Vývoj vztahu společnosti a přírody

Vztah člověka k přírodě se vyvíjel postupně. Obvykle bývají z hlediska vztahu k přírodnímu prostředí vymezovány tři základní etapy vývoje.

Etapy vývoje vztahu člověka a přírody

Z hlediska vztahu k přírodnímu prostředí bývají vymezovány tři základní etapy vývoje:

1. Fáze determinace: V první fázi byl člověk zcela odkázán na přírodní prostředí a veškeré jeho činnosti byly tímto prostředím předurčovány.
2. Fáze konkurence: Poté člověk přírodní prostředí přizpůsoboval svým potřebám, postupně jej přetvářel, což mnohdy vedlo až k úplné devastaci přírody, drancování zdrojů apod.
3. Fáze kooperace: V poslední fázi vývoje si člověk začíná uvědomovat hodnotu přírodního prostředí a sílí jeho snaha měnit své konání tak, aby přírodní prostředí alespoň v určité podobě zachoval.

Tento vývoj samozřejmě neprobíhá ve všech částech světa stejně a liší se i v různých oblastech lidského konání.

Časová osa vývoje vztahu člověka a přírody

Jako motivační vstup k problematice ochrany přírody a životního prostředí se nabízí jednoduchá aktivita, jejímž cílem je přimět studenty k zamyšlení nad časovým vývojem snahy člověka o ochranu přírody. Úkolem je přiřadit jednotlivé klíčové události k patřičnému období v dějinách lidstva.

• První ekologické katastrofy, které vedly ke snížení produkce potravin - důsledky eroze vlivem odlesnění v Irsku před 5000 lety př. n. l.
• První zákony na ochranu ryb, zvířat a lesů, včetně vyčleňování zvláštních území - král Ašóka v Indii, v roce 242 př. n. l.
• První zákon na ochranu lesů na našem území vydal Karel IV.
• Vyhlášení první přírodní rezervace na světě.
• Vyhlášení první přírodní rezervace v Evropě.
• Vyhlášení prvního národního parku na světě.
• První pokusy o vypracování vědecky podloženého systému ochrany přírody.
• Vyhlášení nejstarší chráněné krajinné oblasti na území ČR.
• Vyhlášení prvního národního parku na našem území.
• Vydání první Červené knihy ohrožených druhů.
• Vznik ministerstva životního prostředí (u nás).
• Přijetí prvního mezinárodního protokolu o snížení emisí skleníkových plynů.

V moderní době se výrazně mění vztah člověka k přírodě, a to jako důsledek hédonistického vztahu člověka ke svému životu a ke světu. Hédonistická životní orientace, která v moderní civilizaci dominuje, se stává masivním jevem.

Čtěte také: Etapy lidského vývoje

Moc vědění ve vztahu k přírodě se projevuje v pokusech o její maximální zužitkovatelnost k hédonistickým cílům člověka. Tyto procesy se svojí intenzitou neustále stupňují a pokud se podstatně nezmění hédonistická životní orientace, hrozí totální devastace přírody. To je způsobeno také tím, že vývoj techniky a nových technologií vedl nejen k devastaci přírody, ale ovlivnil výrazným způsobem i společenské struktury a radikálním způsobem utvářel nové formy prosazování hédonistické životní orientace.

V rovině praktických opatření je však třeba počítat se značnými reálnými překážkami, mezi nimiž je nejvýznamnější časový faktor, tedy rychlost, s jakou je možné inovace prakticky uskutečnit. Pomalost zavádění opravných opatření ohrožuje jak přírodu, tak společnost.

Technověda a moderní technologie globalizovaného světa vytvořily vysoce sofistikovaný systém vyspělé společnosti, ale nedokáží odstranit úzkost, strach, obavy člověka. Zároveň se ukazuje, že právě technika a technologie hluboce zasáhly i do základních určení, podstatných vlastností člověka a lidského rodu. Ovlivnily nejen jeho vztah k přírodě, ale také hluboce zasáhly do jeho vědomí, změnily jeho myšlení, hodnotové preference, zájmy i potřeby. Technika a technologie se staly komplementární součástí lidské podstaty.

Racionalita soudobé civilizace planetární technovědy, inovace nových technologií a samovývoj mediálních systémů ukazuje, že z hlediska starších předpokladů je nejnápadnější odlišností fakt ztráty míry ve smyslu předpokladu, že člověk má být mírou věcí.

Evidentní zlepšování sociálních, ekonomických i politických podmínek života bylo zprvu také jistě důsledkem naplňování osvícenského ideálu vytvoření lidské společnosti. Naplňování požadavku vytvoření společnosti uspokojující potřeby a zájmy, zajišťující pohodlí a blahobyt bylo uskutečněno. Vyspělé společnosti se však vyrovnávají s novým jevem charakterizujícím tuto společnost jako společnost nadbytku. Přibývá v ní životních postojů mrhání. Právě v postoji mrhání věcmi, jichž je nadbytek, se projevuje absence jakékoliv míry, stav hybris, překročení jakékoliv míry.

Čtěte také: Psychologie a příroda

Vztah přírody a společnosti: Příroda vytváří základní podmínky pro život, vývoj a existenci člověka a společnosti, je zpětně lidskou společností ovlivňována.

Etapy vývoje vztahu člověka (společnosti) a přírody

1. Předhistorické období (200 000 - 10 000 př. n. l.):
   • Člověk do přírody nezasahuje, jeho vlivy jsou minimální.
   • Je na přírodě zcela závislý, přírodní faktory určují jeho život.
2. Zemědělské období (období 1. velké dělby práce):
   • Vydělení se zemědělství a pastevectví.
   • Vztah závislosti člověka na přírodě je stále velice silný, člověk si ji ale začíná přizpůsobovat svým potřebám (kácí část lesů, z luk pastviny, pole - sadba).
   • Stále se jedná o lokální porušování přírody - příroda je měněna, ale není znečišťována: nemá vliv na její regenerační schopnost.
3. Vznik organizované společnosti (starověk/středověk):
   • Vznik organizované společnosti, prvních měst a větších obytných komplexů.
   • Zakládání např. rybníků, kácení lesů na pole ve velké míře.
   • Poslední období trvale udržitelného prostředí bez znečišťování umělinami.
4. Období průmyslové revoluce (18., 19. století):
   • Vztah člověka k přírodě se radikálně mění: začíná devastace a znečišťování všech jejích složek (půda, voda, vzduch), majetnický přístup.
   • Pokládání přírody za nevyčerpatelný zdroj, neřízená těžba a kácení.
   • Narušení biorytmů přírody, počátek výroby látek nepřírodního původu.
5. Vědecko-technické období (komunikační období) (19./20. století, dnešní doba):
   • Narušení ozónové vrstvy.
   • Kácení deštných pralesů.
   • Snižování biodiverzity (rozmanitosti/počtu druhů).
   • Často sporné: výsledky jedné činnosti jsou negativní i pozitivní: má se přestat?
   • Je v silách společnosti zničit i uchovat přírodu.

Čtěte také: Vliv Ekologie na Stravovací Návyky

tags: #etapy #vztahu #společnosti #a #přírody #vývoj

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost skleněných poklic
• O obci Slatina
• Sklípkan na útěku
• Objevte krásy Baham
• Ekologická likvidace počítačů