Šetrnější zemědělství udržuje přírodu zdravou, zvyšuje biodiverzitu v krajině a zachovává úrodnou půdu i pro naše děti. Česko patří v podílu biofarmářů mezi evropskou špičku.
Zájem o ekologické zemědělství se v někdejším Československu objevil už koncem 80. let minulého století. V samizdatu tehdy vycházely studie o stavu české krajiny či nálezech zbytků pesticidů a umělých látek v potravinách. Právě to vedlo k tomu, že se lidé začali zajímat o způsoby, jak se při obdělávání půdy obejít bez použití průmyslových hnojiv a pesticidů.
V České republice je dnes přes čtyři a půl tisíce ekologických farem a hospodářství. Škála biofarem v Česku je pestrá. Zatímco některé se zabývají třeba ovocnářstvím, zavařováním, agroturistikou, či výrobou masa nebo mléčných výrobků bez chemie a "éček", jiné obhospodařují široké lány pastvin, na kterých žijí exotické druhy skotu takřka bez kontaktu s člověkem.
Velký rozmach ekologického zemědělství nastal po vstupu do EU. Farmáři mohli využít výhod Společné zemědělské politiky (CAP) a dotace z eurofondů. Řada z nich peněz využila na chytré inovace, přidruženou výrobou a nová portfolia produktů. Ekologické zemědělství se v ČR rozvíjí tradičně v méně příznivých horských a podhorských oblastech.
Dle podílu výměry celkové ekologické půdy na celkové zemědělské půdě vede s 44 % Karlovarský kraj. Podobně jako v předchozích letech následuje kraj Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský a Ústecký.
Čtěte také: České ekologické demonstrační farmy
V současné době je ekologickými zemědělci v ČR obhospodařováno více jak 40 % všech trvalých travních porostů, téměř 2 % orné půdy, přes 10 % ploch trvalých kultur (15 % sadů, 5 % vinic a 0,1 % chmelnic). V rámci trvalých kultur dominují sady (86 %), z nichž asi 60 % tvoří sady tzv. intenzivní, tedy produkční a 40 % sady extenzivní.
Hospodaření v souladu s přírodou
Farmáři často spojují pěstování plodin s chovem zvířat. Například vojtěška, která se na pole seje pro zlepšení úrodnosti půdy, zároveň slouží jako krmivo pro skot. Zvířecí výkaly pak farmáři využijí jako přírodní hnojivo pro pole, kde pěstují třeba obilí. Tomuto přístupu se říká uzavřený koloběh živin a je to jeden z hlavních principů ekologického zemědělství.
Význam půdy pro ekologické farmy
Půda je pro farmáře jejich hlavním zdrojem obživy. Jen zdravá zemina totiž může vytvořit dobrý základ pro pěstování kvalitních potravin a krmiv pro zvířata. Půda je zároveň to nejcennější, co mohou předat dalším generacím. V jedné polévkové lžíci hlíny žije zhruba sto miliard organismů. Jsou mezi nimi různé řasy i prvoci, houby, brouci, krtci nebo žížaly.
Přispívají k přirozenému koloběhu látek mezi rostlinami. Například tím, že jedni hlínu kypří, jiní zase tráví organické zbytky nebo usnadňují vsakování vody do hlubších vrstev zeminy. Jen díky tomu je pak půda zdravá a úrodná, což má vliv i na kvalitu plodin. Ty díky tomu obsahují více živin a vitaminů. Propustná zemina zároveň pomáhá zmírnit dopady sucha a chránit před povodněmi, protože lépe zadržuje vodu.
Biofarmáři zachovávají rovnováhu v přírodě
Díky druhové rozmanitosti pěstovaných plodin, která se s ekologickým způsobem hospodaření obvykle pojí, jsou pole odolnější vůči chorobám a škůdcům. V okolí ekologických farem se tak vyskytuje o třetinu více hmyzu. Například ptáčata koroptví se živí kuklami mravenců, dospělí ptáci zobou semínka plevele a třeba berušky zase pojídají mšice. Na poli často bývají také dřevěné kůly, které slouží jako bidýlka pro káňata, poštolky a jiné dravce. Ti loví hraboše, a tím pomáhají zabránit jejich přemnožení.
Čtěte také: Více o ekologické farmě Otešice
Ekologičtí ovocnáři a zelináři dodržují podobné zásady jako biozemědělci na polích. Nepoužívají chemické postřiky, ale snaží se bojovat proti škůdcům i chorobám šetrnějším způsobem. To znamená, že vybírají odolné odrůdy a ovocné stromy sázejí na taková místa, kde se jim bude dařit. Pravidelně kontrolují, zda nejsou stromy či rostliny napadené škůdci. A pokud ano, využívají k jejich hubení jen postřiky povolené v ekologickém zemědělství, což jsou třeba bylinné výluhy či predátoři z hmyzí říše. Například dravý druh roztoče zvaný T-pyri v sadech hubí svilušky a třásněnky. Zelináři si zase vyrábějí vlastní kompost pro hnojení půdy a do jednoho záhonu například sázejí mrkev s cibulí, které se vzájemně chrání před škůdci. Mrkev totiž odpuzuje mušku květilku cibulovou, cibule zase mušku pochmurnatku mrkvovou.
Nejlepší ekofarmy v České republice
Představujeme vám několik příkladů ekologických farem, které byly oceněny za svůj přínos k ekologickému zemědělství:
Nejlepší ekofarma roku 2023: Květomluva
Manželé Fryzelkovi založili svou bylinnou farmu na valašských kopcích v nejsevernější části Bílých Karpat před devíti lety. V té době si uvědomili, že oba chtějí dělat něco s přesahem, co pomůže lidem i valašské krajině. Vlastními silami opravili starou roubenou sušírnu na ovoce a v jejím okolí zasadili první rostliny. Dnes na svých polích pěstují bylinky, které pak putují do staré sušírny, a následně z nich vyrábějí čaje, květové vody či bylinné soli v bio kvalitě.
„Máme vztah k okolní krajině a jako farmáři jsme vlastně takovými designéry krajiny. Proto se snažíme, aby naše pole byla co nejvíce pestrá a plná života, na jednom hektaru tak máme okolo padesáti druhů bylin,“ vypráví Radek Fryzelka s tím, že největší radost mu přináší spokojení zákazníci a procházky mezi poli.
„Když se tudy ráno procházím a vidím, že se tomu daří, jsem z toho jednoduše nadšený a šťastný. Člověk musí mít ke své půdě vztah a vnímat, co okolní krajina i jeho pole potřebují,“ dodává Radek Fryzelka.
Čtěte také: Místa pro Odpočinek v Praze
Nejlepší ekofarma roku 2022: Farma Kateřina
Na malé rodinné farmě v Krušných horách chovají dobytek v souladu s principy ekologického zemědělství už více než třicet let. O hospodářství se starají manželé Adolf a Kateřina Loosovi s dětmi, které chtějí v rodinné tradici pokračovat.
„Jsme malá farma, ale strašně si vážím toho, že všechno děláme společně jako rodina,“ vypráví majitel Adolf Loos. Krávy a býci žijí od dubna do listopadu na pastvinách a zimní měsíce tráví v malých skupinách v zimovištích, což jsou malé úkryty před zimou. „Snažíme se hospodařit stejným způsobem, jako to dělali naši předci. Nejdůležitější je žít v souladu s přírodou, nezatěžovat ji a mít zdravý selský rozum,“ říká Adolf Loos.
Na farmě dbají na to, aby se se zvířaty zacházelo co možná nejlépe a byla zvyklá na kontakt s lidmi. Odchované býčky a jalovičky pak prodávají do jiných chovů v Česku i v zahraničí.
Nejlepší ekofarma roku 2021: Sady Komňa
David Ryšavý s rodinou ve svých ekologických sadech, které leží na Slovácku, pěstuje především švestky, jablka a hrušky. Z nich pak vyrábí poctivá povidla, sušené ovoce i mošty. O tisícovky stromů se starají sami, jen se sklizní ovoce jim v létě pomáhají brigádníci.
„Je to náročné, ale neměnil bych, už jen pro ten výhled na sady a okolní krajinu. To pak jde práce sama od ruky," vypráví David Ryšavý s tím, že práce sadaře je různorodá. Stará se o ptačí budky, prořezává stromy nebo ošetřuje kmeny poničené od jelenů, kteří si o ně shazovali paroží.
V období po sklizni čas tráví dlouho do noci ve výrobně, povidla totiž dělá poctivě a podle tradičních receptur. „Švestky nejdříve vypeckujeme místo toho, abychom je vcelku rozvařili a pak pasírovali, jak se to běžně dělá. Švestky pak vařím dvanáct hodin a někdy i déle. Nechci si zjednodušovat práci na úkoru chuti. Raději tomu věnuju více času, aby povidla byla chutná, správně hustá a nepřidávaly se do nich žádné cukry, barviva nebo konzervanty,“ vypráví David Ryšavý.
Nejlepší ekofarma roku 2020: Biofarma Pod Hájkem
Manželé Řehořkovi založili malou rodinnou farmu v Podkrkonoší v roce 1991. Zabývají se chovem skotu a produkcí masa, ze kterého vyrábí krkonošské hovězí speciality v bio kvalitě.
„Ke zvířatům musíte přistupovat jako k živým bytostem, které mají své potřeby. Zemědělec se musí přizpůsobit počasí, přírodě i zvířatům, aby žila spokojeně a byla zdravá,“ vypráví Hana Řehořková s tím, že je pro ni důležité mít na pastvě jen tolik kusů dobytka, aby jejich maso zvládla zpracovat.
„Zvíře se u nás narodí, vyroste a žije tu s námi. Proto je pro nás důležité, abychom pak jeho maso zpracovali od čumáčku k ocásku a nic nepřišlo nazmar,“ vysvětluje. Mezi vyhlášené produkty z jejich rodinné farmy patří krkonošské speciality z hovězího masa v bio kvalitě, například šunka, myslivecká paštika či různé klobásy a salámy. „Nepoužíváme vepřové maso ani žádná umělá dochucovadla. Když jsme recepty na takové salámy a paštiky hledali u odborníků, všichni nám řekli, že takový salám vyrobit nejde, a tak jsme na to museli přijít sami metodou pokus omyl,“ dodává Hana Řehořková.
Nejlepší ekofarma roku 2019: Bezděkovský mlýn
Manželé Řezníčkovi hospodaří v režimu ekologického zemědělství nedaleko Jihlavy na 270 hektarech, kde chovají masný skot a pěstují obilí, pelušku na osivo, jetelotravní směsi a brambory.
Statek Bezděkovský mlýn stojí na místě někdejší zemědělské usedlosti ze 17. století. Věra Řezníčková patří k potomkům zdejšího slavného mlynářského rodu Bezděkovských, který se po staletí živil mletím pšeničné a žitné mouky a také obhospodařoval část zdejší krajiny. Jejím rodičům se na podzim roku 1992 podařilo díky restitucím získat zemědělskou půdu zpátky a znovu na ní začali hospodařit. Kromě krav dnes manželé Řezníčkovi chovají také zájmově koně a drůbež. Ve mlýně také pronajímají apartmán, kam jezdí nejvíce rodiny s dětmi. Původní vybavení mlýnice je k nahlédnutí hostům i široké veřejnosti. Na sedlačení je nejvíce těší to, že mohou dělat práci, která je baví a zároveň je užitečná.
„Prodáváme vyzrálé vakuované hovězí maso v biokvalitě, a tak nám sílu a radost dodávají především spokojení zákazníci. Když pochválí naše maso, přijedou i příště nebo dávají kontakt na nás širší rodině a známým,“ dodává Věra Řezníčková.
Podpora ekologického zemědělství
Nákupem biopotravin z ekologických zemědělství můžeme podpořit farmáře, kteří se o svou půdu starají s láskou i respektem k přírodě. Zároveň tím přispíváme k tomu, aby takových farmářů přibývalo. Právě díky nim může česká krajina zůstat úrodná i pro další generace.
Všechny tyto produkty jsou vždy viditelně označené logem Biolist. Pokud výrobek pochází z Evropské unie, musí být označen biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin.
Katalog ekologického zemědělství Zlínského kraje a okresu Hodonín
Již v roce 2015 byl spuštěn webový katalog, který má pomoci lépe se zorientovat v dění kolem ekologického zemědělství ve Zlínském kraji. Navíc byl přidán ještě i okres Hodonín z kraje Jihomoravského, protože dlouhodobě spolupracuje s řadou firem z tohoto území. Chtějí pomocí katalogu podpořit i regionální odbyt bioproduktů a biopotravin a přispět k propagaci a rozvoji dalších služeb, které ekofarmy nabízejí. Najdete zde jednak seznam ekofarem s kontakty a stručným popisem jejich činnosti, ale také seznam dalších subjektů a organizací, které mají něco společného s ekologickým zemědělstvím.
Co můžete v katalogu najít:
- ekofarmy
- zpracovatele v ekologickém zemědělství
- prodejny s biopotravinami
- neziskové organizace, které zajišťují doplňkové služby - například vzdělávání, poradenství či osvětu v ekologickém zemědělství
- regionální poradce v ekologickém zemědělství
- školy s výukou či osvětou ekologického zemědělství
- kontrolní organizace zaměřené na ekologické zemědělství
- nabídku dalších služeb a zařízení souvisejících s ekologickým zemědělstvím
- regionální inzerci v ekologickém zemědělství
Naším záměrem bylo soustředit do katalogu ekofarmy a subjekty, které zde v regionu působí. Vypovídají jen o subjektech, které své údaje v našem katalogu publikovaly, není možné tedy zda najít komplexní statistická data za celý region. V roce 2025 bylo registrováno v databázi MZe v ekologickém zemědělství 438 ekologických podnikatelů tj. ekofarem ze Zlínského kraje a 66 výrobců biopotravin. Ekologičtí zemědělci ve Zlínském kraji hospodaří aktuálně na výměře 41 356,12 hektarů, z toho je ještě asi 1489 ha v přechodném období (zdroj dat: www.eagri.cz).
Aktualizaci webového Katalogu ekologického zemědělství Zlínského kraje v roce 2025 spolufinancoval Zlínský kraj.
Mapy ekologického zemědělství
Rádi byste si ulovili bio od místního ekozemědělce, ale nevíte, kde ho hledat? Neradi kupujete biopotraviny ze zahraničí? Zajímáte se o bezobalové nakupování? Pro tyto účely existují specializované mapy, které usnadňují orientaci v oblasti ekologického zemědělství.
Mapa Kam PRO-BIO
Mapa Kam PRO-BIO nabízí přehled prověřených producentů surovin zemědělské prvovýroby, faremních zpracovatelů, výrobců biopotravin a prodejen biopotravin. Mimo to zde mají své místo i organizace, které se sektrorem ekologického zemědělství souvisí - například školy, odborné instituce, neziskové organizace a spolky. Uvedené subjekty jsou členy PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, který webovou aplikaci spravuje. Všichni zmínění zemědělští podnikatelé jsou certifikovaní ekologičtí zemědělci dle zákona š. Mapa Kam PRO-BIO nabízí přehled prověřených producentů surovin zemědělské prvovýroby, faremních zpracovatelů, výrobců biopotravin a prodejen biopotravin, ale i organizací spjatých se sektorem ekologického zemědělství. Uvedené subjekty jsou členy PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, který webovou aplikaci spravuje. Všichni zmínění zemědělští podnikatelé jsou certifikovaní ekologičtí zemědělci dle zákona č. Jedinečná mapa představuje komplexní adresář výhradně registrovaných ekozemědělců, kteří nabízejí svou produkci a služby spotřebitelům.
Mapa umožňuje vyhledávání podle kraje, okresu nebo konkrétní potraviny, o kterou máte zájem. Najdete v ní ekozemědělce z celé republiky včetně aktuální nabídky jejich produktů. Můžete tak zjistit, kde zemědělec sídlí, jak ho kontaktovat, jaké zboží nabízí, jestli má například e-shop, prodává ze dvora nebo prostřednictvím bedýnek. Adresář pro vás vybudovala a spravuje PRO-BIO LIGA s cílem usnadnit vám nákup domácích produktů v biokvalitě přímo ze dvora či od výrobce napříč Českou republikou.
Ekomapa
Ekomapu vytvořil a spravuje Ekologický institut Veronica. Na Ekomapě lze např. najít místa veganské podniky, bezobalové obchody, prodejny biopotravin (které nejsou součástí nadnárodních řetězců - podporujeme lokální ekonomiku), místa prodeje lokálních potravin, sběrná střediska odpadů, cykloservisy, opravna, ale i studánky, přírodní zahrady, naučné stezka, památné stromy. Jsou tu i útulky pro zvířata, slaměné domy po celé ČR.
Pokud znáte ještě další objekty, které chybějí a měly by na mapě být, přidejte je do mapy.
Další možnosti Adresář farmářů Hnutí DUHA obsahuje seznam míst, kde lze nakoupit čerstvé místní potraviny. mapa cyklistická, založená opět na svobodném principu a vytvářená opět společně uživateli celého světa.
Certifikace ekologického zemědělství
Bureau Veritas nabízí kontrolu a certifikaci produktů ekologického zemědělství. K této činnosti jsme pověřeni Ministerstvem zemědělství ČR podle § 29 zákona č. Našimi klienty tak mohou být všichni ekologičtí zemědělci, ekologičtí včelaři, výrobci biopotravin, obchodníci s biopotravinami, producenti a zpracovatelé osiv a krmiv apod., kteří se chtějí registrovat na Ministerstvu zemědělství jako osoby podnikající v ekologickém zemědělství a chtějí své produkty označovat jako produkty ekologického zemědělství v souladu s platnými legislativními předpisy (zákon č. 242/2000 Sb.
Podpora ekologického zemědělství
Ekologické zemědělství je přínosné jak pro krajinu, tak pro zdraví lidí a zvířat. Měly by tedy být podporováno nejen poradenstvím a programy finanční podpory pro zemědělce, ale také podporou výrobků v obchodech.
Českou krajinu ohrožuje eroze, a proto chceme podporovat vhodná protierozní opatření, např. zatravňování.
tags: #farmy #ekologického #zemědělství #seznam
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]