GIS a Ekologie Ptáků: Výzkum a Ochrana v Městském Prostředí

Přesun ptáků do měst a proces synantropizace patří k nejzajímavějším jevům v ptačí říši. V současnosti se výzkum ptáků ve městech stále více dostává do popředí zájmu ornitologů. I u nás již vyšly dva městské atlasy ptáků, Prahy a Pardubic, a další mapování proběhlo či probíhá v dalších městech (např. Hradec Králové, České Budějovice, Plzeň).

Výhody Městského Prostředí pro Ptáky

Ptákům přináší městské prostředí řadu výhod. Jednou z nich je vysoká různorodost biotopů na malém prostoru, která je nesrovnatelná s typickými jednolitými monokulturami smrků či obilovin v obvyklé české krajině. Dále jde např. o bohaté zdroje různorodé potravy, často nižší míra predace nebo příhodné klimatické podmínky, např. v zimě, kdy je ve městech o několik stupňů tepleji než v okolní krajině.

Mapování Ptáků v Brně

V letech 2011-2016 organizovala Jihomoravská pobočka ČSO mapování hnízdního rozšíření ptáků v Brně. Do něj se postupně zapojilo 40 dobrovolných mapovatelů, kteří zjišťovali průkaznost hnízdění a početnost jednotlivých ptačích druhů ve 152 kvadrátech na katastru města Brna. Abychom lépe podchytili početnost běžnějších druhů, proběhlo ve stejném území i bodové sčítání na více jak 600 bodech v 8 definovaných kategoriích biotopů.

V letech mapování jsme v Brně zjistili hnízdní výskyt v kategoriích možné, pravděpodobné a prokázané hnízdění u 137 druhů ptáků. U 113 z nich přitom šlo o prokázané hnízdění. Nejčastějšími druhy ptáků v Brně byli kos černý, sýkora koňadra a pěnkava obecná. Mezi nepěvci pak šlo o holuba hřivnáče, strakapouda velkého a poštolku obecnou. Potěšitelné je zjištěné hnízdění 49 zvláště chráněných druhů, mezi nimi např. bukáčka malého, dudka chocholatého nebo bělořita šedého.

Na prvních výsledcích jsme již testovali vliv vybraných faktorů na složení ptačích společenstev, mezi nimiž hraje pozitivní roli např. vzdálenost mapovaného kvadrátu od centra města nebo diverzita přítomných biotopů. Nejvyšší počet druhů byl zjištěn ve čtvercích s přítomností mokřadních biotopů, jako jsou Holásecká jezera nebo Žebětínský rybník. Z pohledu zvláště chráněných druhů jsou kromě mokřadů významná i území nové divočiny, tedy území po povrchové těžbě s navazujícími úhory, které představují jedinečné a ornitologicky velmi cenné biotopy. K takovým územím v Brně patří Hády nebo Černovická terasa.

Čtěte také: David Horak o zimní ekologii ptáků

Synantropizace a Nové Druhy ve Městě

Při mapování ptáků v Brně sledujeme i probíhající synantropizaci některých druhů. Nejnápadnější byla v posledních 20 letech u holuba hřivnáče, který dnes patří k dominantním druhům. Některé druhy pak pronikají do města právě v současné době, mezi ně patří např. vrána šedivka nebo drozd kvíčala.

Atlas Ptáků Brna a Ochrana Biotopů

V současné době připravujeme atlas ptáků Brna, kde plánujeme kromě výsledků mapování v letech 2011-2016 zpracovat i historické a mimohnízdní údaje o ptácích Brna. Zbývá nám ještě doplnit některé údaje a dopsat všechny texty, probíhá rovněž statistické zpracování bodového sčítání.

Oproti volné krajině se ptáci ve městech ve velké míře setkávají s některými typy ohrožení. Za všechny lze jmenovat všudypřítomnou dopravu, nárazy do skel či do trolejí, zánik tradičního hospodaření v zahrádkářských koloniích nebo zateplování a rekonstrukce domů, které ohrožují hnízdiště nejen rorýsů obecných. Plánovaný atlas bude proto akcentovat ochranu biotopů i jednotlivých lokalit na území Brna a měl by nastínit i řešení ochrany konkrétních ptačích druhů.

GIS a Ochrana Přírody

Aplikace GeoReport automatizovaně vyhodnotí prostorový překryv na základě vyhledání parcely v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Vyhodnocení se provádí oproti prostorovému vymezení zvolených datových vrstev a čerpá z otevřených dat AOPK ČR. Výstupem aplikace je report prostorového překryvu.

Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Data o poloze památných stromů jsou vedena ve třech vrstvách: Památné stromy s určenou polohou jedinců - body, Památné stromy bez určení polohy jedinců - linie, Památné stromy bez určení polohy jedinců - polygony. Pro získání kompletního přehledu všech památných stromů v ČR je nutno pracovat se všemi třemi vrstvami.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Natura 2000 a Standardní Datový Formulář (SDF)

Směrnice Rady 92/43/EHS a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ukládá členským státům EU předkládat Evropské komisi informace o soustavě Natura 2000 na svém území prostřednictvím formátu SDF. Standardní datový formulář (SDF) obsahuje mimo jiné základní údaje o lokalitě (lokalizace, vyhlašovací předpisy), předmětech ochrany (populace, rozloha a kvalita stanoviště), ochraně a vlivech působících na lokalitu. SDF za Českou republiku zpracovává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Ekologické Informace v SDF

Ekologické informace, které jsou obsahem této datové sady, jsou informace o populaci druhů a rozloze a kvalitě přírodních stanovišť, předmětů ochrany. Od roku 2020 probíhá aktualizace těchto údajů - u stanovišť ve vazbě na aktualizaci mapování biotopů a u druhů na podkladu údajů z Nálezové databáze ochrany přírody za 6leté období (aktuálně 2013-2018).

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

tags: #gis #ekologie #ptáků

Oblíbené příspěvky:

• Eko-friendly domácnost
• Statistický pohled na úbytek učitelů
• Soukromá letadla a královská rodina
• Jak správně označit včelí stanoviště
• Účinnost recyklace plechovek