Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.
Rychlé zlepšení kvality ovzduší v Číně
Čína dokázala během pouhých třinácti let zcela změnit kvalitu svého ovzduší. Kdo tuto asijskou velmoc navštívil před rokem 2013, tak ve velkých městech prakticky neměl šanci zahlédnout oblohu. Vrstvy znečištění z dynamicky rostoucího průmyslu a energetiky clonily slunce, ale také ničily lidské zdraví. Pak ale země spustila plán pro prevenci a kontrolu znečištění ovzduší a velmi rychle se začaly dít změny: uhelné elektrárny byly vybaveny účinnými filtry, těžký průmysl byl modernizován a hlavně byly zpřísněny normy pro znečištění.
Od té doby se množství znečišťujících částic v ovzduší snížilo asi na polovinu. Vůbec nejhorší látka, oxid siřičitý, se dokonce podařilo omezit o dvě třetiny - neblahé zkušenosti s ním mělo i komunistické Československo, kde ničil lesy i lidské plíce tolik, až to pomohlo pádu režimu.
Globální komplikace klimatické povahy
Nebývale rychlý čínský pokrok, navíc uplatněný v zemi s více než miliardou obyvatel, ale přináší i globální komplikace klimatické povahy. Vědci je teď popsali v odborném časopise Geophysical Research Letters.
Vliv oxidu siřičitého na klima
Emise oxidu siřičitého prokazatelně klesají, méně trpí lesy, lidé i půda. Problém je, že v atmosféře oxid siřičitý tvoří aerosoly, což jsou drobné částice, které odrážejí přicházející sluneční záření zpět do vesmíru. Když paprsky vůbec nedopadnou na povrh a nemohou ho ohřát, vede to k ochlazování planety.
Čtěte také: Řešení klimatických změn v Číně
Vědci předpokládají, že globálně tento účinek aerosolů kompenzoval přibližně jednu třetinu globálního oteplování způsobeného emisemi skleníkových plynů. Vlastně tak na přelomu století tento efekt změny klimatu maskoval - nebyly díky němu tak výrazné. Jenže když řada zemí, včetně takového průmyslového i demografického obra, jako je Čína, začala tvořit těchto emisí méně, muselo se to projevit. Aerosoly teď odrážejí méně slunečního záření a více slunečního záření dopadá na povrch Země. A to přispívá ke globálnímu oteplování.
Model, který vědci vytvořili, ukázal, že jen zmenšení čínského znečištění prokazatelně a měřitelně přispělo k ohřívání planety - v letech 2007 až 2025 přibližně o 0,06-0,07 stupně Celsia, což představuje přibližně dvanáct procent oteplení pozorovaného během tohoto období. Může se to zdát málo, ale v kontextu globálního oteplování, kde i desetiny stupně mají význam pro extrémní počasí, vzestup hladiny moře a ekosystémy, to podle autorů studie rozhodně není zanedbatelné číslo.
V Číně kromě dopadu na klima změnila tato opatření zaměřená na zlepšení kvality ovzduší také srážky a chemické složení atmosféry. Podle autorů to ukazuje, jak složité, propojené a citlivé jsou tyto systémy. To ještě podtrhuje, že v nedaleké Indii se vydali ve stejné době opačnou cestou. Takže v době, kdy Čína odsiřovala, Indie stejně mohutně industrializovala - a koncentrace zmíněných částic se tam zvyšovaly. Místní rovnováha se tedy měnila ještě divočeji, než se předpokládalo.
Nutnost snižování emisí
„Je důležité si uvědomit, že to neznamená, že znečištění bylo prospěšné, ale že klimatický systém reaguje komplexním způsobem, když dojde ke snížení znečištění,“ varují autoři před dezinterpretací jejich výsledků. Snižování emisí oxidu siřičitého a dalších znečišťujících látek je podle nich nutné už jen proto, že jejich ochlazující účinek je jenom dočasný - po jejich rozptýlení by k oteplení stejně došlo. Emise mají ale závažné dopady na člověka a životní prostředí.
Rozhodující přitom je, že sulfátové aerosoly mají krátkou životnost a v atmosféře zůstávají pouze několik dní až týdnů, zatímco skleníkové plyny mohou přetrvávat desítky nebo stovky let.
Čtěte také: Environmentální problémy Číny
Čína jako klíčový hráč v globálním znečištění a snižování emisí
Emise z fosilních paliv, které lidstvo vypustí do ovzduší, opět dosáhnou rekordních hodnot. Největším znečišťovatelem je nadále Čína, mohlo by to být ale naposledy, kdy se o asijské velmoci takto mluví. Rok 2023 si Číňané budou spojovat s velkými suchy a odborníci s nárůstem emisí skleníkových plynů na rekordní úroveň. Vodní elektrárny, které letos nemohly kvůli suchu v Číně vyrábět elektřinu, totiž nahradila energie vzniklá spalováním uhlí. Příští rok by měl být ale jiný.
Asijský obr už delší dobu díky státním pobídkám a dotacím investuje do nízkouhlíkových zdrojů energie, především do větrných a solárních elektráren. Jen ty postavené v letošním roce dokážou vyprodukovat tolik energie, jako spotřebuje za celý rok Francie. "Čína má zajímavou roli. "Instalovaný výkon velkých fotovoltaických elektráren v Číně je nyní větší než ve zbytku světa dohromady.
Další snížení znečištění ovzduší by mohl přinést akční plán Pekingu na kontrolu úniku emisí metanu. Tento plyn je po oxidu uhličitém druhým největším přispěvatelem k ohřívání atmosféry. Pokud by se však podařilo akční plán, který Čína zveřejnila minulý měsíc, naplnit, mohla by země do roku 2035 vypustit o stovky milionů tun emisí metanu méně, ukazují výpočty čínského think-tanku Institute for Global Decarbonization Progress. "Čína by skutečně mohla změnit pravidla hry," domnívá se ředitel neziskové organizace Global Energy Monitor Ryan Driskell Tate.
Peking zároveň investuje do jaderné energetiky, která je považována za mezikrok při přechodu od fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Čína je v současnosti zemí s druhým nejvyšším počtem jaderných elektráren na světě, provozuje jich 55 oproti 93 ve Spojených státech. Čína má také dominantní postavení v elektromobilovém průmyslu, nejen ve výrobě. Země je největším trhem pro elektromobily.
Odborníci ale zároveň upozorňují, že cíle, které Peking prezentuje, nejsou příliš ambiciózní. Čína se tituluje jako rozvojový stát, jenž si obecně dává nižší cíle než západní země se ctižádostivými plány, kterých však v termínu málokdy docílí. U východoasijského státu je tomu naopak. Stejně vystupoval i na klimatické konferenci COP28 v Dubaji, kde státy jednaly o zpřísnění klimatických cílů. Třináctidenní zasedání skončilo v úterý. Analytička Jungwirt Březovská se domnívá, že pozice Pekingu byla pro úspěch vyjednávání zásadní. Zmiňuje například blízkost kanceláří Číny a USA umožňující rychlé i neformální návštěvy mezi klimatickými vyslanci.
Čtěte také: Globální klima a Čína
Lokální iniciativy a monitorovací systémy
Podle zprávy předložené parlamentu budou muset všichni hlavní znečišťovatelé ovzduší v Číně do konce tohoto roku nainstalovat systémy na sledování emisí v reálném čase. Opatření má zlepšit dozor a zabránit porušování zákonů v tomto odvětví. Některé oblasti však v oblasti monitorování a odstraňování znečištění stále zaostávají. Čína bude pracovat na vytvoření rozsáhlého celonárodního monitorovacího systému, který by měl být uveden do provozu do konce tohoto desetiletí.
Během národního inspekčního programu, dokončeného v minulém roce, odkryla ústřední vláda tisíce porušení předpisů v 31 provinciích a oblastech. Zpráva předložená parlamentu rovněž přislíbila, že všechny domácnosti v regionech Beijng-Tianjih-Hebei a Shanxi-Shaanxi přejdou do roku 2020 z vytápění uhlím na vytápění zemním plynem. Během období 2012-2017 došlo v Číně k přechodu více než 4,7 milionů domácností a 62 tisíc podniků z uhlí na zemní plyn.
Příklad města Lanzhou
Lanzhou, město v údolí Žluté řeky v suché severozápadní části země, patřilo dříve k nejvíce znečištěným městům Číny. Přísná opatření v oblasti kontroly znečištění vzduchu snížily hustoty pevných částic PM10 a PM 2,5 v tomto městě na méně než 75 procent úrovně znečištění z roku 2013. Hlavní město této provincie se podle týmu ústředního inspektorátu stalo „vzorem zlepšení kvality vzduchu". Jednou z věcí, které město Lanzhou učinilo, bylo zapojení zástupců místních organizací do tohoto boje.
„Každé ráno zkontroluji oblast, za kterou zodpovídám, abych viděl, kdo co spaluje a zda není využíváno uhlí nebo dřevo nepovolené kvality. Pokud zjistím problém, požádám dotyčnou osobu, aby toho zanechala. Vláda očekává, že počet dnů s kvalitním ovzduším na úrovni prefektur a výše bude do roku 2020 ve městech činit 80 procent všech dnů. „Městu Lanzhou k tomuto cíli ještě něco málo schází. Znečištění se zpočátku snižuje zaměřením na zdroje, které se nejsnadněji kontrolují.
Spolupráce s nevládními organizacemi
Toxické látky vypouštěné průmyslovými provozy v Číně jsou rostoucím problémem, který dalece přesahuje lokální úroveň. Důsledky znečištění mají často dopad regionálního až globálního rozsahu.
Cílem projektu v Číně, na němž jsme v letech 2012-2014 spolupracovali s čínskou organizací Green Beagle a Mezinárodní sítí pro eliminaci perzistentních organických látek (IPEN), bylo posílit schopnost obětí toxického znečištění a nevládních organizací angažovat se v jednotlivých kauzách, vstupovat do rozhodovacích procesů a pracovat na zvyšování chemické bezpečnosti. V rámci projektu vznikla síť čínských nevládních organizací a skupin občanů zasažených průmyslovým znečištěním, které si začaly předávat informace a navázaly spolupráci.
Důležitou součástí projektu byla i měření stavu znečištění životního prostředí a zveřejňování jejich výsledků. Dostupnost informací i znečištění je totiž významným předpokladem pro to, aby zasažené komunity mohly přijmout odpovídající opatření.
Místní občanská sdružení se v projektu věnovala 15 případům znečištění odpady, těžkými kovy nebo perzistentními organickými polutanty. Deseti případům, které jsou neblaze proslulé vážnými zdravotními problémy obyvatel žijících v okolí, se podrobně věnují studie, které nechávají nahlédnout za oponu jednotlivých kauz a formulují doporučení a kroky vedoucí k nápravě stavu, jenž ohrožuje zdraví místních lidí i životního prostředí.
Společně s IPENem jsme se v kauzách angažovali hlavně odbornou asistencí, zejména co se týče závazků vyplývajících z ratifikace mezinárodních úmluv a interpretace dat.
Za účasti expertů z Arniky a IPENu bylo zorganizováno 6 tréninků pro zástupce občanských sdružení a oběti znečištění o prosazování a možnosti využití práva na informace a procesu EIA v Číně. Účastníci workshopů se mimo jiné naučili, jak odebrat vzorky pro chemické analýzy nebo používat přenosná zařízení pro monitoring znečištění životního prostředí.
Proběhly i semináře pro různé klíčové hráče - odbornou veřejnost, úředníky s rozhodovacím mandátem a zástupce občanské společnosti zahrnující oběti znečištění v Číně. Semináře pomohly zahájit dialog mezi těmito skupinami vedoucí k nalezení řešení jednotlivých kauz ohrožujících zdraví zasažených komunit a prohlubujících jejich chudobu.
Díky projektu vyšla kniha (dostupná pouze v čínštině), která poskytuje občanským sdružením praktický návod k možnostem využití procesu EIA v lokálních kampaních.
tags: #Čína #ochrana #proti #znečištění #ovzduší
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]