Informace o nakládání s odpady a haváriích v Dobřanech

Tento článek poskytuje přehled o nakládání s odpady v Dobřanech, včetně informací o zásazích hasičů při různých událostech a o možnostech recyklace stavebního a demoličního odpadu.

Odpadové hospodářství a ochrana ovzduší v Dobřanech

Odbor v samostatné působnosti v Dobřanech:

• Konzultuje s odborem rozvoje města a technickými službami rekonstrukci a údržbu veřejné zeleně na území města.
• Kontroluje a koordinuje činnost separačního dvora, umístění a vybavení sběrných míst.
• Koordinuje svoz komunálního odpadu z území města.
• Zajišťuje podklady pro fakturaci za tříděný odpad - obaly pro firmu EKO-KOM, a.s.
• Řeší černé skládky na pozemcích města ve spolupráci s technickými službami města.
• Poskytuje informace podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
• Zodpovídá za provádění monitoringu skládky v Křovicích.
• Doporučuje obci místa, na nichž lze konat trhy určené k prodeji zvířat a živočišných produktů.
• Předkládá obci na návrh krajské veterinární správy podklady pro návrh nařízení obce o nařízení mimořádných veterinárních opatření.

Odbor v oblasti přenesené působnosti:

• Vydává koordinované závazné stanovisko (§ 176 odst. 1) podle stavebního zákona č. 283/2021 Sb., v platném znění.

Jednotné environmentální stanovisko (JES)

Podle zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, ve znění pozdějších předpisů:

• Vydává JES vždy, není-li k jeho vydání příslušné ministerstvo nebo krajský úřad.
• Provádí kontrolu dodržování podmínek stanovených na základě jím vydaného JES rozhodnutím v následném řízení, ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním těchto podmínek a projednává přestupky, je-li správním orgánem příslušným k vydání JES.

Ochrana přírody a krajiny

Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:

Čtěte také: Česko-polské ekologické problémy

• Rozhoduje o kácení dřevin rostoucích mimo les.
• Vydává souhlasy k zásahu do významných krajinných prvků a registruje významné krajinné prvky.
• Rozhoduje o omezení nebo zákazu rušivé činnosti, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy.
• Rozhoduje o zajištění či použití prostředků k zabránění nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy.
• Vydává povolení k rozšiřování nepůvodních druhů nebo kříženců, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu.
• Rozhoduje o regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu.
• Stanovuje odchylný postup při ochraně ptáků.
• Ukládá provedení nezbytných zásahů včetně pokácení dřevin.
• Přijímá oznámení o kácení dřevin a rozhoduje o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin.
• Přijímá oznámení o paleontologickém nálezu.
• Vydává souhlas k zásahu do krajinného rázu.
• Rozhoduje o vyhlášení přechodně chráněné plochy.
• Vyhlašuje památné stromy a jejich ochranná pásma, ruší památné stromy a předávají dokumentaci o památných stromech do ústředního seznamu.
• Vydává souhlasy k ošetřování památných stromů a souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů, povoluje výjimky ze zákazů u památných stromů.
• Vydává osvědčení o tom, že se jedná o jedince odchovaného v lidské péči v případě ptáků.
• Vydává souhlas ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území obcí.
• Vykonává státní dozor v oblasti ochrany přírody a krajiny.
• Rozhoduje o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu, ukládá provedení přiměřených náhradních opatření a projednává přestupky.
• Vydává stanoviska k návrhu územního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného území a územního opatření.
• Vymezuje a hodnotí místní systém ekologické stability.
• Vydává závazná stanoviska k řízením podle zákona o myslivosti, zákona o lesích, zákona o rybářství, zákona o ochraně ZPF, horního zákona a zákona o geologických pracích.
• Vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.

Ochrana ovzduší

Podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů:

• Při neplnění povinností stanovených tímto zákonem uloží provozovateli provést v přiměřené lhůtě opatření ke zjednání nápravy, při neprovedení vydá rozhodnutí o zastavení provozu stacionárního zdroje.
• Řeší přestupky a ukládá pokuty fyzickým osobám, které neplní povinnosti podle tohoto zákona.
• Ukládá nápravná opatření právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které provozují stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2 zákona.
• Vykonává dozor nad dodržováním ustanovení zákona o ochraně ovzduší.
• Může vyhláškou stanovit podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu nebo může toto spalování zakázat.
• Pokud je to třeba, vydá pro případ vzniku smogové situace regulační řád.
• Může stanovit nízkoemisní zónu s omezením provozu vozidel.

Zákon o odpadech

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů:

• Kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systém zavedený obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a zda fyzická osoba, která není podnikatelem, likviduje odpad pouze v souladu se zákonem.
• Uděluje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady právnickým osobám nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání do roční produkce 100 t.
• Uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů do roční produkce 100 t.
• Vede a zpracovává evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, vč. autovraků a způsobů jejich zpracování, využití nebo odstranění elekroodpadu, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů a sběrových míst a skladů odpadů, dopravců, na požádání podává informace žadatelům o sídle zařízení vhodných k odstranění nebo využití jimi vyprodukovaného odpadu.
• Provádí a zasílá pravidelné hlášení o odpadech ministerstvu.
• Kontroluje a dále zpracovává hlášení o odpadech povinných osob a subjektů.

Vodovody a kanalizace

Podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů:

• Rozhoduje o povinnostech veřejné služby provozovatele vodovodu nebo kanalizace.
• Může rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.
• Rozhoduje ve sporu o rozsahu oprávnění vlastníka vodovodu nebo kanalizace za účelem udržování vodovodu nebo kanalizace v dobrém stavebním stavu a provozovatele za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace při vstupu na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází a při umisťování tabulek vyznačujících polohu vodovodu nebo kanalizace.
• Rozhoduje o úpravě vzájemných práv a povinností mezi vlastníky vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, nedojde-li mezi nimi k písemné dohodě za účelem zajištění kvalitního a plynulého provozu vodovodu nebo kanalizace.
• Schvaluje rozhodnutím kanalizační řád, ve kterém je stanovena nejvyšší přípustná míra znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod, a další podmínky jejího provozu.
• Vykonává dozor a ukládá pokuty při nedodržování povinností vyplývajících ze zákona a vydaných rozhodnutí.

Zákon o vodách

Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů:

• Upravuje, omezuje, popřípadě zakazuje obecné nakládání s povrchovými vodami.
• Vydává povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami.
• Schvaluje rozhodnutím manipulační řády.
• Vydává povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace.
• Vydává souhlas ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle zákona o vodách, které však mohou ovlivnit vodní poměry.
• Vydává vyjádření k umístění, provedení, změně nebo odstranění stavby nebo zařízení, a nebo provádění jiných činností, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.
• Stanovuje, mění, popřípadě ruší ochranná pásma vodních zdrojů.
• Stanovuje minimální zůstatkový průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku.
• Stanovuje minimální hladinu podzemních vod v povolení k nakládání s vodami, pokud toto nakládání může mít za následek podstatné snížení hladiny podzemních vod.
• Schvaluje "havarijní plán" v případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody.
• Provádí opatření k odstraňování příčin a následků havárie.
• Ukládá opatření k odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií, resp.

Zásahy hasičů v Dobřanech

Následující tabulka shrnuje některé zásahy hasičů v Dobřanech v nedávné době:

Čtěte také: Postup při prasklé havárii odpadu

Sběr nábytku v Dobřanech

Město Dobřany pořádá sbírku nábytku s cílem prevence vzniku odpadu a pomoci lidem, kteří si nemohou dovolit pořídit nový nábytek. Sbírka má zároveň pomoci zvýšit povědomí o Nábytkové bance Plzeňského kraje. Akce je určena pro všechny obyvatele Dobřan.

Co lze darovat?

V rámci této akce můžete darovat jídelní židle, stoly, postele, komody, skříně, čisté matrace. Nábytek musí být zachovalý a plně funkční.

Co nelze darovat?

Nelze darovat poškozený, nefunkční nebo hygienicky závadný nábytek. Není možné darovat nábytek, kterému chybí některé části. Nábytková banka nemůže přijmout ani nábytek, který vyžaduje další opravy, aby mohl být funkční.

Co se stane s darovaným nábytkem?

Darovaný nábytek využije Nábytková banka Plzeňského kraje. Získaný nábytek přerozdělí formou bezplatné materiální pomoci lidem, kteří ho potřebují, a to pouze přes sociální organizace.

Co dělat, když nebude můj nábytek vhodný k darování?

Pokud pomocníci vyhodnotí váš nábytek jako nevhodný k darování, nebude možné ho nábytkové bance předat. V tomto případě ho přijme sběrný dvůr, kde bude nábytek zlikvidován.

Čtěte také: Rizika jaderné energie: Pohled Greenpeace

Recyklace stavebního a demoličního odpadu (SDO)

Množstevně největší část stavebních a demoličních odpadů tvoří odpady na minerální bázi, tj. zbytky betonu, cihel a kameniva, střešní tašky a keramika. V Katalogu odpadů (vyhláška č. 93/2016 Sb.) jsou to odpady z podskupin 1701 Beton, cihly, tašky a keramika, a také 1709 Jiné stavební a demoliční odpady.

Předně je třeba zdůraznit, že demolice stavby není považována zákonodárci za výrobu a vzniklý SDO není možné zařadit do režimu tzv. vedlejšího produktu podle ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 185/201 Sb., o odpadech.

Opětovné použití stavebních dílů

Existují výjimky, a to stavební prvky a díly vzniklé při úpravách nebo demolicích staveb a neznečištěné nebezpečnými látkami, které lze v nezměněné podobě nebo po určité minimální úpravě (např. očištění) znovu použít k původnímu účelu. Příkladem jsou betonové konstrukce, nosníky, tvárnice nebo cihly, které lze využít jako celek k původnímu účelu. V praxi je to náročnější cesta, proto zůstává opětovné použití stavebních dílů opravdu spíše výjimkou.

Snahou rozumného stavebníka by ale mělo být, aby takových využitých částí bylo co nejvíce, proto by neměl podcenit přípravu stavby a hlavně zvolit vhodný způsob provedení demoličních prací.

Postup před demolicí

Pokud provede důkladnou prohlídku stavby před její úpravou či demolicí, může nejen předem vyhodnotit, které části stavby mohou být opětovně použity, ale také včas vymezit ty části, které obsahují nebo mohou obsahovat nebezpečné složky, jejichž využití by bylo problematické (např. nátěrové hmoty, azbesty, apod.) - těm musí při demolici věnovat zvláštní pozornost. To je ostatně i postup stanovený v Metodickém návodu odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi.

Recyklace demoličních sutí

Recyklace demoličních sutí spočívá v jejich mechanické úpravě drcením a následném roztřídění za vzniku různých velikostních frakcí - tzv. recyklátu. V celém procesu recyklace opět platí, že kvalita recyklátů a efektivnost celého procesu je přímo úměrná kvalitě demoličních prací, resp. vytřídění cizorodých materiálů ze sutí přímo v místě jejich vzniku.

Třídění odpadu na stavbě

Třídění již na stavbě je totiž mnohem účinnější a také levnější, než u výrobce recyklátu. Během demoličních prací je účelné vytřídit zejména kovy, dřevo, plasty, kamenivo, dehtové lepenky, sádrokartony, maltoviny.

Recyklát

Pojem recyklát definuje vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu - je to „materiálový výstup ze zařízení k využívání a úpravě stavebních a demoličních odpadů kategorie ostatní odpad a odpadů podobných stavebním a demoličním odpadům, spočívající ve změně zrnitosti a jeho roztřídění na velikostní frakce recyklovaného umělého kameniva v zařízeních k tomu určených“.

Takovým zařízením je recyklační linka (stacionární nebo mobilní) provozovaná oprávněnou osobou vlastnící platné povolení podle § 14 odst. 1 ZOO. Pokud je recyklační linka mobilní, může se za odpadem přemísťovat. Její konkrétní umístění je stanoveno v podmínkách povolení, kde příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zohledňuje hlukové parametry konkrétního stroje. Vždy však musí pracovat v prostoru vyhrazeném pro skladování stavebního odpadu (dle stavebního zákona). To jsou většinou skládky stavebního odpadu, kam materiál vyvážejí jeho drobní původci. Někdy jsou mobilní recyklační linky nasazovány i přímo v místě demolice.

Stacionární recyklační linky bývají technologicky složitější, vybavené různými typy drtičů a ideálně i zařízením na separaci kovů.

Technické parametry recyklátů

Získané recykláty SDO musí především splňovat technické parametry pro konkrétní účel využití ve stavbě. Posuzují se ale i z hlediska ochrany životního prostředí, hlavně při použití pro zásypy a jiné terénní úpravy, a to zjištěním obsahu škodlivin v reprezentativním vzorku recyklátu dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. Limitní hodnoty škodlivin obsahuje tabulka č. 10.1 přílohy č. 10 této vyhlášky, limity pro zkoušky akutní toxicity jsou v tabulce č. 10.2, sloupec II, resp. 10.4, sloupec II.

Přitom reprezentativní vzorek by měl „reprezentovat“ analyzovaný materiál, ale legislativně není přesně stanoveno, z jakého množství recyklátu má být odebrán.

Úprava odpadu

Recyklát může být po výstupu z recyklační linky buď upraveným odpadem, v tom případě recyklační linka uvádí kód zpracování R12 dle přílohy č. 3 k ZOO, nebo výrobkem (kód R5). Výrobkem neboli tzv. „neodpadem“ se stává, jestliže splní podmínky dané ustanovením § 3 odst.

Certifikace výrobního postupu

Pokud budeme postupovat podle zavedené praxe, potom provozovatel recyklační linky nechá certifikovat svůj výrobní postup (jakýsi systém řízení výroby), např. jako svou podnikovou normu. To znamená, že certifikační orgán potvrzuje, že uvedený stroj, v dané sestavě a daným výrobním postupem vyrobí vždy stejný recyklát o stanovené granulometrii. Takové certifikáty vydává Technický a zkušební ústav stavební na různých pobočkách v ČR a ukládá v nich mj. výrobci povinnost pravidelného ověřování parametrů certifikace. Tuto certifikaci by pak provozovatel recyklační linky měl zakotvit do provozního řádu schváleného krajským úřadem v rámci udělení souhlasu s provozem zařízení dle § 14 odst.

Specifické parametry výrobku

Pokud se jedná o specifické parametry výrobku podle stavebních norem - zhutnitelnost, soudržnost ve smyku, trhu apod., musí se analyzovat každý druh a každá šarže drceného materiálu (recyklátu) samostatně a výsledek se dokládá spotřebiteli - jde především o požadavky podle specifikace projektanta. Pokud na recyklát nejsou kladeny projektantem ani stavitelem, žádné specifické nároky, stačí pouze hodnocení jeho vlivu na životní prostředí, tedy analýza dle přílohy č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb.

Využití recyklátů

Poněkud nejasná situace ohledně ověřování kvality recyklátů omezuje jejich využívání jako skutečné náhrady primárních surovin. Protože celý systém recyklace musí být ekonomicky rentabilní, zůstává zatím jedním z nejčastějších způsobů využití recyklátu jako podkladního a zásypového materiálu ve stavebnictví. Poměrně široké využití má betonový recyklát - jako kamenivo železničních svršků, náhrada štěrkopísků v obsypech inženýrských sítí, dále na podsypy silnic, mostů, parkovišť, betonových konstrukcí. Upravený recyklovaný beton lze použít i jako kamenivo např. podle ČSN EN 13242+A1 do nových betonů nižších tříd. Zásadní roli přitom hraje jeho kvalita, která je přímo závislá na kvalitě odpadního betonu vstupujícího do recyklační linky.

Kvalitní cihelný recyklát lze použít jako vstupní materiál do různých konstrukcí a prefabrikátů. Tzv. cihelná moučka se využívá k výrobě antukového povrchu. Nejvíce je v současné době cihelný recyklát využíván jako zásypový materiál, je po něm však nižší poptávka než po betonovém recyklátu.

Hodnocení rizika

Provádí-li se terénní úpravy nebo rekultivace (lomů, skládek) za použití odpadů nebo - v případě recyklátů - výrobků vzniklých z odpadů v množství větším než 1000 t, musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s vyhláškou č.

Stavební a demoliční odpady neupravené do podoby recyklátu lze využívat na povrchu terénu pouze při uzavírání skládek k vytváření uzavírací vrstvy skládky. Výjimkou jsou vybourané betonové nebo železobetonové bloky využívané jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklát ze stavebního a demoličního odpadu.

tags: #havarie #odpadu #dobrany #informace

Oblíbené příspěvky:

• Příčiny environmentální chudoby
• Letohrad a třídění odpadu
• Emise a STK Vsetín
• Recyklace betonu a stavebního odpadu
• Lepidla na parkety šetrná k životnímu prostředí