Želva nádherná, psík mývalovitý nebo nutrie říční. Změny v přírodě nejsou vždy patrné na první pohled. Často se dějí pomalu a nenápadně, a přesto mají dramatické důsledky. Jedním z nejzásadnějších problémů, kterým dnes čelí ekosystémy po celém světě, jsou invazivní druhy zvířat.
Invazivní druh je zvíře, které bylo zavlečeno mimo své přirozené areály rozšíření, buď úmyslně (např. jako domácí mazlíček či pro zemědělské účely), nebo neúmyslně (např. přepravou zboží, na lodích či v kontejnerech).
Podle Václava Hlaváče, ředitele Agentury ochrany přírody, počty invazních druhů stoupají s globalizací. Především do naší přírody nepatří a působí hospodářské škody. „Invazní druhy jsou schopné vyhubit druhy původní. Například rak americký, chovaný v akváriích, je schopen přenášet račí mor.
Na seznamu nežádoucích druhů je také nutrie říční. Původně z Jižní Ameriky, nutrie byla chována pro kožešinu. Po útěku či vypuštění se usadila v mnoha zemích včetně Česka.
Nekrmte nutrie v Sázavě, vzkázala radnice ve Světlé. Zvířata ovládla pravý břeh řeky. Hrabou až desítky metrů hluboké nory, které způsobují propady půdy. Jsou nebezpečné dětem a psům. Rychle se množí. Podle Petry Hulvové ze záchranné stanice zvířat v Pavlově mohly první nutrie uniknout do přírody ze zrušených chovů a pak se rozmnožily. „Nutrie dřív lovili lidé na maso.
Čtěte také: Fauna a flóra Réunionu
„Například želva nádherná. O její chov je komerční zájem, ale zákazníkům vysvětlíme, že zvíře prodat nelze kvůli zákonu,“ dodal Plaček s tím, že zákaz u některých druhů chápe, ale u jiných si jistý není. „Želva nádherná, tomu rozumím. Když unikne do přírody, přežije i v našich vodách. Vychytá obojživelníky a zničí rybářům vysazené plůdky. Ale u jiných druhů to nechápu. Když utečou, nepřežijí. Například nosál červený.
Češi milují želvy. Vím o tom, že se mnohá želva nádherná, jinak tropický živočich, dostala do českých rybníků, jelikož je tam chovatelé vypustili. První jedinci nepřežívali české zimy, dnes si už ovšem nejenže zvykli a přežívají, ale prý už se i množí, je to pravda?Jen drobná oprava: on je to původem živočich odněkud od Mississipi, takže spíše ze subtropů, než z tropů. Klidně snese mírné klima, což u nás už je. No a ty záznamy monitoringu na AOPK začaly najednou v posledních letech ukazovat, jak se u nás tyto želvy spokojeně aklimatizují. Doposud se nerozmnožovaly, jen v těch středozemních oblastech. Nejblíže k nám to bylo zaznamenáno v minulých letech v Německu, kde jsou ovšem teplá jezera. Jenže letos poprvé se objevila pozorování snůšek vajec u nás. Teplé jaro, léto, vypadá to i na středozemní podzim. Želvu, která se vyhřívá někde na kameni, sotvakdo přehlédne. Ovšem ty snůšky se hledají hůř. Takže reálně je možné, že už se u nás rozmnožily, ale nevěděli jsme o tom - až do letoška. Teď máme skutečně potvrzené snůšky vajíček na dvou místech - na Brněnské přehradě a oblasti Hostivaře v Praze.
Tento původně severoamerický savčan byl do Evropy zavlečen v první polovině 20. století. Dnes se rychle šíří i v České republice. Je všežravý, inteligentní a přizpůsobivý.
Invaze amerického mývala začala překvapivě už před 2. světovou válkou. Běžně zde potkáte mladé lišky, hned vedle je klikatý meandr Chvalšinského potoka s podemletými břehy. Že se u nás invazní mýval severní v přírodě vyskytuje, to jsem již v minulosti zaznamenal, ale tohle bylo moje první osobní setkání. Asi jsem si ho vysloužil kvízem na téma invazních druhů rostlin a vůbec tím, že o invazních druzích dost často publikuji. Zvířata úmyslně nepřejíždím, myslivec nejsem a pušku s sebou nevozím, mývalové přežili. Ani jsem však nestihl nějakou fotodokumentaci, kameru na palubní desce také nemám.
Invazní druhy zvířat musí jejich majitelé nejenom registrovat. Bude pro ně platit i zákaz jejich prodeje či množení. Za porušení zákonu hrozí až statisícová pokuta. Pokud se ale zvířete chtějí zbavit, musí ho odnést do určeného zařízení. Například do záchranné stanice pro zvířata v Pavlově na Havlíčkobrodsku.
Čtěte také: Nejkrásnější destinace světa
Majitelé exotických mazlíčků mají povinnost do konce roku svůj chov zaregistrovat. Jinak bude od ledna příštího roku nezákonný a chovateli hrozí statisícové pokuty.
Zákaz držení a vypouštění invazních druhů - legislativa EU i ČR obsahuje seznamy tzv.
Dnem 7.8. 2025 vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Evropské komise, které aktualizuje seznam invazních nepůvodních živočišných druhů, jež je zakázáno do EU dovážet. Patří mezi ně vybraní ptáci, kopytníci, ryby, korýši, mlži, plži, ostnokožci, ploštěnci a hmyz. O dva roky se ještě odkládá konkrétní druh hlodavce a šelmy. Některé z nich přitom už známe i u nás a na seznamu našich místních invazních druhů jsou, například jelen sika a norek americký.
Pokud se výskyt invazivních živočichů neřeší včas, může dojít k nevratným změnám v krajině. Invazivní druhy zvířat tak nejsou jen problémem pro biology a ochranáře. Jsou výzvou pro celou společnost, která si musí uvědomit, že každý zásah do přírody má své důsledky.
Stejně jako u rostlin, i u živočichů platí, že absence predátorů, vysoká rozmnožovací schopnost, přizpůsobivost a odolnost vůči nemocem jsou klíčem k jejich úspěchu. Účinná prevence a včasná reakce jsou zásadní.
Čtěte také: Vzdělávací DVD pro děti: Zvířata v přírodě
Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) patří v posledních několika desetiletích k ptačím druhům, které prudce mění svůj hnízdní areál. Z původně uměle vysazených ptáků v Anglii došlo k vytvoření samostatné populace ve volné přírodě, která mění osazenstvo vodních druhů ptáků na rybnících či jiných vodních nádržích v řadě evropských zemí. Také v České republice se jedná o již pravidelně hnízdící druh, poprvé byla zjištěna v roce 1979 a první hnízdění v roce 2008.
V současné době hnízdí v ČR desítky párů a šíření není stále ukončeno, husice každoročně obsazují nové lokality (např. Hnízdění husic zahrnuje poměrně široké období v průběhu roku. Přestože většina pozorování rodinek s mláďaty spadá do období od 2. dekády dubna do 2. dekády srpna (92 % ), jsou občasně zjišťovány páry vodící mláďata i mimo tuto dobu: např. 28. 3. 2016 samice vodila tři mláďata ve štěrkovně Mžikovec u Antošovic na Ostravsku. Poměrně pozdě byly zaznamenány tři nové rodinky s mláďaty ještě v říjnu. Rodinka byla pozorována 6. 12.
Aktuálně jeden pár husic nilských vodí mláďata v těchto mrazivých dnech na rybníce v Majetíně na střední Moravě. Průměrná teplota v lednu 2021 byla na Olomoucku 0,2°C. V polovině února klesly noční teploty až k - 14°C. „Pravděpodobně mohlo mít na výjimečně pozdní hnízdění vliv poměrně teplé počasí v prosinci.
Na střední Moravě hnízdí od roku 2013, kdy měly dvě mláďata na Hradeckém rybníku v Tovačově na Olomoucku. V následujícím roce se husice přesunuly na štěrkovnu v Krčmani - v září 2015 rodina s 8 mláďaty, v roce 2016 vyvedeno 9 mláďat a zároveň 2016 husice na rybníku v Majetíně poprvé vyvedly 4 mláďata. V následujících letech pravidelně odchovávaly mláďata, ale pokud vím, tak nikdy tak brzy jako letos. Jejich letošní hnízdění je zcela výjimečné termínem vylíhnutí mláďat. Poprvé byla pozorována již 30. ledna 2021 a bylo jich jedenáct, 13 . února měly sedm a počet voděných mláďat klesá patrně kvůli extrémním mrazům a nedostatku přirozené potravy,“ říká Jarmila Kačírková z Moravského ornitologického spolku, která zimní hnízdění husic dokumentuje. Na této lokalitě hnízdily husice v sezóně 2020, kdy bylo 12. 6. pozorováno 11 mláďat a 23. 6. 2020 tři mláďata.
Na zimu odlétají husice na jih Evropy, kde naleznou dostatek vhodné potravy. Jejich zimování se u nás stává stále více běžnějším jevem. Jaké vnější okolnosti je však přinutí zahnízdit i uprostřed zimy, není zatím zcela jasné a v našich podmínkách jde doposud o výjimečnou událost.
| Druh papouška | Výskyt v Evropě | Potenciální škody |
|---|---|---|
| Alexandr malý | Rozšířený, místy přemnožený | Škody v zemědělství, konkurence původním druhům |
| Mníšek šedý | Rozšířený, místy přemnožený | Konkurence původním druhům, potenciální škody na elektrickém vedení |
| Alexandr velký | Rozšiřující se | Potenciální konkurence původním druhům |
| Andulka | Řecko, Rakousko a další země | Neznámé |
Nejen Španělsko nebo Velká Británie se potýkají s invazními druhy papoušků. V celé Evropě žije volně celkem 11 druhů papoušků, které lze označit za invazní. To znamená, že se dokázali přizpůsobit životu ve volnosti a úspěšně se rozmnožují, přičemž konkurují původním druhům ptáků a způsobují škody v zemědělství.
Nejnovější statistiku zveřejnili zástupci projektu ParrotNet v odborném časopise NeoBiota. Podle jejich slov však nelze ve všech případech jednoznačně potvrdit, že papoušci vyloženě škodí. ParrotNet ale míní, že do budoucna by se mělo zabránit šíření papoušků do dalších evropských lokalit, aby se zabránilo případným neblahým následkům na původní avifauně. „Většina zpráv o škodách je dosud spojena s nejrozšířenějšími a místy přemnoženými alexandry malými a mníšky šedými,“ citoval vědce web Phys.org.
Podle studií z jejich původních domovin tito papoušci pravidelně způsobují velké škody v zemědělství, ale v Evropě dosud nedošlo k tak vážným ztrátám jako v Jižní Americe nebo Jižní Asii. Významnějším problémem v Evropě je konkurence původním druhům ptáků, s nimiž papoušci soupeří o hnízdní dutiny a potravu. Oproti Spojeným státům se v Evropě takřka nevyskytují případy, kdy mníšci šedí svými hnízdy postavenými na sloupech vysokého napětí způsobili zkrat nebo požár.
Vedle mníšků šedých a alexandrů malých se začínají v Evropě více rozšiřovat i alexandři velcí, jichž je podle vědců na celém kontinentu nejméně tisíc. Mezi invazní druhy počítají autoři studie i andulku, jež se úspěšně divoce rozmnožuje v Řecku, ale začíná se šířit i v Rakousku a dalších zemích. Česká republika podle vědců čelí volnému výskytu mníšků šedých. Ti se kdysi vyskytovali v Posázaví a aktuálně je volně chová jeden chovatel na jižní Moravě.
tags: #exotická #zvířata #v #české #přírodě #invazivní