Formica Polyctena: Stupeň ohrožení v České republice

25.03.2026

V expozici Mravenčí hnízdo v Zoo Hluboká se nachází několik druhů mravenců. Většina v naší zoo chovaných mravenců pochází z Německa. Všichni ti mravenci, co tu máme, respektive vždycky královna s několika prvními dělnicemi, pochází z přírody. Náš největší úspěch je vlastně to, že žijí, a že se jim dobře daří - to znamená, když je kolonie životaschopná a nejlíp, když se zvětšuje.

Péče o mravence v zoo spočívá v čištění a krmení. Začíná se z rána, kdy se vymění misky s vodou nebo s cukerným roztokem. Potom se misky umyjí a nechají proschnout. Několikrát týdně se terária rosí.

Strava mravenců v Zoo

Mravenci v zoo dostávají různorodou stravu. Máme tam vlastně různé mravence. Atty, mravenci střihači, dostávají listí, v podstatě jakéhokoliv druhu. Úplně milují mladé listí z dubu. Zkouším všechno možné, a buď to vezmou, nebo ne. Nežerou, jen ho nosí do hnízda, kde na něm pak pěstují speciální houbu. Teprve ta je jejich jedinou potravou. Jiní mravenci jsou hmyzožravci, respektive ten hmyz dávají ke konzumaci larvám. Dostávají fruktózu a občas to trochu proložím medem. Někteří jsou zrnojedy a dostávají pampelišky. Škrob v semenech je vlastně taky cukr, který potřebují pro larvy.

Čištění "výběhu" mravenců

U každého mravence je to trošku jinak. Většinu práce zvládnu udělat pinzetou. Mravence samozřejmě musím pořád sklepávat z pinzety, lopatky nebo štětečku. Za čas samozřejmě musím vyměnit substrát. Jednou za čas přidat nový. A pak taky termity. Oproti velkým zvířatům je to tak trochu piplačka….

Nebezpeční mravenci

Někteří mravenci, které v zoo chováme, umí být docela nebezpeční. Může to být několik týdnů, měsíc... některých královen to může být až klidně 20 let. U dělnic je to pak kolem dvou až tří let.

Čtěte také: Definice znečištění

Někteří jiní mravenci, jako třeba Atty (mravenci střihači), to mají podobně jako včely. Ti se v podstatě upracují k smrti.

Existuje třeba nějaký mravenec, který by se v lidské péči chovat nedal? Jo, jsou takoví. Říká se jim ohniví mravenci. Indiáni si jejich kusadly dokonce „svorkovali“ rány.

Mravenci krejčíci

A jak jste stavěli hnízdo mravencům krejčíkům, které máme také v expozici? Mravenci krejčíci si ta hnízda dělají sami na živých listech. Ty listy mezi sebou spřádají pomocí svých larev, které vezmou mezi kusadla, a zmáčknou je jako, když se vymačkává zubní pasta z tuby. Larvy pak ze sebe vysoukají pavučinku, kterou pak spřádají jednotlivé listy k sobě. regeneruje. krejčíci pravděpodobně využívají, a ta rostlina je na to zkrátka zvyklá. mravenci jsou, což je pro nás trochu záhadou. zahřívat larvičky, tak jim to vyhovuje. "Ty listy mezi sebou mravenci krejčíci spřádají pomocí svých larev, které vezmou mezi kusadla, a zmáčknou je jako, když se vymačkává zubní pasta z tuby.

Chovatelský úspěch u mravenců

Jak se u mravenců dá určit chovatelský úspěch? Máš je třeba nějak spočítané? Úspěch, no… Buď se jim daří, nebo nedaří. Buď žijí, nebo vymřou. Je to spíš takový chov pokus/omyl. Někteří jiní mravenci, jako třeba Atty (mravenci střihači), to mají podobně jako včely. Ti se v podstatě upracují k smrti.

Mravenci se vlastně páří ve vzduchu za letu. Známe u nich různé svatební lety. Jsou k tomu potřeba dvě nepříbuzné kolonie někde tady v zázemí.

Čtěte také: Jak se stát učitelem přírodopisu?

Obec Dobrá Voda a mravenci Formica Polyctena

Přírodní památka Šebeň - hojně se zde v lesích vyskytuje chráněný druh lesního mravence (Formica polyctena), jde o největší lokalitu na Moravě.

Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce Dobrá Voda vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (442,4 ha). Lesní půda se vyskytuje na 210,7 ha, trvalé travní porosty na 102,3 ha, zahrady na 12,7 ha a ovocné sady na 1,3 ha. Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (42,2 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (8,1 ha).