Pryž je elastický produkt získaný vulkanizací kaučukových směsí. Ekonomická hodnota pryžového odpadu byla uznávána již před půldruhým stoletím, krátce po objevu vulkanizace kaučuku. Ten předznamenal nejen prudký rozvoj gumárenského průmyslu, ale i procesů nazývaných regenerace pryže.
Nebezpečnost těchto odpadů pro životní prostředí spočívá v jejich silné hořlavosti (při hoření vznikají toxické plyny a dýmy), obsahu toxických látek (sloučeniny baria, olova, antimonu, zinku, selenu aj.) a pomalé biodegradaci. Pryžový odpad a z něj především staré pneumatiky svým hromadný i rozptýleným výskytem narušuje estetickou funkci krajiny.
V roce 1992 byla produkce pryžového odpadu odhadována na 62 820 tun, největší podíl z toho tvoří opotřebované pneumatiky a jejich odřezky (61 %) a odpad pryže (34,4 %). Ojeté pneumatiky obsahují průměrně 45 - 48 % elastomeru, 22 % sazí, 15 - 25 % oceli, 0 - 5 % textilu, 1 - 1,2 % ZnO, 1 % síry, 0 - 0,2 % Se + Te a 6 - 8 % oleje.
I když je tento pojem široce využíván, je třeba zdůraznit, že žádným z regeneračních postupů nelze získat z pryžového odpadu původní kaučuk ani jiné gumárenské suroviny. Po chemické nebo mechanické regeneraci rozdrceného pryžového odpadu, trvající hodiny či jen minuty při teplotách 140 °C až 290 °C za tlaků 0,6 MPa až 7 MPa, se stará pryž stává pouze znovu zpracovatelnou a vulkanizovatelnou. Mechanické vlastnosti pryže z regenerátu jsou však horší než ze surového kaučuku.
Především proto, že jeho spotřeba se z technických důvodů ustálila, a také proto, že zvětšující se důraz na vysokou kvalitu gumárenských výrobků vede k omezování používaní regenerátu, především při výrobě pneumatik. Pro drť staré pryže byla proto navržena řada různých aplikací i mimo oblast gumárenského průmyslu, např. plnivo pro asfalt, materiál pro povrchové úpravy sportovišť apod. Další oblasti využití odpadní pryže se objevily po průmyslové realizaci jejího jemného mletí.
Čtěte také: Čištění ucpaných trubek gumovým zvonem
Hrubší drť je možno zpracovat tzv. devulkanizací na přímo vulkanizovatelný produkt mající dobré mechanické vlastnosti, dokonce i v případě směsí neobsahujících žádný surový kaučuk. Jedním z možných způsobů zhodnocení opotřebovaných pneumatik je jejich tepelný rozklad za nepřístupu vzduchu - pyrolýza.
Vyprojektovaná jednotka bude schopna zpracovat 70 tun pneumatik za 24 hod., ze kterých vznikne cca 200 m3 plynu, 30 m3 směsi kapalných uhlovodíků, cca 24 tun sazí a 10 tun ocelového šrotu. první zařízení, na kterém by se měly doladit provozní podmínky, se již začalo budovat v Rakousku.
Čtvrtá hlavní oblast využití starých pneumatik je ve stavebním inženýrství při výstavbě např. V roce 1995 bylo asi 12 mil. kusů starých pneumatik využito pro tyto účely. Nicméně, se na třech místech v USA ukázalo, že s násypem silnic vyrobeným ze starých pneumatik není něco v pořádku. Vyskytly se tzv. ?horké skvrny?, což se okamžitě negativně projevilo na trhu.
Došli k závěru, že k tepelně zabarveným reakcím dochází zejména tam, kde jsou v kontaktu velká množství pryžové drtě, ocelového kordu a nečistot. Směrnice doporučuje maximální a minimální velikost pneumatikové drtě a upozorňuje, že je nutné z drtě odstranit oleje, maziva, benzin, naftu a jiné kontaminanty, stejně jako dřevo, dřevěné piliny a jiné organické materiály.
Jsou stanovena kritéria pro dvě třídy náplně z drcených pneumatik: třída I: do hloubky 1 m, třída II: pro vrstvu 1 - 3 m. U všech problémových náspů šlo vždy o několikanásobně větší hloubky. Pokud jde o rozměry drtě, navrhuje se frakce v rozmezí 10 - 75 mm.
Čtěte také: Efektivní čištění odpadu: Gumový zvon
Dosud nejekonomičtější cestou využití odpadní pryže, která není zpracována na regenerát, je její energetické zhodnocení ve formě paliva. V cementárnách se dnes spalují celé ojeté pneumatiky, především nákladní, bez předběžné úpravy (drcení), což je z hlediska manipulace s materiálem nejjednodušší. Vznikající kyselé oxidy, především siřičitý, který se dále oxiduje na sírový, jsou bezpečně vázány přítomným oxidem vápenatým.
Pro energetické využití odpadní pryže hovoří jasně její vysoká výhřevnost. Dnes tolik diskutovaný problém, zneškodňování, resp. využití ojetých pneumatik, byl poměrně dávno a bez negativních vlivů na životní prostředí vyřešen jejich spalováním ve slínkových rotačních pecích a. s. Cementárny a vápenky Mokrá u Brna.
Pneumatiky jsou do pece dávkovány ?studeným koncem?, kde teplota dosahuje 1050 - 1150 oC. Po vhození pneumatika padá do pece přes přechodovou komoru. zde okamžitě začíná termický rozklad, vlivem otáčení pece pneumatika postupuje dále do pece. Velká pneumatika kompletně vyhoří po 10 m, malá pneumatika po 2 - 3 metrech.
Při spalování pneumatik v cementářské peci nejde pouze o termické využití, ale částečně i o materiálové využití jejich složek. Spalování odpadní pryže o výhřevnosti 25 GJ/t ušetří až 20 % ušlechtilých paliv (zemného plynu nebo těžkého topného oleje). Jedna tuna pneumatik nahradí až 750 m3 zemního plynu.
Od roku 1983 do konce roku 1996 bylo ve slínkových pecích a. s. Cementárny a vápenky Mokrá ekologicky zneškodněno 130 000 tun ojetých pneumatik.
Čtěte také: Čistý odpad s gumovým zvonem
Přestože odpadní pryž je průměrně jakostní palivo s výhřevností 29 až 31 MJ/kg, samostatné spalování ve spalovnách odpadu vždy probíhá za účastí dalšího kapalného nebo plynného paliva na zvýšení spalovací teploty . Jedno z řešení ač všeobecně odsuzovaných je skládkování.
Řešením v současné době nejméně nákladným a zdá se nejefektivnějším je spalování pneumatik v cementářských pecích. Spalování ve spalovnách probíhá řádově o 600 ?C níže než v cementářské peci a zplodiny spalování se ve spalovnách odpadu musí čistit.
Ze čtyř hlavních způsobů zhodnocení pneumatik (protektorování, energetické zhodnocení spalováním například v cementárnách, pyrolýza a výroba recyklace pneumatik drcením na granulát nebo prášek) je dle studie Roland Berger Strategy Consultants právě recyklace pneumatik tím nejatraktivnějším - jak z hlediska nabídky tak i poptávky. Navíc pro Evropu, relativně chudou na primární suroviny, je recyklace obecně levným způsobem, jak si zajistit levný přístup k surovinám, což platí nejen pro tradičně recyklované suroviny jako jsou například kovy, ale také pro gumu.
Důležitost a atraktivitu trhu recyklace ojetých pneumatik dokládá nejen obrat tohoto odvětví (přibližně 20 mil. eur pro trhy střední Evropy, tj. Česká republika, Slovensko, Rakousko a Maďarsko), ale i marže, která pro zpracovatele (výroba granulátu) může dosáhnout až 50% (EBITDA marže).
Počáteční investice do recyklační linky se pohybuje v řádu desítek tisíc eur pro linku na hrubé zpracování až více než jeden milión eur pro linku na gumový granulát a prášek. Pyrolýzní zpracování pneumatik je pak technicky i finančně náročnější - počáteční investice se pohybují v závislosti na kapacitě linky v řádech desítek miliónů eur.
„Na velikost poptávky po ojetých pneumatikách nebo výrobcích z nich má největší vliv tempo růstu odběratelských odvětví, tedy stavebnictví a výrobního průmyslu,“ říká Roland Zsilinszký, Senior Project Manager ze společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Tato odvětví využívají celé gumy nebo granulát či prášek z nich na zpevnění a odhlučení vozovek, na výrobu podlahových krytin zejména pro zdravotnická nebo vzdělávací zařízení, na výrobu povrchů pro dětská hřiště a indoorová i outdoorová sportoviště nebo na výrobu například dopravníkových pásů, koleček k vozíkům, různých hadic a hadiček nebo těsnění.
Kromě toho výrobní průmysl, který gumový granulát využívá na výrobu menších gumových mechanických částí a součástek, má podle jiné studie Roland Berger Strategy Consultants „Production systems 2020“ růst v regionu do roku 2015 o 6,1% ročně. Poptávku po recyklované gumě pak samozřejmě podporuje i cena surového kaučuku, která se v posledních letech pohybuje na svých historických maximech.
„Na základě našeho modelu odhadujeme, že je v České republice, Slovensku, Maďarsku a Rakousku ročně vyprodukováno na 250 tisíc tun ojetých pneumatik určených ke zhodnocení. Do roku 2015 očekáváme na těchto trzích průměrné tempo růstu 4% ročně, v zemích jihovýchodní Evropy dokonce 5%,“ říká Viktória Telinová, Project Manager ve společnosti Roland Berger Strategy Consultants a spoluautorka studie.
Jedním z nich je konkurence na straně poptávky ze strany cementáren, které pláště využívají jako alternativu fosilních paliv, vzhledem k vlastnostem pneumatik jako je jejich vysoká výhřevnost (minimálně stejná jako velmi kvalitní černé uhlí), nižší obsah síry a těžkých kovů v emisích a možnosti dalšího využití odpadu z jejich spalování například jako náhrady některých surovin v cementu.
Na Slovensku je tak mechanicky recyklováno okolo 95% pneumatik, v České republice téměř o polovinu méně, v Chorvatsku 70%. Dalším limitujícím faktorem v regionu je podle studie Roland Berger Strategy Consultants nízký stupeň organizovanosti.
Většina evropských zemí včetně například Maďarska nebo Rumunska řeší komplexnost situace zavedením systému tzv. odpovědnosti výrobce, ve kterém jsou sami výrobci a dovozci pneumatik zodpovědní za sběr a recyklaci pneumatik v zemi prostřednictvím jimi založené organizace (např. Hurec v Maďarsku, Eco Anvelope v Rumunsku, Aliapur ve Francii).
Starých pneumatik si bohužel můžeme všimnout všude okolo nás. V přírodě, na polích, u silnic, v lepším případě tam leží jedna, v tom horším je jich celá hromada. Každoročně jich dobrovolníci během akce Ukliďme Česko posbírají několik tisíc kusů. Pokud je totiž nikdo neodklidí, budou na svém místě nerušeně ležet ještě stovky let. Existuje však lepší způsob, jak se starých pneumatik zbavit.
Po přijetí samostatného zákona o výrobcích s ukončenou životností se situace odpadními pneumatikami v přírodě naštěstí zlepšila. Pneumatiky lze bezplatně odevzdat v nejbližším místě zpětného odběru pneumatik bez ohledu na to, kde jste předtím danou pneumatiku koupili. Za likvidaci pneumatiky už jste totiž zaplatili při jejím nákupu. A toho by bylo škoda nevyužít.
Pneumatiky jsou od roku 2016 součástí zpětného odběru podle tehdejšího zákona o odpadech (185/2001 Sb.). Od počátku roku 2021 se pak zpětný odběr pneumatik řídí zákonem č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností (pneumatiky viz hlava IX). Jejich výrobci a prodejci je proto od vás musí bezplatně převzít.
Provozovatel místa zpětného odběru může odmítnout převzít ke zpětnému odběru pneumatiku s ukončenou životností pouze v následujících případech:
Ministerstvo životního prostředí k tomu na svých webových stránkách uvádí: „V případě, že budete chtít využít některé z uvedených míst zpětného odběru a budete odmítnuti nebo se setkáte s problémy při provedení zpětného odběru ze strany provozovatele místa, zašlete, prosím, podnět na ředitelství České inspekce životního prostředí.
V tomto případě se jedná o odpadní pneumatiky (stejně jako například u pneumatik nalezených při dobrovolnických úklidech), které do zpětného odběru nepatří. Je potřeba kontaktovat některou z odpadních společností a domluvit se s nimi na svozu.
Ve skutečnosti je však její složení mnohem komplikovanější. Největší část pneumatiky (cca 40 %) opravdu tvoří pryž ze směsi přírodního a syntetického kaučuku. Každá pneumatika dále obsahuje ocelové a textilní výstuže. Překvapivé může být i množství sazí, kterých je v pneumatikách až k 30 %. Dalšími složkami jsou antioxidanty, změkčovadla, síra a vulkanizační činidla. Poměr zastoupených látek a složení se liší podle typu pneumatiky.
Častým údělem starých pneumatik je jejich energetické využití. To znamená, že se z rozdrcených pneumatik stane palivo do pecí. Tuna pneumatik se co do energie rovná 1,25 tuny spáleného uhlí. Jejich pálení probíhá za přísných podmínkách, aby nedošlo k překročení limitů emisí. Množství emisí z pneumatik bývá však stejné či nižší než při pálení uhlí.
Pneumatiky, které nejsou určeny k energetickému využití, jsou rozebrány na ocelové a gumové součásti. Ocel je přetavena a znovu použita v hutním průmyslu. Z gumy vzniká drcením gumový granulát, který má mnohá další využití.
Opotřebované pneumatiky jsou významnou součástí stále stoupajícího množství odpadu z automobilů. Pro další využití pneumatik jako druhotné suroviny se vyrábí gumový granulát aplikací technologií na redukci velikosti, zejména mechanického drcení nebo kryogenní redukce. Cílem je získat drť s velikostí zrna až do 600 mikronů. Nejjemnější granule mají velikost zrn menší než 0,2 mm, pro výrobu asfaltových chodníků se nejčastěji používá frakce od 2,0 mm do 0,5 mm.
Nejčastěji používanou technologií je mechanické drcení. Ocelové součásti se oddělí magnetickými separátory nebo jinými konvenčními způsoby separace. Větší pneumatiky (z traktorů, nákladních automobilů) je před drcením potřebné zbavit lan. Ta mohou mít průměr až 8 milimetrů, což by znamenalo značné ovlivnění životnosti nožů a celé drticí linky.
Kryogenní proces drcení je založen na zmrazení částečně rozdrcených pneumatik na extrémně nízkou teplotu. Takto získaný materiál se velmi lehko rozpadá na drobné částice. Vlákna a ocel se z drti odstraní podobným způsobem jako při mechanickéch drcení. Výhodou takového způsobu získávání granulátu je rychlejší a čistější získávání velmi jemné frakce. Nevýhodou jsou zvýšené náklady na chladicí proces, kde se využívá tekutý dusík.
Gumový granulát se po separaci může použít na výrobu regenerátu (devulkanizované gumy), gumových kompozitů nebo modifikovaného asfaltu. Granulát je i surovinou pro výrobu různých předmětů z gumy, jako je gumová zámková dlažba, izolační desky, tlumiče, kde se uplatňují vynikající mechanické, izolační a tlumicí vlastnosti.
Textilní podíl z pneumatik se v průběhu procesu drcení odsává, proto částečně obsahuje i gumový podíl. Je možné ho využít u výrobků zvukové izolace, pro konstrukci protihlukových bariér a pro spalování. Gumová drť s jemnou frakcí se může využit jako filtrační médium při biofiltraci prchavých organických látek (VOC) z ovzduší.
Využitím gumového odpadu je možné ušetřit asi 2 tuny ropy na výrobu 1 tuny gumových výrobků.
Materiál získaný z automobilových pneumatik je skvělou druhotnou surovinou. Má některé vynikající vlastnosti, o které by byla škoda přijít. Vyřazené automobilové pneumatiky jsou zbaveny ocelové výztuže a mechanicky rozdrceny na granulát různých velikostí. Gumový granulát vyrobený z pneumatik je dále zpracováván do požadovaných výrobků. Díky minimální rozložitelnosti je trvanlivý, inertní a pružný. Dokonale tlumí nárazy, vibrace a je měkký.
MultyHome ročně zpracuje až 2,5 milionu pneumatik, aby vytvořili ekologické i funkční produkty, které vám budou dlouho a dobře sloužit na zahradě. Díky pryži jsou obrubníky, dlažby a nášlapy pružné, odolné za každého počasí včetně extrémního horkého nebo extrémně chladného počasí a vstřebávají vibrace.
Použité pneumatiky patří mezi specifické odpady s vysokým objemem a dlouhou dobou rozkladu - v přírodě setrvávají stovky let. Pneumatiky vznikají jako odpad ve všech oblastech, kde se používají vozidla nebo technika.
Nejhodnotnější složkou bývá guma a ocel - ty lze dále využít pro výrobu granulátu, povrchových materiálů nebo jako náhradu uhlí ve spalovnách. Pneumatiky spadají pod režim zpětného odběru a musí být předány oprávněné osobě.
Doporučení: Pneumatiky bez disku lze odevzdat v pneuservisech, na sběrných dvorech nebo při nákupu nové. Použité pneumatiky nejsou jen odpadem - při správné recyklaci se stávají cennou surovinou.
tags: #gumový #granulát #kategorie #odpadu