Divoká příroda je termín, který vyjadřuje stav přírody, která není zasažena činností člověka, jak z pohledu výsadby, těžby či jiné činnosti člověka. Pro Hanu Svatošovou je divoká příroda pokladnicí znalostí a poznání, nejdokonalejším organismem na planetě, který se dokáže sám zregenerovat a přizpůsobit se všem změnám a účinkům (i z Univerza).
Snaží se zachránit lesy tím, že se v nich nic nedělá, ani když je napadne kůrovec. Spadlé stromy stíní a nové přirozeně rostou. PANENSKÁ PŘÍRODA PĚSTUJE LES JINAK NEŽ LESNÍCI, POTŘEBUJE K TOMU JEN NAŠE NEZASAHOVÁNÍ, A STAČÍ JI POUZE, POKUD JI POZORUJEME.
Podle Svatošové přírodě dostačuje 5 - 10 % „divoké přírody“ na vlastní regeneraci. Pokud jsme vnímaví k přírodě, tak můžeme „kůrovcovou kalamitu“ vnímat jako signál, že napadený les je umělý (myšleno uměle vysázený), oslabený a možná i nevhodný svou skladbou stromů. Můžeme se nad tím zamyslet, nebo mávnout rukou, že nás to nezajímá!
Jedinou možnou cestou, dle jejího názoru, je nechat regeneraci postiženého lesa na přírodě, nekonat, jen pozorovat, pochopit a případně napodobovat.
EU chce divočinu o rozloze větší než Česko. Místa už má vytipovaná: Šumava, Delta Odry, Karpaty na pomezí Slovenska, Polska a Ukrajiny, ale i Apeniny ve střední Itálii nebo území na hranicích Portugalska a Španělska, to jsou překvapivá území "evropské divočiny". Míst, jejíž ochrana už je nyní i cílem EU.
Čtěte také: Ekologická výchova v praxi (recenze)
Nejdříve bylo třeba zmapovat, kde původní divočina v Unii stále ještě je. V unijní Zelené dohodě se státy EU zavázaly "k přísné ochraně" desetiny evropských lesů, což je přibližně rozloha stávající a obnovitelné divočiny.
"Lesní ekosystémy jsou v důsledku změny klimatu vystaveny rostoucímu tlaku," uvádí v Zelené dohodě Evropská komise. Ve filozofii divočiny jde o to, nedělat za přírodu něco, co může udělat sama. To neplatí jen pro pralesy, ale klidně i na panelákovém sídlišti," uvádí.
Někdy se ale musí odstranit nevhodné lidské zásahy, například ty vzniklé odvodněním mokřadů, která pak neumožňují přirozeně fungovat rašeliništi. "Stačí zrušit odvodnění a nechat to být," uvádí Miko jeden příklad "návratu divočiny".
To je příklad návratu zubrů, koní a praturů do krajiny v okolí Milovic. "Tato zvířata pomáhají vytvářet a udržovat přirozenou bezlesní krajinu, která bývala v Česku rozšířenější, než si myslíme." "Aby ale byl obnoven celkový přirozený stav, museli by se tam žít i velcí predátoři," vysvětluje Miko o asi nejznámějším projektu "návratu divočiny" v Česku.
Obchodní firma Hana Svatošová se sídlem Šluknov, T. G. Masaryka 637, 40777, IČO: 12775207. Údaje o firmě byly staženy z webové stránky justice.cz a služby RES, která sdružuje několik veřejných rejstříků včetně obchodního rejstříku.
Čtěte také: Práce ekologa v Karlovarském kraji
Zobrazujeme pouze údaje, které byly zveřejněny na základě zákona v různých rejstřících. Seznam odkazů na zdrojové informace naleznete na této stránce. Vydavatel tímto způsobem zpracovává osobní údaje v souladu s čl. 6 odst. 1 odst. Pokud jste na našich stránkách objevili, že uvedená data neodpovídají realitě, zkontrolujte prosím nejdříve, zda chyba není přímo v příslušném zdrojovém rejstříku. Pokud je, obraťte se s žádostí o opravu dat na příslušnou instituci uvedenou na této stránce.
Čtěte také: Důležitost ekologa v odpadovém hospodářství
tags: #hana #svatosova #ekolog