Golfová hřiště a jejich dopady na životní prostředí v České republice

Golfová hřiště představují v současné době neodmyslitelnou součást naší krajiny. I když jejich historie na našem území sahá do minulosti více než 100 let, jejich rychlý rozvoj začal až poměrně nedávno. Spolu se zrychlenou realizací začal i zvýšený zájem o tento fenomén, a to jak z hlediska pozitivního, tak i negativního. Jaký byl jejich nedávný vývoj a jaké jsou základní půdní, klimatické a hydrologické charakteristiky na jejich území?

Historie a vývoj golfových hřišť v ČR

Golfová hřiště mají dlouhou tradici. Jejich vznik můžeme datovat již do období Římské říše, přičemž na území Česka se tato hra objevila poprvé koncem 19. století. První oficiální golfové hřiště bylo vybudováno poblíž Mariánských Lázní v roce 1905, následovalo golfové hřiště v Motole roku 1926, kde vznikl i první český golfový klub.

Zásadní změna nastala po roce 1989, kdy došlo k politickému převratu a ke znovuzavedení volného trhu. Začalo období rozvoje výstavby i většího zájmu uživatelů, přičemž největší nárůst počtu golfových hřišť byl mezi lety 2000-2007.

Využití půdy a charakteristika ploch golfových hřišť

Výsledky výzkumu upozorňují, že i když se jedná o území využívané pro sportovní účely a mělo by být vedeno jako ostatní plocha, v katastru nemovitostí je takto vedeno pouze 37 % území, více než polovina je zemědělská půda, z čehož největší část (35 %) je orná půda, což je často používáno jako negativní argument pro výstavbu hřišť. Zhruba 34 % plochy golfových hřišť se nachází na velmi kvalitní půdě (třída ochrany I. a II.).

Zhruba třetina je trvalý travní porost, pouze malou část území potom zaujímají lesy, vodní plochy, zastavěné plochy, sady a zahrady. Pozitivně jsou vnímána golfová hřiště vznikající rekultivací a revitalizací na znehodnocených místech např. Během výstavby nových golfových hřišť bylo v katastru nemovitostí převedeno využití území pouze u 6,6 % ploch. Z výzkumu vyplývá, že ponechání původního využití území pramení zejména v souvislosti s náročnou byrokracií spojenou s vysokými poplatky, odlišnými daněmi pro jednotlivě využívaná území a zemědělskými dotacemi. Golfová hřiště se přitom často jen stěží drží nad vodou, často jsou i ve finanční ztrátě.

Čtěte také: Hřiště a životní prostředí

Z hlediska klimatického a hydrologického je možné 20 ze 114 hřišť hodnotit jako ohrožené potenciálním suchem, s nejhoršími hodnotami v Jihomoravském kraji s 62-123 suchými dny a vláhovým deficitem 16-80 mm. Nedostatek vody je přitom kompenzován závlahami. Celkově lze hodnotit zatravnění golfových hřišť pozitivně.

Výpočet přímého odtoku pomocí metody CN ukázal, že zatravnění golfových hřišť, a modelace terénu, má pozitivní vliv na odtok vody, protože všechny tyto prvky přispívají k retenci a akumulaci vody v povodí.

Negativní dopady a kontroverze

Golfové greeny jsou často vnímány jako újma páchaná na životním prostředí. Nejsou prý o přírodě, fungují spíše jako zábavní parky s přírodní tematikou. Zeleň je na nich zavedena uměle, udržována je s pomocí pesticidů a jejich žíznivost je též enormní. Pravda to do jisté míry je.

Z výsledků studie je patrné, že není možné golfová hřiště jednoznačně ohodnotit jako negativní či pozitivní prvek krajiny. V místech, která mají vysokou přírodní hodnotu, jako přírodní parky a rezervace, je jejich výstavba nesmyslná a degraduje krajinu, ať už z estetického hlediska nebo zejména z ekologického (užívání pesticidů, nevhodně umístěné závlahy, škodlivé emise z každodenní údržby).

Perfektně udržované trávníky, které jsou nezbytné pro hraní golfu, vyžadují permanentní používání vysokých dávek pesticidů, herbicidů a fungicidů, které jsou při deštích často vyplavovány do blízkých vodních toků.

Čtěte také: Gebauer a inovace v environmentálních hřištích

Studie na golfových trávnících ukázala, že pět až deset procent celkového množství aplikovaných pesticidů se ztrácí odplavováním. V nejhorších případech může tato hodnota dosáhnout až třiceti procent,“ říká John Clark, profesor veterinářství a zoologie a vedoucí grantu.

Společně se vzrůstajícím využitím a udržováním trávníků, přišla také zvýšená úroveň zájmu o možný vliv na zdraví člověka a volně žijících zvířat. „Trávníkové chemikálie jsou běžně objevovány v řekách, jezerech a vodních nádržích, stejně jako v podzemních vodách,“ říká Lanza. „Když už jsou jednou tyto chemikálie ve vodě, tak ovlivňují zdraví mnoha vodních organismů, v podstatě všeho od bakterií a řas po ryby a žáby.

Vliv pesticidů na zdraví a riziko Parkinsonovy choroby

Rozsáhlá studie vědců z Mayo Clinic a Barrow Neurological Institute přináší nové, znepokojivé poznatky o tom, jak může být riziko Parkinsonovy choroby ovlivněno životem v sousedství golfových areálů.

Výsledky ukázaly, že lidé žijící do jedné míle (cca 1,6 km) od golfového hřiště mají o 126 % vyšší pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy choroby než ti, kteří bydlí více než šest mil daleko. Studie ukázala, že lidé, kteří čerpají vodu z veřejných vodovodů zásobovaných z podzemních zdrojů v oblastech s golfovým hřištěm, mají téměř dvojnásobné riziko Parkinsonovy choroby oproti těm, kdo žijí v oblastech bez golfových hřišť. Lidé v oblastech s tzv. „zranitelným podložím“ - tedy s mělkým podložím, hrubozrnnou půdou nebo krasovou geologií - měli až o 82 % vyšší riziko onemocnění Parkinsonovou chorobou. Velkým problémem je fakt, že 86,6 % těch, kdo bydleli blízko hřiště, čerpali vodu právě z takového systému.

Odpověď je jednoduchá: kvůli intenzivní a dlouhodobé aplikaci pesticidů, které mají udržovat greeny svěže zelené a bez plevele. Bydlení v blízkosti golfového hřiště zvyšuje riziko Parkinsonovy choroby. Některé z těchto látek (například paraquat, maneb, chlorpyrifos nebo 2,4-D) jsou známé tím, že mohou poškozovat nervové buňky a přispívat tak k rozvoji neurodegenerativních onemocnění. Právě ztráta těchto neuronů je hlavním mechanismem rozvoje Parkinsonovy choroby.

Čtěte také: Odvoz Odpadu Ludgeřovice - Info

Pesticidy se do lidského organismu mohou dostávat různými cestami - kontaminovanou pitnou vodou i vzduchem, zejména v hustě osídlených oblastech. Vědci upozorňují na tzv. „koktejlový efekt“, kdy kombinace různých pesticidů může mít silnější neurotoxické účinky než jednotlivé látky samostatně.

Pokud bydlíte v těsné blízkosti golfového hřiště, zejména v oblasti se zranitelnou podzemní vodou, je na místě zvýšená opatrnost. Odborníci doporučují podporovat golfová hřiště, která přecházejí na ekologičtější způsoby údržby. Zdůrazňují, že je čas brát environmentální rizika Parkinsonovy choroby vážně.

Alternativní pohledy a ekologický management

Na ten poslední zmíněný aspekt se už v roce 2008 zaměřili Johan Colding a Carla Folke ze Švédské královské akademie věd. Metodou kvantitativní syntézy tehdy hodnotili ekologickou hodnotu golfových hřišť, porovnávali jejich biotu s ploškami zeleně v okolí i s další půdou využívanou v poblíž hřišť. A dospěli k závěru, že golfová hřiště mají vyšší ekologickou hodnotu v 64 procentech srovnávaných případů. Ten poměr platil jak pro rostliny, tak bezobratlé anebo ptáky. Řada golfových hřišť přímo přispívala k ochraně živočichů, kteří jsou předmětem zájmu ochrany přírody.

Colding s Folke to postihují následovně: „Kde je životní prostředí v okolí silně ovlivněno antropogenní činností, tam sehrává golfové hřiště navýsost pozitivní roli. Funguje podobně, jako přírodní rezervace. Švédští badatelé konstatovali, že golfové hřiště není třeba chápat jako zhoubu životního prostředí, ale spíše jako příklad alternativního ekosystémového managementu.

Golfová hřiště mohou podporovat výrazně vyšší biologickou rozmanitost než okolní krajina, hostit mnoho druhů ohrožených živočichů, včetně ptáků, hmyzu a obojživelníků. Travnaté plochy jsou chladivou oázou uprostřed přehřáté zástavby; louky s divokými květinami, prospívají opylovačům a druhům hmyzu, který vyhledává specifická stanoviště (například odhalenou písčitou půdu). Když přijde na golfová hřiště ve městech, slouží jako alternativa k zadržování srážkové vody, otevřená polo-přírodní prostranství, zvyšující odpar a snižují efekt tepelných ostrovů.

V Anglii jsou golfová hřiště nezastupitelným nástrojem ochrany původních travinatých porostů. Příkladem rozšiřující se pozitivní praxe může být činnost organizace Audubon International, který se v rámci programu ASCP snaží na golfových hřištích šetřit a zachovat vodu pro okolní vodní plochy, podporovat ekosystémy a chránit okolní rostliny a živočichy. V USA se od roku 2005 spotřeba vody pro zalévání golfových greenů snížila o 29 procent. Ani ne tak změnou režimů zalévání, jako spíše výsadbou místních druhů rostlin. Nicméně pokud jsou taková golfová hřiště vedena a spravována nejen kvůli rozmaru ušlechtilého sportu, je jejich přínos pro životní prostředí značný.

Živé filtry a redukce pesticidů

Výzkumníci objevili několik rostlin, které mohou pomoci redukovat množství běžných pesticidů unikajících do přírody z trávníků těch nejkvalitněji udržovaných golfových hřišť. Studie na golfových trávnících ukázala, že pět až deset procent celkového množství aplikovaných pesticidů se ztrácí odplavováním.

Během pokusů ve skleníku jsme určili rostlinné druhy, které mohou snižovat množství určitých pesticidů v půdě až o 94 procent. Kosatec druhu Iris virginica se stal jasným vítězem, díky schopnosti nejvíce snížit hladinu dvou běžně používaných chemikálií: insekticidu chlorpyriphosu o 76 procent a fungicidu chlorothalonilu o 94 procent, v půdě po třech měsících růstu.

Úspěšní kandidáti, určení ve skleníkovém pokusu, měly největší kořenové systémy, které poskytovaly rostlinám veliký povrch k absorbci pesticidů nebo jejich udržení v půdě, zatímco je rozkládají mikroorganismy. Toto léto se rostliny ze skleníkového pokusu, stejně jako ostatní, začnou testovat v reálných podmínkách zařízení UMass Turfgrass Research v South Deerfield v Massachusetts.

Na počátku budou VFS hodnoceny, aby se určila jejich schopnost odstraňovat pesticidy, které jsou běžně aplikovány na trávníky u obytných domů a v dalších zatravněných oblastech. A jak budou tyto systémy jednou vytvořeny, tak VFS mohou být použity k testování jakéhokoliv souboru běžných škodlivých látek, o které by se měli zajímat majitelé domů, stavitelé a regulační agentury.

Závěr

Celkově lze říci, že vliv golfových hřišť na životní prostředí je komplexní a závisí na mnoha faktorech, včetně jejich umístění, managementu a používaných technologií. Zatímco některé studie poukazují na negativní dopady spojené s používáním pesticidů a spotřebou vody, jiné zdůrazňují potenciál golfových hřišť pro podporu biodiverzity a ochranu přírody.

tags: #golfova #hriste #environmentalni #dopady #studie

Oblíbené příspěvky:

• Střední vrstva a ochrana přírody
• Bezpečná likvidace azbestu Ostrava
• Kulatý odpadkový koš – recenze
• Tašky z bio bavlny
• Dětský pohled na znečištění ovzduší