ESG: Životní prostředí, sociální odpovědnost a správa podniku

V poslední době se ve veřejném prostoru stále častěji skloňuje zkratka ESG, která definuje požadavky společenské odpovědnosti a environmentální udržitelnosti podniků. Pod spojením těchto tří písmen se ukrývají anglické výrazy Environmental (E - životní prostředí), Social (S ‑ sociální otázky) a Governance (G - správa a řízení podniku).

ESG představuje referenční rámec k měření nefinanční výkonnosti podniku v uvedených kategoriích. V souvislosti s problematikou ESG je stěžejní především nově zavedená povinnost reportingu, která se v následujících několika letech postupně dotkne řady podniků napříč Evropskou unií.

Základní právní rámec v oblasti ESG reportingu je v tuto chvíli tvořen tzv. nařízením ESRS (nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 31. 7. 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti) a směrnicí CSRD (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. 12. 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti). Do budoucna se nicméně počítá s přijetím dalších reportingových standardů. Výčet legislativy upravující oblast ESG proto není v tuto chvíli konečný.

Kritéria ESG podrobněji

Pojďme se na jednotlivá kritéria obsažená ve zkratce ESG podívat podrobněji:

„E“ - environmentální kritéria

Environmentální kritéria jsou jedním ze základních stavebních kamenů nefinančního reportingu. Jejich prostřednictvím je sledován zejména dopad podnikatelské činnosti dané entity na životní prostřední. Environmentální kritéria sledují, jaké dopady mají aktivity podniku například na čistotu a využívání vody, čistotu ovzduší, využívání půdy a biodiverzitu.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Cílem těchto kritérií je sbírat a následně vyhodnotit data o tom, kolik podnik vyprodukuje emisí skleníkových plynů, jak se snaží minimalizovat svou uhlíkovou stopu, zda efektivně využívá energie, jakým způsobem nakládá s odpady a toxickými látkami nebo jak likviduje obalové materiály.

„S“ - sociální kritéria

Pod tímto písmenem se ve zkratce ESG skrývá hodnocení společenské odpovědnosti podniku. Tato oblast v rámci ESG zahrnuje jak firemní kulturu, tak sociálně odpovědné chování podniku navenek.

Mezi ukazatele, které se v rámci sociálních kritérií berou v úvahu, patří chování podniku ke svým zaměstnancům, rovnost pohlaví a rovnost v otázkách odměňování, otázka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dodržování lidských práv, dopad produkce podniku na společnost nebo bezpečnost a kvalita výrobků a ochrana spotřebitele.

Účelem sociálních kritérií je zlepšit pracovní podmínky zaměstnanců podniku a přispět k pozitivnímu vnímání podniku ze strany investorů a obchodních partnerů.

„G“ - kritéria správy a řízení podniku

V rámci kritérií správy a řízení podniku jsou předmětem nefinančního reportingu především informace o strategii a přístupu v oblasti etiky v podnikání, boji proti korupci a úplatkářství, ochraně oznamovatelů (Whistleblowing), platební morálce vůči dodavatelům a řízení vztahů s dodavateli a uplatňování politického vlivu.

Čtěte také: Úklid s Denkmit a horkou vodou

Cílem nefinančního reportingu v oblasti správy a řízení je přinést informace o transparentnosti procesů podniku a vymezení struktury odpovědnosti uvnitř podniku.

Na koho povinnost ESG reportingu dopadá?

Povinnost ESG reportingu se zavádí v několika vlnách:

• První vlna: Jako první budou v rámci svých výročních zpráv zveřejněných v roce 2025 reportovat data za fiskální rok 2024 podniky veřejného zájmu (banky a finanční instituce) a kótované společnosti s více než 500 zaměstnanci.
• Druhá vlna: Data za fiskální rok 2025 by měly v roce 2026 zveřejnit podniky, které splňují alespoň dvě ze tří následujících kritérií: (i) mají více než 250 zaměstnanců, (ii) hodnota jejich rozvahových aktiv je vyšší než 500 milionů Kč a (iii) jejich čistý obrat je vyšší než 1 miliarda Kč.
• Třetí vlna: Za fiskální rok 2026 by měly průběžně sbírat data malé a střední podniky kótované na burze. ESG reporting bude součástí jejich výročních zpráv zveřejněných v roce 2027.
• Čtvrtá vlna: Jako poslední budou data za fiskální rok 2028 zveřejňovat podniky ze třetích zemí, a to v roce 2029.

Důležité je zmínit, že povinnost sběru ESG dat dopadne i na malé a střední podniky, a to tehdy, jsou-li součástí subdodavatelského řetězce. V rámci výpočtu uhlíkové stopy velkých podniků, na které povinnost nefinančního reportingu dopadá, se totiž musí zohledňovat i data od subdodavatelů. Malé a střední podniky, které se ESG reportingu dobrovolně podřídí, budou mít tedy na trhu oproti ostatním konkurenční výhodu.

Čištění odpadních vod

Kaly jsou pevnou složkou odpadu z různých čističek odpadních vod. Takto znečištěná voda se shromažďuje v jímce, kterou musí čas od času provozovatel myčky vyčistit a odpad vyčerpat. Právě tento kal a zaolejovaná voda se pročišťuje tak, že se z této vody stane opět téměř pitná voda.

Jednu z nejmodernějších čističek odpadních vod v České republice najdeme ve společnosti Kaiser servis, ve které se zpracovávají průmyslové kapalné odpady a odpadní vody. Tato čistička dokáže vyčistit až 6 kubíků odpadů za hodinu, při ideálním stavu 144 kubíků za den. Chemicky znečištěnou vodu vyčistí a vrací zpět do ekosystému.

Čtěte také: Tip na koupání v ČR

Čistící proces probíhá pod dohledem kontrolních úřadů, jako je např. Česká inspekce životního prostředí. Znamená to, že na všechny úkony jsou přesně zpracované postupy a několikrát denně se kontroluje jakost vypouštěných vyčištěných vod tak, aby byla splněna přísná kritéria.

Žádná kanalizace, ale cisternová doprava přemístí znečištěnou odpadní vodu přímo do společnosti Kaiser servis, která sídlí v areálu firmy Zetor v Brně, kde specializovaní pracovníci již vědí, jaký druh odpadu budou daný den zpracovávat. Po odborném zhodnocení odpadu přichází na řadu průmyslová čistička odpadních vod, kde mimo další čisticí chemikálie pracují čtyři nejdůležitější látky, jimiž jsou kyselina sírová, hydroxid sodný, bentonit a speciální chemikálie s názvem polymerní flokulant.

Proces čištění vod

Nedá se říct, že pro každý odpad daný proces čištění funguje stejně. Všeobecně ale platí, že odpadní vody nejprve projdou procesem okyselení a následně alkalizace. Tímto procesem se v odpadní vodě rozbourají vazby, které v sobě drží znečištění.

Následně se do odpadní vody přimíchá bentonit, který funguje jako lapač nečistot. Jako poslední se přidá zázračná látka polymerní flokulant, díky níž se nečistoty ve vodě srazí a klesnou ke dnu. Nad vrstvou nečistot se objeví vyčištěná voda.

Nečistota z kapalných odpadů

Znečištěné odpadní vody, případně průmyslové odpadní vody, se promění na tři druhy materiálu. Tím nejdůležitějším je vyčištěná voda, splňující přísné limity kanalizačního řádu, která se řízeně vypouští do kanalizačního systému.

Druhým výstupem je kal, jsou to vlastně nečistoty, které po vyčištění vzniknou. Vzhledem k tomu, že stále obsahují velké množství vody, lisují se pod obrovským tlakem v kalolisu, kde se z nich stává tuhá hmota, vzhledem připomínající jílovou hlínu. Tento materiál se dále upravuje v dekontaminačním zařízení, případně je převezen na skládku nebezpečného odpadu.

Posledním výstupem je olej, ten umějí v Kaiser servisu odloučit především z průmyslových odpadních vod. Oleje jsou následně zpracovávány, odstraňuje se z nich voda a mechanické nečistoty. Poté jsou převezeny do rafinerií, kde se z nich vyrábějí oleje nové, které si kupujeme například do našeho motorového miláčka.

Kromě toho se společnost zabývá likvidací veškerých dalších pevných odpadů, provozuje autodopravu, biodegradační plochu, čistí komunikace po haváriích, likviduje ekologické havárie, sváží komunální odpady, čistí a monitoruje kanalizace a zajišťuje rozbory pitných i odpadních vod.

Rekuperace tepla z odpadní vody

Pomocí moderních rekuperačních výměníků lze až 55 % tepla z odpadních vod opětovně využít pro předehřátí vody studené. V Česku se nachází necelých 208 000 bytových domů. Drtivá většina z nich byla postavena před rokem 1991, zejména pak v 70. letech, a jejich průměrné stáří přesahuje podle dat Českého statistického úřadu 50 let.

Vedle obvyklých variant v podobě zateplení obálky, výměny oken nebo modernizace kotelen se však často přehlíží možnosti využití tepla, jež z objektu odchází s odpadní vodou. „Na ohřev teplé vody připadá až 60 procent energie, kterou domácnost spotřebuje.

Energeticky úspornější alternativu nabízí v daném směru technologie zpětného získávání tepla z odpadní vody. Při jejím využití projde veškerá odpadní voda z bytového domu nejprve přes centrální rekuperační výměník, který z ní odebere teplo a předá ho studené vodě přiváděné zpět do systému.

V Česku může rekuperační systém v kombinaci se solárními kolektory nebo tepelným čerpadlem dále navyšovat efektivitu ohřevu užitkové vody a výrazně přispívat ke snižování emisí CO₂. Kromě bytových domů se rekuperace tepla z odpadní vody začíná prosazovat také v hotelích, sportovních zařízeních nebo nemocnicích, kde jsou výdaje na ohřev vody tradičně vysoké.

Například v Nizozemsku a Švédsku jsou systémy rekuperace tepla z kanalizačních sítí běžně integrovány nejen do bytových domů, ale i veřejných budov.

tags: #ESOP #voda #a #odpady #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Odpad živočišného původu a trus
• Návod na stavbu kompostéru
• Co je Dům přírody Moving Station?
• Jak správně napojit kondenzát z tepelného čerpadla na odpad
• Účinky Douchy na organismus