Obnovitelné zdroje energie v České republice

03.04.2026

Slunce! Vítr! Voda! Tyto tři obnovitelné zdroje by nás měly spasit, alespoň co se týče výroby (přesněji generování) elektřiny. Tvrdí to jejich příznivci, většinou při tom zavrhujíce jádro jako vhodný zdroj elektrické energie. Lidstvo elektřinu potřebuje a potřebuje i planetu, na níž by mohlo žít - tu asi trochu víc než onu elektřinu. A tak s lidé snaží najít kompromis mezi zachováním svého životního prostředí a výrobou dostatečného množství elektrického proudu, jež by ukojilo jejich potřebu.

Dlouhou dobu kralovaly výrobě elektřiny elektrárny využívající tepla získávaného spalováním uhlí. A nutno poznamenat, že ani dnes nejsou rozhodně odsunuty na druhou kolej. V České republice například tvoří elektřina „z uhlí“ více než 45% podíl z celkového úhrnu elektrického proudu. Dnes protežovaná solární energie uspokojuje naši spotřebu (a taky spotřebu našich sousedů, např. Rakouska) ze 2 %. Obnovitelné zdroje, především pak „nejsympatičtější“ trojlístek z nich, totiž voda, slunce a vítr, vyrábějí v ČR dohromady něco kolem 8 % vyrobené elektřiny.

Což je velmi pěkný kus a jistě by se mohl ještě zvětšit, ale asi není úplně reálné, že by dokázaly obsáhnout celý koláč vyrobené elektřiny v naší zemi. Blíže by k tomu měly, kdyby se spojily ještě s biopalivy, jako je kalový plyn, dřevní štěpka, biomasa apod. Tyto suroviny jsou sice obnovitelné, ale při jejich produkci vznikají škodlivé látky, byť jich je méně než při spalování uhlí (zejména toho hnědého, jehož je v našich krajinách spalováno více než toho kvalitnějšího černého). Voda, slunce ani vítr se nespalují. Ale bohužel také nemají takový výkon, aby se pomocí nich dokázalo vyrobit tolik energie, kolik lidé potřebují.

Můžeme se podívat k našim západním sousedům, do Německa. Ti odvrhli po fukušimské nehodě atomovou energii a vsadili na obnovitelné zdroje, do roku 2022 chtějí odstavit všechny bloky jaderných elektráren v zemi. Nutno ovšem poznamenat, že velkou část z produkce elektřiny zajišťují tepelné elektrárny, především ty uhelné. Německu se ale na druhé straně opravdu daří zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, otázka je, zda to bude stačit, aby po definitivním odstavení jaderných bloků nemusely nedostatek vyrobené elektřiny suplovat právě „uhelky“.

Odpůrci jádra nejčastěji kromě bezpečnosti jaderných elektráren, která je, doufejme, na té možné nejvyšší úrovni, poukazují na nedořešený problém se skladováním vyhořelého jaderného paliva. „Je nebezpečný, nedá se zlikvidovat, je to Pandořina skříňka pro další generace,“ tvrdí. V tom mají vcelku pravdu, zde ale musíme uvážit, že vyhořelé tyče z reaktorů jsou vlastně jediným odpadem, který při výrobě elektřiny z „jádra“ vzniká. Technologie jaderných elektráren se stále vyvíjí, životnost reaktorů se prodlužuje. Když porovnáme životnost reaktorů s životností fotovoltaických panelů, vyjdou z toho panely krutě poraženy.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Je pravda, že jaderný odpad se musí skladovat a že je radioaktivní ještě tisíce let po uložení; ale pokud jej uložíme hluboko pod zem, například do bývalých dolů (jak je tomu u nás v Jáchymově), neměl by být problém. Potíž je asi spíše ve vnímání strašáku radiace - i mně pomyšlení na ní nevyplouvá v mysli žádná pozitivní konotace, ale zde funguje něco za něco. Česká republika nemá prudké řeky, na nichž by se dala ve velké míře vyrábět elektřina, je „odsouzena“ k tomu - chce-li mít šetrný a k přírodě ohleduplný zdroj energie - spoléhat dále na jádro.

Je důležité podporovat jak malé vodní elektrárny, tak fotovoltaiku a větrné elektrárny (ty ale v rozumné míře, nechceme místo polí s plodinami panelová pole a otázka, zda chceme zavětrníkovaná pohoří, taky není ještě vyřešena), ale bez jádra to nepůjde. A pokud se jednou podaří vyrábět elektřinu fúzí a nikoli štěpením, bude to super.

Čtěte také: České startupy a energie

Čtěte také: ERÚ a Ceny Energie z OZ

tags: #fsv #obnovitelne #zdroje