb.č. 8/ = § 41 zákona č. 258/2000 Sb.
Např. při údržbě a opravě budov, při stavebních úpravách domů, bytů, rekonstrukcích bytových jader, demolicích staveb a tam, kde může vznikat STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPAD S OBSAHEM AZBESTU?
Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět pouze na základě stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu v souladu se zákonem č. Podle § 55 a § 57 stavebního zákona je každý „stavebník“ drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací, kterými se nemění vzhled a užívání stavby, ale i u zásahů, kterými by mohlo dojít k ohrožení požární bezpečnosti staveb apod., povinen předem písemně ohlásit příslušnému stavebnímu úřadu provádění takových prací. Ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravy a udržovací práce může stavebník provádět pouze na základě souhlasu stavebního úřadu.
Čtěte také: Jaderné palivo a jeho skladování
Stavební úřad má v souladu s § 126 stavebního zákona povinnost přezkoumat, zda realizací stavby nebo stavebními úpravami a udržovacími pracemi bude zajištěna ochrana složek životního prostředí a budou chráněny i jiné zájmy v souladu se zvláštními právními předpisy - např. podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, zákona č. Vlastnímu provádění stavebních prací by mělo předcházet vypracování projektové dokumentace, která musí obsahovat také návrh technologického řešení odstranění potenciálně nebezpečných stavebních materiálů s obsahem azbestu a další postupy související s odstraněním vzniklých nebezpečných azbestových odpadů.
Měl by být uskutečněn také odborný stavební průzkum, který by měl potvrdit nebo vyvrátit přítomnost stavebních materiálů s obsahem azbestu. V místě demolice, provádění stavebních úprav - obecně tam, kde může vznikat nebezpečný stavební a demoliční odpad, je ideální získat „posudek o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů“, který může na základě žádosti původce odpadů vypracovat pouze osoba pověřená MŽP ČR nebo MZ ČR k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů v souladu s vyhláškou č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, v platném znění.
V případě, že pověřená osoba zjistí, že odpad žádnou z nebezpečných vlastností nemá, vydá „osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů“. Každý, kdo provádí práce spojené se vznikem stavebních a demoličních odpadů, se stává původcem těchto odpadů. Předáním odpadů např. Projednávání a schvalování činností spojených s nakládáním s nebezpečnými azbestovými odpady spadá podle citovaného zákona č. 185/2001 Sb.
Odborné firmy odstraňující azbest ze staveb jsou povinny takové práce ohlašovat 30 dní před jejich zahájením místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví - tj. Krajské hygienické stanici JmK podle § 41 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Náležitosti takového hlášení stanoví vyhláška 432/2003 Sb. v § 5. Požadavky pro nakládání s azbestem, včetně odpadů obsahujících azbest, jsou obsaženy v § 21 Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, v platném znění, a předpisech souvisejících.
Dodržením požadavků tohoto nařízení vlády a podmínek § 5 vyhlášky 432/2003 Sb. Novela zákona 258/2000 Sb., uveřejněná ve sbírce zákonů pod číslem 392/2005 Sb., nově tuto povinnost hlášení nevyžaduje jde-li o práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu. Přitom definice takových prací jsou uvedeny v §2 návrhu nové vyhlášky (jde o práce například prováděné zřídka po dobu kratší než 4 hodiny za směnu, v rozsahu menším než 8 pracovních týdnů v roce, práce údržbářské, nedestruktivní odstraňování materiálů obsahujících azbest, kontrola ovzduší, odebírání vzorků a podobně). Úprava vychází z novely Zákoníku práce - zákon č. 46/2004 Sb. § 134 d) odst.
Při odstraňování částí staveb, které jsou z azbestových materiálů nebo obsahují jako součást azbest, je nezbytné již od prvního kontaktu s takovými materiály dbát na důsledné zabránění vdechnutí a zabránění kontaminace prostředí a ovzduší azbestem a azbestovým prachem - pracovníci v „kontrolovaném pásmu“ musí být vybaveni maskou s filtrem nebo polomaskou, ochranným oděvem (kombinéza), rukavicemi, obuví. Z prostředí, kde dochází k demontáži azbestových částí nebo je nakládáno s azbestovými odpady, nesmí docházet k úniku prachu do okolního nechráněného prostředí.
Při jakékoliv manipulaci s azbestovými materiály v budovách a jejich demontáži (zejména neodborně prováděné) se mnohonásobně zvyšuje únik azbestových vláken do prostředí. Proti rozviřování nebezpečných azbestových vláken do prostředí musí být učiněna vždy příslušná opatření. Snížit prašnost lze prostým vlhčením demontovaných materiálů vodou. Jsou známy a používány také technologické postupy, kdy azbestové stavební materiály jsou před demontáží opatřeny nástřikem polymerními hmotami a speciálními enkapsulačními přípravky, které vytvoří na povrchu nepropustnou vrstvu bránící oddělování azbestových vláken a jejich úniku do ovzduší.
Odpady s obsahem azbestu musí jejich původce zařadit dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, a vyhlášky č. 381/2001 Sb. (Katalog odpadů) do kategorie, skupiny, podskupiny a druhu (katalogové číslo). Odpady s obsahem azbestu musí být okamžitě baleny do neprodyšných obalů nebo uloženy do utěsnitelných nádob či kontejnerů a označeny.
Odpady s obsahem azbestu je možné odstraňovat (likvidovat) pouze v zařízeních k tomu určených - za podmínek stanovených § 35 a §§ souvisejících zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, dále § 17a) vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, a vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využití na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Lze je tedy odstraňovat i na některých skládkách skupiny S-00 = skládky „ostatních“ odpadů kategorie S-001, S-002, S-003 v souladu se schváleným Provozním řádem a podmínkami uvedenými v rozhodnutí příslušného orgánu životního prostředí při udělení souhlasu s provozem takového zařízení.
Místo na skládkách, kde je azbestový odpad ukládán, musí být ihned zahrnuto inertním materiálem (materiál pro technické úpravy skládek) a provozovatel skládky musí místo uložení azbestových odpadů označit na situačním plánku (součást provozního řádu)! Podrobné podmínky jsou předmětem vyhlášky č. Poznámka: podle přílohy č. 8 k vyhlášce č.
tags: #katalog #odpadu #azbest #definice