Při realizaci inženýrských sítí, včetně odpadního potrubí, je klíčové dodržovat platné normy a postupy. V opačném případě mohou vzniknout problémy, které se projeví až s odstupem času.
Prostorová norma 73 6005 stanovuje, že krytí podzemních sítí pod vozovkou je 1 metr. Tato hloubka se měří od povrchu kabelu nebo jeho chráničky. Důvodem pro tuto hloubku je, aby se při případných rekonstrukcích mohla odbagrovat vrstva zeminy, tzv. "kufr", která může být vysoká až 60 cm.
Vedle hloubky uložení je zásadní i tzv. krytí - to se ve zkratce skládá z lože trubky (podsypu, obsypu a zásypu) a zásypu zeminou. Minimálně 10 cm podsyp je např. Ing.
Vodovod musí být uložen v zemi do nezámrzné hloubky. Pokud to není možné, musí se chránit proti zamrznutí jiným vhodným způsobem.
V zasypané výkopové rýze se vodovod označuje výstražnou fólií tak, jak je stanoveno v ČSN 73 6006 Výstražné fólie k identifikaci podzemních vedení technického vybavení. Výstražná fólie se současně klade minimálně 200 mm nad potrubí. Je to důležitá informace při ruční dokopávce, že už jsme v bezprostřední blízkosti potrubí. Pro vodovod se používá fólie bílé barvy. Barevné provedení výstražné fólie lze doplnit vhodným nápisem (například vodovod).
Čtěte také: Ukládání tříděného odpadu
Použití výstražných fólií označujících kanalizaci ve výkopové rýze je stanoveno v ČSN 73 6006. Pro kanalizaci se používá šedá barva.
V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět stavební práce pouze s písemným souhlasem vlastníka (provozovatele) vodovodu nebo kanalizace. Jedná se o tyto činnosti: zemní práce, umísťování staveb, umísťování konstrukcí nebo jiných podobných zařízení. Rovněž je to provádění terénních úprav, vysazování porostů a provozování skládek (kromě skládek odpadů).
Nezíská-li stavební firma písemný souhlas k provádění výše uvedených činností v ochranném pásmu od vlastníka (provozovatele) vodovodu nebo kanalizace, může následně o povolení k těmto činnostem požádat vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může v odůvodněných případech povolit výjimky z ochranných pásem tak, jak jsou stanovena. Současně může k povolení stanovit podmínky, za jakých mohou být práce prováděny.
Na základě údajů uvedených v projektové dokumentaci musí být před zahájením zemních prací vytyčeny stávající vodovodní a stokové sítě. Pokud se pro udržovací stavební práce projektová dokumentace nezpracovává, musí zhotovitel stavby zajistit vytyčení a vyznačení tras jiným vhodným způsobem.
Bez vytyčení a přesného určení podzemních sítí vodovodů a kanalizací nesmějí být zahájeny žádné stavební činnosti. Zhotovitel musí provést odpovídající opatření ke splnění podmínek stanovených provozovateli těchto potrubí a během provádění dbá na jejich dodržování. Rovněž musí vždy seznámit obsluhy strojů i ostatní pracovníky s rozsahem ochranného pásma a s polohou potrubí a hloubkou uložení.
Čtěte také: Jak účtovat poplatek za skládku
Strojní provádění výkopů je přípustné pouze do vzdálenosti 1 m od vyznačené polohy potrubí. Při zasahování do jiných staveb nebo pozemních komunikací včetně zásahů do terénu v ochranném pásmu je stavebník (a jeho prostřednictvím i zhotovitel), v jehož zájmu se tyto zásahy konají, povinen na svůj náklad přizpůsobit úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu nebo kanalizační stoky, která mají vazbu na jinou stavbu, pozemní komunikaci nebo terén.
Rozvody vody jsou důležitou částí stavby, kterou bychom neměli podcenit. Špatná instalace může způsobit problémy, včetně kondenzace vody a havárií.
Existuje několik způsobů, jak vést rozvody vody:
Důležité je si vše dobře rozměřit a rozkreslit. Poté nařežte trubky na Vámi potřebné délky. Pokud používáte PPR, nebo jiný svařovací systém, trubky důkladně svařte, pokud používáte jiný systém, důkladně je spojte.Rozhodli-li jste se pro vysekávání do zdiva, zhotovte dosti hluboké drážky, do kterých již izolované trubky zasaďte. Pokud jste zvolili systém předstěn, osaďte trubky na stěny. Zkontrolujte polohy vývodu zařizovacích předmětů a přeměřte současný stav. Poté ukončete koncové části Vašich rozvodů vody ventily.
Dle platné české státní normy je třeba provést před napojením na zdroj vody takzvanou tlakovou zkoušku a konečnou tlakovou zkoušku, aby se ověřilo, zda je vodovodní potrubí schopné přenést požadovaný tlak po delší dobu. Tlaková zkouška se provádí vodou, suchým plynem nebo inertním plynem za 1,5násobného přetlaku. Po dobu 12 hodin nesmí tlak klesnout o více než 20 kPa.
Čtěte také: Úložiště jaderného odpadu: obce v ohrožení?
Při realizaci kanalizace začínáme vždy od kanalizační přípojky a pokračujeme hlavním svodem, vedlejšími svody a po nich svislými odpady. Na ně napojíme připojovací potrubí k zařizovacím předmětům. Po kompletaci rozvodů potrubí se provádí kontrola nepropustnosti. Ucpou se všechny vsazené a čistící otvory a v nejnižší části se zapálí kus dehtové lepenky.
Doporučení pro vedení odpadů Doporučují se instalační předstěny na připojovací potrubí (svislé i podhledy pod stropem) a instalační šachty pro svodné potrubí. Při vedení odpadů svépomocí oceníme především materiály, která jsou levné, dostupné a snadno se s nimi manipuluje . Asi nejpoužívanějším materiálem na našem trhu je KG systém. Jedná se odolné trubky s PVC s hladkým vnitřním i vnějším povrchem. Jednotlivé díly se do sebe zasouvají a spoje se následně pojišťují těsnicími kroužky. Potrubí se dá snadno řezat , doporučuje se pilka na to určená. Řez musí být v pravém úhlu. Další variantou je HT systém, na rozdíl od KG systému není materiálem PVC, ale polypropylen. Uložení kanalizační přípojky se doporučuje minimálně 70 cm , u namáhaného terénu 1 m pod povrch. Ideální lože je pískové či štěrkopískové.
Povodně mohou způsobit značné škody na majetku. Dlouhodobě provlhlé zdivo, kontaminované organickými látkami, je náchylné k plísním. Je nutné provést důkladnou sanaci.
Postup sanace
Vzhledem k tomu, že vlhké zdivo bude vysychat dlouhé měsíce a roky, nelze použít běžné omítky. Doporučují se sanační omítky, které jsou vysoce porézní a vodoodpudivé.
Zásady pro řešení připojovacích potrubí uvedené v ČSN 75 6760 se mohou zdát na první pohled složité. Připojovacím potrubím se nazývá potrubí mezi zařizovacím předmětem nebo podlahovou vpustí (zápachovou uzávěrkou) a splaškovým odpadním nebo svodným potrubím.
U nás se většinou instalují připojovací potrubí nevětraná (bez větracího potrubí nebo přivzdušňovacího ventilu), u nichž je nutné dodržet správné průměry a další zásady, aby odpadní vody dobře odtékaly a podtlak nedosahoval nadměrných hodnot.
Délka nevětraných připojovacích potrubí nemá překročit 4 m. Kolena s velkým úhlem mohou způsobovat ucpávání a zahlcování připojovacího potrubí, jehož následkem je podtlak a možné odsávání zápachových uzávěrek. Proto je počet kolen s úhlem nad 67,5° omezen na nejvíce tři. Sklon připojovacích potrubí nemá být menší než 3 %.
Aby bylo zabráněno zpětnému zatékání, smějí se na ležatých částech připojovacích potrubí používat jen šikmé odbočky s úhlem do 60° (obvykle s úhlem 45°). Dvojoblouky (kalhotové kusy) musí být na připojovacím potrubí osazeny s odtokem ve svislé rovině, pokud jejich výrobce neurčuje jiný způsob osazení.
Pro potrubí musí být použity správné materiály, průměry a musí být řádně uloženo, aby nedošlo k jeho poškození. Svodné potrubí se vede z materiálu kameniny nebo z plastů. Dříve se používala také litina, která se dnes vyměňuje za plast. Výhoda kameninového potrubí spočívá v jeho odolnosti vůči chemikálií, avšak ve srovnání s plastem, je kamenina těžší a křehká. Také manipulace a instalace kameninových potrubí je řemeslně obtížná, proto se kamenina používá zejména ve specifických případech nutné chemické odolnosti. Plastové trubky musí mít označení KG, což znamená, že mohou být uloženy v zemi.
Minimální tloušťka vrstvy nadloží nad vrcholem potrubí vedených pod objektem činní, u potrubí z nekovových materiálů, 0,3 m. Potrubí vedené vně budovy musí být vrstva nadloží nejméně 1,0 m, výjimečně, u krátkých úseků, 0,8 m.
Pokud nemůžeme zajistit v trase kanalizace alespoň minimální spád potrubí požadovaný pro použití gravitační kanalizace, je třeba uvažovat o kanalizaci tlakové. Gravitační kanalizace vyžaduje sklon potrubí, který ani nemusí být velký - gravitaci vystačí i malé sklony. V současnosti je nejmenší povolený sklon kanalizační přípojky podle normy ČSN 756101 pro potrubí DN 150 2% a pro potrubí DN 200 1%.
Kanalizační systém pak totiž vyžaduje čerpadlo, které kanalizaci opět prodraží. A právě v těchto případech je mnohem výhodnější kanalizace tlaková.
Na vnitřní kanalizaci se zřizují čisticí šachty, vstupní šachty a revizní šachty. Čisticí šachta slouží pro přístup k čisticím tvarovkám - zřizuje se uvnitř objektu. V čisticí šachtě, která je umístěna v objektu, je na potrubí osazen čisticí kus, kterému se také říká revizní kus nebo revizní tvarovka. Čisticí kus je 30 cm dlouhá trouba s víkem, které se dá odšroubovat. Tak vznikne možnost dostat se do potrubí a v případě ucpání je možno potrubí vyčistit a usazeniny odstranit.
tags: #hlobka #ulozeni #odpadu #rodinny #dum #norma