Hlukové Emise a Zhoršení Zdraví

Hluk je jedním z nejčastějších rizikových faktorů pro zdraví. Hluk je jakýkoliv nechtěný zvuk. Vyjadřuje se v hladinách akustického tlaku v decibelech a představuje důležitou součást našeho každodenního života. Při nízkých hladinách je neškodný, při dlouhodobé expozici v pracovním prostředí, kdy překračuje 85 dB, však může být příčinou trvalého poškození sluchového aparátu ve smyslu sluchové ztráty.

Co je to hluk?

Zvuk představuje z fyzikálního hlediska mechanické vlnění pružného prostředí ve frekvenčním rozsahu normálního lidského sluchu od 20 Hz do 20 kHz, šíří se od zdroje prostřednictvím zvukových vln, jimiž se přenáší akustická energie. Zvuk o frekvenci nižší než 20 Hz je infrazvuk, nad 20 kHz pak ultrazvuk (hluk o frekvenci 8 až 20 kHz je vysokofrekvenční hluk). Hluk vzniká jako vedlejší produkt lidské činnosti.

Legislativa v České Republice

V České republice platí zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který stanovuje povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti prevence a snižování hluku na pracovišti. Podle tohoto zákona musí zaměstnavatel zajistit, aby úroveň hluku na pracovišti nepřekročila 80 dB(A) v osmihodinové směně, nebo 85 dB(A) v kratší době.

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací stanoví nepřekročitelné hygienické imisní limity hluku a vibrací mimo jiné na pracovištích a to pro hluk:

• ustálený a proměnný
• impulsní
• vysokofrekvenční hluk
• ultrazvuk
• infrazvuk
• nízkofrekvenční hluk.

Jak hluk působí na člověka

Hluk působí na člověka v podstatě dvojím způsobem. Vyvolává účinky přímým působením na sluchový orgán nebo vyvolává odvozené poruchy fyziologické a psychologické. Sluch prvotně slouží člověku především jako varovný systém. Organismus kvůli tomu reaguje na hluk jako na poplašný signál a spouští celou řadu mechanismů. Dochází například k:

• zvýšení krevního tlaku
• zrychlení tepu
• stažení periferních cév
• zvýšení hladiny adrenalinu
• ztrátám hořčíku

Čtěte také: Emise hluku a automobily v Německu

Při vystavení ucha vysokým hladinám akustického tlaku dochází k nevratnému poškozování vláskových buněk a tím k pomalé ztrátě sluchu.

Hluk má poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí.

Všeobecně známým účinkem hluku na zdraví je poškození sluchu. K němu může dojít buď při krátkodobém vystavení hluku přesahujícímu 130 dB (o něco větší hluk, než vydává startující letadlo), nebo častému a dlouhodobému vystavování hluku nad 85 dB (např. velmi hlasitá hudba).

Poruchy sluchu se dělí do dvou základních skupin - převodní (hypacusis conductiva) a nervové (hypacusis perceptiva).

Hygienické limity hluku

Hygienický limit pro osmihodinovou pracovní dobu např. ustáleného a proměnného hluku při práci vyjádřený:

Čtěte také: Tepelná čerpadla a hlukové emise v ČR

• a) ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 85 dB, nebo
• b) expozicí zvuku A EA,8h se rovná 3640 Pa2s.

Hodnocení rizika hluku v práci

Při hodnocení rizika hluku zaměstnavatel přihlíží zejména k:

• úrovni, typu a době trvání expozice včetně expozic impulsnímu hluku
• přípustným expozičním limitům a hygienickým limitům hluku
• účinkům hluku na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, zejména mladistvých zaměstnanců, těhotných žen, kojících žen a matek do konce devátého měsíce po porodu
• účinkům na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, jež jsou důsledkem současné expozice faktorům, které jsou součástí technologie a mohou tak zvyšovat nebezpečí poškození zdraví, zejména sluchu
• nepřímým účinkům vyplývajícím z interakcí hluku a výstražných signálů nebo jiných zvuků, které je nutno sledovat v zájmu snížení rizika úrazů
• informacím o hlukových emisích, které uvádí výrobce stroje, nářadí nebo jiného zařízení
• existenci alternativních pracovních zařízení navržených ke snížení hlukové emise stanovených zvláštními právními předpisy
• rozšíření expozice hluku nad osmihodinovou pracovní dobu
• příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu a dostupným publikovaným informacím
• dostupnosti chráničů sluchu s náležitými útlumovými vlastnostmi.

Riziková hladina akustického tlaku se nachází v rozsahu hladin 85 dB do 90 dB a riziko hluchoty se nachází nad hodnotou 90 dB.

Ochrana zdraví před nepříznivými účinky hluku

Rizika vyplývající z expozice hluku se odstraňují u zdroje anebo se snižují na možné minimum. Snížení rizik je založeno na obecných zásadách prevence:

• vypracování návrhu dispozice pracovišť a pracovních míst
• využití pracovních metod a postupů, které vyžadují menší expozici hluku
• volba vhodného pracovního vybavení zaměstnance
• snížení hluku technickými prostředky
• snížení hluku tlumením, izolací, pomocí ochranných stěn a obkladů z materiálů pohlcujících hluk
• dobrá organizace práce, omezení trvání a intenzity expozice
• správný režim práce a doba odpočinku - v denních místnostech

Osobní ochranné pracovní prostředky

Pokud rizikům vyplývajícím z expozice hluku nelze zabránit jinými prostředky, musí mít zaměstnanci k dispozici (a používat) vhodné a řádně přiléhající osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu a to za těchto podmínek:

• pokud expozice hluku za jmenovitou dobu pracovního dne 8 h přesahuje dolní akční hodnotu 80 dB, musí mít zaměstnanec k dispozici chrániče sluchu
• pokud expozice hluku za jmenovitou dobu pracovního dne 8 h přesahuje horní akční hodnotu 85 dB, musí zaměstnanec používat chrániče sluchu

Zaměstnavatel je povinen podle zákoníku práce vybavit zaměstnance OOPP k ochraně sluchu již od intenzity hluku 80 dB. V případě, že je zaměstnanec exponován hluku o intenzitě 85 dB a více, je zaměstnavatel povinen kontrolovat jejich používání.

Čtěte také: Hluková emise - testování

Pokud je při práci v hluku nepřetržitě používán osobní ochranný prostředek proti hluku k omezení jeho působení, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky.

Městská doprava a hlukové znečištění

Městská doprava je hlavním zdrojem hlukového znečištění v EU. Podle nejnovějších odhadů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je více než každý pátý obyvatel EU vystaven chronicky škodlivé úrovni hlukového znečištění, přičemž ve městech je toto číslo ještě vyšší. Hlavním viníkem je silniční doprava - jak ve městech, tak na venkově - následovaná hlukem z železnic a letišť.

EU stanovuje prahové hodnoty hlukového znečištění ve směrnici o hluku v životním prostředí (END). Neurčuje však konkrétní limity hluku ani nepředepisuje opatření, která musí členské státy zahrnout do svých akčních plánů pro hluk. To spadá do kompetencí jednotlivých členských států. Za prahové hodnoty se považují úrovně hluku od 55 decibelů (dB) během dne, večera a noci (Lden) a od 50 dB v noci (Lnight). Hladina 55 dB odpovídá mírnému hluku, asi jako klidná ulice v obytné čtvrti nebo běžný rozhovor.

Dopady hluku na zdraví

Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že chronická expozice hluku v životním prostředí má dopady jak na fyzické, tak na duševní zdraví lidí. „Život v oblasti, kde je člověk vystaven dopravnímu hluku, se spojuje se zvýšeným rizikem vzniku celé řady zdravotních problémů, včetně onemocnění kardiovaskulárních, metabolických a duševních,“ uvedla organizace už v roce 2018.

Dlouhodobé vystavení hluku přispívá v Evropě každoročně ke 48.000 novým případům srdečních onemocnění a 12.000 předčasným úmrtím. Odhaduje se také, že více než 22 milionů lidí zažívá těžké a trvalé obtěžování hlukem a 6,5 milionu trpí poruchami spánku. Hluk v životním prostředí je rovněž spojován s poruchami kognitivních schopností a psychickými problémy.

Hluk a spánek

Podle Dr. Maríe Ángeles Bonmatíové ze Španělské společnosti pro výzkum spánku (SES) brání noční hluk odpojení od podnětů a uvolnění, které je nezbytné k usnutí. „Může nás náhle probudit nebo udržovat v mělkých fázích spánku, což vede ke zhoršení kvality spánu v důsledku změn v jeho struktuře: usínání nám trvá déle, budíme se dříve, než potřebujeme, nebo trávíme méně času v hlubokém a REM spánku,“ vysvětlila.

Denní hluk pak podle ní zvyšuje krevní tlak, zvyšuje stres a zhoršuje náladu. „Je důležité, aby lidé mysleli na to, jak moc i jejich sousedé potřebují klid na spánek a odpočinek, a aby také instituce chránily ticho - tuto vzácnou komoditu,“ dodala.

Hluk a životní prostředí

Kromě dopadů na lidské zdraví má hluk z prostředí negativní vliv také na suchozemské i vodní živočichy. Vyvolává u nich poruchy chování, narušuje komunikaci a snižuje jejich reprodukční schopnosti.

Možnosti snížení hlukového znečištění

Snahy o snížení hlukového znečištění jsou v Evropě roztříštěné a často závisí na jednotlivých regionech či dokonce obcích. Ekologická organizace Environmental Action Germany (Deutsche Umwelthilfe) navrhuje jako účinné opatření proti hluku z dopravy zavedení rychlostního limitu 30 kilometrů za hodinu v zastavěných oblastech.

Doporučení Evropského účetního dvora

Evropský účetní dvůr (ECA) ve své lednové zprávě podrobněji zaměřil na opatření Evropské komise v oblasti snižování znečištění a upozornil na nedostatky a zpoždění v posuzování a vykazování hlukového znečištění ze strany členských států. Kritizoval také, že EU nemá stanovené limity ani cíle pro snižování hluku. „Domníváme se, že absence cílů EU pro snižování hluku odrazuje členské státy od toho, aby zařadily účinný boj proti hlukovému znečištění mezi své priority,“ uvedli auditoři.

Tabulka hygienických limitů hluku

tags: #hlukové #emise #zhoršení #zdraví

Oblíbené příspěvky:

• Stepní trávy v ČR
• Překladatelské stanovisko
• Environmentální chemie pro ZŠ
• Likvidace odpadu Běrunice – recenze
• Výhody a nevýhody ekologického zemědělství