Geoparky: Propojení živé a neživé přírody

S geoparky se lze setkat ve většině evropských států, v Asii, Jižní a Severní Americe i v Africe, přičemž globálních geoparků UNESCO je 127 v 35 zemích. Co je vlastně geopark? Podstatu geoparku lze odvodit ze samotného názvu, neboť předponu „geo“ lze přeložit z latiny jako „Země“.

Posláním geoparku je pak posílit přirozenou vazbu člověka k Zemi ve smyslu návratu k přírodě a krajině v kontextu hledání udržitelnějšího způsobu života. Geoparky se věnují především ochraně, prezentaci, interpretaci a rozumnému využívání dědictví Země, její abiotické, biotické a kulturní rozmanitosti. To vyžaduje soustavnou informovanost, komunikaci, vzdělávání veřejnosti, využívání posledních poznatků z výzkumu neživé přírody a souvisejících přírodovědných i humanitních disciplín a především intenzivní zapojení místních obyvatel do činnosti geoparku.

Geopark by rozhodně neměl být chápán jako geologická expozice, ač se s tímto výkladem lze někdy setkat. Geopark sice vzniká v krajině s vysokou geologickou pestrostí a hodnotou, avšak důležitou roli v něm sehrává člověk. Nelze vyhlásit geopark v území bez lidského osídlení, neboť geoparky vznikají především pro lidi, kteří na jejich území žijí, a jsou rozvíjeny jen díky jejich zapojení.

Jde o to, aby místní obyvatelé v míře svých schopností a zájmu poznali příběh vzniku krajiny, ve které žijí, porozuměli procesům, které ji v současnosti utvářejí, a přemýšleli o její budoucnosti. To vše jim má pomoci ztotožnit se s touto krajinou, stimulovat touhu dále ji poznávat a zapojit se do péče o ni.

Význam geoparků pro ochranu přírody a krajiny

Podobně jako se mění celá společnost, mění se také přístupy k ochraně přírody a krajiny. V některých chráněných územích je stále prosazován striktní ochranářský přístup, který vylučuje jakékoli lidské aktivity z území. Nicméně v řadě oblastí se tento přístup proměňuje v participativní, který předpokládá aktivní zapojení člověka do ochrany přírody a krajiny.

Čtěte také: Kompletní návod na montáž kuchyně

Prostřednictvím participativního přístupu, který je založen na promyšlené strategii, je možné přírodu a krajinu chránit a zároveň do ní nechat vstoupit člověka a jeho aktivity. Strategie geoparku by měla spočívat v informovanosti lidí, jejich aktivitě a zájmu na tom, přírodu a krajinu chránit a zároveň jí prezentovat navenek (Pásková 2010). Praktickým příkladem uplatňování participativního přístupu je právě geopark a v něm realizovaný tzv. geoturismus, jako jedné z environmentálně inovativních forem cestovním ruchu.

Z geografického úhlu pohledu jde o formu cestovního ruchu zaměřenou nejen na geologii, ale i na ostatní složky přírody a krajiny včetně její antropogenní části (např. Pásková 2010, 2012). Geologická, resp. v širším záběru neživá (abiotická) složka je v geoparcích vyzdvihována na prvním místě proto, že pro pochopení živé složky (biotické) je třeba nejdříve znát neživé, geologické, geomorfologické, klimatické apod. složky, protože právě ty do značné míry determinují život rostlin a živočichů. Živá a neživá složka až v pomyslném třetím stupni ovlivňují to, jak v krajině v průběhu času žijí lidé. V této třetí úrovni se nalézá kulturní složka.

Česká republika má díky svojí přírodní, kulturní i historické pestrosti výborné podmínky pro vznik geoparků. Propojení neživé složky přírody s živou přírodou, kulturou, historií nebo třeba i gastronomií a dalšími odvětvími lidské činnosti může návštěvníkům geoparků odkrývat nevídané souvislosti a nová poznání. Geoparky mají několik cílů, jsou zaměřeny na interpretaci přírodních i kulturních hodnot území, osvětu v environmentálních otázkách a šetrné využívání území.

Tyto cíle mají vycházet odspoda (tzv. přístup bottom up) od místních obyvatel a institucí, kteří s povědomím o jedinečnosti krajiny, ve které žijí, mají zájem na její ochraně. Geopark není zákonem chráněné území, jeho zřízením nedochází k legislativnímu omezování aktivit místních obyvatel, avšak klíčové lokality geoparku jsou chráněny některou ze zákonných forem územní ochrany přírody.

Kritéria pro vznik geoparků

Ač nejsou národní geoparky zakořeněny v legislativě České republiky, mají omezení a kritéria garantovaná Ministerstvem životního prostředí a vycházející z kritérií deklarovaných ve stanovách Globálních geoparků UNESCO. Národní geopark musí mít řídicí subjekt, který koordinuje aktivity s ním spolupracujících organizací a naplňuje cíle, které si stanovuje vždy na 4leté období, po kterém probíhá tzv. revalidace geoparku, prováděná nestrannými hodnotiteli.

Čtěte také: Vztahy v přírodě

Pokud národní geopark nenaplňuje stanovené cíle, je mu udělena výstraha a dvouleté období na vyřešení problémů. V závažnějších případech či neúspěšném využití dvouleté lhůty mu může být titul geopark odebrán. Partneři geoparku musí dodržovat přísný zákaz obchodování s nerostným bohatstvím (obchod může být tolerován za specifických okolností, za předpokladu, že je jasně a veřejně vysvětlen, odůvodněn a sledován). Výjimkou je pouze využívání hornin, minerálů a zkamenělin pro vědecké a vzdělávací účely.

Interpretace v geoparcích

Jedním z hlavních kritérií a cílů geoparků je důraz na vzdělávání. Klíčem k efektivnímu vzdělávání je správná interpretace místního dědictví při exkurzích do přírody, na naučných stezkách, v muzejních expozicích, výstavách apod. Geologie jako věda bývá veřejností poněkud opomíjena a předem odsouzena k nepochopení, jelikož disponuje řadou odborných termínů a pojímá mnoho složitých procesů.

Právě z tohoto pramení výzva pro geoparky v podobě popularizace této vědy. V praxi to znamená dokázat skloubit několik významných aspektů, přičemž základem je srozumitelnost vědeckých poznatků, které musí být zjednodušeny, ale na druhou stranu nesmí být degradována jejich informační hodnota. Na základě výše zmíněného konceptu ABC se nabízí v interpretaci kombinovat všechny tři složky a logicky je provazovat.

Příkladem toho může být vysvětlení, proč stejná odrůda vína z různých míst chutná odlišně. Chuť vína je totiž ovlivněna geologickou stavbou podloží, mineralogickým složením půdy, geomorfologií krajiny, klimatem, tzn. primárně neživou složkou přírody. Dále pak i vinařství samotné ovlivňuje místní kulturu a promítá se např. i do architektury či místních akcí a slavností, do místního životního stylu. Prostřednictvím znalosti geologie a geomorfologie je možné odkrýt lidem mnohdy fascinující příběhy z dávné minulosti, kdy na území České republiky zasahovalo moře, kdy se zde procházeli dinosauři, kdy zde probíhala vulkanická činnost apod.

Z těchto dob lze v České republice dodnes nalézt pozůstatky, ať už na první pohled viditelné v podobě tvaru reliéfu, tak i ukryté pod povrchem (trilobiti a hlavonožci).

Čtěte také: Tipy pro harmonické bydlení

Vznik geoparků v České republice

Zatímco v Evropě vznikaly první geoparky s počátkem 21. století, v České republice vznikl první národní geopark, Český ráj, o několik let později (v roce 2005 byl Český ráj zařazen do Sítě evropských geoparků, v roce 2010 byl pak vyhlášen národním geoparkem, roce 2016 globálním geoparkem UNESCO). Současně s Českým rájem byl vyhlášen národním geoparkem i geopark Egeria na Karlovarsku jako součást přeshraničního Česko-bavorského geoparku (Pásková 2008a, 2013).

V roce 2012 byly certifikovány geoparky GeoLoci na Tachovsku a Železné hory na pomezí východních Čech a Vysočiny, o dva roky později pak Kraj blanických rytířů na Benešovsku a Podbeskydí v oblasti Podbeskydské pahorkatiny a nejčerstvěji, roce 2017 byl certifikován na národní úrovni také geopark Vysočina na Telčsku. V České republice existují geoparky na pomyslných dvou úrovních, kandidátské geoparky a certifikované národní geoparky. Statut kandidátských geoparků mají v České republice tři území, geopark Joachima Barranda v oblasti Českého krasu a okolí, Broumovsko a Jeseníky.

Řízení a provoz geoparků v Česku zajišťují většinou neziskové organizace typu občanských sdružení a obecně prospěšných společností, v jednom případě je zřizovatelem soukromá společnost (národní geopark Železné hory). Hlavní úlohou koordinace v geoparcích je podněcování jednotlivých subjektů k aktivitě a spolupráci. Správa geoparku by měla implicitně motivovat subjekty na svém území a zároveň je podporovat při činnostech, které vedou k prospěchu celého regionu. Každý geopark má svůj příběh, kterým se navenek prezentuje, a jednotné logo geoparku sloužící k intenzivní a efektivní propagaci.

Český ráj - globální geopark UNESCO

Nejznámějším českým geoparkem, který dosáhl i světového uznání a stal se prvním (a prozatím také posledním) geoparkem v síti globálních geoparků UNESCO, je národní geopark Český ráj. Krajinu Českého ráje asi není třeba příliš zdlouhavě představovat. Geologicky se jedná o oblast světového významu. Území je považováno přímo za „geologickou učebnici“.

Český ráj má však ještě mnohem víc. Geologická pestrost je tady propojena s přírodním bohatstvím, romantikou středověkých hradů a množstvím historických památek. Činnost člověka je zde patrná na mnoha místech a sahá do daleké minulosti. Prostřednictvím dochovaných památek tak lze sledovat vývoj lidské společnosti. Z minulých dob se dochovaly mnohé tradice, tradiční místní pokrmy, výroba piva, sklářská výroba a výroba bižuterie, zpracování drahých kamenů a mnohé další.

tags: #geopark #propojení #živé #a #neživé #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro třídění odpadu
• Školní akce přežití v přírodě Jeseníky
• Problémy s Emisemi: Hlubší Pohled
• Dopady nového zákona o ochraně přírody
• Koeficient ekologické stability dle Michala