Občanská věda a dobrovolníci: Zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu

Občanská věda, neboli vědecký výzkum prováděný dobrovolníky nevědci, zažívá v posledních letech boom. Díky projektům občanské vědy se občané mohou aktivně zapojovat do vědeckého života a přispívat tak k rozvoji poznání a rozšiřování vědomostí.

Co je to občanská věda?

Vědecký výzkum prováděný neprofesionálními vědci, kteří na dobrovolnické bázi pomáhají vědcům ve smysluplném výzkumu, se nazývá občanská věda (citizen science). Jedná se o pojem, který je součástí širšího konceptu otevřené vědy. Projekty občanské vědy v Česku sdružuje iniciativa CitizenScience.cz.

Projekty občanské vědy by měly mimo jiné spojovat profesionální vědce s občany z širší veřejnosti (občanskými vědci) ve smysluplném výzkumu. Z této spolupráce by měly těžit obě strany - vědci z možnosti sbírat data z většího území, nebo dlouhodobě a s menšími náklady, dobrovolníci pak ze zajímavých aktivit a nových poznatků. Zároveň slouží jako propagace výzkumu a zprostředkovává výsledky i samotnou vědu veřejnosti.

V roce 2015 Evropská asociace občanské vědy (European Citizen Science Association, ECSA) formulovala Deset principů občanské vědy, které definují a současně kodifikují postupy dobré praxe v občanské vědě.

Deset principů občanské vědy dle ECSA:

1. Projekty občanské vědy mají skutečný vědecký výstup.
2. Spolupráce je přínosná jak pro profesionální, tak pro občanské vědce. Mezi přínosy mohou patřit publikace výstupů výzkumu, možnost i dalšího vzdělávání, osobní potěšení či přínosy v mezilidských vztazích.
3. Občanští vědci se mohou účastnit více fází vědeckého procesu.
4. Občanská věda je výzkumným přístupem jako kterýkoli jiný, včetně omezení a zkreslení, která je potřeba brát v úvahu a příslušně ošetřit.
5. Výzkumná data a metadata občanské vědy jsou veřejně přístupná a (pokud je to možné) výsledky jsou publikovány s otevřeným přístupem.
6. založená na široké spolupráci.

Přínosy občanské vědy

Občanská věda pomáhá se sběrem dat, jejich analýzou, či dokonce formulováním nových vědeckých poznatků. Přínos těchto projektů pro vědce je velký. Občanská věda je velmi mladý a neustále se rozvíjející společenský trend, která využívá dobrovolníků, kteří se projektům většinou věnují ze svého vlastního zájmu. Dobrovolníci nejsou placeni a generují stejně kvalitní data, jako profesionálové, díky počátečnímu vzdělávání o sběru dat.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Stačí foťák a web. Díky telefonům s kvalitním foťákem a přístupem k internetu být vědcem pozorovatelem nikdy nebylo snazší. „Zapojují se všechny skupiny obyvatel - děti ve školách a zájmových kroužcích, celé rodiny i jednotlivci. Svůj projekt si najde opravdu každý, od dětí až po seniory,“ popisuje Trojan. A dodává: „V Česku jsou nejvíce rozšířené přírodovědné projekty. V zahraničí jsou stejně populární i projekty z humanitních a společenskovědních oborů, které v Česku teprve začínají.“

Projekty občanské vědy v České republice a ve světě

V Česku jsou nejvíce rozšířené přírodovědné projekty. Trojan s kolegy občanskou vědu v Česku během čtyřletého projektu mapovali a na webu CitizenScience.cz shromáždili přes pět desítek projektů.

Mezi příklady projektů občanské vědy patří:

• Ptačí hodinka: Projekt České společnosti ornitologické, při němž dobrovolníci každoročně na začátku ledna počítají po dobu jedné hodiny ptáky na krmítku.
• Jednotný program sčítání ptáků (JPSP): Projekt organizuje Česká společnost ornitologická za účelem sledování vývoje početnosti hnízdících druhů ptáků.
• Projekty Akademie věd ČR: Akademie věd České republiky zastřešuje mnoho projektů občanské vědy, které napomáhají vědcům a vědkyním v dalším výzkumu.
• BioLog: Aplikace, která slouží jako digitální zápisník pozorování fauny a flóry na území ČR. Zapisovat je možné živočichy, rostliny a houby vyskytující se ve střední Evropě.
• iNaturalist: Celosvětová platforma pro vkládání pozorování živočichů a rostlin, na které je možné postavit vlastní projekt a tuto platformu díky API propojit s libovolným webem.
• Globe at Night: Celosvětový projekt, který organizuje NASA a který se zaměřuje na určování míry světelného znečištění.
• Archeologická mapa České republiky (AMČR): Informační systém pro sběr, správu a prezentaci dat o archeologických výzkumech.
• Landslide Tracker: Mobilní aplikace pro monitorování sesuvů půd a svahových deformací.

V zahraničí jsou populární například:

• UK Ladybird Survey: Britský projekt, který si klade za cíl zaznamenávání různých druhů slunéček ve Spojeném království.
• Great Nature Project: Projekt sponzorovaný National Geographic, v průběhu kterého bylo shromážděno více než půl milionu snímků více než 20 000 různých druhů rostlin, zvířat a hub.
• Yellowhammer Dialects project: Projekt se snaží odpovědět na otázku "Co se stane se zpěvem ptáků během invaze na nové území?".
• RockD: Projekt, který slouží k zaznamenávání geologických nálezů.

Dobrovolnictví v knihovnách

Dobrovolník je člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, zkušenosti, dovednosti a energii k rozšíření či zkvalitnění služeb knihovny, příp. napomáhá při aktivitách spojených se službami knihovny. Dobrovolnictví v knihovnách se většinou realizuje na bázi občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.).

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Příklady zapojení veřejnosti do výzkumu životního prostředí

Koncept občanské vědy zapojuje dobrovolníky z široké neodborné veřejnosti, kteří pomáhají jako terénní asistenti při vědeckých studiích. Před sběrem dat jsou dobrovolníci proškoleni ve vědeckých dovednostech, pojmech a vědomostech potřebných k účasti na výzkumu. Spolupráce mezi profesionály a laickými dobrovolníky umožňuje vytvářet soubory důležitých dat z rozsáhlé části zeměpisné oblasti a rovněž shromažďovat data po dlouhé časové úseky, na což by profesionálové sami neměli kapacitu.

Proč je občanská věda tak důležitá a získává stále větší uznání, zejména v rámci výzkumu životního prostředí? Klíčové je, že z občanské vědy mají prospěch jak výzkumníci, tak dobrovolníci. Nejenže získáváme údaje, které přispívají k dalšímu porozumění a ochraně životního prostředí, ale účastníci výzkumu se zároveň vzdělávají, což jim umožňuje zlepšit jejich vědecké dovednosti, změnit své chování vůči životnímu prostředí a zvýšit povědomí o environmentálních problémech.

Tabulka: Příklady projektů občanské vědy v oblasti životního prostředí

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

tags: #občanská #nauka #dobrovolníci

Oblíbené příspěvky:

• Informace k mobilnímu svozu nebezpečného odpadu Radlice
• Směsný odpad v Teplicích
• Sklárna Žihle: Škola v přírodě s dobrodružstvím
• Co je ekosystém?
• Výška přívodu a odpadu pračky