Země, která obsahuje části jednotlivých geosfér, se nazývá krajinou. Krajina není statický, ale dynamický objekt. Změny v krajině vlivem přírodních nebo socioekonomických impulsů mají vliv i na lidskou společnost a její činnost. Vývoj krajiny od jednoduché až po tzv. klimaxovou krajinu probíhá krajinnou sukcesí. Sukcese kulminuje ve stabilizované krajině, která má charakter krajiny klimaxové.
Pro pochopení dynamiky je třeba znát i historickou minulost, která je příčinou jejího dnešního stavu a vysvětluje duchovní formy a vývojové vztahy, které se nedají vysvětlit dnešní dynamikou. Krajina se tedy neustále mění. Mění se i její organické a anorganické složky a tím se mění její vzhled. Vývoj krajiny je ovlivňován přírodními a socioekonomickými procesy.
Klimatické vlivy a vliv člověka a lidské společnosti na utváření krajiny (odlesňování, zemědělství, vliv osídlení, průmyslu, mentality, využití krajiny a využívání krajinných složek - např. vody, přírodního bohatství a zdrojů, zprostředkovaně vliv lidské společnosti na koloběh vody, globální oteplování, klima aj.) jsou podmíněné mimo jiné i kulturou, politikou a ekonomikou. Krajina není statická, mění se v čase s různou intenzitou v rámci všech (nebo většiny) svých složek.
Mění se v průběhu geologických období geomorfologické utváření povrchu (reliéfu) vlivem sil endogenních (probíhají v zemské kůře; zemětřesení, sopečná činnost, půdotvorný a horotvorný proces ...) a exogenních (probíhají mimo zemskou kůru; změny atmosféry a klimatu - teplota, srážky, vzdušné proudění..., zvětrávání aj.), se mění klima a v důsledku toho prostředí pro život rostlin a živočichů.
Krátkodobý či dlouhodobý vliv (např. požár, zemětřesení, posilování skleníkového efektu v důsledku lidské činnosti) vlivem přírodních procesů (požáry, záplavy aj.) ať už v pravidelných nebo nepravidelných cyklech má zcela určité důsledky pro živou složku krajiny. Kromě přírodních procesů mají nemalý vliv na změnu krajiny vlivy antropogenní, zahrnující celou sféru lidské činnosti a jejího vlivu na krajinu. Tento vliv je patrný již od neolitu. Člověk svým vlivem posiluje přírodní disturbance.
Čtěte také: Odpadové hospodářství a skládky
Není-li narušována horizontální struktura krajiny, má krajina tendenci vyvíjet se k homogenitě. Mírné disturbance v krajině působí změny v krajině a zvyšují její heterogenitu. Silné disturbance mohou heterogenitu zvyšovat i snižovat. O krajině lze tedy prohlásit, že se v každém okamžiku nachází ve stavu dynamické rovnováhy. V rámci dynamiky krajiny se uplatňuje sukcese a různé formy využití krajiny člověkem, který působí jako krajinotvorný činitel (v rámci krajinného a územního plánování).
V rámci dlouhodobé postupné změny probíhají krátkodobé přeměny jedné krajinné složky v druhou. Systém, v němž probíhají dlouhodobé změny současně s krátkodobými vnitřními prostorovými proměnami, se nazývá proměnlivá mozaika. Změny mozaiky jsou zkoumány uvnitř ekosystému. Každá krajina se vyvíjí a mění, časové dimenze a charakter těchto změn jsou však velmi rozdílné. Lidská činnost v krajině působí změny rytmů přírodních procesů v krajině, které pak vedou k dalekosáhlým změnám.
Pro systém kůrovec-smrk jsou typické cyklické oscilace v populačních hustotách: početnost kůrovce zůstává po delší dobu na nízké úrovni, poté následuje jeho silná gradace a po vyčerpání potravní nabídky ústup jeho početnosti na nízkou úroveň, následovaný postupnou a samovolnou obnovou smrkového porostu. Tato zákonitost je podpořena mnoha empirickými daty i matematickými modely populační dynamiky.
Na jednom místě trvá kůrovcová gradace pouze několik let, poté se les postupně sám od sebe obnoví. Velikost gradace v daném lese není zdaleka ovlivněna pouze výskytem kůrovce v sousedních porostech. Významnou roli zde hraje počasí a především průmyslové imise, způsobující oslabení stromů a následné dramatické zvýšení populační hustoty kůrovce.
Čtěte také: Složení směsného komunálního odpadu
Čtěte také: Hodonínská Dúbrava a Oglejená Stanoviště
tags: #gradace #v #ekologii #definice