Na konci roku 2020 byl schválen nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. a začala tak platit nová pravidla pro nakládání s odpady, včetně těch, které vznikají při stavební činnosti nebo při odstraňování stavebních objektů (demolic).
Aktuálně zodpovídáme časté dotazy k SDO související právě s novou legislativou, které nám pokládají uživatelé našich softwarových produktů z řad stavebních firem nebo účastníci našich on-line školení a prezenčních seminářů.
Původcem stavebního odpadu je primárně ten, jehož činností tento odpad vzniká. To znamená, že se zpravidla jedná o stavební firmu. Podle nového zákona však může zadavatel stavby a stavební firma smluvně dohodnout, kdo je původcem a komu ve vlastnictví odpad zůstává.
Ano, i podle nového zákona lze využít institutu vedlejšího produktu. Platí zde však jasná pravidla, kdy věc, která vzniká při provádění stavby, není odpadem, ale vedlejším produktem. Nesmí se jednat o odstraňování stavby (demolici), protože to není výrobní činnost.
Naopak při stavbě základových pasů domu, nebo při výkopových pracích souvisejících se stavbou potrubí, silnic, mostů atd. vzniká např. zemina nebo kamení a může se tak jednat o vedlejší produkt, pokud splňuje všechny zákonné podmínky a stanovená kritéria v prováděcích předpisech.
Čtěte také: Restaurace a evidence odpadu
Každý držitel vedlejšího produktu, pro který byla zpracována průvodní dokumentace, je povinen tuto dokumentaci předat další osobě společně s vedlejším produktem. Náležitosti průvodní dokumentace budou rovněž teprve stanoveny plánovanou vyhláškou.
Přímo z definice odpadu a smyslu nového zákona lze jednoznačně odpovědět, že jestliže stavební prvek může sloužit k původnímu účelu, tzn. opět jako stavební materiál se stejnými vlastnostmi, pak je žádoucí, aby jako odpad neskončil.
Podle nového zákona dokonce mezi primární povinnosti patří, že při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby je nutné dodržet postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady tak, aby byla zajištěna nejvyšší možná míra jejich opětovného použití a recyklace.
Ne. Stavební odpady nepatří do komunálních odpadů, ani když je produkuje občan. SDO se zařazují dle Katalogu odpadů do skupiny 17. Stavební odpady by tedy nikdy neměly končit v popelnicích.
Nový zákon navíc pravidla pro nakládání s SDO původcům oproti předchozí právní úpravě výrazně zpřísnil, a to i pro nepodnikající fyzické osoby. Nově platí, že původce SDO musí mít ještě před samotným vznikem SDO uzavřenou písemnou smlouvu s oprávněnou osobou zajišťující převzetí těchto odpadů a to v odpovídajícím množství.
Čtěte také: Evidence odpadu: Co musíte vědět
Protože se jedná o odpady, je nutné nejprve vysvětlit určité pojmy podle nového zákona. Myslím tím soustřeďování resp. shromažďování odpadů. Platí, že odpady můžete shromažďovat tj. soustřeďovat v místě vzniku maximálně po dobu jednoho roku.
Obecně lze konstatovat, že by se odpady neměly nikde povalovat nebo převážet na různá místa, ale že by se měly co nejdříve odvézt a předat oprávněným osobám k jejich zpracování.
Odpověď na tuto otázku lze nalézt v metodickém pokynu MŽP ze dne 23.12.2020 (MŽP povinnosti původců a provozovatelů). Rovněž ještě není v době psaní tohoto článku schválená prováděcí vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady podle nového zákona. Proto v roce 2021 se průběžná evidence odpadů vede stejně a ve stejném rozsahu jako v předchozích letech.
Koncem roku 2024 uplynulo definitivně stanovené přechodné období dané v § 80 odst. 4 vyhlášky č. 273/2021 Sb. ohledně vedení průběžné evidence a podávání hlášení podle původní staré již neplatné legislativy (zákon č. 185/2001 Sb. a vyhláška č. 383/2001 Sb. ve znění přede dnem 1. ledna 2021).
S ohledem na to, že novelizace vyhlášky č. 273/2021 Sb. je v závěrečné fázi legislativního procesu a nabytí účinnosti lze očekávat pravděpodobně v únoru 2025, Ministerstvo životního prostředí doporučuje povinným subjektům v zájmu zjednodušení plnění povinností postupovat od 1. ledna 2025, zejména v případě vedení průběžné evidence odpadů a kritérií pro ukončení odpadového režimu pro recykláty ze stavebního a demoličního odpadu, již podle připraveného znění vyhlášky, které je přílohou nového Metodického pokynu MŽP.
Čtěte také: Důležité informace o odpadu
Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni vést průběžnou evidenci. Průběžná evidence se vede samostatně za každý druh odpadu, za každé zařízení určené pro nakládání s odpady, za každého obchodníka s odpady a za každou provozovnu, kde odpad vzniká.
Za rok 2025 musí být průběžná evidence, kterou jsou původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady povinni podle § 94 odst. 1 zákona o odpadech vést, poprvé vedena podle nové právní úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Novela vyhlášky rovněž přinese některá další upřesnění, v tomto ohledu je jistě zajímavá informace pro původce, co se týče obsahu a způsobu předávání informací o odpadu do zařízení učeného k nakládání s odpady (tzv. Písemné informace o odpadu).
V ČR představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů (v letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %).
Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiálu dříve použitého v konstrukci.
Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky. V § 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby.
Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb.
Je jednoznačně prokázáno, že produkce kvalitních jednodruhových recyklátů ze SDO je možná pouze z kvalitně vytříděného materiálu, vstupujícího do procesu recyklace. Znečištění různými příměsemi (zejména plasty, dřevem, papíry atd.) zvyšují značně náklady na výrobu (nutností provádět, zpravidla ruční, separaci).
V oblasti inertních minerálních odpadů se jedná o zdroj druhotných surovin jako náhradu přírodního kameniva a štěrkopísků v aplikacích, kde je to technicky možné a výhodné. Nevyhnutelnost využívání recyklovaných stavebních a demoličních odpadů (SDO) v co nejvyšší míře je také v souladu s cirkulární ekonomikou ve stavebnictví.
Všechen odpad z obalů, který vznikne na staveništi, by se měl v co největší možné míře roztřídit podle druhu (např. na plasty, dřevo, lepenku a kov). Správné přiřazení kódů odpadu k odpadu z obalů je důležité při rozlišování obalů se zbytky obsahu, např. obalů od barev.
Je nutné zabránit kontaminaci ostatních odpadů odpady nebezpečnými, k čemuž může během demolice dojít v důsledku nevhodného nakládání. Mezi nejběžnější nebezpečné odpady, které vznikají během stavebních a demoličních prací jsou odpady s obsahem azbestu, dehtu, polychlorovanými bifenyly, olova nebo například izolační materiály obsahující nebezpečné látky.
V rámci stavební činnosti je nutné zaměřit se na snižování emisí prašnosti v souladu se zákonem o ochraně ovzduší a s vydanými Programy zlepšování kvality ovzduší (Opatření k omezování prašnosti ze stavební činnosti).
Následující tabulka shrnuje limity obsahu škodlivin ve využívaných odpadech dle vyhlášky č. 273/2021 Sb.
| Ukazatel | Limit pro využití ve svrchní vrstvě (sloupec I) | Limit (sloupec II) |
|---|---|---|
| Obsah škodlivin v sušině | dle tabulky č. 5.1 přílohy č. 5 | dle tabulky č. 5.1 přílohy č. 5 |
| Obsah škodlivin ve výluhu | dle tabulky č. 5.2 přílohy č. 5 | dle tabulky č. 5.2 přílohy č. 5 |
| Akutní toxicita | dle tabulky č. 5.3 přílohy č. 5 (sloupec I) | dle tabulky č. 5.3 přílohy č. 5 (sloupec II) |
tags: #evidence #odpadu #na #stavbe #legislativa