Havarijní Plán Znečištění Vody a Ovzduší v České Republice

Havarijní plánování je ucelený soubor preventivních opatření s cílem připravit kraj, okres, obec či jinou oblast, ale také podnikatelský subjekt, na havárii nebo jinou mimořádnou událost včetně živelné katastrofy, jako jsou záplavy a požáry. Havarijní plánování se vytváří podle předem stanovených scénářů, které podrobně popisují, jak odvrátit dopad mimořádné události nebo alespoň zmírnit její následky. Na základě havarijního plánování pak vznikají havarijní plány. Ty představují soupis všech stanovených postupů a doporučení, které jsou písemně zkompletovány do jedné ucelené dokumentace - havarijního plánu.

Kategorie Havarijních Plánů

Havarijní plány se rozdělují do dvou základních kategorií podle toho, zda se jedná o objekt nebo území.

Objektové Havarijní Plány

Jak už název napovídá, havarijní plány objektové řeší mimořádné události v konkrétním objektu, např. hala, sklad nebezpečných látek, výrobní a průmyslová provozovna apod. Protože je objektový havarijní plán určen pro zajištění havarijní připravenosti v objektu provozovatele, je samotné zpracování plánu právě na něm.

Mezi objektové havarijní plány patří například:

• havarijní plán k ochraně vod před kontaminací nebezpečnými látkami dle Zákonu č. 254/2001 Sb. - Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a Vyhlášky č. 450/2005 Sb.
• vnitřní havarijní plán pro objekty, u kterých hrozí riziko závažné havárie a které jsou zařazené do skupiny B dle Zákona č. 224/2015 Sb.
• havarijní plán pro jaderné zařízení, energetický sektor nebo pracoviště zařazené do IV. kategorie (pracoviště s úložištěm radioaktivního odpadu, které není jaderným zařízením) dle Vyhlášky č. 422/2016 Sb.

Ve vnitřních havarijních plánech jsou uvedeny popisy činností a opatření prováděných při vzniku závažné havárie a vedoucích k minimalizaci škodlivých následků uvnitř objektu nebo u zařízení.

Čtěte také: Opravy Potrubí Pardubice

Územní Havarijní Plány

Také územní havarijní plány mají své kategorie a náležitosti. Jejich cílem je zajistit bezpečnost a ochranu obyvatelstva, životního prostředí, zvířat a majetku. Tyto plány jsou přílohou tzv. krizového plánu kraje.

Mezi územní havarijní plány patří například:

• havarijní plán kraje, který má za cíl zajistit opatření k provádění záchranných a likvidačních prací a dalších opatření na území kraje, dle Zákona č. 239/2000 Sb.
• vnější havarijní plán pro objekty, u kterých hrozí riziko závažné havárie a které jsou zařazené do skupiny B dle Zákona č. 224/2015 Sb.

Ve vnějších havarijních plánech jsou uvedeny popisy činností a opatření prováděných při vzniku závažné havárie vedoucích k minimalizaci jejích následků v okolí objektu nebo zařízení. Tyto plány včetně podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování zpracovávají provozovatelé objektů nebo zařízení zařazených do skupiny B ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Ol. kraje (dále HZS) a s odborem ochrany Magistrátu města Olomouce (dále MMOl). Krajský úřad Ol. kraje rozhodne o nutnosti zpracovat vnější havarijní plán a zároveň stanoví zónu havarijního plánování. Vnější havarijní plán projednává bezpečnostní rada kraje a schvaluje hejtman.

Závadné Látky a Legislativa

Závadné látky představují všechny látky, které mohou znečistit vodu a vodní toky a ohrozit tak uživatelé vody na jejich zdraví či životě. Obecně se jedná např. o chemikálie, hnůň, močůvku a jiná organická hnojiva živočišného původu. Zvlášť nebezpečné a nebezpečné látky, které představují velké nebezpečí pro vodu a vodní toky, jsou uvedeny v příloze č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.

Prioritní nebezpečné látky v oblasti vodní politiky jsou uvedeny v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

Čtěte také: Havarijní odstraňování odpadů Žďár

Vyhláška 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, platí již od roku 2006.

Vyhláška 450/2005 Sb. vychází z ustanovení § 39, odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Povinnosti Uživatelů Závadných Látek

V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu (nad 1000 l v zařízení nebo 2000 l celkově v přenosných k tomu určených obalech) nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody (v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. zóně), má povinnost vypracovat havarijní plán.

Uživatelé závadných látek provádějí kontroly (způsobem podle odstavců 2 a 3 vyhlášky 450) a o jejich výsledcích vedou evidenci. Základem kontroly je vizuální prohlídka skladů a skládek, posouzení jejich technického stavu, kontrola výstupů z technických kontrolních systémů a kontrola funkčnosti systémů pro průběžné měření výšky hladiny a pro ochranu proti přeplnění.

Došlo-li na jakoukoliv změnu, která by mohla ovlivnit bezpečnost nebo samotnou použitelnost plánu, musí být tyto údaje aktualizovány, a to nejpozději do 30 dnů od změny. V takovém případě se údaje uvedené ve schváleném havarijním plánu aktualizují do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit účinnost a použitelnost havarijního plánu.

Čtěte také: Problémy s odpady? Volejte!

Havarijní Novela Vodního Zákona 2024

Tzv. havarijní novelou vodního zákona (zákon č. 182/2024 Sb., který mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách) bylo novelizováno ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona, jež nově ukládá povinnost vkládání digitalizovaných havarijních plánů do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).

Předmětná novela vodního zákona:

• nemění stávající povinnost zpracovat havarijní plán a žádným způsobem nerozšiřuje okruh subjektů, na něž uvedená povinnost již nyní dopadá, pouze zavádí povinnost havarijní plány postupně digitalizovat,
• nezavádí přímou povinnost havarijní plány nově aktualizovat (doporučujeme aktualizovat vaše havarijní plány podle § 41 Havárie a § 42 Povinnosti při havárii),
• nestanovuje termín, od kterého mají být stávající digitalizované plány vkládány do systému ISPOP. V přechodném ustanovení ukládá, aby stávající havarijní plány byly do systému ISPOP vloženy při nejbližší aktualizace pánu, nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti novely zákona (tj. do 1.8.2026),
• obecná účinnost daného ustanovení je od 1. 8. 2024 a povinnost provedení digitalizace bez zbytečného odkladu se tak týká pouze nově zpracovávaných havarijních plánů (po 1.8.2024).

Ustanovení zavádí povinnost digitalizace a vkládání do systému ISPOP pouze těch havarijních plánů, kdy havárie může ovlivnit vodní tok, tedy ve výsledku se tato povinnost nedotýká všech havarijních plánů (§ 39 odst. 2 písm. a)) vodního zákona.

Podrobnosti a náležitosti havarijního plánu stanoví prováděcí vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků (tzv. havarijní vyhláška). Nyní je připravována novelizace tohoto právního předpisu v důsledku přijetí havarijní novely.

Přílohou této vyhlášky by měl být vzor nového formuláře ISPOP, který bude obsahovat základní údaje z havarijního plánu (zejména druh a množství závadných látek se kterými je nakládáno, recipient, do kterého by tyto látky mohly uniknout v případě havárie, opatření k zabránění a snížení dopadů havárie, kontaktní údaje) a prostřednictvím kterého bude celý digitalizovaný havarijní plán vkládán do systému ISPOP.

Hlavní Cíle Havarijní Novely VZ

• zavedení evidence výpustí ze zdrojů znečištění odpadních vod do vod povrchových, a tím minimalizace dopadů vzniklé havárie
• zavedení kontinuálního měření vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, prioritních nebezpečných látek, nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 části II bodů 1 (sloučeniny vyjmenovaných metaloidů a kovů) a 9 (kyanidy) do vod povrchových, a tím minimalizovat riziko vzniku havárií na vodních tocích, příp. minimalizovat dopady vzniklé havárie
• minimalizace rizika vzniku havárií ČOV s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek a minimalizace rizika kontinuálního znečištění vodních toků těmito kontaminanty z odpadních vod díky správně nastaveným provozním řádům ČOV
• v případě vzniku havárie na vodním toku zlepšení součinnosti jednotlivých zasahujících orgánů podílejících se na zneškodňování této havárie a specifikovat rozdělení jejich kompetencí

Evidence a Digitalizace Výpustí do Vodních Toků

Cílem je zmapování všech výpustí na významných vodních tocích (jejichž správci jsou Státní podniky Povodí) a následné spárování s povoleními k nakládání s vodami v případě povolených vypouštění, dořešení nepovolených výpustí (ke kterým nebylo vydáno či není dohledatelné příslušné povolení k nakládání s vodami, tj. historické výpusti a tzv. "černé" výpusti), vytvoření celostátní elektronické databáze (registru) všech výpustí založené na prostorových datech, její pravidelná aktualizace a provoz.

tags: #havarijni #plan #znecisteni #vody #a #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Skauting a ochrana přírody
• Tipy na výlety v okolí Brna
• Udržitelné gumičky do vlasů
• Zelená turistika Baleáry
• Studium přírody Leonarda da Vinci