Hierarchie nakládání s odpady a legislativa EU

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh revidovaného rámce EU pro nakládání s odpady. Zaměřuje se na dvě oblasti.

Rámcová směrnice o odpadech

Rámcová směrnice o odpadech, pomocí hierarchie způsobů nakládání s odpady, podporuje předcházení vzniku odpadu a teprve potom řeší jeho opětovné využití a odstraňování. Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit a přeměnit na udržitelné nakládání s materiály, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé, účinné a racionální využívání přírodních zdrojů, posílit zásady oběhového hospodářství, rozšířit využívání energie z obnovitelných zdrojů, zvýšit energetickou účinnost, snížit závislost Unie na dovážených zdrojích, zajistit nové hospodářské příležitosti a přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti.

Klade si za cíl zlepšit nakládání s odpady, a to tím, že dojde ke snížení objemu vznikajícího odpadu, a to prostřednictvím opětovného použití výrobků, dále snížení množství směsného odpadu a zdokonalení tříděné sběru.

Cíle

Navržená změna rámcové směrnice o odpadech se zaměřuje na dvě odvětví, která jsou náročná na zdroje: výrobu textilu a potravin, přičemž sleduje následující obecné cíle:

• snížit dopady na životní prostředí a klima, zvýšit kvalitu životního prostředí a zlepšit veřejné zdraví v souvislosti s nakládáním s textilním odpadem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady,
• snížit dopady potravinových systémů na životní prostředí a klima v souvislosti se vznikem potravinového odpadu. Předcházení vzniku potravinového odpadu by rovněž přispělo k potravinovému zabezpečení.

Textilní odpad

Povinnost tříděného sběru textilu podle rámcové směrnice o odpadech vstoupí v platnost 1. ledna 2025.

Čtěte také: Maximalizace potenciálu třídění odpadů

Podle informací z členských států se odhaduje, že systémy tříděného sběru a infrastruktury pro třídění a recyklaci pravděpodobně nebudou na očekávané dodatečné množství sběru připraveny. Nedostatečná infrastruktura pro třídění a recyklaci pravděpodobně povede k tomu, že s textilem nebude nakládáno v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady ani poté, kdy vstoupí v platnost povinnost tříděného sběru.

Předpokládá se, že třídění bude ve většině členských států probíhat v blízkosti míst sběru odpadů a ve větším měřítku tam, kde jsou příznivé tržní podmínky. Neočekává se, že by recyklace probíhala ve všech zemích, a je pravděpodobné, že se bude soustředit v regionech v blízkosti center textilní výroby a stávajících infrastrukturních základen.

Náklady na nakládání s odpady z použitých oděvů a bytového textilu se navíc nepromítají do ceny nových výrobků. V průměru by náklady na sběr a zpracování odpovídaly přibližně dvanácti centům na jeden kus. Náklady se ovšem liší podle typu výrobku, takže u výrobků, které obsahují směs různých druhů textilních vláken a mají zapínání (například knoflíky a zipy), je nakládání s odpadem nákladnější, zatímco výrobky, které obsahují pouze jeden druh vlákna bez dalších doprovodných prvků, jako např. trička, jsou méně nákladné.

Uvážíme-li velký objem textilního odpadu, který je v současné době odstraňován jako zbytkový odpad, pak se nezohledňují ani náklady na odstraňování a environmentální externality spojené s tímto odstraňováním, včetně emisí ze spalování a skládkování.

Roztříštěné definice textilu a textilního odpadu vedou k administrativní zátěži a představují překážky pro přeshraniční přepravu. Kromě toho, že je recyklace textilu kvůli různému složení textilního odpadu složitá, brání rozšiřování recyklačního průmyslu a opětovnému použití i rozdílné politické a regulační podněty v jednotlivých členských státech a chybějící informace (např. o kvalitě vstupních surovin), které rovněž narušují rovné podmínky na jednotném trhu.

Čtěte také: Ekosystém: Hierarchie a Uspořádání

Proto je specifickým cílem návrhu zlepšit nakládání s textilním odpadem v souladu s „hierarchií způsobů nakládání s odpady“ zakotvenou v rámcové směrnici o odpadech, upřednostnit předcházení vzniku odpadů, přípravu k opětovnému použití a recyklaci textilu před jinými možnostmi využití a odstraňováním a uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“.

Potravinový odpad

Plýtvání potravinami je jedním z největších zdrojů neefektivity v zemědělsko-potravinářském řetězci. Zejména má negativní dopady na životní prostředí a klima. Zpracované, přepravené a tepelně upravené potraviny, které se pak ve fázi spotřeby vyhodí, mají větší dopad na životní prostředí než nezpracované potraviny, k jejichž ztrátám dochází v zemědělském podniku.

V roce 2020 vzniklo v EU 58,5 miliardy tun potravinového odpadu, který stál za emisemi v objemu 252 miliard tun ekvivalentu CO2. To odpovídá 16 % celkového dopadu skleníkových plynů vyprodukovaných v potravinovém systému EU. Plýtvání potravinami také zbytečně zatěžuje omezené přírodní zdroje.

Navzdory opatřením a rostoucímu povědomí o negativních dopadech plýtvání potravinami a politickým závazkům se produkce potravinového odpadu nesnižuje natolik, aby bylo možné dosáhnout významného pokroku v plnění cíle udržitelného rozvoje č. 12.3. Dosavadní opatření přijatá v členských státech jsou nejednotná a neumožňují výrazně snížit množství potravinového odpadu.

Proto je nezbytným krokem stanovení cílů.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Nová revize směrnice o odpadech (EU) 2025/1892

Evropský parlament a Rada přijaly směrnici (EU) 2025/1892, která mění rámcovou směrnici 2008/98/ES o odpadech. Revidovaný předpis reaguje na rostoucí environmentální zátěž textilního a potravinového sektoru a zavádí nové povinnosti členských států i výrobců.

Hlavní změny

• Rozšířená odpovědnost výrobců (EPR) pro textilní výrobky a obuv: výrobci budou povinni financovat sběr, třídění, opětovné použití a recyklaci textilu. Poplatky se mají odvíjet od environmentálních vlastností výrobků ("eko-modulace").
• Redukční cíle pro potravinové odpady: členské státy musí do roku 2030 dosáhnout výrazného snížení potravinových ztrát v celém dodavatelském řetězci, a to v souladu s cíli EU a OSN.
• Podpora cirkulárního designu: výrobci budou motivováni k navrhování odolnějších, recyklovatelnějších a udržitelnějších produktů.
• Posílení hierarchie nakládání s odpady: důraz na předcházení vzniku odpadů, přípravu k opětovnému použití a recyklaci, teprve poté na energetické využití.

Termíny a účinnost

Směrnice vstupuje v platnost 20. den po publikaci v Úředním věstníku EU. Členské státy musí zapracovat její ustanovení do vnitrostátní legislativy do 17. června 2027.

Jak bychom měli přistupovat k odpadům?

Jak bychom měli přistupovat k odpadům, ukazuje infografika znázorňující platnou hierarchii nakládání s odpady. Jasným sdělením tedy je, že nejlepší jsou takové odpady, které nevzniknou.

1. Předcházení vzniku odpadů
2. Opětovné použití
3. Recyklace
4. Energetické využití
5. Odstranění

Povinné evropské cíle pro nakládání s komunálními odpady a obaly

Evropská unie stanovuje závazné cíle pro nakládání s komunálními odpady a obaly. Níže je uveden přehled těchto cílů:

tags: #hierarchie #nakladani #s #odpady #EU #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Nové poplatky za odpady
• Šetrná drogerie v Kostelci
• Čistič odpadů CLEAMEN 420
• Klimatické aspekty parkování v Sokolově
• Zasazování přírodou a lidská činnost