Tetřev hlušec: Ohrožení a příčiny

Tetřev hlušec je mohutný lesní kur s velkým areálem výskytu, zahrnujícím velkou část Evropy a severní Asie. Tetřev vyžaduje staré smrkové nebo smíšené porosty přirozeného charakteru s bohatým podrostem, včetně borůvek, které jsou pro něj důležitým zdrojem potravy. S nástupem moderního lesnictví rychle mizí, protože stejnověké smrkové monokultury mu nevyhovují.

Tetřev hlušec je známý především svým tokem. Oproti očekávání nejde o nijak hlasitý zvuk - tokající kohouti jsou slyšitelní sotva na několik desítek metrů. Areál tetřeva hlušce je značně rozsáhlý a sahá od Španělska po centrální Sibiř; na východní Sibiři se vyskytuje příbuzný druh Tetrao urgalloides. Evropská populace je poměrně velká a je považována za zabezpečenou, to se však týká pouze souvislého areálu v severní a severovýchodní Evropě (evropské Rusko a Skandinávie). Výskyt ve zbytku Evropy je mnohem méně početný, ostrůvkovitého charakteru a na řadě míst tetřev již vymizel.

V Českých zemích byl tetřev dříve mnohem více rozšířen, i když nikdy nešlo o úplně běžný druh. Přeměna horských a podhorských lesů jej vytlačila z drtivé většiny území a již zhruba od poloviny 20. století byl výskyt omezen pouze na pohraniční pohoří. Koncem 20. století se situace ještě zhoršila a tetřev vymizel např. v Krkonoších, Jeseníkách nebo Krušných horách. Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.

Příčiny ohrožení tetřeva hlušce

Zcela zásadní faktor, který vedl k vytlačení z většiny areálu výskytu. Tetřev hlušec není schopný přežívat ve stejnověké smrkové monokultuře, která mu neposkytuje dostatek potravních zdrojů a současně ani vhodných úkrytů pro stavbu hnízda. V sousedním Polsku bylo v rámci experimentu zjištěno, že v hospodářském lese bez vyvinutého podrostu jsou hnízda tetřeva velmi rychle nalezena běžnými lesními predátory (liška, kuna, prase divoké, krkavec).

Naopak v členitém terénu pralesovitého charakteru je vhodných míst k úkrytu hnízda dostatek (jakkoliv je zde predátorů minimálně stejně) a tetřevi tak mají šanci úspěšně vyvést mláďata. Ke ztrátám dochází i při nárazech dospělých tetřevů do pletiv v oplocenkách. Dalším souvisejícím problémem je i nedostatek potravních zdrojů, zejména borůvek. Ty v hustých smrkových monokulturách nezmlazují.

Čtěte také: Škola v přírodě v Beskydech: Tetřev

Tetřev je velmi citlivý na vyrušování (ačkoliv o něco méně než příbuzný tetřívek obecný). Škodí mu pohyb turistů mimo značené stezky, a to především v době toku, a zejména v zimě.

Opatření na ochranu tetřeva hlušce

Cílem regionálního akčního plánu je stabilizace populace tetřeva hlušce na území CHKO Beskydy. Prostředkem, jak toho chceme dosáhnout, je jednak vyhlášení „tetřevích oblastí“ - míst, která jsou klíčová pro přežití tetřeva hlušce v Beskydech, do kterých je třeba směřovat managementové zásahy a kde je třeba minimalizovat pohyb osob mimo značené stezky. Mezi opatření podporující přežití tetřeva patří mj.

Na základě doporučení PS a zvážení všech souvislostí, MŽP povolilo od roku 2001 reintrodukci tetřevů ještě v Národní přírodní rezervaci Králický Sněžník. Postupně byly zpracovány podrobnější oblastní ZP pro Šumavu a Český les, Beskydy, Jeseníky a Brdy, které sice vycházejí ze specifik jednotlivých oblastí, ale mají většinou ještě příliš obecný charakter. Dobrou úroveň má program pro Brdy, který v návaznosti na "Doporučení pro usměrnění lesního hospodářství v oblastech výskytu tetřeva hlušce a realizace jeho záchranných programů" detailně zpracoval Institut ekologie a chovu zvěře Praha.

Při hospodaření v lesích je zvýšená pozornost věnována zejména dalšímu zlepšení podmínek v síti tzv. stabilizovaných center s relativně nejpříznivějším stavem biotopu pro tetřevy. Potřeby tetřevů jsou rámcově akceptovány v lesním hospodářském plánu a při jeho uplatňování v Jeseníkách, kde ochraně tetřevů byla podřízena i tvorba honiteb. Z dlouhodobého hlediska je významný, zvláště na Šumavě v NP, přechod na přírodě blízký způsob péče o lesy, kdy zejména v horských lokalitách po kůrovcové kalamitě a živelných kalamitách vznikají rozsáhlejší rozvolněné, prostorově, věkově a druhově diferencované lesní porosty.

Tento trend, prosazující se nejen v péči o lesy ve zvláště chráněných územích, ale zejména i u ostatních subjektů hospodařících se státním lesním majetkem, je do budoucna z hlediska zlepšení biotopu, a tím získání zpět přirozeného stanovištního potenciálu pro tetřevy, velkou nadějí. Jemnější způsoby hospodaření v lese s prodlouženou dobou obmýtí, rozšíření přechodových hraničních linií mezi starými a mladšími porosty, možnost využívat během roku různá prostředí, navazující zlepšení potravní nabídky (nejoblíbenější borovice i jedle, až následně smrk), rozmach borůvky, brusinky či klikvy nejen jako všestranného zdroje potravy, ale i útočiště před nepohodou, nepřáteli a prostředí poskytující dostatek různého hmyzu a další faktory - to je příklad bezprostředních reálných opatření alespoň v síti stabilizovaných center.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Na druhé straně nesprávný způsob hospodaření v lesích může vést k degradaci půd, k prosvětlení porostů, k rozmachu jehličnatých dřevin a brusnicových rostlin a tak i ke vzniku antropogenních stanovišť (tzv. sekundárních biotopů), která mohou být pro tetřevy někdy dokonce kvalitativně příznivější než stanoviště přirozená. Nezanedbatelným negativním faktorem posledních let je rovněž nadměrný přísun dusíku z atmosféry do lesních ekosystémů s následným rozmachem třtin a kapradin na rozsáhlých horských plochách či dlouhodobý pokles zastoupení buku na jeho horní hranici.

Stále nedostatečně zajišťujeme ochranu tetřevů před rušením turismem, rekreací i hospodářskou činností, a to zejména v době toku a výchovy kuřat, ale i v kritickém zimním období. Přitom je všeobecně známo, že rušivé zásahy vedou k narušení biorytmu ptáků, k jejich hladovění, zeslabení i následně ke snížení schopnosti úniku. Možnost zákazu vstupu do části honitby po určitou dobu (ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění) je využívána zcela výjimečně. Výmluva, že vyvěšením zákazu vstupu se vyvolá opačná reakce je bohužel často pravdivá, ale není řešením.

Jako příklad úspěšného řešení situace možno uvést uzavření turistické stezky v okolí vypouštěcího zařízení a její přesun mimo tetřeví lokality v oblasti Čerchova u Městských lesů Domažlice (dále jen "ML Domažlice"). Největší klid je zajištěn v územích s nejvyšším stupněm ochrany přírody (I. zóna v NP a v CHKO), kde jsou lidské aktivity zakázány nebo striktně omezeny. I na území NP Šumava, kde by ochrana tetřevů a jejich biotopů měla být jednoznačnou prioritou, jsou v této činnosti ale velké rezervy.

Snad vůbec největším trvalým nedostatkem při realizaci ZPTH je nedostatečná redukce predátorů tetřevů zejména lišek obecných a kun lesních, a to i přes určité zlepšení (například v NP Šumava uloveno v roce 1998 tři a v roce 2002 již 131 lišek). Přitom je to jeden z mála z celého komplexu důvodů podílejících se na úbytků tetřevů, který je v našich možnostech zásadně a bezprostředně ovlivnit. Důkazem vysoké efektivnosti tohoto přístupu je úspěšnost reintrodukce tetřevů prováděné ML Domažlice na Čerchově, kde tlumení těchto predátorů věnují trvale maximální pozornost a využívají k tomu všechny legální metody a prostředky (např. umělé nory, lákání predátorů na vysazené divoké králíky mimo exponované lokality apod.).

Negativní dopad černé zvěře na tetřevovité v našich horských polohách je spíše přeceňován a často uváděný vliv rysa ostrovida je u nás zcela bezvýznamný. Obdobně často z literatury přebírané tvrzení o potravní konkurenci zvýšených stavů jelení zvěře (listnaté dřeviny, borůvka, semena trav), které by připadalo v úvahu snad do jisté míry pouze na Šumavě, není u nás aktuální.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Po mnoha diskusích a váhání bylo v roce 1999 upuštěno od zásady preferovat u nás pouze středoevropskou subspecii tetřeva Tetrao urogallus major. Rozbory původu našich chovných hejnek a zkušenosti z dovozu ptáků ze zahraničí prokázaly, že "čistotu" této subspecie prakticky, ale ani teoreticky není možné zabezpečit. Po zkušebním dovozu 12 (4+8) ptáků pouze pro oddělené chovné hejnko v KRNAP v roce 1996, bylo tak možné zahájit ve větším množství dovoz mladých ptáků za výhodné ceny z jižního Švédska.

Přehled o počtech evidovaných hromadně dovezených tetřevů ukazuje tabulka č. 1. Nejsou v ní zahrnuty jednotliví ptáci dovezení nebo dokonce vyměnění v rámci předpokládané nelegální iniciativy neznámých jednotlivců.

Více než dvě třetiny ptáků hromadně dovezených do ČR pocházejí z SRN. Těmito dovozy je zcela pokryt reintrodukční program VLS v Brdech (od roku 1996 dovezeno 19l ptáků) a ML Domažlice v Českém lese (od roku 2000 dovezeno 60 ptáků) i předčasně ukončeného programu Foresty, a.s. v Beskydech (dovezeno 54 ptáků). Trvalým negativním jevem je zcela nepříznivý poměr pohlaví ptáků dovezených z tohoto teritoria (téměř 1 : 1). V tomto směru (poměr 1 : 2), ale i cenově, je podstatně příznivější situace u dovozů z jižního Švédska, které využíval KRNAP a MS Malý Sněžník.

Nejvážnějším problémem u dovozů je zejména rozdílná kvalita jednotlivých dodávek, problematická je někdy i původnost ptáků. Nutno zvýšit náročnost jak u dovozců, tak i odběratelů, abychom mohli vypouštět ptáky z dovozu pouze známého původu, mladé, zdravé, v dobré kondici, s přiměřeným předpokladem adaptace na nové podmínky. Odběratelé musí podmiňovat smluvní odběr ptáků od dovozců podstatně příznivějším poměrem pohlaví ve prospěch slepic, neboť nadbytek kohoutů je jednou z příčin nadměrného rozptylu vypouštěných ptáků.

V posledních letech si němečtí kolegové ověřují možnost záchrany tetřevů translokací dospělých ptáků odchycených ve volné přírodě v Rusku (např. v Durynsku vypustili vždy v prosinci v letech 1999 - 2000 celkem 32 ptáků - ze šesti s vysílačkami, dva přežili). Několikaleté poznatky zatím neumožňují přijmout zásadní objektivní závěry. Předběžně se však ukazuje, že tento postup je efektivnější a nadějnější než vypouštění uměle odchovaných ptáků. Situaci nutno nadále sledovat, zvláště když současná nabídka ze strany Rusů je i pro nás z hlediska počtu nabízených ptáků prakticky neomezená a ekonomicky zajímavá. Zatím není rozhodnuto o možnosti případného využití nabídky ke zkvalitnění našich chovných hejnek.

tags: #tetřev #hlušec #ohrožení #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Recenze filmu S Jakubem v přírodě
• Fungování Matky Přírody z pohledu neurovědy
• Vliv řepky na biodiverzitu
• Omalovánky a hry o třídění odpadu
• Příčiny a důsledky ztráty biodiverzity