Firmy sbírající a recyklující textil v České republice

V České republice se ročně vyprodukuje velké množství textilního odpadu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvádí, že každý občan ČR vyprodukuje průměrně 10 kg textilního odpadu ročně, z čehož více než 90 % není dále využíváno.

Původně se textil mohl v roce 2019 zařadit na seznam politiky druhotných surovin vedle deseti stávajících komodit jako třeba kovy, papír, baterie nebo pneumatiky. Nakonec ale bude muset počkat. A to nejméně do další aktualizace dokumentu v roce 2022. Tak dlouho chce ministerstvo průmyslu a obchodu textil sledovat a sbírat potřebná data.

I přesto však ještě potrvá, než budou obce povinné lidem zajistit kontejnery na vysloužilé oblečení či obuv. MPO pro tento účel začalo jednat s Asociací textilního-oděvního-kožedělného průmyslu. „Jde o jediný subjekt, v němž se soustředí podnikatelské subjekty z dané oblasti v České republice. Jedná se o důležitý segment oběhového hospodářství, bez kterého lze velmi obtížně plánovat opatření ke snižování produkce textilního odpadu a zajišťovat jejich realizaci. MPO plánuje jednání se subjekty, které v této oblasti podnikají,“ vysvětlila ministerská mluvčí Štěpánka Filipová s tím, že cílem je zjistit zájem o vznik sdružující organizace a případné podmínky založení.

Aby textil rozšířil seznam politiky druhotných surovin, potřebuje ministerstvo o toku textilu získat stejná data, jako u ostatních sledovaných komodit. „Musí se vytvořit diagram s vyznačením jednotlivých toků zdrojů. Unijní cíle ohledně textilního odpadu se konkrétně týkají sběru, nikoli následné recyklace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/851 říká, že „členské státy zavedou tříděný sběr přinejmenším pro papír, kov, plast a sklo a do 1.

Výzvy a problémy recyklace textilu

Někteří zpracovatelé ale upozorňují, že teprve začínat se sledováním textilu je už poměrně pozdní reakcí. „Sledování komodity (textilu - pozn.red.) mělo být zařazeno daleko dříve. Pokud chceme splnit vysokou míru třídění komunálního odpadu, měl by být textil zařazen a evidován jako sklo, papír, plasty a tak dále,“ myslí si Lukáš Killar, jednatel společnosti Dimatex CS, spol. s r. o., která z vytříděného textilu vyrábí čistící hadry.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

„Problém není textil sebrat z nádob, ale mít odběratele na zpracovaný a vytříděný obsah textilních kontejnerů. Jak se stane textil povinně tříděným v každé obci, vznikne poptávka po službách v malých obcích. Tím se sníží jeho průměrná kvalita,“ vysvětlil Killar s tím, že se obává nedostatečných kapacit na třídění i zpracovávání textilu v Česku: „v budoucnu může nastat situace zcela opačná oproti letům minulým, že za svoz kontejnerů na textil bude obec nucena zaplatit.“

Na nedostatek času upozorňuje také například ekologicko-charitativní firma Potex s. r. o., která působí v Praze a několika částech Středočeského kraje. Její jednatelka Lenka Harcubová ale zároveň podotýká, že je lepší pozdě nežli později. „Je to tedy sice pět minut po dvanácté, ale pokud to přinese nějaké výsledky a hlavně strategii na období od roku 2025, bude to skvělé,“ tvrdí Harcubová a zdůrazňuje, že „třídění a zpracování je extrémně náročné na pracovní sílu a prostor, tedy velmi nákladné, téměř ekonomicky neudržitelné.“

Shodují se také na nedostatečných kapacitách: „Případného startu velké konkurence po zavedení povinné separace textilu se nebojíme tolik, jako skutečnosti, že v České republice a v Evropě nejsou téměř žádné recyklační kapacity pro odpadní použitý textil. Ač je výtečným palivem pro ZEVO, nejeví o něj spalovny zájem z důvodu naplněných kapacit. V případě zájmu sbírající subjekty za odběr tohoto materiálu ještě platí nemalé částky místo toho, aby naopak za tento materiál inkasovaly.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se ale nedostatečného zájmu o zpracování textilu ze strany tuzemských firem neobává. Jak podotkla mluvčí Štěpánka Filipová, resort motivuje firmy k oběhovému hospodářství hlavně formou osvěty a vzdělávání. „Podpora se realizuje v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). MPO předpokládá, že se i textil bude postupně úspěšně řešit jako jiné komodity, například papír, sklo, kovy či plasty.

Společnosti zabývající se sběrem a recyklací textilu

V České republice působí několik firem, které se zabývají sběrem a recyklací textilu. Mezi ně patří například:

Čtěte také: Odpadová firma Vyškov: hodnocení a recenze

• Dimatex CS, spol. s r. o.: Tato společnost zpracuje každý rok 6500 tun textilu z celé republiky a vyrábí z něj čistící hadry.
• Potex s. r. o.: Ekologicko-charitativní firma působící v Praze a okolí.

Dopady na životní prostředí a společnost

O odpadech se nejčastěji uvažuje jako o hrozbě, která způsobuje znečištění, zhoršuje životní úroveň a snižuje odolnost společnosti. Na druhou stranu jsou odpady vnímány jako ekonomická příležitost, protože se snadno stávají zdrojem zisku. Odpadové hospodářství v souvislosti s přechodem k cirkularitě v posledních letech zažívá rozkvět technologických inovací a komercializuje se, nejde ovšem o zcela nový fenomén.

Pokud se objevují, jde nejčastěji o nedisciplinované obyvatele, kteří by se měli zlepšit v třídění, nezbedné „bordeláře“ znečišťující veřejný prostor, bílé koně ilegálně převážející přes hranice odpady nebo zavrženíhodné sběrače odpadů, kteří kradou, podpalují a ničí. Velmi málo jsme se dozvídáme o lidech, na kterých stojí každodenní péče o odpady.

Během covidové pandemie se tu a tam objevovaly informace o zaměstnancích odpadových firem, kteří se museli vypořádat s enormním množstvím odpadu bez pracovní úlevy, která se týkala většiny populace. Odpady zkrátka vznikají neustále a někdo se o ně musí postarat. Po epidemii jsme se opět vrátili do komfortního normálu, kdy zavřením víka popelnice pro většinu lidí končí úvahy o tom, co se s odpady děje dál.

Lidé sbírající, třídící a zpracovávající odpad jsou v řadě zemí vytlačeni do okrajových prostorů, aby se nevyskytovali tam, kde je ideálem odpady - a cokoliv s nimi spojené - nechat zmizet. Ani v České republice nepanuje adekvátní představa o lidech, kteří se starají o naše odpady: vyvážejí popelnice, třídí na linkách, krmí kotle spaloven, manipulují se skládkovými výluhy nebo kontrolují stav čističek odpadních vod.

Nejenže jsou to lidé neviditelní, ale jejich znalosti a zkušenosti jsou neznámé. Mohou být méně vzdělaní, ale mají s reálnými procesy při nakládání s odpady často letité zkušenosti. Designovat a plánovat odpadové infrastruktury bez konzultace s těmito aktéry je nerozumné, protože se připravujeme o cenný zdroj informací. Zároveň by bylo vhodné pozvednout společenské uznání uvedených profesí, které kvůli jejich neviditelnosti pokulhává. Přitom jejich práce je klíčová, aby společnost vůbec mohla fungovat.

Čtěte také: Proces recyklace ledniček

tags: #firma #sbírající #a #recyklace #textilií #Česká

Oblíbené příspěvky:

• Co je Projekt MS Barvy Přírody?
• Stav ohrožení státu a opatření
• Argumenty pro třídění odpadu
• Více o toxikologii a ekologii
• Drtič kuchyňského odpadu Wave W 380