Hlukové znečištění a povrchová těžba v České republice

Těžená ložiska hnědého uhlí v severočeském hnědouhelném revíru jsou po desetiletí zdrojem vstupní suroviny, která umožnila vznik a rozvoj české energetiky. Na druhou stranu povrchová velkolomová těžba hnědého uhlí a následně využití této energetické suroviny při výrobě elektřiny a tepla působí četné negativní efekty, které ovlivňující zdravotní stav obyvatel a kvalitu životního prostředí zejména v Podkrušnohoří. Z ekonomického pohledu představují tyto dopady dodatečné náklady společnosti, tzv.

Článek představuje vyhodnocení zdravotních a environmentálních dopadů možného postupu těžby hnědého uhlí v oblasti Severočeské uhelné pánve. Předmětem posouzení jsou 4 definované varianty těžby, které souvisejí s případnou úpravou územních ekologických limitů v těžebních lokalitách velkolomu Bílina a Československé armády. Kvantifikace peněžně vyjádřených škod - externích nákladů - vychází z přístupu ekonomických škod, který reflektuje místně specifické podmínky hodnocení a umožňuje strukturovat odhady externích nákladů podle typu dopadů na zdravotní účinky, ztrátu zemědělské produkce a biodiverzity.

Začátkem 90. let minulého století patřila oblast Severočeské hnědouhelné pánve (SHP) mezi postižené oblasti se zhoršenou kvalitou životního prostředí. Příčinu ve zhoršeném prostředí lze hledat mimo jiné ve velkolomové povrchové těžby hnědého uhlí, jejíž rozvoj v tomto regionu nastal od poválečného období, a také vlivem energetického využití uhlí v tepelných elektrárnách.

První usnesení vlády ze dne 11. září 1991 č. 331 ke zprávě o účelnosti další těžby hnědého uhlí v Chabařovicích, okres Ústí nad Labem k ÚEL řešilo těžební lokalitu Chabařovice. Následovalo usnesení vlády ze dne 30. října 1991 č. 444 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v SHP, kterým vláda schválila územní omezení povrchové těžby ve formě závazných linií omezení těžby a výsypek v šesti těžebních lokalitách - Merkur, Březno a Libouš, Šverma a Vršany, Ležáky, Chabařovice, ČSA a Bílina.

Současně měly být zrušeny dobývací prostory za hranicí limitů a měl být proveden odpis zásob na těchto ložiscích. Platnost závazných linií omezení těžby schválených vládním usnesením (č. 444/1991) byla následně potvrzena usnesením vlády ze dne 10. září 2008 č. 1176 k územně ekologickým limitům těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi. Tímto usnesením byla současně schválena úprava, resp. Na těžební lokalitě Bílina v říjnu 2015 dochází k úpravě závazných linií omezení postupu těžby jihozápadním směrem s tím, že hranice ÚEL byla stanovena na 500 m od obcí Braňany a Mariánské Radčice. Tímto vládním usnesením ze dne 19. října 2015 č. 827 k řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách bylo zrušeno usnesení vlády z roku 2008 (č. 1176/2008).

Čtěte také: Emise hluku a automobily v Německu

Úprava závazných linií těžby podle usnesení vlády č. 827/2015 umožňuje pokračovat s těžbou v této lokalitě až do roku 2055 a vytěžit tak navíc 100 až 120 mil. Korekce závazných linií těžby na velkolomu Bílina jihozápadním směrem představovala jednu ze čtyř variant možného postupu těžby v lokalitách ČSA a Bílina, které byly vymezeny ve studii VUPEK (2015) a MPO (2015) v souvislosti s možnou úpravou územně ekologických limitů potvrzených usnesením vlády z roku 2008.

varianta: těžba hnědého uhlí při zrušení územních ekologických limitů na velkolomu Bílina a částečný posun limitů na velkolomu ČSA, které odpovídá využití uhlí za územními ekologickými limity cca na úrovni 47 mil. Velkolom ČSA je provozován společností Severní energetickou a.s. Lom ČSA provádí hornickou těžbu ve třech dobývacích prostorech - Ervěnice, Komořany u Mostu a Dolní Jiřetín. Severní energetická a.s. provozuje také hlubinný hnědouhelný důl Centrum v dobývacím prostoru Dolní Jiřetín. V roce 2014 produkce hnědého uhlí společností Severní energetická, a.s. činila 5,2 mil. tun (VUPEK 2015), což činí 14 % produkce HU v ČR.

Roční objem těžby se v současnosti pohybuje na dole ČSA okolo 3 mil. Velkolom Bílina je provozovaném těžební společností Severočeské doly, a.s., jež je součástí energetické skupiny ČEZ. Lom Bílina se sestává ze třech dobývacích prostor - Bílina, Duchcov a Hrdlovka. Společnost Severočeské doly, a.s. těží kromě lokality Bílina také na lomu Libouš v těžební lokalitě Dolů Nástup Tušimice. Produkce hnědého uhlí Dolů Bílina v roce 2014 byla 9,4 mil. tun (VUPEK 2015), což představuje 25 % produkce hnědého uhlí v ČR.

Plánová těžba hnědého uhlí do roku 2050 v současných činných těžebních lokalitách Sokolovské a Severočeské hnědouhelné pánve za předpokladu dodržení těžebních limitů (varianta 1) se podle studií VUPEK (2015) a MPO (2015) odhaduje na 761 mil. tun hnědého uhlí. Při zrušení územních ekologických limitů na dole Bílina (varianta 2) se produkce hnědého uhlí odhaduje na 885 mil. tun, při variantě 3 - zrušení ÚEL na lomu Bílina a částečné prolomení na dole ČSA - se jedná o 928 mil. tun a při zrušení ÚEL na obou lomech (varianta 4) by plánovaná těžba umožnila produkci 1 031 mil.

Na těžební lokalitě velkolomu Bílina se počítá při variantě 1 s těžbou 135 mil. tun a ukončením těžby v roce 2037. Za předpokladu zrušení ÚEL v této těžební lokalitě by bylo možné vytěžit do roku 2050 odhadem 258 mil. tun hnědého uhlí. Na velkolomu ČSA při variantě 1 a variantě 2 se počítá s těžbou 31 mil. tun a ukončením těžby v roce 2025. Při úpravě limitů na lokalitě ČSA by bylo možné ve variantě 3 vytěžit 75 mil. tun a ve variantě 4 je plánovaná těžba do roku 2050 odhadována na 177 mil. tun hnědého uhlí.

Čtěte také: Tepelná čerpadla a hlukové emise v ČR

Porovnáme-li jednotlivé varianty plánované těžby vně ÚEL s variantou 1 - těžbou uvnitř ÚEL, zrušení ÚEL při variantě 2 znamená uvolnění 123 mil. tun hnědého uhlí, při variantě 3 pak by se jednalo o 167 mil. tun a při variantě 4 by bylo možné uvolnit 269 mil.

Struktura plánované spotřeby hnědého uhlí je podle projekce MPO (2015) napříč jednotlivými variantami postupu těžby v SHP podobná. Podle kategorizace energetických zdrojů na elektrárny, velké teplárny, střední teplárny, malé teplárny a závodní energetiky se nejvíce podílejí na odběru hnědého uhlí elektrárny ve výši 54 %. Ve variantě 4 se podíl spotřeby pro tento segment mírně zvýší na 57 %. Plánovaný podíl spotřeby pro kategorii velkých tepláren je odhadován na 27 % ve variantě 1, u varianty 4 je podíl mírně nižší ve výši 24 %.

Vyhodnocení externích nákladů z hlediska environmentálních a zdravotních dopadů pro 4 varianty možného postupu těžby na dolech Bílina a ČSA vychází z plánovaných objemů těžby hnědého uhlí a předpokládané struktury odbytu uhlí pro jednotlivé kategorie energetických zdrojů podle projekce MPO (2015). Předmětem hodnocení jsou externí náklady ze samotné těžby v těžebních lokalitách Bílina a ČSA a ze spálení hnědého uhlí vytěženého z těchto dolů v energetických provozech na území ČR. Z procesu těžby jsou hodnoceny zdravotní účinky vlivem emisí prašného aerosolu a dopady hlukové zátěže na okolní obyvatelstvo.

Hodnocení externích nákladů z těžby a užití hnědého uhlí v energetických provozech vychází z metodického přístupu funkce škod (Damage Function Approach, DFA), který umožňuje kvantifikovat zdravotní a environmentální efekty z daných procesů na změnu blahobytu populace České republiky. Přístup funkce škod sleduje jednotlivé dráhy působení a to od emitování znečišťujících látek v místě provozu emisního zdroje ke stavu kvality ovzduší (koncentrace a depozice/expozice). Následuje kvantifikace příslušných fyzických dopadů na lidské zdraví (úmrtnost a nemocnost), na zemědělskou úrodu, stavební materiály a ekosystémy.

V poslední řadě jsou vypočteny ekonomické náklady, kdy fyzické dopady jsou oceněny v peněžních jednotkách. Hodnocení externích nákladů jednotlivých variant postupu těžby na lomech Bílina a ČSA lze strukturovat z hlediska přístupu funkce škod do následujících kroků.

Čtěte také: Více o hlukových emisích

1. Dopady z provozu těžby velkolomů Bílina a ČSA byly hodnoceny v bezprostředním okolí exponované zástavby obcí a měst. Do emisního hodnocení stacionárních zdrojů znečišťování bylo zahrnuto 34 provozoven. Z toho bylo hodnoceno 32 provozoven, které v současnosti odebírají hnědé uhlí z velkolomů Bílina a ČSA.
2. Modelové výpočty emisí a akustické zátěže pro dané těžební lokality byly provedeny pro vybrané časové horizonty. Pro lom Bílina se jedná o rok 2015 s plánem hrubé těžby 9 mil. tun uhlí, 2035 s 6 mil. tun a 2048 s plánovanou roční těžbou 4 mil. tun. V případě ČSA byl zvolen rok 2015 s roční těžbou 3,4 mil. tun, 2030 korespondují s variantou 3 ve výši 6 mil. tun a 2050 odpovídající variantě 4 s těžbou 6 mil. Emisní bilance pro vymezené časové horizonty hodnocení byla sestavena s využitím emisních faktorů pro jednotlivé těžební procesy (více v ATEM 2015), údajů o ročním objemu těžené suroviny a redukčních koeficientů zohledňující pouze emise uvolněné za hranice lomu, vliv dešťových a sněhových dní a protiprašná opatření.
3. Akustická zátěž byla hodnocena u nejbližších sídel nad hranicí 35 dB a zároveň byla zvolena taková parametrizace zdrojů hluku v prostoru lomu, aby byl splněn legislativou stanovený hygienický limit 40 dB. Výpočet emisí z elektráren a tepláren byl proveden pro časový horizont let 2015-2050 pro následující znečišťující látky - TZL, PM10, PM2,5, SO2, NOx (NO2), VOC a těžké kovy As, Cd, Ni, Pb, Cr a Hg. Emise byly vypočteny pro jednotlivé provozovny z plánované spotřeby hnědého uhlí, vypočteném objemu spalin odvozeném z obecně aplikovatelných Rosin-Fehlingových vztahů a emisních limitů dle legislativních požadavků pro danou část hodnoceného období.
4. Výpočet akustických příspěvků zdrojů hluku z procesu těžby v rozmezí od 35 do 40 dB byl realizován pomocí programu Hluk+ s vymezením obytné zástavby a určením počtu obyvatel, kteří jsou vystaveni hluku v daném akustickém pásmu. Výpočet imisních příspěvků pro suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 a NO2 ze stacionárních zdrojů znečišťování byl modelován gaussovským disperzním modelem rozptylu znečištění ATEM s využitím technických parametrů jednotlivých provozoven z databáze REZZO a podrobných klimatologických a meteorologických údajů.
5. Výpočet fyzických dopadů znečišťujících látek z těžby a energetických provozů na lidské zdraví byl kvantifikován na základě vztahů expozice-odezva ze studie WHO HRAPIE (2013), která představuje nejnovější evropskou syntézou výsledků v této oblasti. Hodnocení dopadů hluku z procesu těžby bylo omezeno na expozici hluku na obyvatele v bezprostředním okolí lomu (komunitní hluk), expozice hluku na pracovníky v daných lomech nebyla hodnocena. Vliv účinků ozonu na ztrátu výnosu zemědělských plodin byl stanoven na základě vztahů expozice-odpověď dokumentovaných v metodologii ExternE (Bickel a Friedrich 2005).
6. Ekonomické ocenění jednotlivých fyzických účinků primárních a sekundárních látek a dopadů hluku na zdraví obyvatel bylo uskutečněno přenosem hodnot (tzv. benefit transfer) z původních českých a zahraničních valuačních studií. Dopady na výnosy zemědělské produkce jsou oceněny tržními cenami, ocenění dopadů na biodiverzitu vychází z nákladů obnovy poškozeného území. Pro vyhodnocení dopadů těžkých kovů byly použity parametrizované peněžní odhady na tunu dané škodliviny, které jsou výsledkem modelování průtoku dané látky prostředím končící v lidském organismu vdechnutím nebo jejím požitím - přes potravní řetězec (Bickel a Friedrich 2005).

Imisní zátěž prachových částic frakce PM10 a PM2,5 z těžebních prací na velkolomu Bílina ovlivní nejvíce obyvatele žijící v zástavbě okolí lomu, jedná se především o Duchcov, Ledvice, Světec, Bílinu, Braňany a Mariánské Radčice. Nižší hodnota imisních příspěvků těchto látek je výrazně ovlivněna protiprašnými opatřeními v této lokalitě. Např. Externí náklady vlivem emisí prašného aerosolu z těžby na velkolomu Bílina činí v souhrnu za hodnocení období 2015-2050 ve variantě 1, tedy zachování ÚEL, 46 mil. Kč, ve variantě 2 při zrušení ÚEL pak 116 mil. Kč.

Pro těžební lokalitu ČSA vyplývá, že nejvíce z hlediska imisních příspěvků bude zasaženy obyvatelé Litvínova, Horního Jiřetína a Vysoké Pece. Opět nižní imise jsou dány souborem protiprašných opatření. Z hlediska rozložení obyvatel vystavených jednotlivým úrovním imisí se např. Externí náklady emisí prašného aerosolu na lokalitě ČSA při variantě 1 jsou 1,8 mil. Kč, pro variantu 2, tedy částečné úpravy ÚEL, se jedná o 8,9 mil. Kč a ve variantě 4, úplném zrušení limitů, byly odhadnuty ve výši 23,1 mil. Kč.

Vývoj emisí jednotlivých znečišťujících látek pro stacionární energetické zdroje zpravidla kopíruje trendy plánových spotřeb hnědého uhlí. Pro jednotlivé znečišťující látky látky je patrný klesající trend od roku 2021, zejména pro variantu 1 a variantu 2, který je způsoben poklesem těžby v těžebních lokalitách a uplatněním přísnějších emisních limitů pro roce 2020.

Pro posuzované stacionární energetické zdroje v souhrnu za hodnocené období 2015-2050 emise TZL ve variantě 1 činí 11,54 kilotun, oproti variantě 1 vzrostou emise TZL ve variantě 2 o 8,09 kt (tedy nárůst o 70 %), ve variantě 3 o 11,98 kt (o 104 %) a variantě 4 pak o 20,95 kt (181 %). Emise částic frakce PM10 odpovídají v jednotlivých variantách postupu těžby 85 % podílu emisí TZL, emise částic frakce PM2,5 pak 60 % podílu emisí TZL. Emise SO2 a NOx v souhrnu pro variantu 1 představují 143 kt, resp. 152 kt, nárůst těchto klasických znečišťujících látek při postupu těžby vně ÚEL je potom obdobný jako v případě TZL, tedy o 67 %, resp. 71 % v případě varianty 2, o 100 %, resp. 106 % ve variantě 3 a o 171 %, resp.

Externím nákladům z procesu užití uhlí ve výrobě elektřiny a tepla z hlediska struktury dopadů dominují zdravotní účinky, které přestavují 98 % hodnoty těchto nákladů v jednotlivých posuzovaných variantách postupu těžby. Z hlediska zdravotních účinků se zejména projevuje vliv aerosolových částic PM10 a PM2,5, NOx a troposférického ozónu. V porovnání s variantou 1 dojde v případě zrušení ÚEL na lomu Bílina (varianta 2) ke ztrátě 12,7 tis. roků života (v důsledku předčasných úmrtí), ve variantě 3 se jedná o 17,9 tis. a ve variantě 4 o 31,8 tis. roků života navíc. Dopady na biodiverzitu tvoří 1,4 % a ztráty na zemědělské produkci představují 0,26 % z externích nákladů procesu výroby elektrické energie a tepla. Porovnáme-li varianty s úpravou ÚEL s variantou 1 z hlediska dopadů na zemědělskou produkci, pak v případě pšenice dojde při variantě 2 k poklesu výnosů této komodity o 73 tis. tun, ve variantě 3 se jedná o ztrátu ve výši 102 tis. a ve variantě 4 ve výši 159 tis. tun pšenice.

V souhrnu za proces těžby a užití uhlí pro výroby elektrické energie a tepla se výše odhadu externích nákladů podle jednotlivých variant pohybuje v rozmezí 14 až 39 mld. Kč. Ve variantě 1 jsou celkové externí náklady z těžby a užití uhlí ve velkých stacionárních zdrojích odhadovány ve výši 14 mld. Kč, ve variantě 2 ve výši 24 mld. Kč.

Plánovaná roční bilance těžby hnědého uhlí pro jednotlivé varianty úpravy ÚEL (v mil. tunách)

tags: #hlukové #znečištění #povrchová #těžba #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Důležité informace o svozu odpadu Brumovice
• Udržitelnější Zbrojní Průmysl
• Tipy pro dokonalé těhotenské fotky
• Environmentální studia - témata prací
• Globální problém s katastrofálními důsledky