Sociální dopady klimatické změny: Prohlubování nerovností a ohrožení zranitelných skupin

Když na pobřeží udeří hurikány způsobené klimatem, když nepředvídatelná sucha zničí úrodu a když se údolími řek prohánějí stoleté povodně, to vše ještě více prohlubuje existující nerovnosti mezi muži a ženami, chlapci a dívkami. Jinými slovy, klimatická změna vytváří další vrstvu diskriminace.

Protože ji vnímáme jako globální problém, který se týká všech živých bytostí bez výjimky, málokdy si uvědomujeme, že i klimatická změna zhoršuje nerovnost mezi pohlavími a ohrožuje bezpečnost a práva žen a mladých dívek. Navzdory jasným důkazům o tom, že dopady změny klimatu jsou rozdílné z hlediska pohlaví, zůstává mnoho řešení v oblasti klimatu genderově slepých a nezohledňuje, jak strategie ovlivňují muže a ženy.

Životní příběhy zasažených žen a dívek

Hanh je dvanáct let a žije ve vietnamské provincii Lai Chau. Změna klimatu má vliv na celý její život. Na to, jestli má dost jídla nebo jestli může chodit do školy, její rodina totiž sotva vystačí s každodenní stravou. „Při pěstování rýže chybí voda na setí, zatímco když přijde čas sklizně, příliš prší a na sklizeň chybí sluneční světlo,“ říká její matka Phong. Sama Hanh kromě jídla nejvíc pociťuje změnu klimatu v souvislosti s překážkami, které jí staví při tak samozřejmé věci, jako je dosažení základního vzdělání: „Moje cesta do školy vede přes hory a kopce. Je tam hodně vody a bojím se sesuvu půdy.“

Perle je osm let a žije v komunitě San Isidro v Ekvádoru. Už teď pomáhá své matce Josselyn starat se o jejich malý pozemek, sklízet úrodu a vnímat vše, co je důležité pro zachování obživy. „Nejtěžší sklizeň jsou rajčata a nejjednodušší špenát,“ říká Perla a zároveň dodává, že musí hodně pracovat, aby měli co sklízet. „To, co tady potřebujeme a co nás také hodně bolí, je, že nemáme moc vody,“ vysvětluje a už ve svém věku, kdy by rozhodně neměla dřít mezi záhony, ale chodit do školy a hrát si s kamarády, dokáže jasně popsat způsoby, jak se vypořádat se změnou klimatu: „Musíme zasadit víc stromů, vyhýbat se drsným chemikáliím a opatrně zacházet se zásobami vody.“

Febbie je padesátiletá matka pěti dětí, která žije v malé vesnici v jižní provincii Zambie. Dopady klimatické změny v této zemi jsou brutální. Extrémně dlouhé sucho střídají záplavy, které berou životy a ničí vesnice a úrodu. Oběti se počítají ve statisících. Febbie svou rodinu živí drobným zemědělstvím a zahradnictvím. „Abychom mohli dál pěstovat, co potřebujeme, museli jsme se naučit sázet stromy a ošetřovat je jinak než doposud. Vše musí být odolné vůči suchu.“

Čtěte také: Seminář o klimatické změně

Tohle jsou případy jen tří žen a dívek, na které celosvětově dopadá klimatická krize. V mnoha částech světa jsou ženy a dívky v důsledku změny klimatu více ohroženy genderově podmíněným násilím a jejich zranitelnost se zvyšuje. V regionech, jako je Somálsko, ukázal výzkum mezinárodní humanitární organizace CARE, že dopady změny klimatu donutily dívky opustit školu, což je vystavilo riziku nebezpečných tradičních praktik, jako jsou předčasné sňatky a mrzačení ženských pohlavních orgánů. V místech, jako je Nepál a Rwanda, se v důsledku dopadů klimatu vyskytuje více případů hrubého násilí.

Dopady klimatické změny na zdroje obživy a vysídlování

Ženy, zejména v rozvojových regionech, jsou do značné míry závislé na odvětvích citlivých na klima, jako je zemědělství. V Africe produkují ženy přibližně sedmdesát procent všech potravin. Nepříznivé účinky změny klimatu ale ohrožují jejich výnosy, a tím i potravinovou jistotu jejich komunit.

Sucho ve východní Africe, kde již šest sezon neprší, způsobilo nový příliv uprchlíků ze Somálska, kteří překračují hranice do Keni, aby se usadili v uprchlickém táboře v Dadaabu. Změna klimatu vede k tomu, že své domovy musely opustit ženy a jejich děti, které patří k nejzranitelnějším skupinám a často čelí nejtěžším výzvám právě během migrace. Během těchto strastiplných cest jsou často ohrožena jejich práva, bezpečí a životní podmínky.

Nerovné zastoupení a potřeba genderově citlivých řešení

Zastoupení žen v celosvětových jednáních o klimatu je šokujícím způsobem nízké. Žen v globálních klimatických orgánech se pohybuje kolem 33 %. To znamená, že řešení mohou postrádat genderovou perspektivu. Ženy často nesou hlavní tíhu klimatické krize, ale také jsou klíčem k mnoha řešením.

Klimatická nespravedlnost v České republice

Změna klimatu se často prezentuje jako globální problém, který se týká především tropických oblastí, přímořských států nebo chudých regionů globálního Jihu. Jenže tak zvaná klimatická nespravedlnost se netýká jen vzdálených koutů planety - projevuje se i u nás, v České republice. Ne všichni totiž čelíme stejným výzvám a rizikům. Klimatická nespravedlnost označuje nerovnoměrné dopady změny klimatu na různé lidi i regiony a zdůrazňuje nutnost spravedlivého přístupu k jejich řešení.

Čtěte také: Keller o sociálním ekologickém státu

Jedním z nejviditelnějších příkladů klimatické nespravedlnosti je energetická chudoba. Tento pojem označuje domácnosti, které vydávají nepřiměřeně velkou část příjmu na energie a musí proto šetřit na jiných základních potřebách. V ČR podle výzkumů žije v energetické chudobě každé desáté dítě a téměř třetina osaměle žijících seniorek. Lidé ve špatně izolovaných bytech tak vydávají více peněz za energie, které přitom ani nezajistí dostatečný tepelný komfort.

Problémem není jen zima a nedostatečné vytápění. Vlny veder, které se s postupující změnou klimatu stávají častějšími, dopadají nejtvrději na obyvatele nezateplených domů a bytů. Lidé v energetické chudobě si často nemohou dovolit klimatizaci, a přitom žijí v prostředí, kde teplem dlouhodobě strádají. Výsledkem jsou zdravotní rizika - od přehřátí přes dehydrataci až po zhoršení chronických onemocnění.

Nejvíce zasažené bývají regiony s nižší ekonomickou výkonností - například severozápad Čech nebo Moravskoslezský kraj. Tyto oblasti se potýkají s vyšší mírou sociálního vyloučení, menší dostupností kvalitního bydlení a také s horšími možnostmi financovat adaptační opatření. Na obnovu a výsadbu zeleně, zateplování budov a stínění veřejných prostor, nebo lepší ochranu obyvatel před přívalovými dešti zkrátka nemají peníze.

Otázka spravedlnosti se netýká jen nerovností na úrovni konkrétních skupin obyvatel nebo regionů, ale také způsobu, jakým na ně reaguje stát. Vlastníci nemovitostí mají například lepší přístup k dotacím než nájemníci v městských bytech. Z hlediska podmínek čerpání dotací je však třeba zajistit, aby se klimaticky pozitivní opatření propojila s těmi sociálně pozitivními.

Jak přispět ke klimatické spravedlnosti?

• Zasazujte se o rovné zastoupení: Podpořte iniciativy, jejichž cílem je vyrovnané zastoupení žen a mužů v klimatických jednáních a orgánech, které rozhodují o politice.
• Vzdělávejte a zvyšujte postavení žen: Podporujte komunitní programy, které ženám poskytují znalosti a nástroje potřebné k boji s klimatickými problémy.
• Podporujte financování zohledňující rovnost žen a mužů: Lobbujte za zohlednění rovnosti žen a mužů při rozhodování o financování opatření v oblasti klimatu.
• Zvyšujte povědomí: Zapojte se do komunitních dialogů, seminářů a kampaní s cílem osvětlit dopady změny klimatu na ženy a muže.
• Ve strategiích přesidlování upřednostňujte ženy: Zasazujte se o strategie přesídlování a vysídlování zohledňující rovnost žen a mužů, které zajistí, že bezpečnost a práva žen budou hrát ústřední roli.
• Začleňte téma rovnosti žen a mužů do všech klimatických řešení: Ať už jste jednotlivec, vůdce komunity nebo tvůrce politiky, zajistěte, aby generové hledisko bylo začleněno do všech rozhodnutí týkajících se klimatu.

I když podle zprávy OSN z roku 2022 dosáhneme současným tempem celosvětové genderové rovnosti za 286 let, ženy, včetně těch, jejichž příběhy zazněly na začátku, nezůstávají bezmocné a poddané svému osudu. Naopak, nová generace žen a dívek se aktivně přizpůsobuje novým, náročnějším klimatickým podmínkám, aby mohla přežít a rozvíjet se.

Čtěte také: Ekonomika, společnost a Ahold

Příklady pomoci a adaptace

Díky CARE tak Febbie mohla ve své vesnici v Zambii založit školku stromů a společně se starají o sazenice, Phong byla jako jedna z tisíců farmářek podpořena iniciativou „Pěstujeme budoucnost“, aby dokázala nakrmit svoji rodinu a mohla Hanh poslat do školy, a Perla se rozhodla připojit ke své matce ve skupině nazvané „Andské venkovské ženy proti změně klimatu“. Zařadily se tak mezi mnoho žen, které CARE díky finančním darům může podporovat, aby zlepšila jejich životní podmínky.

Zatímco se na COP30 setkají lídři a klimatologičtí experti, je potřeba podpořit místní obyvatelstvo a organizace v adaptaci na změnu klimatu. Investice musí směřovat tímto směrem a nemůžeme zapomenout na ty nejzranitelnější lidi.

Člověk v tísni působí na jihu Etiopie od roku 2003. Během posledních tří let náš tým pracoval s místními na obnově krajiny v oblastech Hambaricho (zóna Kembata) a Halaba ve střední Etiopii. Podle našeho průzkumu je hlavní obživou místních lidí farmaření závislé na srážkách a pastevectví. Proto jsou tito farmáři v důsledku změny klimatu velmi zranitelní.

Lidé v Etiopii se změně klimatu postavili s odvahou. Mnohdy sami přichází s nápady. Farmáři budují terasy, sázejí trávy s hlubokými kořeny a využívají ekologické zemědělské metody, aby udrželi půdu na místě.

Od vyschlých údolí Afghánistánu po zaplavené svahy Etiopie se ukazuje, že lidé, kteří ke změně klimatu přispívají nejméně, jejími dopady nejvíce trpí. Kromě změny počasí a životního prostředí musí bojovat ještě s konflikty, chudobou a nejistotou. Místní lidé ale nečekají s nataženou rukou na pomoc a řešení. Organizují se, zkouší nové postupy v zemědělství a vymýšlí lokální řešení. Pokouší se obnovovat zničenou půdu a přivádět vodu na vyschlá pole.

Studie Od adaptace na změnu klimatu ke klimatické odolnosti se zaměřuje na zásadní proměnu uvažování o tom, jak se společnost vyrovnává s dopady klimatické změny. Nejde o další přehled dílčích technických opatření, ale o hlubokou analýzu toho, proč dosavadní přístup k adaptaci naráží na své limity a proč je nutné chápat adaptaci jako dlouhodobé posilování odolnosti společnosti, institucí i komunit.

Klíčovou roli v tomto pojetí hrají vztahy, důvěra, spolupráce, vzdělávání a zapojení veřejnosti.

Studie zároveň pracuje s daty, která odhalují výrazný rozdíl mezi tím, jak je adaptace na změnu klimatu v Česku oficiálně hodnocena, a tím, jak vypadá její skutečný stav v území. V průměru má vlastní adaptační strategii zpracovanou pouze přibližně 25 procent obcí s rozšířenou působností. Regionální rozdíly jsou přitom mimořádně výrazné.

Klíčová doporučení pro COP30:

1. Zvýšit financování adaptace na změnu klimatu, zejména pro nejméně rozvinuté země a zranitelné státy.
2. Podporovat lokálně vedenou a inkluzivní adaptaci.
3. Zavést klimatickou odolnost do humanitárních, mírových a rozvojových programů.
4. Investovat do dat, včasného varování a komunitních systémů.

Klíčová fakta o Afghánistánu:

• 89 % Afghánců je závislých na zemědělství (OCHA, 2025)
• 3 po sobě jdoucí období velkého sucha v letech 2021 až 2023
• 71 % farmářů uvádí vážné problémy v zemědělství (PIN MSNA, 2024)
• 56 % zemědělců omezují poškozené nebo nedostatečné zavlažovací systémy

Klíčová fakta o Etiopii:

• 63 % populace závisí na zemědělství
• Pět nepříznivých období dešťů (2020-23) a nejhorší sucho za 40 let
• 29,7 milionu lidí potřebovalo v roce 2023 humanitární pomoc
• Ženy, děti a vyloučené skupiny jsou zranitelnější a mají omezený přístup ke zdrojům a službám

V době mnoha různých krizí, od změny klimatu přes bytovou krizi a geopolitickou nestabilitu až po úpadek demokracie, nástup autoritářství a mnohé další, představuje mezinárodní klimatické hnutí důležitý prostor solidarity a odporu vůči represivním systémům založeným na vykořisťování a nerovnostech.

Depolitizovaný přístup k ochraně klimatu je rozšířený v celé euroatlantické oblasti, a ve světě se proto v posledních letech začínají objevovat nové aktivistické iniciativy, které se tento přístup snaží změnit.

Intersekcionální klimatická spravedlnost však ukazuje, že klimatická krize může nerovnoměrně dopadat také na lidi v bohatých státech. Různá znevýhodnění mohou být prohlubována také dopady sociálně necitlivé klimatické politiky.

Nerovnosti, na které odkazuje politická intersekcionalita, se projevily také mezi členstvem v rámci již zmiňované koaliční spolupráce na kampani Energie lidem. Zatímco nevládní organizace prováděly politické lobbování, grassrootová hnutí nabízela praktickou pomoc lidem postiženým energetickou chudobou a ukazovala, jak si např. svépomocně zateplit okna.

tags: #sociální #dopady #klimatické #změny

Oblíbené příspěvky:

• Káčírku Skladka: Co potřebujete vědět
• O Programu Výzkumu
• Aplikovaná ekologie – rybářství
• Tipy pro vaření v kotlíku
• Lamart koš se senzorem - recenze