Hierarchie nakládání s odpady: Definice a klíčové aspekty

Účelem zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.

Hierarchie odpadového hospodářství

Hierarchie odpadového hospodářství spočívá v následujícím pořadí priorit:

1. Předcházení vzniku odpadu
2. Příprava k opětovnému použití
3. Recyklace
4. Jiné využití (včetně energetického využití)
5. Odstranění odpadu (pouze pokud nelze využít žádnou z výše uvedených možností)

Materiálové využití má přednost před energetickým (jiným).

Povinnosti osob nakládajících s odpady

Povinnosti osob nakládajících s odpady jsou stanoveny zákonem č. 541/2020 Sb. o odpadech a zahrnují:

• Dodržování pravidel pro nakládání s odpady.
• Ověřování nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 1.
• Předání odpadů osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3 a 4.
• Vedení evidence odpadů v rozsahu stanoveném v tomto zákoně.
• Zajištění zařízení podle § 14.

Za dopravu odpadů odpovídá dopravce, s výjimkou povinností uvedených v odstavci 1 písm. j) (§ 16 odst. 4). Nicméně, původce odpadu je za správné nakládání s odpady stále odpovědná.

Čtěte také: Co je hierarchie zpracování odpadu?

Specifické druhy odpadů

Zákon o odpadech se věnuje specificky i některým druhům odpadů, jako jsou:

• Zařízení obsahující PCB (polychlorované bifenyly)
• Odpadní oleje
• Baterie a akumulátory
• Kaly z čistíren odpadních vod
• Odpady z výroby oxidu titaničitého
• Odpady azbestu
• Autovraky

Biologicky rozložitelné odpady (BRO)

Nový zákon klade velký důraz na předcházení vzniku BRO a na jeho maximální vytřídění zejména z komunálních odpadů.

Biologicky rozložitelný odpad (BRO) je odpad podléhající aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Výčet katalogových čísel spadajících pod tuto definici najdeme v tabulce 25. 1. přílohy č. 25 vyhlášky. Patří sem např. piliny, kůra, dřevo, suroviny nevhodné ke spotřebě, ale zejména různé druhy kalů.

Biologický odpad je odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinový a kuchyňský odpad z domácností, kanceláří, restaurací, velkoobchodu, jídelen, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu.

Původci odpadu jsou povinni ve svých provozovnách odděleně soustřeďovat nejenom odpady, které jim vzniknou přímo při předmětu činnosti, ale i komunální odpady, které produkují zaměstnanci při uspokojování svých základních potřeb během pracovní doby, a to mj. i biologický odpad rostlinného původu. S těmito odpady musí být přednostně nakládáno v zařízeních určených k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, kterými jsou v současné době kompostárny, vč. vermikompostáren a bioplynové stanice.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Různé typy zařízení ke zpracování BRO se liší druhy zpracovávaných odpadů, odpovídající technologii a s tím spojeným technickým vybavením.

Výstupy ze zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady tvoří bioplyn, digestát, kompost, vermikompost, popř. to mohou být výstupy v podobě odpadů (biologicky stabilizovaný odpad, biologicky nerozložitelný odpad), které lze předat pouze do příslušného zařízení pro nakládání odpady.

Množství vzniku biologicky rozložitelného odpadu lze relativně snadno předejít, a to zejména při údržbě např. veřejné zeleně. Pokud již vznikne rostlinná hmota, kterou nelze využít např. výše uvedeným způsobem, je možné v rámci předcházení vzniku odpadu takovou hmotu zkompostovat v komunitní kompostárně. Vzniklý kompost může obec využít pro potřeby údržby a obnovy veřejné zeleně na svém území a v případě zaregistrování kompostu podle zákona o hnojivech jej nakonec může prodávat jako hnojivo i svým občanům.

Zařízení pro nakládání s odpady

Zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu smí být provozováno pouze na základě povolení provozu zařízení vydaného krajským úřadem. Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízení a povolení provozu zařízení jsou stanoveny v příloze č. Provozovatel zařízení je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech. Rovněž je povinen před ukončením provozu zařízení nebo v případě zrušení povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1 nebo 2 do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zrušení povolení provozu předat odpady soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady.

Škola může od žáků nebo studentů přebírat odpady papíru, plastů a kovů z domácností. Škola předá do 15.

Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku

Legislativa EU

V úředním věstníku EU byla 22. listopadu 2008 publikována směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 98/2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic - tzv. rámcová směrnice o odpadech (dále jen směrnice). Do 12. prosince 2010 mají členské státy převzít požadavky směrnice do vnitrostátních právních řádů. Nová směrnice nahrazuje několik platných právních předpisů ES v oblasti nakládání s odpady, konkrétně směrnici 75/439/ /EHS o zneškodňování odpadních olejů, směrnici 91/689/EHS o nebezpečných odpadech a směrnici 2006/12/ES o odpadech.

Předkládaným návrhem nového zákona o odpadech dojde v plném rozsahu k nahrazení platné právní úpravy, tj. zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účelem nového zákona je zejména transpozice požadavků vyplývajících ze směrnice. Platný zákon o odpadech byl již sedmnáctkrát novelizován, především z důvodu postupné transpozice požadavků vyplývajících z dalších právních předpisů ES. Na základě posouzení nových požadavků vyplývajících z nové směrnice o odpadech a v zájmu přehlednosti právní úpravy v této oblasti předložilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nikoliv pouhou novelizaci platné právní úpravy, nýbrž návrh zcela nového zákona.

Základním věcným cílem navrhovaného zákona je motivace k dodržování odpovídající hierarchie nakládání s odpady, zejména snaha snížit množství odstraňovaných odpadů, a naopak zvýšit jejich materiálové využívání. Tomuto cíli odpovídá nastavení systému ekonomických nástrojů, spočívající zejména v postupném navyšování poplatků za vybrané způsoby odstraňování odpadů. Za účelem zabránění únikům nezpoplatněného materiálu ukládaného na skládky se navrhuje zpoplatnit též ukládání odpadů jako technologického materiálu.

V oblasti komunálního odpadu se navrhuje zavedení jediného systému platby za komunální odpad, a to ve výši odpovídající nákladům obcí na svoz a odstranění směsného komunálního odpadu. Navrhovaná úprava by měla ve větší míře motivovat k nižší produkci netříděných odpadů a současně zamezit problémům a stížnostem občanů, kteří by se mohli stát plátci více poplatků zároveň vzhledem k vlastnictví nemovitostí nebo trvalému či přechodnému pobytu v různých obcích s různými způsoby platby za komunální odpad.

V návaznosti na požadavek směrnice se zavádí povinnost zpracovat programy předcházení vzniku odpadů, které budou obsahovat konkrétní opatření a cíle k předcházení vzniku odpadů. Obce musí umožnit svým občanům třídit základní druhotné suroviny (papír, sklo, plast, kovy a nápojové kartony). Povinnost umožnit shromažďování biologicky rozložitelného odpadu z domácností bude první dva roky platit pouze pro části obce s převažující zástavbou rodinných domů.

Část osmá, která upravuje problematiku vybraných výrobků, je v souladu se směrnicí založena na koncepci rozšířené odpovědnosti výrobce za odpad vznikající z jeho výrobků. Výrobce je povinen financovat veškeré náklady spojené s odpadními výrobky, zejména jejich zpětný odběr a následné materiálové využití, a to v takovém rozsahu, aby bylo dosaženo úrovně zpětného odběru a recyklačních cílů stanovených pro jednotlivé druhy výrobků zákonem, popř. evropskými předpisy.

Dochází k významné změně v režimu zpětně odebraných výrobků. Zatímco podle platné právní úpravy se použitý výrobek stává odpadem až ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění, podle tohoto návrhu se stává odpadem už okamžikem odevzdání ke zpětnému odběru. Návrh zákona dále usiluje o nastavení transparentních pravidel v praxi kolektivních systémů v jednotlivých skupinách elektrozařízení, které pro výrobce elektrozařízení zajišťují plnění zákonem stanovených povinností. Výslovně se též připouští působení více kolektivních systémů i v rámci jedné skupiny elektrozařízení.

Ustanovení upravující skládkování odpadů se mění tak, aby bylo dosaženo plné slučitelnosti se směrnicí 1999/31/ES o skládkách odpadů. Provoz skládky se rozděluje na tři fáze, přičemž každá bude schvalována jako samostatné zařízení. Souhlas k provozu jednotlivých fází provozu skládky bude krajský úřad vydávat až po provedeném vlastním místním šetření. Nově bude provozovatel skládky povinen složit finanční rezervu ještě před zahájením provozu první fáze provozu skládky.

Významnou změnou je i ustanovení o zrušení mobilních zařízení ke sběru a výkupu odpadů, které je důležitým krokem proti mizení odpadů z evidence odpadů a proti zbytečnému zatěžování orgánů veřejné správy velkým počtem rozhodnutí o souhlasu k provozu těchto mobilních zařízení.

Zavádí se centrální informační systém odpadového hospodářství, který zřizuje, spravuje a provozuje MŽP jako informační systém veřejné správy. Navržená koncepce vychází z dlouhodobého systematicky připravovaného záměru sledování údajů o produkci, způsobech nakládání s odpady a obaly a údajů o zařízení.

Změny některých definic reagují na potřebu zajištění souladu s definicemi směrnice i na praktické problémy. Jde mj. o pojmy odstraňování a využívání odpadů, jejichž dosavadní definice, založené na neúplných seznamech činností, vyvolávaly četné výkladové problémy. Co se týká klíčové definice odpadu, návrh zákona stanoví (v souladu se směrnicí) podmínky, za kterých není nutné považovat věc za odpad, nýbrž za vedlejší produkt, a kritéria, za kterých je možné uznat, že se odpad stal výrobkem.

Bateriová novela

Prezident Václav Klaus podepsal zákon ze dne 22. července 2009, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Novela ukládá členským státům zajistit do roku 2012 sběr alespoň čtvrtiny baterií a akumulátorů. Do roku 2016 to pak má být alespoň 45 %. Výrobci budou nově muset zajistit na vlastní náklady zpracování odpadních baterií a akumulátorů. Jejich spalování bude zakázáno.

Povinností výrobců také bude zajistit, aby se na každé baterii s obsahem těžkých kovů objevil symbol použité chemikálie. Sběrné dvory v obcích budou muset být vybaveny na zpětný odběr použitých akumulátorů. Novela také zpřísňuje limity obsahu kadmia a rtuti při výrobě baterií a akumulátorů.

Novela naopak ruší povinnost výrobce předat odběrateli technickou dokumentaci prokazující splnění požadavků pro uvedení baterií nebo akumulátorů na trh. Součástí novely je také osvobození od ekologického poplatku při registraci staršího ojetého auta pro vybrané motoristy. Týkat se to má např. těžce zdravotně postižených osob nebo lidí, kteří převádějí automobil kvůli dědictví nebo vypořádávají majetek po rozvodu. Nově by také nemuseli platit poplatek majitelé historických vozidel zapsaných ve zvláštním registru.

tags: #hierarchie #nakládání #s #odpady #definice

Oblíbené příspěvky:

• Recenze filmů a dokumentů o ruské přírodě
• Program školy v přírodě
• Význam ekologických symbolů
• Recyklace odpadů Kroměříž
• Ochrana oceánského klimatu