Česko-slovenské vztahy mají dlouhou a spletitou historii. Jsou rozmanité a proměnlivé, ačkoli se zdá, že mají společného jmenovatele. V hrubé realitě 20. století se ukázalo, že idealizovaný stav se může rychle změnit v noční můru, utopie nedaleko k dystopii.
V 19. století se objevila silná tendence mezi českým a slovenským národem, kterou bylo nutno překonat. Češi a Slováci se navzájem přibližovali drobnými krůčky. Změňte směr: jeďte na východ! Kálal, tedy zněl: „Jděte na Slovensko!“
Slovensko jako Panenská Země: Mýtus a Realita
Matěj Mikšíček se vydal na Slovensko prvně v roce 1833. Přímost se jevila jako autenticita. Slovensko bylo vnímáno jako panenská, civilizací nezkažená země. O tom, co poznal, se dělil, takže na Slovensko zamířili další studenti. Mnohým se tam zdál život lepší, bez ohledu na skutečnost.
Jazyková Otázka a Národní Obrození
Ustavit jednotnou, spisovnou slovenštinu bylo pro slovenské vlastence věc číslo jedna. Štúr se svou družinou vystoupil s tímto pojetím ve čtyřicátých letech 19. století. Reakce z Prahy byla prudká. Jazykem slovenské inteligence má být čeština, nebyl Holeček sám. O řeč malicherností? Vy jste utkvěli a svým způsobem kráčeli dále. V staročeské fázi.
Když se na přelomu 30. a 40. let 19. století jazyková otázka zdála být vyřešena, vstoupil do ní emotivní konflikt. Spisovná řeč musí vzniknout zevnitř, jakožto výron národního génia. Zaznělo: „Hýbejme se!“
Čtěte také: Papež František: Ekologie
Čechoslovakismus a Politické Ambice
Čechoslávie, a pro případ, že by to neprošlo, Morava. Česko-slovenské sbratření bylo na pořadu dne. Návštěvy dolehl až do Vídně. Nyní do tohoto plánu pojali i Slováky. Růst aktivity spolků, jako byla pražská Českoslovanská jednota, byl zřetelný. Přibližovat a učinit sympatickým pro průměrného Čecha se snažil Karel Kálal. Ne tolik jako učitel Karel Kálal. Nedáme vzíti právo Slováků se ujímati.
Kálalova Vize Spolupráce
Každý Čech by si měl s někým ze Slovenska dopisovat. Stýkat, zasílat si knihy. Psát o něm romány a divadelní hry. Podle Kálala by spolupráce měla prospět oběma stranám. Milujme se! Na té půdě se dohodneme. Za svědka přišel v knize na svatbu T. G. Masaryk. Kálal novelu uzavřel slovy: „Slovensko nevěsta, Čech ženich.“
Kritika a Odpor
Slovenské inteligence spíš rozčilovalo, když turistickou náladu vkládá do duše lidu. Jak jest to falešné! Jakmile určitou zemi a ještě k tomu ‚národní‘, toť přece výboj a nic jiného. Kramář, vlivný šéf mladočeské strany, si mínění významných lidí ze Slovenska cenil. Konstatoval shodně s Masarykem.
Vznik Československa a První Republika
Nikdo nevěděl, a tak i smýšlení domácích politiků bylo jiné. Bylo etnické, leč politické. Jazyky, ale propojení společným státním programem. Neúčasti Slováků byl samozřejmý. Provlání, třebas každý z nich s ním souhlasil. Svůj historický stát, Slovensko bylo k němu třeba připojit. 7. prosince 1918 se Šrobár dostavil do schůze Národního výboru. Na událost přišel i František Soukup.
Budoucí hlavní město Slovenska, Bratislava, nevítala Šrobára přátelsky. Maďarská republika rad získal větší sympatie obyvatel, které měl v úmyslu osvobodit. Kudy má vést ta jižní, však ani na jaře 1919 nikdo netušil. Železniční trať, jež většinu z nich spojuje. Vypočte vám, o kolik miliard jsme tím přišli. Slovanům ze středu a východu Evropy až k Jaderskému moři. Českých panovníků Václava I., Boleslava I. i II.
Čtěte také: Souvislosti případů F. Němce
Problémy a Výzvy
Česko-slovenských vztahů nevyhýbaly celou dobu první republiky. To byl veliký omyl,“ psal už v říjnu 1924 B. Košťál v Přítomnosti. „Jsou to dva světy, sobě cizí. Hloub, než umožňovala ta nejšlechetnější státní idea. Bohužel zůstali slepci.
Slovanská Vzájemnost a Jižní Otázka
Čechům imponoval zájem o samostatný stát. Češi a Slováci se stali z části Jihoslovanů spoluobčané. Bylo vyloučeno formulovat ji nahlas, umožnila to až válka. Potřebujeme cesty k moři. Můžeme dosíci na jihu. Rozvíjely česko-jugoslávské hospodářské a kulturní styky. V osmdesátých letech 19. století Ludvík Kuba sbíral písně všech slovanských národů. Mezi válkami bylo složitější udržet ideály bližších států a národů.
Malá Dohoda
Podobnost Malé dohody s válečným Trojspolkem nebyla náhodná. Lepší než jen dosavadní „sanitární kordon“. Jugoslávský král Alexandr dal přednost orientaci na fašistické státy. Jugoslávská vláda byla nečinná. Německá a italská armáda dobyly zemi během týdne.
Poučení z Historie
Při promýšlení slovanské budoucnosti byli politici po válce opatrnější. Sovětský postoj napodobily i další země. Rozvíjet jak socialismus, tak lidskou svobodu. Nebývá důležité, odkud pochází jeho národ.
Čtěte také: Zázraky přírody: Pohledem Františka Šusty
tags: #frantisek #klement #z #ovzdusi #haremu #a
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]