Globální Environmentální Změny: Příklady a Důsledky

Klimatická změna je významným problémem životního prostředí, rozhodně však ne jediným. Může prohlubovat jiné problémy. S prohlubujícími se krizemi celosvětového rozsahu - znečištění, úbytek biodiverzity a klimatická krize - roste i porozumění, že je nemůže vyřešit žádný stát nebo aktér sám. Mezinárodní dohody, vědecký konsenzus a občanská společnost společně vytyčují křehký, ale zřetelný směr ke společnému řízení environmentálních rizik světa.

Klimatické Změny a Skleníkové Plyny

Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny, známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry. Koncentrace CO2 v atmosféře je nejvyšší za posledních 600 000 let. Od klimatických vědců víme, že život na planetě bude obyvatelný, pokud se teplota nezvýší o víc jak o dva stupně Celsia oproti začátku průmyslové éry. V listopadu 2017 přišli vědci s tím, že se oteplí o 3 °C.

Klima se během geologického času postupně měnilo. V současném období čtvrtohor (kvartéru, od doby před 2,58 miliony let dodnes) přirozeně docházelo ke střídání meziledových a ledových dob. Dlouhodobější přirozené změny klimatu (v časových úsecích od desetitisíců do statisíců let) souvisejí s tzv. Milankovičovými cykly. Skleníkový efekt spočívá v tom, že některé plyny jsou schopné zabraňovat úniku tepla (infračerveného záření) z (povrchu) planety zpět do vesmíru. Tyto plyny se označují jako skleníkové.

Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny patří oxid uhličitý (\mathrm{CO_2}). Skleníkový efekt sám o sobě není negativním jevem. Kdyby se na Zemi neprojevoval, průměrná teplota by byla asi −18 °C (oproti dnešním 15 °C). Zpětné vazby souvisejí s tím, že změna některé veličiny pozitivně či negativně ovlivňuje jinou veličinu. Vliv na klima má dále např. Současná teplota na Zemi je asi o 1,5 °C vyšší než v období před průmyslovou revolucí (1850-1900).

Skleníkové Plyny a Jejich Zdroje

Skleníkové plyny jsou zodpovědné za skleníkový efekt. Brání úniku infračerveného záření (tepla) z atmosféry (Země) do vesmíru.

Čtěte také: Geomorfologické dopady globálních změn

• Oxid uhličitý (\mathrm{CO_2}) - Jeho množství v atmosféře rychle stoupá zejména vlivem spalování fosilních paliv.
• Methan (\mathrm{CH_4}) - Vzniká rozkladem biomasy za nepřístupu kyslíku, např. v mokřadech či žaludcích zvířat. Také se uvolňuje při těžbě.

Oxid uhličitý se do atmosféry uvolňuje přirozeně při sopečné činnosti a buněčném dýchání živých organismů. Naopak fotosyntéza \mathrm{CO_2} zabudovává jej do organických sloučenin a tím jej z atmosféry odstraňuje. Část atmosferického \mathrm{CO_2} se také rozpouští v mořské vodě. Tím přispívá k jejímu okyselování (snižování pH, acidifikace), které má negativní vliv na mořské ekosystémy (např.

Spalováním fosilních paliv se uvolňuje uhlík, který byl v zemské kůře uložen po miliony let. S oteplováním planety se zvětšuje míra tání permafrostu (trvale zmrzlé půdy), z něj se uvolňuje methan a \mathrm{CO_2}. Jde se o tzv. zpětnou vazbu, která klimatickou změnu dále zesiluje. Pro jednotlivé plyny se udává tzv. GWP (global warming potential), neboli schopnost ovlivňovat skleníkový efekt za určitý čas ve srovnání s oxidem uhličitým.

Důsledky Změn Klimatu

Důsledky jsou zřejmé - horký vzduch se otepluje a studený ochlazuje, což zvyšuje intenzitu bouří. Mění se životní podmínky pro většinu druhů na planetě, včetně člověka, stoupající hladiny oceánů jsou hrozbou pro rozsáhlé pobřežní aglomerace. Extrémní záplavy a extrémní sucha se stávají pravidlem.

V rámci klimatické změny v současnosti dochází k nerovnoměrnému zvyšování teploty na Zemi. Klimatická změna způsobuje tání ledovců, což výhledově povede ke zvyšování hladiny oceánů. Vlivem klimatické změny dochází k proměnám ekosystémů. Velké ekosystémy jsou schopné snášet jen určité rozpětí podmínek. Příkladem překročení bodu zlomu je odumírání korálových útesů při zvýšení teploty o více než 1,5 °C, což dále povede např. ke snížení počtů ryb a ohrožení rybolovu.

Odlesňování a Degradace Půdy

Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy. Nahrazovány jsou infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím. K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře.

Čtěte také: Problémy životního prostředí

V některých oblastech dochází k narušení životodárných planetárních systémů, jako např. poškození půdy, eroze půdy, vysoušení povrchové vrstvy, v některých oblastech až postupná přeměna na poušť, přemírou zavlažování dochází k zasolování půdy, rozmělňování humusové složky. Špatné hospodaření může mít katastrofické následky pro produkci potravin; získávání půdy např.

Znečištění a Spotřeba Energie

Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. Při její výrobě se do ovzduší vypouští skleníkové plyny a je z valné části zajišťována spalováním fosilních paliv. A bohužel ani energie z jiných, než fosilních zdrojů, není bez problémů. Nové výstavby například větrných či vodních elektráren zabírají mnohdy ornou půdu, musí se kvůli nim stěhovat část obyvatelstva z jejich obydlí a likvidují se původní porosty. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je i přesto v globálním měřítku lepší variantou.

Globální Ochrana Životního Prostředí a Mezinárodní Dohody

S posvěcením Valného shromáždění se delegáti ze 113 států sjeli v červnu 1972 na 11 dní do Stockholmu a na závěr přijali deklaraci obsahující 26 principů pro „společné úsilí o zachování a zlepšení životního prostředí člověka.“ Deklarace je považována za první krok k vytvoření mezinárodního práva životního prostředí a uznání významu životního prostředí pro zdraví lidí.

Ve stejném roce (1972) vydal Římský klub svou první zprávu „Meze růstu,“ která je s 30 miliony prodaných výtisků ve více než 30 jazycích dodnes jednou z nejprodávanějších publikací o životním prostředí na světě (překlad do češtiny byl v tehdejším Československu šířen samizdatově).

Přes geopolitické rozdělení studenou válkou začala ve světě po Stockholmské konferenci růst poptávka po tematických mnohostranných dohodách o životním prostředí. Mezi nejdůležitější patřila Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy (1985) a následný Montrealský protokol (1987), který nařídil snížení objemu látek poškozujících ozonovou vrstvu.

Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?

UNEP a Světová meteorologická organizace společně v roce 1988 založily Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), jehož cílem je na základě souhrnu vědeckého poznání předkládat vládám států vědecké informace, které jim umožní vytvářet klimatické politiky.

Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu, známá jako Summit Země, byla historickým zlomem. Životní prostředí bylo poprvé výslovně propojeno s ekonomickým rozvojem, rovností a spravedlností.

Důležité Mezinárodní Dohody

• Kjótský protokol (1997) - První závazná mezinárodní smlouva ukládající průmyslovým zemím konkrétní cíle snižování emisí.
• Pařížská dohoda (2015, COP21) - Přijata 196 státy, jejichž cílem je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí, optimální limit je 1,5 °C. Současně nastavená opatření s největší pravděpodobností nepovedou k naplnění cílů Pařížské dohody.

Environmentální Problémy v České Republice

Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Pozitivní je, že se přístup Čechů k životnímu prostředí za posledních roky výrazně změnil k lepšímu. O environmentálních problémech se mluví víc a víc. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.

Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek.

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování.

Osobní Přístup a Zodpovědnost

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů.

V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Korálové Útesy na Floridě: Alarmující Případ Funkčního Vyhynutí

Mořská teplotní vlna v roce 2023 způsobila, že dva významné druhy korálů - větevník parožnatý a větevník dlanitý - se staly na floridském útesu „funkčně vyhynulými". Korálové útesy zmírňují účinky hurikánů a bouří a vědci uvádějí, že jejich úbytek učiní přílivové vlny nebezpečnějšími. Klimatická změna způsobená člověkem útesy zároveň ničí a zesiluje hurikány - nebezpečná kombinace.

Nová studie odhaduje, že pokud by útes ztratil metr výšky, záplavy ze staleté bouře by se zvětšily o 20 čtverečních kilometrů, čímž by ohrozily dalších 24 000 lidí a majetek a ekonomickou aktivitu v hodnotě 2,9 miliardy dolarů (66,7 miliardy Kč). Florida reaguje na zvyšující se hladinu moře a častější přílivové vlny tím, že staví obytné budovy a silnice výše nad dosah záplav, buduje pobřežní hráze a zlepšuje infrastrukturu pro nakládání s dešťovou vodou.

Adaptace a Mitigace

Přizpůsobení se probíhajícím (či předpokládaným) změnám klimatu se označuje jako adaptace. Na rozdíl od mitigace neodstraňuje příčiny, ale omezuje následky. Patří sem např. protipovodňová opatření a včasné varování před extrémním počasím, zlepšování hospodaření s vodou nebo šlechtění odolnějších odrůd plodin. Součástí adaptace může být i vhodné městské plánování (např.

Opatření s cílem snížení emisí skleníkových plynů (či zmenšení je čijich množství v atmosféře) se označují jako mitigace. Mitigace se tedy zaměřuje na příčiny klimatické změny. Mezi obnovitelné zdroje energie se řadí sluneční záření, vítr či tekoucí voda. Nevýhodou získávání energie z větru či slunce je závislost na počasí, proto je nutné rozvíjet ukládání energie (bateriová úložiště, přečerpávací elektrárny) a možnosti sdílení dostupné elektřiny přes hranice států.

tags: #globální #environmentální #změny #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu v Chomutově
• Rozdíly mezi etologií a behaviorální ekologií
• Vzor žádosti o komunální odpad
• Likvidace černých skládek Pardubice
• Nerovnosti a klimatická změna