Financování ochrany ovzduší v krajích České republiky

Údaje o výdajích na ochranu životního prostředí zjišťuje Český statistický úřad (ČSÚ) od roku 1986. Oddíl o pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM) byl do roku 2001 součástí výkazu o investicích. V roce 2002 byl tento výkaz nahrazen jinými výkazy a data o pořízení DHM na ochranu životního prostředí byla získána z průřezového výkazu P 5-01 a výkazu pro veřejný sektor VI 1-01.

Požadavek na zavedení zjišťování neinvestičních nákladů vedl v roce 2003 ke vzniku samostatného výkazu ŽP 1-01, který byl určen podnikatelské sféře. Data z veřejného sektoru byla nadále získávána výkazem VI 1-01 a jednalo se pouze o údaje o pořízení DHM na ochranu ŽP. Od roku 2006 došlo k sjednocení výkaznické povinnosti pro podnikatelský a veřejný sektor a oba sektory jsou obesílány stejným výkazem ŽP 1-01.

V roce 2008 byla klasifikace podniků podle OKEČ nahrazena novou klasifikací podle CZ-NACE. Výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí, které se vztahují k aktivitám na ochranu životního prostředí (technologie, procesy, zařízení nebo jejich části).

Hlavním účelem těchto výdajů je zachycení, odstranění, monitorování, kontrola, snižování, prevence nebo eliminace znečišťujících látek a znečištění nebo jakékoliv jiné poškození životního prostředí, ke kterému dochází při činnosti podniků. Výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM) na ochranu životního prostředí zahrnují všechny výdaje na pořízení DHM, které vykazující jednotky vynaložily na pořízení DHM (koupí nebo vlastní činností), spolu s celkovou hodnotou DHM získaného formou bezúplatného nabytí, nebo převodu podle příslušných legislativních předpisů, nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání.

Do výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí se zahrnují samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou, povinně však od částky stanovené zákonem o daních z příjmů pro tento majetek (od roku 2021 je stanovena částka 80 000 Kč).

Čtěte také: Opatření EU proti emisím CO2

Tržby z prodeje vedlejších produktů představují tržby z prodeje vedlejších produktů, které vznikly při činnostech spojených s ochranou životního prostředí. Úspory z využití vedlejších produktů zahrnují jednak úspory z vlastního využití vedlejších produktů a dále se jako přínos zahrnují také úspory nákladů, kterých podnik dosáhl díky opatřením na ochranu životního prostředí v daném roce.

Oblasti financování ochrany životního prostředí

Financování se zaměřuje na různé oblasti ochrany životního prostředí:

• Ochrana ovzduší a klimatu: Zahrnuje např. odstraňování tuhých a plynných emisí, monitorovací zařízení pro sledování čistoty ovzduší.
• Nakládání s odpadními vodami: Zahrnuje např. výstavbu čistíren odpadních vod, výstavbu kanalizačních sítí se zajištěným napojením na čistírnu odpadních vod, monitorovací zařízení ke sledování jakosti vody.
• Nakládání s odpady: Zahrnuje např. zařízení a vybavení pro sběr, svoz, přepravu, třídění a úpravu odpadů, výstavba spaloven, recyklačních závodů, řízených skládek, kompostáren, asanace starých skládek, zařízení pro monitoring odpadů.
• Ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod: Zahrnuje např. předcházení kontaminace a degradace půd chemickými vlivy a její následná sanace, ochrana půdy před erozí, svahovými pohyby a ostatní degradací způsobenou fyzikálními jevy, včetně nákladů na řešení problematiky sesuvů, náklady na úkoly geologických průzkumů s účelem ochrany půdy a podzemní a povrchové vody.
• Omezování hluku a vibrací: Zahrnuje např. úpravu technologie, konstrukce a uplatnění protihlukových a antivibračních zařízení v silniční, železniční a letecké dopravě a průmyslu, měřící zařízení.
• Ochrana proti záření: Zahrnuje např. protiradonová opatření, geologické práce spojené s problematikou lokalizací hlubinných úložišť jaderného odpadu, měřící zařízení, přepravu a nakládání s vysoce radioaktivním odpadem.
• Výzkum a vývoj: Zahrnuje výzkum a vývoj zaměřený na ochranu ovzduší, klimatu a ozónové vrstvy, ochranu vod, nakládání s odpady, ochranu půdy a podzemní vody, omezování hluku a vibrací, ochranu biodiverzity a krajiny, ochranu před zářením a ostatní výzkum životního prostředí.

Financování v Jihomoravském kraji

Návrh krajského rozpočtu Jihomoravského kraje pamatuje i na životní prostředí. Například oblast životního prostředí a vodního hospodářství pokrývá v návrhu rozpočtu částka 252 milionů korun. Na péči o přírodní rezervace, přírodní památky, zvláště chráněné živočichy a rostliny je vyčleněno přes 22 milionů korun, na adaptační opatření v krajině a zlepšení kvality povrchových vod pak dalších 28 milionů korun, na rozvoj vodohospodářské infrastruktury přes 123 milionů korun a 5 milionů na environmentální vzdělávání.

Financování v Moravskoslezském kraji

V roce 2024 investoři se sídlem na území Moravskoslezského kraje vynaložili částku v hodnotě 15,4 miliardy Kč, což znamenalo meziroční pokles o 113 milionů Kč (o 0,7 %). Větší část těchto výdajů tradičně směřovala do neinvestiční oblasti, a to 11,2 miliardy Kč (tj. 72,3 % z celkového objemu výdajů na životní prostředí).

V roce 2024 dosáhl celkový objem investičních výdajů na ochranu životního prostředí v Moravskoslezském kraji 4,3 miliardy Kč. Ve srovnání s rokem 2023 se jednalo o pokles o 526 milionů Kč, tj. o 10,9 %. Zatímco v dřívějším období převažovaly investice do nakládání s odpadními vodami, v letech 2023 a 2024 měly nejvyšší podíl investice směřované na ochranu ovzduší a klimatu, které v roce 2024 dosáhly podílu 34,8 %. Meziročně poklesly o 331 milionů korun a celkově dosáhly 1,5 miliardy korun. Na druhé místo se zařadily investice do nakládání s odpadními vodami, které činily téměř 1,3 miliardy Kč, tj. 30,3 % z celkového objemu.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní výdaje

Celkový objem neinvestičních nákladů činil v roce 2024 v Moravskoslezském kraji 11,2 miliardy Kč, což bylo proti roku 2023 o 412 milionů Kč více (nárůst o 3,8 %). Stejně jako předchozích letech největší část (6,2 miliardy Kč, tj. podíl 55,8 %) z těchto nákladů tvořily výdaje spojené s nakládáním s odpady. Na druhé pozici se umístilo nakládání s odpadními vodami s podílem 21,6 % z celkových neinvestičních nákladů. Třetí největší podíl z neinvestičních nákladů (18,1 %) mířil do ochrany ovzduší a klimatu. Konkrétně šlo o 2,0 miliardy Kč, což ve srovnání s rokem 2023 bylo o 299 milionů korun méně (pokles o12,9 %). Jednalo se o naprosto nejvyšší objem nákladů do této oblasti mezi všemi kraji Česka.

Investice na ochranu životního prostředí vynaložené na území Moravskoslezského kraje dosáhly v roce 2024 částky 5,3 miliardy Kč, tj. meziročně o 121 milionů Kč méně (pokles o 2,2 %). V přepočtu na 1 obyvatele činily tyto investice 4 504 Kč. Tato částka byla po Ústeckém kraji (4 851 Kč na 1 obyvatele) druhá nejvyšší a přesahovala průměr za celé Česko (3 229 Kč na 1 obyvatele) o 1 275 Kč.

Moravskoslezský kraj bude v příštím roce hospodařit s rozpočtem ve výši 42,722 miliardy korun. Počítá s příjmy 39,581 miliardy korun, výdaje by měly dosáhnout 42,722 miliardy korun. Rozdíl, tedy 3,141 miliardy korun, pokryjí zejména úspory a částečně i úvěrové zdroje.

„Rozpočet vychází ze strategických dokumentů schválených krajským zastupitelstvem, zejména ze Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2019-2027. Rozpočet garantuje zajištění chodu vlastních příspěvkových organizací kraje na odpovídající úrovni (střední školy, nemocnice, sociální zařízení) a zabezpečení zákonných povinností kraje, například dopravní obslužnosti.

Kapitálové výdaje Moravskoslezského kraje by měly přesáhnout 6,445 miliardy korun. Část tvoří výdaje na projekty spolufinancované z Evropské unie, ale pokračujeme i s investicemi z vlastních zdrojů. Máme připravenou celou řadu projektů v nejrůznějších oblastech. Jejich cílem je zkvalitňovat infrastrukturu, zvyšovat úroveň vzdělávání, zdravotnictví nebo například sociální oblasti.

Čtěte také: Trendy ve výdajích na ochranu ovzduší

Z velkých investic v odvětví dopravy můžu uvést například rekonstrukci silnice II/445 Vrbno p. Dodal, že významné finanční prostředky poputují i na rozvoj infrastruktury v oblasti kultury.

Státní fond životního prostředí ČR

Hospodaření Fondu se řídí rozpočtem, který na návrh vlády schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Finanční prostředky Fondu se shromažďují na samostatném bankovním účtu. Příjmy Fondu tvoří především platby za znečišťování nebo poškozování jednotlivých složek životního prostředí (poplatky za vypouštění odpadních vod, odvody za odnětí půdy, poplatky za znečištění ovzduší, poplatky za ukládání odpadů) a s tím spojené splátky poskytnutých půjček a jejich úroků.

Součástí příjmů jsou dotace ze státního rozpočtu na úhradu výdajů vynaložených z technické pomoci programů Evropské unie na jejich administraci. Fond poskytuje finanční prostředky nejčastěji formou dotace nebo půjčky. Našimi příjemci je celé spektrum fyzických i právnických osob, vždy v závislosti na daném programu.

Vláda ČR schválila rozpočet Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR) na rok 2025, který obsahuje příjmy a výdaje ve výši 45,5 miliardy korun. Nejvyšším očekávaným příjmem v roce 2025 budou příjmy od Evropské investiční banky na financování Modernizačního fondu, další významné příjmy jsou dány složkovými zákony, platbami za využívání přírodních zdrojů, znečišťování životního prostředí, splátkami poskytnutých půjček včetně úroků a příjmy z pokut za poškozování životního prostředí.

tags: #vydaje #kraje #na #ochranu #ovzdusi #financovani

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem šamponů
• Studie o emisích PM10 a PM2,5
• Odpadkový koš do auta Rati
• Prevence virových onemocnění u mládeže
• Projekty pro školy