Taxony vyhynulé ve volné přírodě: Smutný příběh ztráty biodiverzity


18.04.2026

Seznam vyhynulých zvířat a rostlin se neustále prodlužuje. Covidový rok sice mohl být pro přírodu o něco klidnější, ale rozhodně ji neušetřil zásadních ztrát.

Orchideje v Bangladéši: Královny květin mizí

Orchideje jsou pro mnohé považovány za královny květin. Oficiální zprávy o úbytku druhů v Bangladéši uvádějí 17% úbytek ze 187 druhů tamních orchidejí. Vzácné rostliny, které často ani nemají české jméno (například Dendrobium ruckeri, popsaná roku 1814), zmizely ze země.

Existuje malá naděje, že se některé z nich mohly zachovat v okolních zemích. Profesor botaniky Mohammed Kamrul Huda varuje: „Pokud tato míra úbytku bude pokračovat, v blízké budoucnosti nezůstane v Bangladéši po orchidejích ani stopa.“

Žáby v Panamě: Ztráta barevné rozmanitosti

Oophaga speciosa, červená žába z Panamy, svým zbarvením varovala před nebezpečím. Žila ve východní části Kordiller. Žáby zmizely i kvůli rozsáhlému napadení houbovitým onemocněním. Mezi oběti patří i druhy jako Pristimantis anotis, která nebyla pozorována 46 let, nebo Atelopus pinangoi, jenž zmizel ze svých areálů rozšíření v 80. letech.

Severní Amerika: Katalogizace odhaluje ztráty rostlin

Katalogizace ukázala, že Severní Amerika nově postrádá 65 rostlin, včetně keřů, stromů a jednoletých bylin. Z „Apalačského hotspotu“ definitivně zmizela Marshalia grandiflora.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Roztoči: Neopomíjejme mikrosvět

I když běžný člověk roztoče nemá rád, jsou součástí celosvětové biodiverzity. „Roztoči mizí tisíckrát rychleji, než je přirozené,“ tvrdí výzkumníci z University of Queensland. Odhadem existuje kolem 1,25 milionů druhů roztočů, což je mnohonásobně více než savců nebo ptáků, a tvoří důležitou složku biosféry.

Greg Sullivan a Sebahat K. Ozman-Sullivan shromáždili údaje, které ukázaly na pokračující vymírání alarmujícího počtu druhů. Dr. Sullivan zdůraznil: „Roztoči mají zásadní význam pro ekosystémy po celé planetě - někteří poskytují základní ekosystémové služby, jako je začlenění organické hmoty do půdy. Tyto služby podporují přežití nesčetných druhů a fungují jako zástupce ochrany životního prostředí.“

Ryby filipínského jezera Lanao: Smrtící smyčka vyhynutí

Nové invazní druhy a intenzivní lov (včetně lovu dynamitem) jsou hlavními příčinami úbytku biodiverzity filipínského jezera Lanao. Časopis The Revelator uvádí 15 druhů ryb ze společného rodu Barbodes, které patřily k vyhledávaným úlovkům. Barbodes cruncatulus byl naposledy spatřen v roce 1973, B. pachycheilus v roce 1964.

Žraloci: Oběti v mořích

I paryby, konkrétně žraloci, mají své oběti. Celosvětová pandemie, úbytek cestování i pokles ekonomiky přírodě a biosféře nahrávají. Jenže krátkodobý oddechový čas neznamená, že by dlouhodobé negativní účinky působení člověka na přírodu ustaly.

Šesté vymírání: Člověk jako příčina

Podle řady ekologů nastalo během 20. století tzv. šesté vymírání druhů, jehož příčinou je člověk. Podle odhadů WWF ročně vymře asi 200-2000 druhů zvířat. Lidé způsobují vymírání živočišných druhů tisíckrát rychleji, než stačí nové druhy vznikat.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Studie zveřejněná v odborném časopise Conservation Biology potvrdila, že pokud by nebylo člověka, planeta Země by přišla o jeden ptačí druh přibližně jednou za 1000 let. Ve skutečnosti jen za posledních 500 let vyhynulo nejméně 150 druhů ptáků.

Za většinu vyhynutí mohou změny životního prostředí, které člověk svými zásahy do přírody způsobuje, ale celou řadu zvířat lidstvo vyhubilo aktivně - ulovilo všechny zbývající exempláře těchto zvířat.

Známé příklady vyhynulých druhů

  • Dronte mauricijský (Dodo): Vymřel kvůli hladu a predátorům zavlečeným na ostrov Mauricius.
  • Vakovlk tasmánský: Vymřel kvůli pověrám a lovu.
  • Holub stěhovavý: Vyhuben intenzivním lovem.
  • Alka velká: Vyhubena pro vejce, tuk a peří.
  • Zebra kvaga: Vyhubena Búry jako zdroj potravy.
  • Pes bojovný: Vyhuben farmáři na Falklandských ostrovech.
  • Levhart zanzibarský: Vyhuben na základě náboženského přesvědčení.
  • Tuleň karibský: Vyhuben lovem pro olej.
  • Papoušek karolinský: Vyhuben odlesňováním a lovem pro peří.
  • Koroun bezzubý: Vyhuben námořníky na Komandorských ostrovech.

Tabulka: Příklady vyhynulých druhů a příčiny vyhynutí

Druh Příčina vyhynutí
Dronte mauricijský Hlad, predátoři
Vakovlk tasmánský Pověry, lov
Holub stěhovavý Intenzivní lov
Alka velká Lov pro vejce, tuk a peří
Zebra kvaga Lov jako zdroj potravy
Pes bojovný Vyhubení farmáři
Levhart zanzibarský Náboženské přesvědčení
Tuleň karibský Lov pro olej
Papoušek karolinský Odlesňování, lov pro peří
Koroun bezzubý Lov námořníky

Ochrana před pytláky: Dilema zveřejňování informací

Zprávy o znovuobjevení živočichů a rostlin, které jsme považovali za vyhynulé, nečtou jen výzkumníci, ale i pytláci. Zveřejnění lokalit pobytu čínského jeskynního gekona vedlo k jeho bleskovému vylovení a vyhynutí ve volné přírodě. Proto Malajsie neposkytuje informace o výskytu raflézií, které jsou často ušlapány turisty.

Bioložka Ayesha Tullochová si uvědomuje rizika publikování citlivých informací, ale zdůrazňuje, že ne vždy je zachování diskrétnosti příhodné. Publikace podrobnějších informací může vést k lepší ochraně řady druhů. Příkladem je australská ještěrka Tympanocryptis pinguicolla, u které informování veřejnosti pomáhá odhalit vážnost jejího ohrožení.

„Jsou to hlavně dobrá data o výskytu a početnosti, která pomáhají efektivnímu ochranářskému úsilí,“ říká Tullochová. „Jen na základě robustních informací z terénu víme, jaká akce je právě zapotřebí.“

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Tullochová se obává, že by široká veřejnost ztratila s divočinou kontakt. Na utajených lokalitách by pak ochránci přírody chránili cosi, co by si žádalo velké náklady od celé společnosti, ale ta by neměla nárok vidět, proč se tak vlastně děje.

Červený seznam mihulí a ryb České republiky

Červené seznamy a červené knihy ohrožených rostlin a živočichů jsou nástrojem k pochopení a orientaci v problematice ohrožení a nutnosti ochrany určitých skupin rostlin a živočichů. Podle stupně ohrožení dělí červené seznamy konkrétní druhy do několika kategorií, od vyhynulých, až po málo dotčené.

Mihule a ryby patří mezi skupiny obratlovců s největším zastoupením ohrožených druhů. Aktuální červený seznam navazuje na předchozí verzi 2010. Ze 4 druhů mihulí jsou 2 druhy hodnoceny jako vymizelé pro území ČR, 1 druh jako kriticky ohrožený a 1 druh jako zranitelný. Z 57 druhů ryb je 1 druh, který se historicky vyskytoval na našem území, hodnocen jako vyhynulý, 5 druhů a 1 poddruh jako vymizelé pro území ČR, 2 druhy ryb jsou hodnoceny jako vymizelé ve volné přírodě. V kategorii kriticky ohrožený je hodnoceno 14 druhů ryb.

U některých ryb došlo k zásadním změnám v hodnocení míry jejich ohroženosti ve volných vodách. Nejfrapantnější je příklad karasa obecného a slunky obecné, dříve hojných a běžných lovených ryb, které jsou nově hodnoceny jako kriticky ohrožené druhy.

Specifická je situace u úhoře říčního, který je nově zařazen do kategorie druh vymizelý ve volné přírodě, ačkoliv se s ním stále na většině revírů setkáváme a přes zřetelný pokles jsou stále na revírech ČRS a MRS každoročně uloveny tisíce úhořů. V tomto případě je třeba uvést, že taxon je hodnocený jako vyhynulý ve volné přírodě, jestliže přežívá pouze jako pěstovaný v kultuře, chovaný v lidské péči nebo jako naturalizované populace mimo historický areál.

V průběhu několika posledních desetiletí došlo k výrazné změně intenzity devastačních a rizikových činitelů majících vliv na rozšíření a stav populací jednotlivých druhů naší ichtyofauny. Postupně se omezil zničující vliv znečištění zejména z výrobních provozů, sídelních aglomerací a bodových zdrojů. V podstatě se zastavily úpravy malých toků v rámci tzv. meliorací, ale jejich potřebná revitalizace se uskutečňuje jen velmi omezeně. Zároveň se zatím nepodařilo omezit negativní dopady v minulosti realizovaných úprav velkých toků, včetně protipovodňových zásahů v jejich záplavových územích.

Novým negativním fenoménem je zvýšené využívání energetického potenciálu vody pomocí malých vodních elektráren a s tím související nepříznivé dopady na průtokový režim vodních toků a migraci ryb. Specifický negativní fenomén pak představují nepůvodní invazivní druhy. Zcela průkazný negativní vliv na některé složky původní ichtyofauny, zejména na karase obecného, má šíření karase stříbřitého.

tags: #taxony #vyhynulé #ve #volné #přírodě

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]