Frýdek-Místek a jeho okolí sice nepatří k přírodně nejbohatším územím České republiky, ale i tak nabízí celou řadu zajímavých míst, které stojí za návštěvu. I když některé prameny označují Pobeskydí jako území druhově chudé, pro vnímavého návštěvníka se zde nachází zdroj poznání, inspirace a silných zážitků.
Málokteré město se může pochlubit přehradou, kde si lidé užívají koupání a vodní sporty. Frýdek-Místek takovou přehradu má. K vodním radovánkám láká přehrada Baška či aquapark u přehrady Olešná; kolem nádrže vede cyklostezka s povrchem, vhodným pro in-line bruslaře.
Zajímavá je i krajina, ať ta, kterou formovaly pouze dávné síly Země, nebo ta, kterou dotvořil člověk. Přírodní hodnoty se ukrývají i hluboko pod zemí. Jsou to karbonské uhlonosné vrstvy ukryté pod příkrovem Karpat. Na povrch se dostávají až při těžbě uhlí. Mezi geologické zajímavosti patří i lokality připomínající flyšovou stavbu Karpat, vulkanickou činnost nebo minulé doby ledové.
Většina území Frýdku-Místku náleží k provincii Západní Karpaty, soustavě Vnější Západní Karpaty, podsoustavě Západobeskydské podhůří, celku Podbeskydská pahorkatina a podcelkům Příborská pahorkatina (na západě) a Třinecká brázda (na východě). Podbeskydská pahorkatina se vyznačuje zvlněným reliéfem o průměrné nadmořské výšce okolo 350 m n. m. Svahy jsou většinou mírné inklinace s různou expozicí. Podél řek Ostravice, Morávka a zčásti i Olešná jsou vyvinuté rovinaté údolní nivy s průměrnou výškou okolo 300 m n. m.
Celé území patří k flyšovému pásmu, které je charakteristické jednotvárným střídáním pískovců s vrstvami jílovitých břidlic a slínů, jež jsou zčásti nebo místy vápnité. Na západě (Palkovické hůrky a jejich širší okolí) se střídají pískovce, písčité vápence s rohovci, jílovce a vápnité jílovce případně slepence (geologická Slezská jednotka) a na zbytku území převažují jílovce a jíly, místy s lavicemi pískovce tzv. frýdecké vrstvy (geologická Podslezská jednotka). Pouze lokálně se vyskytují výlevná bazika a vápence.
Čtěte také: Jak se učí děti třídit odpad ve Frýdku-Místku?
Významné a plošně rozsáhlé jsou fluviální (říční) sedimenty - štěrky podél toků Ostravice, Morávky a Olešné, na okraji jejich nivy a okolo menších toků pak písčité a písčitohlinité sedimenty. Časté jsou sprašové hlíny, kyselé svahoviny a nevápnité nivní uloženiny. Geologická stavba se odráží v tvorbě půd. Převládají však dva základní typy půdních stanovišť s velkým plošným rozsahem. V údolí řek Ostravice, Morávky a Olešné to jsou půdy štěrkovité až písčité s různým obsahem jílovitých částic (místně zvané „kamenec“). Mimo tato říční údolí jde pak o půdy hnědé, ilimerizované a pseudogleje s vysokým obsahem jílovitých částic (místně zvané „celina“).
Většina území patří podle klimatické rajonizace do oblasti MT 10, malá část do oblasti MT 9. V území jsou výrazné inverzní polohy, zasahující široké pásy podél všech vodních toků a okolo přehradních nádrží. Vyznačují se zvýšenou vzdušnou vlhkostí a stabilní situací v ovzduší a jsou náchylné ke kumulaci polutantů.
Územím protékají dva hlavní toky, řeka Ostravice, protékající středem města od jihu k severu, a Morávka, která je pravostranným přítokem Ostravice. Z dalších toků je významná říčka Olešná s vybudovanou přehradní nádrží, vlévající se do Ostravice severně od města v Paskově. Významným tokem na východě je i řeka Lučina s přehradní nádrží Žermanice. Mezi další větší toky patří Ostravická Datyňka a Podšajarka na severu, Baštice a Bystrý potok na samém jihu a Košice na západě, která se vlévá do Ondřejnice. Významným tokem (umělým) je Hodoňovický náhon, který protéká celým Místkem od jihu k severu, kde se vlévá do Olešné. Umělým vodním dílem jsou také odlehčovací ramena - ve Frýdku na Nových Dvorech odvádí vody z povodí Černého potoka a Vlčoka do Morávky a v Místku z Hodoňovického náhonu a Olešné do Ostravice. Na území města a v jeho okolí je velké množství dalších drobných vodních toků, pravidelně po území rozmístěných.
Větší lesní porosty se rozkládají především v okrajových částech města Frýdku-Místku (Frýdecký les, Místecký les, Rovňa), lesní komplexy se táhnou severně od města (od Lískovce a Řepišť přes Sedliště až k Václavovicím) a v pásu od Štandlu až po Paskov. Podél řek Ostravice a Morávky pak protínají převážně lužní lesy různě širokým pásem území od jihu k severu. Menší lesní porosty jsou víceméně pravidelně rozmístěny po celém ostatním území.
Čtěte také: Výběr odpadkových košů
Čtěte také: Finanční odbor Frýdlant - Odpady
tags: #Frydek #Mistek #příroda #zajímavosti