Fakturace Kovového Odpadu a Související Legislativa v České Republice

Ministerstvo životního prostředí připravilo k vyhlášce stručný výklad v podobě "často kladených otázek".

Zákaz Výkupu Kovových Odpadů v Hotovosti

Jakým právním předpisem byl zaveden zákaz výkupu kovových odpadů v hotovosti od fyzických osob a kdy začne platit?

Jedná se o vyhlášku č. 27/2015 Sb., kterou je novelizována vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Účinnost této vyhlášky je nastavena na 1. březen 2015. Od tohoto data budou všichni provozovatelé povinni podle nové právní úpravy postupovat.

K novelizovanému znění vyhlášky je nutné vzít vždy v potaz § 18 odst. 5 zákona o odpadech, který uvádí, že je výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem prováděn bezhotovostně.

Co Znamená Novela pro Výkup Kovových Odpadů?

Co znamená text novelizované vyhlášky pro výkup kovových odpadů od fyzických osob?

Čtěte také: Informace o společnosti Frýdecká skládka

V § 8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady byl doposud vymezen specifický okruh odpadů, které je zakázáno vykupovat v hotovosti a zároveň zcela zakázáno vykupovat od fyzických osob.

Po novelizaci se výčet odpadů uvedených v §8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb. vztahuje pouze na odpady, které je zcela zakázáno vykupovat od fyzických osob.

S ohledem na text § 18 odst. 5 a 11 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se zákaz výkupu v hotovosti od fyzických osob tedy vztahuje na odpady, u nichž je provozovatel povinen identifikovat osoby, které odpady do zařízení předávají, a vést o těchto odpadech a osobách evidenci, tedy na odpady vymezené v § 8 odst. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Konkrétní Druhy Odpadů

Jaké konkrétní druhy odpadů nesmí být vykupovány od fyzických osob v hotovosti?

S ohledem na odkaz v § 18 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a zmocnění k vydání vyhlášky uvedenému v § 18 odst. 11 téhož zákona, se zákaz poskytovat při výkupu odpadů úhradu v hotovosti fyzickým osobám vztahuje na odpady vymezené v § 8 odst. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Čtěte také: Dřevěný odpad a fakturace

Jedná se o následující druhy odpadů dle Katalogu odpadů:

• 16 01 04* Autovraky
• 16 01 06 Autovraky zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí
• 17 04 01 Měď, bronz, mosaz
• 17 04 02 Hliník
• 17 04 03 Olovo
• 17 04 04 Zinek
• 17 04 06 Cín
• 17 04 07 Směsi kovů (170401- 06)
• 17 04 11 Kabely
• 16 01 17 Železné kovy
• 16 01 18 Neželezné kovy
• 17 04 05 Železo a ocel
• 17 04 07 Směsné kovy
• 20 01 40 Kovy

Bezhotovostní Úhrada

Jakým způsobem má být prováděna bezhotovostní úhrada při výkupu odpadů od fyzických osob?

V současném znění zákona o odpadech nejsou požadavky na způsob provádění bezhotovostní úhrady přesně specifikovány.

Dle aktuálně projednávané novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, u níž se předpokládá nabytí účinnosti v první polovině tohoto roku, bude možné úhradu za vymezené odpady provádět pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu.

Rozsah Zakázaných Odpadů

Mění se nějak rozsah odpadů, které je zcela zakázáno vykupovat od fyzických osob?

Čtěte také: Jak provozovat sběrný dvůr kovů legálně

Výčet odpadů, které je zcela zakázáno vykupovat od fyzických osob, zůstává stejný jako doposud a je vymezen v § 8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.

Jedná se o odpady mající povahu:

1. uměleckého díla nebo jeho části,
2. pietního nebo bohoslužebného předmětu nebo jeho části,
3. průmyslového strojního zařízení nebo jeho části,
4. obecně prospěšného zařízení nebo jeho části, zejména zařízení pro hromadnou dopravu, dopravního značení, součásti nebo příslušenství veřejného prostranství a pozemních komunikací a energetické, vodárenské nebo kanalizační zařízení, nebo
5. části vybraného výrobku, vybraného odpadu a vybraného zařízení podle § 25 odst. 1 písm. c) a h) zákona (tedy části baterií a akumulátorů a elektrických a elektronických zařízení).

Dopad Změny Vyhlášky na Podnikatele a Právnické Osoby

Jakým způsobem se dotýká změna vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady výkupu kovových odpadů od fyzických osob oprávněných k podnikání a právnických osob?

Novelizace vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady nemění podmínky výkupu kovových odpadů uvedených v § 8 odst. 5 této vyhlášky od fyzických osob oprávněných k podnikání a právnických osob.

S ohledem na text § 18 odst. 5 a 11 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zůstává i po změně výše uvedené vyhlášky zachován zákaz poskytování úhrady za tyto odpady v hotovosti, změnou dochází pouze k rozšíření zákazu výkupu v hotovosti také na odpady vymezené v § 8 odst. 2 této vyhlášky.

Výkup kovových odpadů od fyzických osob oprávněných k podnikání a právnických osob není omezen, pouze v případě všech odpadů vymezených v §8 vyhlášky č.

Režim Přenesení Daňové Povinnosti (RCH) u Kovového Odpadu

Úprava postupu při přenesení daňové povinnosti v tuzemsku je vymezena v § 92a ZDPH. V režimu přenesení daňové povinnosti je povinen přiznat daň vždy plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno.

Povinnost přiznat daň je ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Režim přenesení daně se použije na zdanitelná plnění, uvedená v § 92b až § 92f zákona o DPH pouze a jen mezi dvěma plátci.

Ve smyslu § 92a odst. 2 a 3 ZDPH se režim přenesení daně nepoužije, pokud ke dni uskutečnění zdanitelného plnění a přijetí úplaty předem příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.

Pro vyšší právní jistotu režimu přenesení daně platí obecné ustanovení § 92a odst. 7 ZDPH, které potvrzuje, že mají-li smluvní stany důvodně za to, že se režim přenesení daně použije, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daně.

Plátce, který uskutečnil v tuzemsku zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen podle § 28 ZDPH do 15 dnů ode dne uskutečnění plnění vystavit daňový doklad s náležitostmi vymezenými v § 29 odst. 1 písm. a) až j) ZDPH, nemá povinnost uvádět sazbu daně.

Na takto vystaveném daňovém dokladu je plátce povinen uvést sdělení "daň odvede zákazník" [ § 29 odst. 2 písm. c) ZDPH ]. Při použití režimu přenesení daňové povinnosti nemusí (nikoliv nesmí) daňový doklad obsahovat sazbu daně a výši daně [bod 2 § 29 odst. 3 písm. d) ZDPH ].

Ve smyslu § 28 odst. 8 ZDPH je plátce povinen ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu (15 dnů) vynaložit úsilí, které lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění. Plátce - poskytovatel plnění - nebude ze svého plnění odvádět DPH na výstupu, ale povinnost přiznat daň k datu uskutečnění zdanitelného plnění má plátce - příjemce.

Příjemce zároveň může uplatnit nárok na odpočet, pokud splní zákonem vymezené podmínky, a to ve stejném zdaňovacím období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. V případě zaplacení zálohy se režim přenesení daně neaplikuje, tzn. že poskytovatel nemá povinnost vystavit daňový doklad na přijatou platbu předem v režimu přenesení daňové povinnosti.

Zákon o DPH rozlišuje trvalý (§ 92b až § 92ea ZDPH) a dočasný (§ 92f a § 92g ZDPH) režim přenesení daňové povinnosti na příjemce. Mechanismus rychlé reakce podle § 92g ZDPH doposud nebyl využit.

Uvedení Plnění do Daňového Přiznání a Kontrolního Hlášení

Plátce, který uskuteční plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, uvádí toto plnění (jen základ daně) do ř. 25 daňového přiznání. Pro jednoduchou kontrolu návaznosti účetnictví na daňové přiznání lze doporučit, aby si plátce, který vede účetnictví, zvolil samostatnou analytiku účtu.

Osoba, která je při přijetí zdanitelného plnění povinna přiznat daň, uvádí údaje týkající se přenesení daňové povinnosti podle § 92a ZDPH v ř. 10 (základní sazba daně) nebo v ř. 11 (snížená sazba daně) daňového přiznání k DPH za příslušné zdaňovací období.

Nárok na odpočet daně, který příjemci zdanitelného plnění vznikne v souvislosti s přenesením daňové povinnosti, uvádí plátce v ř. 43 (základní sazba daně) nebo v ř. 44 (snížená sazba daně) daňového přiznání k DPH.

Při uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti jsou plátci v pozici poskytovatele a příjemce plnění, povinni současně uvést údaje o přenesení daně do kontrolního hlášení. Tato povinnost vyplývá z § 101c ZDPH.

Poskytovatel plnění v režimu přenesení daně uvádí uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je povinen přiznat daň příjemce plnění, do části A. 1 kontrolního hlášení za období, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a to v tomto rozsahu: DIČ odběratele (příjemce plnění), evidenční číslo daňového dokladu, datum uskutečnění plnění, základ daně, kód předmětu plnění.

Příjemce plnění v režimu přenesení daně uvádí přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je povinen podle § 92a ZDPH přiznat daň jako příjemce plnění, do části B. 1 kontrolního hlášení za období, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a to v tomto rozsahu: DIČ dodavatele (poskytovatele plnění), evidenční číslo daňového dokladu, datum uskutečnění plnění, základ daně, daň (podle příslušných sazeb), kód předmětu plnění.

V kontrolním hlášení uvádějí dodavatel a odběratel plnění podléhajícího režimu přenesení daňové povinnosti jednomístný kód podle charakteru plnění:

• 1 - dodání zlata (§ 92b ZDPH),
• 1a - zprostředkování dodání investičního zlata (§ 92b odst. 3 ZDPH),
• 3 - dodání nemovité věci, pokud se při tomto dodání uplatní daň (§ 92d ZDPH),
• 3a - dodání nemovité věci v nuceném prodeji (§ 92d odst. 2 ZDPH),
• 4 - poskytnutí stavebních nebo montážních prací (§ 92e odst. 1 ZDPH),
• 4a - stavební a montážní práce - poskytnutí pracovníků (§ 92e odst. 2 ZDPH),
• 5 - zboží uvedené v příloze č. 5 zákona o DPH (§ 92c ZDPH),
• 6 - dodání zboží poskytnutého původně jako záruka [ § 92ea písm. a) ZDPH ],
• 7 - dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví [ § 92ea písm. b) ZDPH ],
• 11 - převod povolenek na emise skleníkových plynů,
• 12 - obiloviny a technické plodiny,
• 13 - kovy, včetně drahých kovů,
• 14 - mobilní telefony,
• 15 - integrované obvody a desky plošných spojů,
• 16 - přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (např. tablety či laptopy),
• 17 - videoherní konzole,
• 18 - dodání certifikátů elektřiny,
• 19 - dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi,
• 20 - dodání plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi,
• 21 - poskytnutí vymezených služeb elektronických komunikací.

Přenesení Daňové Povinnosti u Odpadu

Neziskové subjekty se s vysokou pravděpodobností setkají s režimem přenesení daňové povinnosti na příjemce v pozici poskytovatele u zboží uvedeného v příloze č. 5, které obsahuje pod číselným kódem celního sazebníku kovový, papírový a podobný odpad, z něhož se neziskových subjektů nejčastěji týkají např.:

POZOR: Nejedná se o úplatu za sběr, přepravu a popřípadě likvidaci odpadu.

Vystavení Daňového Dokladu

Plátce má v případě dodání zboží vymezeného v příloze č. 5 (odpadu) povinnost vystavit daňový doklad, který má náležitosti běžného daňového dokladu, s jedinou výjimkou, že na daňovém dokladu neuvede výši daně, nýbrž sdělení, že daň odvede zákazník.

Na daňovém dokladu je vhodné (nikoliv povinné) uvést příslušný kód celního sazebníku uvedeného v příloze č. 5 včetně rozsahu (tj. váhy) a názvu odpovídajícího zboží. Za plnění, u kterého má povinnost přiznat daň příjemce plnění, není vystavitel daňového dokladu povinen uvést na daňovém dokladu sazbu a výši daně [§ 29 odst. 3 písm. c) ZDPH]. Za správnost vypočtené daně odpovídá plátce, pro kterého je zdanitelné plnění uskutečněno.

V kontrolním hlášení se neuvádí rozsah plnění vyjádřený v měrných jednotkách (kg a ks). Pokud je odpad (zboží uvedené v příloze č. 5 k ZDPH) dodáván přímo příjemci plnění (např. do sběrných surovin), plátce, který odpad jinému plátci dodává, obdrží vážní lístek a je povinen vystavit příjemci fakturu na bezhotovostní platbu za takto dodané zboží.

Skutečnost, že se v některých případech (např. sběrný papír) jedná o zanedbatelné částky, není z pohledu DPH důležitá a nezbavuje poskytovatele plnění povinnosti vystavit daňový doklad a aplikovat režim přenesení daně.

Režim přenesení daně se neuplatní, pokud jde o dodání zboží, které je osvobozeno podle § 62 odst. 1 ZDPH, tj. v případě, že při pořízení zboží platil zákaz odpočtu daně.

tags: #fakturace #kovového #odpadu #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Elegantní Koupelnová Skříňka Q Max
• Návod na výrobu budky pro ptáky
• Dopady chovu dobytka na životní prostředí
• Tmavě šedá kabelka
• Inspirace pro budoucí podnikatelky