Finský systém třídění odpadu: Komplexní přístup k udržitelnosti

25.03.2026

V roce 2022 bylo v Evropské unii vyprodukováno přes 2 233 milionů tun odpadu. Produkce odpadů v členských zemích EU se v roce 2022 pohybovala od téměř 20 tun na obyvatele ve Finsku, po 1,3 tuny v Lotyšsku. Pro lepší mezinárodní srovnání je ale vhodnější používat přepočet na jednoho obyvatele. Ten v EU dosáhl hodnoty 4 991 kg, a rekordmanem se stalo Finsko s produkcí 19 950 kg. Na druhém konci pomyslného žebříčku se ocitlo Lotyšsko s 1 330 kg. Jeden Čech vyprodukoval 3 672 kg odpadu, a tuzemsko se tak zařadilo mezi Německo (4 604 kg) a Dánsko (3 333 kg).

Z dlouhodobého hlediska se produkce odpadů v Evropě příliš nezměnila. Oproti roku 2012 bylo vyprodukováno o 0,4 % celkových odpadů méně. V přepočtu na jednoho obyvatele se mezi lety 2012 a 2022 objem vyprodukovaného odpadu snížil z 5 086 na 4 991 kilogramů.

Struktura odpadu v EU

Vysoký podíl na celkové produkci v rámci Evropy tvoří odpady z těžby a dobývání (22,7 %) a ze stavebnictví (38,4 %). V Česku je podíl těžby a dobývání zanedbatelný (0,3 %), nicméně stavebnictví dosahuje 43,8 %. Proto Eurostat sleduje i kategorii „odpady s výjimkou hlavních minerálních odpadů“. V té dosáhla celková produkce na obyvatele Evropské unie 1 777 kg a na obyvatele Česka 1 519 kg. Dalším významným původcem odpadů je zpracovatelský průmysl, který se v EU na celkové produkci podílel 10,3 % a v České republice dokonce 12,5 %.

Eurostat publikuje výsledky dle evropské klasifikace odpadů (EWC-Stat), která sdružuje jednotlivé kódy dle katalogu odpadů do logických celků. Například nekovový odpad (kód 07) se dělí na několik dílčích kategorií. Jednou z nich je skleněný odpad (kód 071), který se dále skládá ze skleněných obalů (kód 0711) a ostatních skleněných odpadů (0712). Zmíněného skleněného odpadu bylo v EU v roce 2022 vytvořeno více než 18 milionů tun (41 kg na obyv.), přičemž Česko se na tomto množství podílelo přibližné 309 tisíci tun (29 kg na obyv.). Odpadu z papíru a lepenky na území evropské sedmadvacítky vzniklo 44 milionů tun (98 kg na obyv.), což tvořilo 5,5 % z celkových odpadů (s vyloučením hlavních minerálních odpadů). V České republice tvořil odpad z papíru a lepenky 8,7 % celkových odpadů (s vyloučením hlavních minerálních odpadů), tedy 1,4 milionu tun v absolutním vyjádření a 132 kg na jednoho obyvatele. V rámci EU tvořily největší část nekovových odpadů dřevěné odpady (téměř 47 milionů tun).

Nebezpečné odpady

Samostatnou kategorií odpadu jsou pak odpady nebezpečné, které mohou představovat zvýšené riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, nejsou-li likvidovány správně. Z odpadů vytvořených v EU v roce 2022 bylo jako nebezpečný odpad klasifikováno 119 milionů tun (266 kg na obyv.). V roce 2022 se podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů pohyboval mezi 0,7 % v Rumunsku a 26,4 % ve Finsku. V tuzemsku tvořily nebezpečné odpady 4 % z celku.

Čtěte také: Mapa přírody Finska

Komunální odpad v České republice

Česká legislativa i EU nově za komunální odpad považuje nejen odpad z domácností, ale i jemu podobný vznikající u firem, pokud jeho složení odpovídá tomu odpadu z domácností. Podle MŽP je produkce komunálních odpadů v ČR přibližně 550 kg/obyvatel/rok, podle ČSÚ je to kolem 500 kg/obyvatel/rok. Přímo obce produkují podle ČSÚ zhruba 360 kg/ob/rok, asi 40 kg/ob/rok jde do výkupen. Celková produkce komunálních odpadů mírně roste. V ČR podle údajů MŽP bylo v roce 2020 skládkováno 47,8 %, energeticky využito 12,6 % a materiálově využito 38,6 % komunálních odpadů. Oproti průměru EU ČR skládkuje v průměru víc než dvojnásobek komunálních odpadů. Materiálové využití komunálních odpadu v EU je vyšší asi o 10 %.

Produkce SKO v ČR v roce 2019 byla cca 262 kg/ob/rok. Obce produkují cca 193 kg/ob/rok, firmy 69 kg/ob/rok. Kromě toho produkujeme ještě cca 30 kg/ob/rok objemného odpadu. Tato produkce SKO je vysoká, je to zhruba o 100 kg/ob/rok víc než je tomu v Německu či Rakousku. Oproti průměru EU skládkujeme a spalujeme asi o 70 kg/ob/rok více odpadu.

Třídění odpadu v České republice

Česká republika má hustou sběrnou síť na odpady, kdy je průměrná docházková vzdálenost s tříděným odpadem k barevným kontejnerům rok od roku nižší, aktuálně je necelých 90 metrů! Obyvatelé ČR se dle statistik opravdu dlouhodobě řadí mezi špičku v třídění obalových odpadů. Statistiky uvádějí, že systém třídění je dostupný na 99 % území ČR, průměrně to ke kontejnerům máme méně než 90 metrů, a je tak pravděpodobné, že možná i díky tomu se u nás počet třídičů zvýšil! Aktuálně v ČR třídí neuvěřitelných 75 % obyvatel! Veřejně dostupná síť barevných kontejnerů a nádob pro individuální sběry odpadu čítá na 850 000 nádob. Třídiči uvedli, že cca 82 % z nich běžně využívá pro třídění svého odpadu kontejnery na stejných stanovištích a zbylých 18 % využívá kontejnery na různých stanovištích.

Výzkumná agentura IPSOS uvádí, že 66 % dotazovaných Čechů se považuje za udržitelné a etické spotřebitele. Z analýzy také vyplývá, že 53 % obyvatel ČR kompostuje biologicky rozložitelný odpad, resp. třídí bioodpad. Pouhých 14 % lze označit jako „udržitelné nadšence“, kteří se snaží žít udržitelně, a to i za cenu vyšších nákladů či menšího pohodlí.

Z výše uvedených dat vyplývá, že třídění je u nás běžné pro tři čtvrtiny obyvatel - prostě třídění patří k životu! Čím dál více z nás si snad také uvědomuje, že třídění je projevem ohleduplného přístupu k přírodě a životnímu prostředí, kterým pomáháme tím, že předcházíme ukládání odpadu na skládky. Naopak díky naší ochotě třídit přetváříme vyprodukovaný odpad na zdroje, druhotné suroviny, které můžeme opětovně využít k výrobě nových produktů, a pokud to není možné, pak je alespoň energeticky využít ve spalovnách odpadu.

Čtěte také: Přírodní ráje: Srovnání Finska a Norska

Nakládání s odpady v EU

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s přibližně 1 992 milionech tun odpadu. Množství využitého odpadu v roce 2022 dosáhlo 1 223 milionů tun a podíl využití na celkovém nakládání s odpady byl 61,4 %. Množství odpadů určených k odstranění činilo 769 milionů tun.

V zastoupení různých přístupů k nakládání s odpady byly mezi zeměmi EU značné rozdíly. V průměru evropské sedmadvacítky dosáhla míra recyklace 40,8 % a skládkováno bylo 30,2 % odpadu. Česko dosáhlo v recyklaci nadprůměrných výsledků, neboť podíl využití odpadů zde činil 86,5 %. Recyklace se na tom podílela 54,3 p. b., zasypávání 28,3 p. b. a energetické využití 3,9 p. b. Z celkových 13,5 % odstraněných odpadů tvořilo 13,3 p. b. skládkování a jen 0,2 p. b. připadlo na spalování bez energetického využití. Češi se tedy ve využití odpadu umístili na šesté příčce v EU.

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s celkem 99,6 milionu tun nebezpečného odpadu, přičemž více než 70 % z toho bylo vykázáno pouze ve čtyřech zemích EU, a sice ve Finsku (29,3 mil. tun), v Německu (21,4 mil. tun), v Bulharsku (13,7 mil. tun) a ve Francii (7,5 mil. tun). Hlavní způsoby nakládání s nebezpečnými odpady v EU byly skládkování (41,0 %), recyklace (27,2 %) a ostatní formy odstranění (18,5 %).

Dopad textilního průmyslu na životní prostředí

10 % celosvětových emisí skleníkových plynů má na svědomí výroba textilu a obuvi. Po vyhození do popelnice na SKO většinou končí na skládce, kde dále škodí životnímu prostředí. Mimo jiné na tomto oblečení ze byly mnohokrát v nezávislých testech objeveny karcinogenní látky, které se společně s nekvalitním barvivem pak na skládkách uvolňují. Ovzduší a půda či voda tak dostávají pořádně zabrat. Člověka by to ani nenapadlo, ale podle vědeckých odhadů módní průmysl odpovídá za více než 10 % celosvětových emisí uhlíku - to je více než mezinárodní letecká a námořní doprava dohromady.

Co se děje s tříděným odpadem?

Poté, co jsou barevné třídící popelnice a kontejnery vysypány do popelářského svozového auta, je materiál odvezen na takzvanou dotřiďovací linku. Je to z důvodu, aby opravdu vše bylo vytříděno tak, jak má být a mohlo být využito k dalšímu zpracování - recyklaci. Z deseti časopisů například může vzniknout nová kartonová krabice.

Čtěte také: Nezapomenutelný pobyt ve Finsku

Produkce odpadu v USA

Spojené státy americké: USA jsou jedním z největších producentů odpadu na světě. Je tomu tak zejména kvůli vysokému standardu života, velké spotřebě a rozsáhlému průmyslu. Lidstvo v současnosti vyprodukuje 1,3 miliardy tun odpadů ročně. Podle americké studie by lidé v roce 2025 mohli vyprodukovat za rok až 2,6 miliardy tun odpadů. Hlavními producenty pevného domovního odpadu jsou bohaté státy. V čele celosvětové statistiky jsou Spojené státy, jejichž 310 milionů obyvatel každý den vytvoří více než 620 tisíc tun odpadu.

Analýza směsného komunálního odpadu (SKO) v ČR

Ručně jsme se probrali desítkami tun směsného komunálního odpadu (SKO) a zjišťovali, kolik se toho dá ještě vytřídit. Z celkového množství zkoumaného odpadu tvořil více než třetinu (35,6 %). Velký podíl pak tvořil kuchyňský odpad (25 %). Kontejnery na plast, papír či sklo dnes nejsou nic neobvyklého a najdeme je všude. Každý Čech to má k těmto popelnicím přibližně 89 kroků, přesto je ale někteří z nás stále netřídí. Výjimkou v popelnicích na SKO není také stavební odpad (4,6 %) nebo kovy (2,8 %). Ani tyto odpady sem ale nepatří. Jejich místo je na sběrném dvoře. V případě kovů mívají obce a města dokonce i šedé kontejnery, někde se mohou vyhazovat i do popelnice na plast.

Finsko a cirkulární ekonomika

Finsko se minimálně v posledních šesti letech snaží dostat mezi nejlepší země na světě v oblasti cirkulární ekonomiky, v rámci které je trendem právě upcyklace, jež posouvá původní zrecyklované materiály na vyšší užitnou úroveň. Sitra firmy rovněž prakticky podporuje v implementaci cirkulárních byznysových modelů prostřednictvím manuálů a doporučení pro jednotlivé obory, jako jsou například zpracovatelský či chemický průmysl. Téma cirkulární ekonomiky se úspěšně prosazuje i do učebních osnov a studijních oborů.

Velvyslanectví ČR v Helsinkách uspořádalo v polovině prosince ve spolupráci s Českou asociací oběhového hospodářství ČAObH a finskou Asociací pro zpracování odpadu JHY matchmakingový seminář právě k upcyclingu a příležitostem pro české firmy a instituce na finském trhu. Tuto unikátní příležitost nabídnout finským partnerům svá řešení v oblasti upcyclingu a recyklace využilo šest českých firem, ČAObH a jeden firemní klastr. Na rozvoj spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje se pak zaměřila zástupkyně Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Akce se zúčastnilo celkem více než 40 hostů a kromě prezentací a networkingu proběhlo i pět desítek B2B jednání.

Finský přístup k třídění odpadu

Pronajmutím apartmá v sousedním Finsku na novoroční prázdniny tito Rusové poznali i místní pravidla třídění odpadků, napsal ruský internetový list Gazeta.ru. Ve Finsku na vratných lahvích vydělává každá normální rodina. Za láhev od piva dostane v jakémkoliv supermarketu 15 centů, za velkou plastovou od limonády dokonce 40. Po novoročních oslavách si každý ve frontě před automatem na vratné lahve odnášel pět až deset eur, a to není vůbec špatné, zvláště po přepočtu na ruble. Ani nemluvě o tom, že ve Finsku se plastové lahve nikde nepovalují.

U každého domu s více byty bývá ve Finsku úhledný domeček, podobný zahradním altánkům v Rusku. Uvnitř se při vstupu automaticky rozsvítí světlo. Bývají tu kontejnery na biologický odpad, který vyhazují ve zvláštním pytli, co se časem taky rozloží. Další jsou na papír, na kartony od nápojů, na "energetický odpad", kam patří vše, co lze spálit - jako palivo v elektrárnách. A co nelze zpracovat, to se hází do kontejneru na smíšený odpad.