V rámci sobotního doprovodného programu vystoupí španělská teoretička ekologického vydávání knih Laia Figueras Tortras, česká nakladatelka Radka Hájková, Jana Rakúsová zastupující ekologické papíry Munken a majitel brněnské tiskárny Robert Helbich.
Diskutovat budou o dostupnosti ekologických materiálů, o ekologických postupech i praxi doma versus v zahraničí.
Eko-vizionářka Radka Hájková, spoluzakladatelka ekologického nakladatelství Walden Press a e-knihkupectví BioBooks.cz se zaměřuje na ekologické aspekty vydávání, distribuování a prodeje knih v Česku.
Zámek Troja: Kulturní a ekologické centrum
Zahrada Zámku Troja vznikala souběžně se stavbou objektu a jejím vzorem byly geometricky ztvárněné zahrady francouzské.
Výklad poukáže na moderní rekonstrukci areálu v souvislosti s návazností na principy osové barokní zahrady. Pozornost bude soustředěna také na sochařskou výzdobu. Věnovat se budeme zejména unikátnímu okázalému propojení zahrady se slavnostním sálem pomocí oválného schodiště s Pádem gigantů, které končí v podzemní grottě.
Čtěte také: Cesty divadelní tvorby
Během dne nabízíme možnost moštování jablek ze zámeckého sadu. Jako má rok 365 dní, i v našem sadu naleznete 365 jabloní. Pyšníme se běžnými i historickými odrůdami a náš sad každoročně vydá spoustu chutných plodů, které nejsou chemicky ošetřovány. Jablka si můžete natrhat nebo rovnou využít lisu a vyrobit mošt. Návštěvníky z hygienických důvodů prosíme, aby si donesli vlastní nádoby, ve kterých budou mošt ochutnávat nebo odnášet domů.
Ekologické aspekty knižní produkce
Když se tiskne kniha, jako odpad v tiskárně zůstane tzv. makulatura - archy budoucí knížky, na kterých si tiskaři ladí barvy a seřizují tiskařský stroj. Do knihy se nepoužijí, ale jsou už skvěle vytištěné. Protože nemáme v nakladatelství rádi plýtvání, vymysleli jsme si, že by z nich mohlo vzniknout nové dílo.
Španělská teoretička a ředitelka institutu ekologického vydávání knih Laia Figueras Tortras představí chytrou eko-kalkulačku počítající uhlíkovou stopu při výrobě knih.
Nedělní diskuse, moderovaná knižním aktivistou a žurnalistou Jakubem Pavlovským, otevře téma grantové politiky v Česku s přihlédnutím k tématu ekologie, a to napříč všemi stádii života knihy.
Workshopy a umělecké aktivity
Workshopy vedené interními edukátorkami GHMP se budou inspirovat mnoha typy a formami propojování textu (písma) a obrazu: knižní tvorba (obálky, záložky), kniha-objekt, obří společné leporelo, ex-libris, lettrismus, street art a graffiti (návrhy na piecy a tagy), ilustrace, iniciály, koláže, experimentální herbář atd.
Čtěte také: Revoluční systém Eagle.One
Výtvarné dílny budou vycházet z tvorby více autorů - mj. i z díla Květy Pacovské, která měla v GHMP v minulosti dvě významné výstavy a která letos zemřela. Do Eko-ateliéru GHMP věnovala svou sochu, která se může stát zajímavým podnětem i pro návštěvníky workshopu.
Součástí akcí bude i kolektivní dílo „in progress“, v rámci něhož budeme dotvářet a postupně zaplňovat obří leporelo písmeny, čísly, kódy, symboly, slovy, větami, fragmenty textů a citáty mj. s využitím vystřižených písmen různých barev a velikostí, připravených studenty grafického designu ze střední umělecké školy v rámci praxe v GHMP.
Tyto vzdělávací aktivity budou realizovány galerijními pedagožkami GHMP Lucií Haškovcovou, Markétou Slachovou Goldovou a Jolanou Lažovou. Edukátorky během workshopu uplatní i své odborné specializace - např.
Ukrajinská literatura a válka
Olha Kuzhdina, absolventka Kyjevské národní univerzity, představí svou známou knihu pro děti a mládež. Jde o fiktivní příběh inspirovaný reálnými aktuálními událostmi a skutečnými příběhy. Hlavními hrdiny jsou Sonya, Andriy a Mariyka, žáci 3. třídy v ukrajinském městě Kryvyj Rih, kteří se kvůli válce musí evakuovat do Užgorodu. Zde zakládají detektivní kancelář SAM, která se snaží vyřešit záhady spojené s válkou viděné dětskýma očima.
Příběh se skládá ze čtyř tajemných příběhů, v každém z nich se snaží tito mladí detektivové agentury SAM vyřešit různá tajemství. Vše je psáno pravdivě, ale jemně a s humorem. Tato kniha není o válce, ale spíše o tom, že i v době války děti potřebují kamarády a zábavná dobrodružství. Kniha pomáhá uvědomit si, že Ukrajinci jsou silný národ, který věří ve své vítězství.
Čtěte také: Ekolog a filmování
Téma knihy je reflexí myšlení dětí a mládeže uprostřed války, kteří se snaží svérázným způsobem i se zapojením své dětské fantazie přispět k podpoře Ukrajiny. Autorka byla za některé své knihy oceněna (např. soutěž Dětská korunovace, Knihy KM apod.).
Olha Chaplya, absolventka Užhorodské státní univerzity, docentka francouzské a španělské filologie na Národní univerzitě Ivana Franka, autorka mnoha vědeckých článků a prací v odborných vědeckých publikacích, představí svůj psychologicko-filozofický román Slunečnice, který byl zařazen mezi deset nejlepších děl celonárodní ukrajinské literární soutěže rukopisů prózy o nejlepší knihu roku Okřídlený lev. Hlavním tématem je osud ukrajinského školáka v době současné války, který se rozhodne aktivně bránit svojí zemi. Uprostřed zdánlivě životodárného slunečnicového pole se odehrává jeho dramatický příběh. Je neuvěřitelné, kolik toho je možné zažít a rozhodnout v jednom jediném okamžiku.
Dále bude představena kniha Kde jsou moje děti?, věnovaná všem ztraceným, deportovaným a emigrujícím dětem Ukrajiny ve válce 2014-2023. Příběh má pět částí: Alarm; Publikáni a farizeové; Kde jsou moje děti?; pohádková část Přikryj se křídly, ptáčku a Myšlenky nahlas. Přestože jde o vážné téma, text prostupuje vitalita, radost a lidskost. Příběh Slunečnice byl přeložen do angličtiny a publikován v knižní podobě. Příběh Kde jsou moje děti? bude uveden v jednom z nejstarších a nejznámějších ukrajinských časopisů Dzvin, který je vydáván Národním svazem spisovatelů Ukrajiny už od r.
Hudební zážitky a vystoupení
Petr Korbelář a Jan Kotulán hrají hudbu a je jim lhostejné, kam si ji posluchač zařadí. Korbelář hraje na klapkodastrovou kytaru, Kotulán na indickou bambusovou flétnu. Vytvářejí plochy a dlouhé příběhy, jejich nástroje se proplétají a kolotají umně propojené v řetězce, hady či jen vlnění a chvění. Skladby se stopáží i několika desítek minut přinášejí klid, horizontální vyrovnání a mír.
Modulární ceremonie je hypnotický zážitek, kde modulární syntezátor provází čajový rituál částečně generovanými noisovými zvukovými krajinami. Návštěvníci jsou pozváni na nezapomenutelnou cestu párováním zvuků s neobvyklými chutěmi čaje.
Iva Polanecká je audiovizuální umělkyně. Ve své tvorbě se často obrací k jevům na hranici viditelnosti a slyšitelnosti, které zvýrazňuje a umožňuje vnímat. Zajímá ji vztah mezi různými smysly, synestézie, ale také oblast, v níž se vizualita a auralita prolínají s textem a jazykem.
Cyprian Miller je hudebník. Jeho tvorba se zaměřuje na experimentální zvukové krajinářství a ambientní hudbu, která přenáší posluchače do hlubin emocionálního dobrodružství.
DJ Matěj Čechtický kombinuje deep house s hypnotickými beaty techna. Jeho inspirací je elektronická hudba 90.
Francouzská hudební scéna
Týdeník Slyšte, lidé! vás v sobotu 24. ledna 2026 pozve na pestrý hudební výlet do současné Francie - od jazzových a vokálních projektů přes mezinárodní spolupráce až po inspiraci hudbou Afriky a Latinské Ameriky. Podíváme na Korsiku, poslechneme si výrazné hráče na trubku a akordeon, zpěváky a zpěvačky i jazzové kapely.
Jako první se nám představí zpěvák a hudebník Manuel Bienvenu s ukázkou ze svého aktuálního alba Oh Do We. Natočil je se svými dlouholetými spolupracovníky, jako jsou bubeníci Jean-Michel Pirès a Thierry Chompré nebo kontrabasista Théo Girard. Album navazuje na pět let starou kolekci Glo a na předchozí disk Ananuma, a uzavírá tak volnou trilogii nahrávek, které vycházely vždy po pěti letech. Zatímco dříve Bienvenu kladl důraz na precizní hudební řemeslo, tentokrát se představuje jako hudební impresionista, který z rozmanitých zvuků, barev a světelných odlesků vytváří jedinečný hudební obraz. Název alba Oh Do We funguje jako otevřená otázka bez otazníku.
Pix’elles Rhapsody je název aktuálního alba francouzského skladatele Kadosche, souboru Quark Sinfonietta a jejich hostů. Autor na albu propojuje různé vlivy mimo západní hudební tradici. Nahrávka čerpá z balkánských nepravidelných rytmů, ze staré hudby, z jazzových riffů, z indických beatů a z barevnosti brazilské hudby. Zásadní pro Philippa Kadosche je, aby text nezastínil hudbu ani naopak. V jeho tvorbě tak nejde o konkrétní význam slov, ale o jejich zvuk, intonaci a schopnost nést emoce i kulturní paměť.
Svou tvorbu Kadosch spojuje s hlubokým zájmem o mizející jazyky. Fascinuje ho jejich zánik, příběhy komunit, které jimi hovoří, i otázka, jak je skrze hudbu uchovat. Dokonce na základě vlastního lingvistického výzkumu vytváří nové zvukové systémy inspirované existujícími jazyky a písmy.
Následovat bude další mezinárodní spolupráce, duo, které tvoří francouzská klarinetistka a zpěvačka Gaëlle Bagot a ekvádorský pianista Juan Manuel Nieto. Seznámili se v Paříži v roce 2017 při studiu na programu Jazz, improvizovaná a tradiční hudba. Mezi jejich pedagogy tehdy byli například flétnista Magic Malik nebo violoncellista Vincent Ségal. Podle jejich vzoru začali Gaëlle a Juan Manuel tvořit vlastní hudbu. Od roku 2021 vystupují na francouzských festivalech a v pařížských klubech.
Slovo Touki znamená v západoafrické wolofštině „cesta“. Hudební projekt Touki vznikl jako spolupráce mezi senegalským hudebníkem a skladatelem Amadou Diagnem a ve Francii usazeným kytaristou s americkými kořeny Corym Seznekem. Diagne pochází z kasty griotů, tradičních vypravěčů, hudebníků a ceremoniářů. Seznek má bohaté zkušenosti nejen se západoafrickou, ale také s etiopskou hudbou, protože v Etiopii tři roky žil.
Tématem jejich alba Plastic Man je klimatická změna, ekologický aktivismus, ale také duchovní život člověka. Umělci čerpají ze západoafrických bajek, z osobních příběhů i ze sociálních a politických výzev, kterým čelí jak rozvojové, tak západní země.
Hudba francouzské skupiny Tribeqa čerpá také z bohatství afrických rytmů - v sestavě má vedle kytary a bicích také balafon, tradiční africký nástroj podobný xylofonu. Čtvrté album skupiny se jmenuje Sumu a vyšlo v listopadu 2025. Jeho název znamená v západoafrickém jazyce dioula shromáždění nebo setkání, což odráží koncept alba jako společného prostoru různých hudebních vlivů. Jednotlivé skladby na albu mají témata rodiny, oslav nebo inspirace místy, která členům kapely utkvěla při cestách po Západní Africe.
Skupina The Bongo Hop na svém novém albu La Pata Coja čerpá z hudby Latinské Ameriky. Album pojednává docela obyčejně o lidech a jejich životních příbězích, o cestách a setkávání. Instrumentace je bohatá a živá - od dechových nástrojů po perkuse a kytary, s řadou hudebních hostů. Úvodní skladba alba Mi Olla je láskyplnou oslavou Kolumbie, ale zároveň nastiňuje historii této země plnou konfliktů.
Kan Ya Makan znamená v arabštině „bylo nebylo“. Album tohoto jména je koncipováno jako osobní sbírka příběhů zpěvačky a violoncellistky Nesrine, která propojuje své alžírské kořeny s životem v Paříži. Rodilá Francouzka s alžírskými geny zpívá na albu ve třech jazycích - arabsky, francouzsky a anglicky - a v jednotlivých písních často pracuje i se dvěma jazyky současně, což podtrhuje její identitu „hudební světoobčanky“. Album je hluboce autobiografické.
Základ skupiny Boclé Brothers tvoří dva francouzští bratři - Gildas Boclé, který hraje na kontrabas, a Jean-Baptiste Boclé, původně bubeník, který nyní hraje také na vibrafon, varhany a klavír. Nové album A Long Time Coming natáčeli v newyorském studiu Sound on Sound a jako důležitý host na něm hraje americký saxofonista Donny McCaslin, někdejší spoluhráč Davida Bowieho. Oba bratři Bocléovi pocházejí z Bretaně, ale studovali na Berklee College of Music v Bostonu.
Skupina Boclé Brothers sice hraje jazz, ale dlouhodobě do něj zapojuje také irské dudy. Různé korsické vokální styly představuje na svém albu Grilli skupina L’Alba. I když je album především vokální, výraznou roli na ní hrají i akustické nástroje jako arabská loutna, housle a kytary. Pokud jde o zpěv, slyšíme na albu nářky i ukolébavky, sólový zpěv a cappella i polyfonii.
Jako další nám bude hrát francouzský trumpetista Daoud se svou kapelou, kterou dále tvoří Silvan Strauss, který hraje na bicí, Louis Navarro na kontrabas, Leo Colman na syntezátory, klavír a elektrické klávesy, Jules Minck na syntezátory, baskytaru a elektrickou kytaru, Quentin Braine na perkuse a Kuz na klávesy. Trumpetista Daoud na svém novém albu OK zkoumá témata jako selhání, ztráta, opakování a předstírání, že je vše v pořádku. Hlavním tématem je pak přijetí věcí, které nelze změnit. Základ alba vznikl živě ve studiu, následně probíhaly úpravy nahrávky včetně dodatečných vstupů některých hudebních hostů. Daoud má za sebou studium klasické hudby a jazzu, které však přerušoval cestami po Evropě a Spojených státech a různými pracovními zkušenostmi. Později se k hudbě opět vrátil vlastní cestou.
Jako dalšího budeme poslouchat akordeonistu Vincenta Peiraniho z jeho nového alba Living Being IV - Time Reflections. Album lze chápat jako Peiraniho dosud nejpřesnější hudební autoportrét - středem je vícedílná suita Time Reflections, architektonicky velmi přesně vystavěná. Doplněna je o pomyslné dialogy s minulostí i současností, například v propojení renesanční polyfonie a moderního jazzu. Široký záběr Vincenta Peiraniho nutí spoluhráče k maximální flexibilitě - od rytmů reggae přes balkánské melodie až po osobité reinterpretace popu a rocku. Jednotlivé skladby rozvíjejí silnou vyprávěcí linku, která se táhne celým albem.
Balabeatz je čtvrté album kapely Kanazoé Orchestra, jejíž členové pocházejí zčásti z Francie, zčásti z Burkiny Faso. Poznávacím znamením kapely jsou intenzivní africké rytmy a silný groove, který se hodí jak k tanci, tak k poslechu.
Gli Incogniti a barokní hudba
Alexandrovu techniku praktikuji hodně na sobě a na svých studentech. Můj přístup ke hře ale samozřejmě ovlivňuje i ansámbl. Hrajeme komorní hudbu, kde reálně není žádný umělecký lídr. Takže vedle standardních záležitostí pracujeme v Gli Incogniti i na způsobech naší vzájemné komunikace, hlavně té nonverbální: skrze pohyby těla a gesta. Aby věci plynuly. Je to hodně o dýchání. Znovu objevujeme maximální přirozenost.
Barokní hudba stojí na dvou základních pilířích: na zpěvu a pohybu. Nástroj je někde uprostřed a buďto tančí, nebo se pokouší zpívat, nezávisle na tom, zda je v notách přípis menuet nebo s pohybem. Housle byly zkonstruovány proto, aby doprovázely lidi při tanci, a barokní hudba je tak trochu explozí tohoto tanečního elementu, ke kterému přidává vše, co se týká rétoriky, ať pohybu, či textu.
Vivaldi je jako magnet, díky kterému se v mém životě udály a stále dějí nové věci, aniž vím proč. Je jako můj amulet nebo něco podobného.
Soubor Gli Incogniti přijal ekologický program ARVIVA. Naším největším problémem jako ansámblu je samozřejmě cestování. Navzdory tomu jsme se snažili najít řešení, protože v každém případě se věci mohou minimálně lépe zorganizovat. Co se týče mě, byla jsem k ekologickým tématům vždy velmi citlivá. Myslím, že ekologie se hodně podobá hudbě. Všude nás obklopuje, je záležitostí všech a je nutné se v ní zorientovat, porozumět jí, mít o ní určitou znalost a povědomí.
Uzavřeli jsme s naší planetou smlouvu, která má samozřejmě mnoho co dočinění s politikou, ale pokud budeme čekat jen na politická rozhodnutí, může to trvat věky. Mluvím o tématu ekologie v umění hodně se svými studenty, o nulových kilometrech, kdy není zapotřebí hrát jen v zahraničí, ale i doma. My hudebníci jsme velmi často připoutáni k pocitu, že naše kariéra se neobejde bez zahraničních turné ve velkých sálech. Naštěstí barokní hudba dává často přednost krásným místům před místy slavnými a mnohdy je i daleko milejší hrát v půvabném malém kostelíku kousek od vás než v Carnegie Hall. Nepotřebujeme žádnou aparaturu, nehrajeme pro masy, svítíme jen minimálně, nekonzumujeme příliš mnoho alkoholu!
tags: #francouzská #ekologická #rada #znělka #význam
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]