Havlíček a obnovitelné zdroje energie: Jaké jsou plány do roku 2030?


28.03.2026

Nová strategie firmy ČEZ signalizuje, že budoucností energetiky jsou obnovitelné zdroje a doba uhelná končí rychleji, než se donedávna čekalo. Firma však neuvedla, které uhelné elektrárny bude zavírat a kdy o tom bude rozhodovat.

ČEZ plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů (MW), převážně fotovoltaické elektrárny. Jde zhruba o trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Dukovany.

"Nová strategie firmy ČEZ dává zcela jasný signál, že budoucností energetiky jsou obnovitelné zdroje a naopak uhlí končí. Doufám, že se z toho poučí hlavně vláda," uvedl energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Podle Lukáše Hrábka z Greenpeace je konec uhlí v podání ČEZ polovičatým řešením. "Ovšem i tak jde o velké symbolické rozhodnutí, které ukazuje, že uhlí v Česku definitivně končí.

Ekologové upozorňují, že dosavadní ústup společnosti od uhlí znamenal hlavně prodej uhelných elektráren Chvaletice a Počerady skupině Sev.en Energy. Ani dnes pak podle organizací firma neuvedla, které elektrárny se budou zavírat a kdy se o tom bude rozhodovat s ohledem na potřeby distribuční soustavy.

Čtěte také: Karel Havlíček o energetice

"Velká část bank a pojišťoven na českém trhu omezuje poskytování úvěrů a pojištění uhelným firmám, které nemají plán na konec využívání uhlí do roku 2030," poznamenal pak za Greenpeace Jiří Jeřábek. "Takový plán ale skupina ČEZ dnes nepředstavila: v roce 2030 stále plánuje spalovat uhlí a neuvedla ani konečné datum spalování uhlí.

"Realita donutila ČEZ urychlit konec spalování uhlí a orientovat se na čisté obnovitelné zdroje. Předpokládám, že příští strategie firmy už nebude počítat ani s tak neekonomickými a riskantními zdroji, jako jsou velké jaderné reaktory. Kateřina Holá z organizace Limity jsme my vize ČEZ zkritizovala.

"Slibovat, že budete mít v roce 2030 v provozu dvě až tři uhelné elektrárny, je naprosto v rozporu s tvrzením, že chcete chránit klima. Navíc, jak ukázala i nová studie Mezinárodní agentury pro energii (IEA), pokud se chceme vyhnout nejhorším dopadům klimatické krize, nemůžeme stavět žádné nové plynové zdroje," napsala ČTK aktivistka.

Do roku 2025 plánuje ČEZ postavit 1500 MW obnovitelných zdrojů. Nyní má skupina 1700 MW obnovitelných zdrojů, z toho 1000 MW v Česku.

Skupina dnes také oznámila, že do roku 2030 sníží emise o 55 procent ve srovnání s rokem 2019.

Čtěte také: Výzkum smrti a sexuality

V loňském roce vyrobil ČEZ bez započtení společností určených k prodeji 57,1 terawatthodiny elektřiny. Více než polovinu dodaly jaderné elektrárny, na uhelné elektrárny připadala třetina výroby.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií firmy. Představitelé současné vlády uvádějí, že český energetický mix by měl být v dlouhodobém horizontu postaven na jaderné energetice a obnovitelných zdrojích.

Karel Havlíček a jeho pohled na energetiku

Energetika je pro Karla Havlíčka základ konkurenceschopnosti průmyslu. Havlíček, který je předsedou stínové vlády ANO 2011 a je hlavním hlasem strany v hospodářských otázkách, hlasitě kritizuje vysoké ceny energií v Česku a voličům slibuje menší účty za elektřinu.

Průšvih s přehnanou podporou obnovitelných zdrojů schválenou na konci prvního desetiletí tohoto milénia státní finance stále zatěžuje desítkami miliard korun ročně. Velkým bojovníkem za snížení zisků „solárníků“ byl i exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který prosazoval například snížení maximální míry návratnosti investice pro fotovoltaiku.

Hnutí ANO a jeho ekonomická tvář Karel Havlíček i nadále prosazují snižování administrativní zátěže a opatření ke snížení nákladů energií pro české firmy, včetně dřívějších slibů o regulované složce ceny energií; odborníci však opakovaně upozorňují, že některé návrhy (např. snížení regulované složky o polovinu) jsou závislé na státním rozpočtu a evropských dotacích a jsou obtížně realizovatelné.

Čtěte také: Klíčová role obnovitelných zdrojů

Hnutí ANO podporuje obchodní otevřenost (podpora dohody EU-MERCOSUR) a snaží se stabilizovat solární sektor (zastavení zvyšování zdanění majitelů solárních elektráren), ale financování slibů o nižších daních a levnějších hypoték zůstává podle analytiků nejasné; současné kroky vlády inklinují spíše k řízeným opatřením v energetice než k širším ekonomickým reformám.

Nový ministr průmyslu Karel Havlíček musí neprodleně omezit byrokracii a srazit vysoké náklady na energie, aby podpořil konkurenceschopnost české ekonomiky. Karel Havlíček si díky své vstřícnosti a dlouholetým kontaktům získal důvěru byznysu, který oceňuje jeho racionální přístup k hospodářské politice.

Karel Havlíček, hlavní ekonomická tvář nové vlády, potvrdil plány na vytvoření silného superministerstva hospodářství a řešení cen energií, zatímco energetici založili vlastní oborový svaz.

"Nevkládejme do větrníků naděje, že vyřeší naši energetickou situaci, nevyřeší," říká Karel Havlíček. Od členů vlády Andreje Babiše (ANO) je posledních pár týdnů slyšet hlasitá kritika výstavby větrných elektráren a akceleračních zón, tedy oblastí, kde má být budování těchto zdrojů z pohledu povolovacích procesů jednodušší a rychlejší. Povolení by v nich měly získat do roka.

Proti těmto již téměř připraveným zónám se ale vyslovil jak premiér, tak ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), a to přesto, že je dříve podpořili. Akcelerační zóny zmizely i ze zveřejněné hospodářské strategie kabinetu s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0. Nahradil je vágní termín „vhodné oblasti“.

Světová poptávka po elektřině v příštím desetiletí vzroste o 30 procent kvůli zvýšení počtu elektromobilů, datových center a potřeby vytápění a chlazení budov. Pro uspokojení vyšší poptávky bude podle zprávy zásadní výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména ze slunce.

Obnovitelné zdroje by měly do roku 2035 pokrýt 55 procent celkové spotřeby elektřiny, což je nárůst z letošních 34 procent.

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji.

Havlíček: Ceny elektřiny snižují naši konkurenceschopnost. Rozhodnutí vlády přesune veškeré platby na stát. Cílem je podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) zlevnit elektřinu odběratelům.

Podle dřívějších výpočtů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) by měla regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti klesnout v roce 2026 o více než patnáct procent. Pro větší odběratele by měl být pokles výraznější. Na vysokém napětí zhruba o pětinu a na velmi vysokém napětí až o třicet procent.

„Česká republika má suverénně nejvyšší ceny elektřiny v přepočtu na kupní sílu v Evropě. Dopadá to na domácnosti a fatálně i na firmy, které jsou tak méně konkurenceschopné,“ řekl Havlíček.

Přesun všech poplatků za POZE na stát alespoň částečně pomůže tuzemskému průmyslu, sníží totiž ceny elektřiny, zároveň jsou však nutná další opatření pro posílení konkurenceschopnosti tuzemských firem, vyplývá z komentářů průmyslových svazů.

Svaz průmyslu ČR rozhodnutí o dlouhodobém snížení poplatku za podporované zdroje na nulu uvítal. „Pomůže alespoň částečně snížit cenu elektřiny, která je v Česku pro firmy jedna z nevyšších v EU,“ řekl generální ředitel svazu Daniel Urban.

Podle Svazu energetiky ČR je přenesení poplatků za POZE zcela na stát krok správným směrem. „Jde o funkční a rychlé opatření ve vztahu k cenám energií v tuzemsku,“ řekl ředitel pro legislativu svazu Bohuslav Čížek.

Analytici: Přesun POZE na stát zatíží rozpočet. Převedení veškerých plateb za POZE na stát v příštím roce ušetří domácnostem zhruba deset procent celkové ceny za elektřinu, celkově by mohlo jít o tisíce korun za rok, vyplývá z komentářů analytiků.

Jako dobrou zprávu pro všechny odběratele elektřiny hodnotí rozhodnutí také ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer. „Je výborná především pro ty, kteří mají vysoký odběr, tedy pro odběratele s přímotopy a tepelnými čerpadly ve větších objektech. Bude to mít pozitivní vliv i na citlivé, energeticky náročné průmyslové odběratele,“ vysvětlil.

Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala jde naopak o první velkou chybu vlády, která zapadá do dotačního konceptu hnutí ANO. „Identifikujeme problém, ale vztáhneme ho na celou ekonomiku a bezhlavě dotujeme všem. Protože takto budeme dotovat i velmi bohatým domácnostem a podnikům, které mají velké marže a na ceně elektřiny jim nezáleží. Chtějí to udělat rychle a populisticky.

Bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Na pondělní tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Z hodnocení elektrizační soustavy do roku 2040 (MAF CZ), které zpracovala společnost ČEPS, vyplývá, že pokud by se situace neřešila, stalo by se Česko od roku 2030 postupně závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. Ministr uvedl, že z nových dat vyplývá, že Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany.

Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně. V současné době je Česko dlouhodobě vývozcem elektřiny.

"V současné době analyzujeme stav a říkáme, co nastane. Popravdě řečeno - toto se mělo dělat už před deseti lety. Před pěti lety to bylo za minutu 12 a dneska jsme skutečně v energetických hodinách, pokud to tak nazvu, které nám opravdu tikají.

Z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyplývá, že spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny (TWh). Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, od kdy jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88 TWh.

Aktuální materiál ČEPS doplňuje evropský výhled, který hodnotí situaci se zdroji elektrické energie v celé Evropě. Pracuje přitom se dvěma scénáři.

Scénář B, tzv. nízkouhlíkový, zahrnuje celkový útlum uhelných zdrojů ve výši 7818 MW. Instalovaný výkon jaderných elektráren a OZE jsou stejné jako v případě scénáře A.

"Výsledná bilance pro ČR vychází v obou scénářích jako výrazně deficitní, ČR by se tak od roku 2030 postupně začínala stávat závislou na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Vlivem odstavování konvenčních zdrojů by tak došlo k zásadní změně bilance proti současnému stavu, kdy elektřinu vyvážíme.

Komora pro obnovitelné zdroje energie v tiskové zprávě uvedla, že zaměření pouze na jeden ze dvou scénářů by nebylo dostatečné. Současnou situaci označila za znepokojující a v reakci na závěry studie ČEPS vyzvala ministra Havlíčka k důkladné analýze všech možných řešení.

"Za nejodpovědnější považuji prioritní zaměření na obnovitelné zdroje. Současnou situaci, kdy je Česko exportérem elektřiny, dlouhodobě považují za zbytečnou ekologové. Hnutí Duha už dříve uvedlo, že ČR patří mezi největší vývozce elektřiny na světě.

Plány a cíle v energetice
Ukazatel Hodnota Poznámka
Plánovaný výkon OZE do 2030 (ČEZ) 6000 MW Převážně fotovoltaické elektrárny
Snížení emisí do 2030 (ČEZ) 55 % Ve srovnání s rokem 2019
Podíl OZE na spotřebě elektřiny (odhad 2035) 55 % Nárůst z 34 %

tags: #havlíček #ihned #obnovitelné #zdroje #energie #2030

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]