Příroda se postará o zasazení: Dopady lidské činnosti


12.03.2026

Stromů a lesů v české krajině už dvě století přibývá. Přesto mnoha druhům živočichů, rostlin a hub, které na stromech žijí, hrozí vyhynutí. Potřebují totiž stromy osluněné, staré nebo poškozené, například s dutinami. Jenže takových je v přírodě málo a mizí rychleji, než vznikají.

Ochránci přírody, arboristé a přírodovědci proto vzali do rukou motorové pily a vznik dutin ve zdravých stromech výrazně urychlili. Podrobně pak sledovali, jaké zásahy jsou nejvhodnější.

„Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávaní větví na otop či krmivo pro dobytek. To vznik dutin urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy tak měly šanci na dlouhý život,“ říká Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim. „V dnešních hustých lesích stromy mezi sebou tvrdě soutěží o světlo a vodu. Staří a oslabení jedinci proto mají problém přežít i v rezervacích. Mimo les je světla dost, ale stromů málo.

Stromové dutiny potřebuje spousta druhů hmyzu, hub, ptáků i netopýrů. Dutých stromů dnes vzniká méně, ale mizí rychleji než dřív. Organizmy, které je potřebují, proto rychle ubývají. Z některých poranění prýští sladká míza, která láká mnoho hmyzu včetně sršní nebo ohrožených brouků roháčů. Míza ostatně chutná i lidem, v Kanadě z ní vyrábějí javorový sirup.

Veteranizace stromů jako řešení

„Jednou z možností, jak těmto ohroženým druhům pomoci, je veteranizace stromů, tedy cílené zásahy, které chybějící dutiny a další vhodná stanoviště na stromech vytvoří nebo urychlí jejich vývoj. Před půl stoletím s ní začali ochranáři v Severní Americe, používá se i v Austrálii pro vzácné vačnatce a ptáky.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

S veteranizací začal tým přírodovědců a ochránců přírody v národním parku Podyjí a ve středních Čechách. Do kmenů několika desítek mladých dubů vyřezali dva typy dutin nebo z části kmene odstranili kůru.

„Poškozené stromy přitahovaly mnohem více brouků než stromy nepoškozené, mezi nimi i řadu ohrožených druhů, například roháče obecného. „Hlavní je samozřejmě sledovat, jak se budou zranění dále vyvíjet. Už teď je ale jasné, že jde o jednoduchý způsob, jak podpořit řadu ohrožených druhů a biodiverzitu v lesích obecně.

„Ano, řezání do kmenů živých stromů v národním parku působí zvláštně,“ říká Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí. „Zásahy ale směřujeme na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné a byly by stejně odstraněny například při těžbě nebo probírkách,“ vysvětluje Martin Škorpík. Navíc je podle něj třeba si uvědomit, že stromy po tisíce let usilovně poškozovali sekerami a ohněm už naši předkové a dlouho před nimi spousta velkých zvířat, která člověk většinou vyhubil.

Cílené veteranizace se provádí po celé republice minimálně 20 let a jsou prováděny arboristy v součinnosti s entomology - viz např alej Lednice - Valtice realizovaná někdy kolem roku 2005.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #priroda #se #postara #o #zasazeni #lidskou

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]