Tento článek poskytuje přehled o nakládání s odpady v Dobřanech, včetně informací o zásazích hasičů při různých událostech a o možnostech recyklace stavebního a demoličního odpadu.
Odbor v samostatné působnosti v Dobřanech:
Odbor v oblasti přenesené působnosti:
Podle zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, ve znění pozdějších předpisů:
Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:
Čtěte také: Česko-polské ekologické problémy
Podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů:
Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů:
Podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů:
Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů:
Následující tabulka shrnuje některé zásahy hasičů v Dobřanech v nedávné době:
Čtěte také: Postup při prasklé havárii odpadu
| Datum | Událost | Místo |
|---|---|---|
| 3.3.2015 | Dopravní nehoda - úklid vozovky | Dobřany, Vodní Újezd |
| 3.3.2015 | Požár - popelnice, kontejner, odpad | Kotovice |
| 31.12.2025 | Technická pomoc - odstranění stromu | Dobřany, Ústavní |
| 27.12.2025 | Záchrana osob a zvířat, AED | Dobřany, Bronzová |
| 25.12.2025 | Ostatní činnost - ZOČ | Dobřany, Vysoká |
| 25.12.2025 | Událost na objekt, požár na PCO | Dobřany, Vysoká |
| 24.12.2025 | Technická pomoc, odstranění stromu | Dobřany, Sportovců |
| 21.12.2025 | Technická pomoc, odstranění stromu | Dobřany |
| 20.12.2025 | Technická pomoc, otevření uzavřených prostor | Dobřany, F. X. Nohy |
| 17.12.2025 | Technická pomoc, čerpání vody | Dobřany, Školní |
Město Dobřany pořádá sbírku nábytku s cílem prevence vzniku odpadu a pomoci lidem, kteří si nemohou dovolit pořídit nový nábytek. Sbírka má zároveň pomoci zvýšit povědomí o Nábytkové bance Plzeňského kraje. Akce je určena pro všechny obyvatele Dobřan.
V rámci této akce můžete darovat jídelní židle, stoly, postele, komody, skříně, čisté matrace. Nábytek musí být zachovalý a plně funkční.
Nelze darovat poškozený, nefunkční nebo hygienicky závadný nábytek. Není možné darovat nábytek, kterému chybí některé části. Nábytková banka nemůže přijmout ani nábytek, který vyžaduje další opravy, aby mohl být funkční.
Darovaný nábytek využije Nábytková banka Plzeňského kraje. Získaný nábytek přerozdělí formou bezplatné materiální pomoci lidem, kteří ho potřebují, a to pouze přes sociální organizace.
Pokud pomocníci vyhodnotí váš nábytek jako nevhodný k darování, nebude možné ho nábytkové bance předat. V tomto případě ho přijme sběrný dvůr, kde bude nábytek zlikvidován.
Čtěte také: Rizika jaderné energie: Pohled Greenpeace
Množstevně největší část stavebních a demoličních odpadů tvoří odpady na minerální bázi, tj. zbytky betonu, cihel a kameniva, střešní tašky a keramika. V Katalogu odpadů (vyhláška č. 93/2016 Sb.) jsou to odpady z podskupin 1701 Beton, cihly, tašky a keramika, a také 1709 Jiné stavební a demoliční odpady.
Předně je třeba zdůraznit, že demolice stavby není považována zákonodárci za výrobu a vzniklý SDO není možné zařadit do režimu tzv. vedlejšího produktu podle ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 185/201 Sb., o odpadech.
Existují výjimky, a to stavební prvky a díly vzniklé při úpravách nebo demolicích staveb a neznečištěné nebezpečnými látkami, které lze v nezměněné podobě nebo po určité minimální úpravě (např. očištění) znovu použít k původnímu účelu. Příkladem jsou betonové konstrukce, nosníky, tvárnice nebo cihly, které lze využít jako celek k původnímu účelu. V praxi je to náročnější cesta, proto zůstává opětovné použití stavebních dílů opravdu spíše výjimkou.
Snahou rozumného stavebníka by ale mělo být, aby takových využitých částí bylo co nejvíce, proto by neměl podcenit přípravu stavby a hlavně zvolit vhodný způsob provedení demoličních prací.
Pokud provede důkladnou prohlídku stavby před její úpravou či demolicí, může nejen předem vyhodnotit, které části stavby mohou být opětovně použity, ale také včas vymezit ty části, které obsahují nebo mohou obsahovat nebezpečné složky, jejichž využití by bylo problematické (např. nátěrové hmoty, azbesty, apod.) - těm musí při demolici věnovat zvláštní pozornost. To je ostatně i postup stanovený v Metodickém návodu odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi.
Recyklace demoličních sutí spočívá v jejich mechanické úpravě drcením a následném roztřídění za vzniku různých velikostních frakcí - tzv. recyklátu. V celém procesu recyklace opět platí, že kvalita recyklátů a efektivnost celého procesu je přímo úměrná kvalitě demoličních prací, resp. vytřídění cizorodých materiálů ze sutí přímo v místě jejich vzniku.
Třídění již na stavbě je totiž mnohem účinnější a také levnější, než u výrobce recyklátu. Během demoličních prací je účelné vytřídit zejména kovy, dřevo, plasty, kamenivo, dehtové lepenky, sádrokartony, maltoviny.
Pojem recyklát definuje vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu - je to „materiálový výstup ze zařízení k využívání a úpravě stavebních a demoličních odpadů kategorie ostatní odpad a odpadů podobných stavebním a demoličním odpadům, spočívající ve změně zrnitosti a jeho roztřídění na velikostní frakce recyklovaného umělého kameniva v zařízeních k tomu určených“.
Takovým zařízením je recyklační linka (stacionární nebo mobilní) provozovaná oprávněnou osobou vlastnící platné povolení podle § 14 odst. 1 ZOO. Pokud je recyklační linka mobilní, může se za odpadem přemísťovat. Její konkrétní umístění je stanoveno v podmínkách povolení, kde příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zohledňuje hlukové parametry konkrétního stroje. Vždy však musí pracovat v prostoru vyhrazeném pro skladování stavebního odpadu (dle stavebního zákona). To jsou většinou skládky stavebního odpadu, kam materiál vyvážejí jeho drobní původci. Někdy jsou mobilní recyklační linky nasazovány i přímo v místě demolice.
Stacionární recyklační linky bývají technologicky složitější, vybavené různými typy drtičů a ideálně i zařízením na separaci kovů.
Získané recykláty SDO musí především splňovat technické parametry pro konkrétní účel využití ve stavbě. Posuzují se ale i z hlediska ochrany životního prostředí, hlavně při použití pro zásypy a jiné terénní úpravy, a to zjištěním obsahu škodlivin v reprezentativním vzorku recyklátu dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. Limitní hodnoty škodlivin obsahuje tabulka č. 10.1 přílohy č. 10 této vyhlášky, limity pro zkoušky akutní toxicity jsou v tabulce č. 10.2, sloupec II, resp. 10.4, sloupec II.
Přitom reprezentativní vzorek by měl „reprezentovat“ analyzovaný materiál, ale legislativně není přesně stanoveno, z jakého množství recyklátu má být odebrán.
Recyklát může být po výstupu z recyklační linky buď upraveným odpadem, v tom případě recyklační linka uvádí kód zpracování R12 dle přílohy č. 3 k ZOO, nebo výrobkem (kód R5). Výrobkem neboli tzv. „neodpadem“ se stává, jestliže splní podmínky dané ustanovením § 3 odst.
Pokud budeme postupovat podle zavedené praxe, potom provozovatel recyklační linky nechá certifikovat svůj výrobní postup (jakýsi systém řízení výroby), např. jako svou podnikovou normu. To znamená, že certifikační orgán potvrzuje, že uvedený stroj, v dané sestavě a daným výrobním postupem vyrobí vždy stejný recyklát o stanovené granulometrii. Takové certifikáty vydává Technický a zkušební ústav stavební na různých pobočkách v ČR a ukládá v nich mj. výrobci povinnost pravidelného ověřování parametrů certifikace. Tuto certifikaci by pak provozovatel recyklační linky měl zakotvit do provozního řádu schváleného krajským úřadem v rámci udělení souhlasu s provozem zařízení dle § 14 odst.
Pokud se jedná o specifické parametry výrobku podle stavebních norem - zhutnitelnost, soudržnost ve smyku, trhu apod., musí se analyzovat každý druh a každá šarže drceného materiálu (recyklátu) samostatně a výsledek se dokládá spotřebiteli - jde především o požadavky podle specifikace projektanta. Pokud na recyklát nejsou kladeny projektantem ani stavitelem, žádné specifické nároky, stačí pouze hodnocení jeho vlivu na životní prostředí, tedy analýza dle přílohy č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb.
Poněkud nejasná situace ohledně ověřování kvality recyklátů omezuje jejich využívání jako skutečné náhrady primárních surovin. Protože celý systém recyklace musí být ekonomicky rentabilní, zůstává zatím jedním z nejčastějších způsobů využití recyklátu jako podkladního a zásypového materiálu ve stavebnictví. Poměrně široké využití má betonový recyklát - jako kamenivo železničních svršků, náhrada štěrkopísků v obsypech inženýrských sítí, dále na podsypy silnic, mostů, parkovišť, betonových konstrukcí. Upravený recyklovaný beton lze použít i jako kamenivo např. podle ČSN EN 13242+A1 do nových betonů nižších tříd. Zásadní roli přitom hraje jeho kvalita, která je přímo závislá na kvalitě odpadního betonu vstupujícího do recyklační linky.
Kvalitní cihelný recyklát lze použít jako vstupní materiál do různých konstrukcí a prefabrikátů. Tzv. cihelná moučka se využívá k výrobě antukového povrchu. Nejvíce je v současné době cihelný recyklát využíván jako zásypový materiál, je po něm však nižší poptávka než po betonovém recyklátu.
Provádí-li se terénní úpravy nebo rekultivace (lomů, skládek) za použití odpadů nebo - v případě recyklátů - výrobků vzniklých z odpadů v množství větším než 1000 t, musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s vyhláškou č.
Stavební a demoliční odpady neupravené do podoby recyklátu lze využívat na povrchu terénu pouze při uzavírání skládek k vytváření uzavírací vrstvy skládky. Výjimkou jsou vybourané betonové nebo železobetonové bloky využívané jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklát ze stavebního a demoličního odpadu.
tags: #havarie #odpadu #dobrany #informace