Globální Problémy Odpady Řešení

Množství vznikajícího odpadu představuje pro společnosti všude na světě problém. Moderní společnost je založená na růstu spotřeby zdrojů. Přestože se snažíme třídit a recyklovat, zdaleka ne vše se daří znovu vracet do oběhu. Spíše naopak.

Globální Rozsah Problému

Globální svět je zamořen plastem a tak spěje k velkému problému. Ostrovy odpadků velkostí menších států na světových oceánech, to není fikce ani sci-fi. To je bohužel smutná realita. Je třeba se odpady, jejich tříděním, recyklací apod. neprodleně a s plnou vážností zabývat.

Dvě miliardy tun ročně, a to ještě zdaleka nekončíme. Tato obtížně představitelná cifra totiž značí, kolik odpadů vyprodukuje celosvětová lidská populace. Důvodem je zvyšující se životní úroveň i lokální demografické charakteristiky, respektive neklesající počet producentů odpadů.

Celosvětový Úklidový Den

Celosvětový úklidový den 2025 (World Cleanup Day) spojil letos přes 20 milionů dobrovolníků ze 190 zemí a území, kteří během jediného dne odstraňovali nelegálně odložený odpad z přírody i veřejného prostoru. Účast tak zahrnovala 90 % členských států OSN a znovu potvrdila, že přestože je odpad globální problém, řešení začíná u místních komunit a lokálních akcí. Od svého vzniku v roce 2018 se k akci celkově připojilo již více než 114 milionů lidí po celém světě.

Díky iniciativě Ukliďme Česko, oficiálnímu partnerovi World Cleanup Day pro Českou republiku, se letos na podzim podařilo uspořádat více než 690 úklidových akcí - z toho 340 přímo v den WCD (20. září).

Čtěte také: Problémy životního prostředí

World Cleanup Day dokazuje, že změna je možná - a že začíná u lidí, kteří vezmou odpovědnost do vlastních rukou. Hnutí Let’s Do It World proto směřuje dál: od jednorázových úklidů k budování udržitelných řešení a k šíření environmentální osvěty.

Globální Iniciativy a Řešení

Cesta řešení je omezení odpadu, jeho třídění a další zužitkování.

Upcycling

Víte co je to Upcycling? Webové stránky říkají:„Upcycling neboli česky upcyklace se řadí k postmodernímu pojetí světa. Ve svém jádru je tento způsob přeměny produktů o úroveň výše nad recyklací. Jelikož v REcyklaci se staré materiály přetváří a formují v materiály nové, které jsou opět vrženy do koloběhu výroba-směna-spotřeba. Teorie UPcyklace povznáší tento směr na vyšší úroveň. Upcyklace klade důraz na zachování původních materiálů, ze kterých lze vyrobit nové produkty vyšší přidanou a hlavně užitnou hodnotou. Upcycling je filozofií, uměním, ale také životním stylem 21.

Správné Nakládání s Odpadem

S odpadem je důležité správně nakládat. Především proto, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Třídění, recyklace, kompostování a správné likvidace odpadu jsou způsoby, jak snížit množství odpadu a zlepšit jeho dopad na životní prostředí. Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití.

Globální Platnost Opatření

Opatření musí být globální, nikoli pouze v rukou jednotlivých států. Plastová krize je celosvětový problém, a proto i řešení musí být mezinárodní. Vnitrostátní pravidla by mohla omezit účinnost úmluvy a vytvořit překážky pro obchod, což by prohloubilo nerovnosti mezi státy.

Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?

Policy Paper Neviditelné Životy Odpadu

Policy paper Neviditelné životy odpadu je stručným výběrem výsledků výzkumu antropologa Daniela Sosny. Zmíněný policy paper je příkladem přenosu výsledků společenských a humanitních věd do praxe. K upřesnění pojmů a vyjasnění cílů v této oblasti připravila Akademie věd ČR Koncepci transferu a zhodnocování znalostí AV ČR s důrazem na potenciál společenských a humanitních věd.

Specifické Příklady a Výzvy

Odpad v Asii

Asijské země prožívají období nebývalého růstu. Tato skoková proměna se odráží v potřebě velkých změn, protože rostoucí populace i startující průmysl si žádá své. Nová infrastruktura, technologie a specifická odvětví průmyslu přinášejí i nové problémy.

Ve velkých městech, a v asijské oblasti se nachází více než pětadvacet měst s počtem obyvatel nad pět milionů, vzniknou v přepočtu na jednoho obyvatele téměř 2 kg komunálního odpadu denně. S rostoucí mírou životní úrovně, a tím i konzumerismu, se mění i jeho složení.

Asijský městský pevný odpad je charakteristický vysokým podílem "hmoty" s relativně nízkou výhřevnou hodnotou, a navíc jeho složení značně podléhá sezonním proměnám. Pro středoevropského odpadáře není bez zajímavosti, že v určitá období roku se prakticky veškerý tento odpad stává kvůli dešťům silně promočený.

Indie

Indie se dnes nachází na křižovatce, kdy intenzivní urbanizace, zemědělství a průmyslový rozvoj přináší environmentální zátěž s dopadem na obyvatele i ekonomiku. Indická vláda si je neudržitelnosti této situace dobře vědoma a její snahy o řešení se odráží i v letošním rozpočtu země pro období 2025-2026. S rostoucí poptávkou po efektivním nakládání s vodními zdroji a odpady je tento sektor v Indii připraven na inovace a změny v souladu s cíli udržitelného rozvoje, ke kterým se Indie zavázala v rámci plnění Agendy 2030 OSN.

Čtěte také: Atmosféra a počasí

V současnosti Indie vyprodukuje zhruba 68 milionů tun odpadů ročně, z čehož dále zpracováváno je zhruba jen 15 %. Vláda Indie v posledních letech spustila řadu iniciativ, které podporují modernizaci odpadové infrastruktury a otevírají prostor pro podniky, které se chtějí podílet na řešení těchto problémů. Mezi ně patří zejména Swachh Bharat Abhiyan (Mise pro čistou Indii), Mise pro chytrá města a Mise pro čistou Gangu.

Odvětví odpadového a vodního hospodářství v Indii naléhavě potřebuje pokročilé technologie, aby se vypořádala s rostoucími ekologickými výzvami. Podniky mají několik příležitostí vstoupit na tento trh s inovativními řešeními. Technologie Waste-to-Energy jsou velmi žádané, protože Indie usiluje o snížení odpadu na skládkách a výrobu energie z obnovitelných zdrojů. S rostoucí potřebou čisté pitné vody zejména ve venkovských oblastech existuje také značná poptávka po technologiích úpravy a čištění vody. Vzestup konceptu chytrých měst smart cities vyvolal poptávku po chytrých řešeních pro nakládání s odpady, včetně sběru odpadu s podporou internetu věcí a automatizovaných systémů třídění. Společnosti specializující se na tyto technologie mají velkou příležitost podpořit transformaci měst. A konečně, indická infrastruktura čištění odpadních vod je nedostatečná, což vytváří poptávku po moderních čistírnách odpadních vod.

Keňa

Země produkuje 8 milionů tun tuhého odpadu za rok a hledá řešení, jak odpady skládkovat a dále využívat. Aby se zlepšilo nakládání s odpady, zavedla Keňa celou řadu podpůrných programů. V roce 1992 byl vydán Zákon o managementu a koordinaci ochrany životního prostředí (EMCA), o deset let později byla založena Národní agentura pro životní prostředí (NEMA). Velkou výzvou zůstává neadekvátní infrastruktura skládek, situaci přitom ještě zhoršuje rychle probíhající urbanizace.

Global Waste Index 2022

Global Waste Index z roce 2022 od společnosti Sensoneo ukazuje, že mezi zeměmi stále existují velké rozdíly v množství vyprodukovaného odpadu i způsobu jeho likvidace. Global Waste Index analyzuje efektivitu odpadového hospodářství v 38 zemích světa a jeho výsledkem je žebříček největších znečišťovatelů na světě. Studie se poprvé realizovalav roce 2019.

Česko si oproti poslední analýze pohoršilo o 12 příček - „dopomohl“ tomu hlavně objem průměrně vyprodukovaného odpadu na obyvatele za rok, který narostl z 344 kg na 499 kg. Přestože míra recyklace i likvidace odpadu energetickým využitím narostly (recyklace z 88 kg na 110 kg, spalovaní z 56 na 76 kg), na skládkách skončilo o 64 kg odpadu více než u posledního žebříčku - až 231 kg.

Turecko se v žebříčku opět umístilo jako země s nejnegativnějšími environmentálními dopady nakládání s odpady. V době vydaní prvního žebříčku, v roce 2019, se ještě v Turecku vůbec nerecyklovalo. Dnes se podle oficiálních údajů recykluje 47 kg na obyvatele. Navzdory těmto postupným zlepšením však nelze ignorovat obrovské množství odpadu, které se likviduje nezákonně - dosahuje až objemu 176 kg na obyvatele.

Další zajímavá zjištění žebříčku:

• Žádná jiná země se v odpadu “netopí” tak jako Spojené státy. Průměrný občan USA v současnosti vyprodukuje 811 kg odpadu ročně - přibližně polovina z toho končí na skládce. Spalováním se zneškodní jen 95 kg.
• Kolumbie produkuje nejméně komunálního odpadu - v průměru 243 kg na obyvatele ročně.
• Chile recykluje pouze dvě kila odpadu na obyvatele. Žádná jiná země nerecykluje méně. Až 417 kg odpadu na obyvatele končí na skládce.
• Odpadové hospodářství na Islandu si od posledního indexu pohoršilo nejvíce. Podle údajů se produkce odpadu na Islandu od roku 2019 zvýšila o 7 % a recykluje se o 68 % méně odpadu. Tento pokles je však ve velké míře i důsledkem změn v souvislosti s vykazováním - nároky na evidování jsou v zemi mnohem přísnější než dříve.

Z environmentálního hlediska je spalování odpadu vhodnější než skládkování. Jen 17 z 38 zemí z žebříčku však zneškodňuje více odpadu spalováním než skládkováním. Jsou to Rakousko, Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Japonsko, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Slovinsko, Jižní Korea, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království.

Švýcarsko je jedinou zemí, která neposílá žádný odpad na skládku. Švýcaři vyprodukují 706 kg odpadu na obyvatele, z toho 333 kg spalují a 210 kg recyklují. Přestože Dánsko průměrně produkuje až 845 kg odpadu na obyvatele, „zachraňuje“ jej, že téměř veškerý odpad recykluje nebo energeticky využije - skládkuje pouze 7 kg odpadu na obyvatele.

Nejméně odpadu vytvořily Kolumbie a Kostarika (nové členské státy OECD), Japonsko, Polsko a Mexiko.

Velký Recyklační Mýtus

Mnohé země se rádi chlubí progresivním odpadovým hospodářstvím a vysokou mírou recyklace. Švédsko, Jižní Korea a Německo jsou mezi nimi a Německo je často slaveno jako globální recyklační šampion. Vysoká míra recyklace plastového odpadu však může být zavádějící. Toto číslo představuje objem vytříděného odpadu, který přichází do recyklačních center. To však představuje jen začátek zdlouhavého procesu, na jehož konci se znovu použije jen část odpadu a zbytek se spálí.

I ti nejpřednější recyklační hráči, jakým je i Německo, nedokážou recyklovat materiálovým zhodnocením více než 47 procent plastového odpadu. (Environmentální aktivisté, jako například Přátelé země Německo, dokonce odhadují, že opětovně lze použít méně než 16 % recyklovatelného odpadu určeného k recyklaci). Zbytek se zhodnocuje energeticky.

Největší problém způsobují směsi recyklovatelných materiálů, jako například nádoba na jogurt s kartonovým pouzdrem a hliníkovým víkem. Pokud se tyto před příchodem do recyklačního závodu neoddělí, je vysoká pravděpodobnost, že ačkoli budou evidovány jako „recyklované“, ve skutečnosti se spálí. Velmi obtížně se recyklují drobné a tenké materiály i některé obaly z potravin. Jejich opětovné zpracování vyžaduje sofistikované technologie - ty však často nejsou dostupné, nebo se nacházejí ve vzdálenosti, která je pro logistiku neekonomická.

Bio4HUMAN Projekt

Bio4HUMAN je klíčový projekt financovaný z programu Horizon Europe, který se zaměřuje na hledání „bio-based“ řešení problémů s nakládáním s pevným odpadem v humanitárním prostředí. Jeho hlavním cílem je nabídnout humanitárním organizacím i aktérům z oblasti biologických technologií přehled řešení, která by mohla být prakticky využitelná v různých humanitárních kontextech. Bio4HUMAN usiluje o řešení narůstajícího problému s odpady v humanitárních oblastech prostřednictvím inovativních přístupů, technologií a systémů založených na přírodních principech a biologických procesech. Projekt propojuje humanitární aktéry, odborníky na biologické technologie i experty na cirkulární ekonomiku.

tags: #globální #problémy #odpady #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické pleny pro miminka
• Živé kapradiny: Podrobný přehled
• Univerzitní ekologické aktivity
• Emise cenných papírů BCPP: průměrné náklady
• Návod na čištění ucpaného odpadu s Krtkem