Hodnototvorný řetězec odpady: Od problému k příležitosti

02.12.2025

Hodnototvorný řetězec se v kontextu odpadů považuje za širší pojem než dodavatelský řetězec. Dodavatelský řetězec je součástí hodnotového řetězce, hodnotový řetězec může však zahrnovat i další strany, které nejsou přímo zapojeny do dodavatelského řetězce. Je to úplná posloupnost činností nebo stran, které vytvářejí nebo získávají hodnotu prostřednictvím poskytování produktu nebo služby.

Veřejná podpora recyklace a biopolymerů

Technologická agentura ČR podporuje program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí s názvem "Prostředí pro život". V rámci veřejné soutěže STA02023SS060, SYNPO, akciová společnost, realizuje projekt SS06020282 - Smlouva o poskytnutí podpory, s názvem "Ekologická recyklace biopolymerů".

Cílem projektu je navrhnout proces zpracování spotřebovaných biopolymerů, který umožní jejich masivnější využití jako náhrady za fosilní polymery, čímž se sníží globální environmentální zátěž. Biopolymery jsou biologicky rozložitelné materiály s nižšími emisemi skleníkových plynů, jejichž výchozí monomery lze připravit z obnovitelných zdrojů. Konvenční mechanická recyklace biopolymerů není technologicky proveditelný proces, protože jejich produkty často končí v řetězci smíšeného plastového odpadu, kde kontaminují fosilní plasty, a tím znemožňují následnou recyklaci. Samotná biodegradace vyžaduje náročné technologické a ekonomické podmínky.

Projekt je končící víceletý projekt s plánovaným ukončením řešení 30. 11. 2025. Celkové uznané náklady činí 13 793 tis. Kč, přičemž výše podpory ze státního rozpočtu dosahuje 10 964 tis. Kč.

Inovativní přístupy k recyklaci v Zambii

Mladí lidé v Zambii vytvořili v rámci svého projektu Trash4Cash dedikovaný hodnotový řetězec pro recyklovatelné odpadky. Prostřednictvím německo-zambijského výměnného programu mládeže s trainees společnosti DACHSER se zambijský tým dozvěděl mnoho informací o německých recyklačních skladech a vrátil se domů připraven proměnit své odpadky na peníze.

Čtěte také: Význam potravních řetězců

Therese chodí dům od domu, vysvětluje lidem v sousedství, jak třídit odpad a jak funguje systém recyklace Trash4Cash. Obyvatelé dávají mladé ženě svůj vytříděný recyklovatelný odpad, jako jsou PET láhve, a ona je váží. Čím více váží, tím více peněz domácnost dostane. V současné době už se projekt stal pro mnoho lidí dalším zdrojem příjmu, což vysvětluje, proč se informace o projektu rychle šíří. Jakmile tým Trash4Cash odpad shromáždí a kompresně stlačí, prodá ho společnosti, která ho zpracuje.

Theresa je jednou z přibližně 15 sběračů, kteří pracují pro Trash4Cash, systém recyklace spuštěný kolektivem mladých lidí v Zambii. Ti obdrželi finanční a koncepční pomoc od společnosti DACHSER, od organizace na pomoc dětem terre des hommes a vedení města Livingstone.

„V rámci německo-zambijského programu na výměnu mládeže jsme navštívili několik recyklačních skladů, kde jsme se seznámili s řadou recyklačních metod. DACHSER se společně s terre des hommes zasazuje za práva dětí a mladých lidí od roku 2005. V návaznosti na cíl OSN pro udržitelný rozvoj s názvem „Udržitelná města a komunity“ zkoumají mladí profesionálové v DACHSERU v rámci tohoto programu po dobu dvou let téma udržitelného rozvoje.

Třídění odpadu hraje klíčovou roli také v oblasti veřejného zdraví v Zambii. Proto se Levy domnívá, že je projekt Trash4Cash tak důležitý. „Když jsem byl malý, trpěl jsem onemocněním zvaným schistosomiáza, které je způsobené pitím kontaminované vody,” říká Levy Muwana. „Můj příběh v žádném případě není ojedinělý: onemocněními způsobenými špatným nakládáním s odpadem trpí v mé komunitě mnoho dětí.“

Evropské cíle a výzvy v recyklaci

Do roku 2030 musí být všechny obaly uváděné na trh EU navrženy tak, aby byly recyklovatelné, ukládá nařízení Evropské komise (EK) o obalech a obalových odpadech (PPWR), které bylo představeno v listopadu loňského roku. Mezi navrhované cíle také patří povinné limity na recyklovaný obsah v nových plastových obalech od roku 2030 a minimální limit 50 % recyklace plastových obalů počínaje rokem 2025.

Čtěte také: Ekosystém a potravní řetězec

Podle nové studie Evropské investiční banky (EIB) je ale nutné provést chybějící investice ve výši 6,7 až 8,6 miliardy EUR, aby bylo dosaženo těchto cílů. EIB prezentuje žebříček hodnocení zpracování plastového odpadu z roku 2020. Zde si Česká republika vede velmi dobře, jsme na druhém místě v úrovni recyklace ve výši 55 % spolu s Německem. Na první příčce je Holandsko s 65 %.

Tato čísla jsou nyní ale jiná, nižší. Nedošlo k poklesu recyklace, ale ke změně měřícího bodu recyklace od roku 2021 v celé EU. Do roku 2020, kdy jsou vykazována vyšší čísla recyklace, byl za měřící bod považován vstup do třídících linek. Od účinnosti nových předpisů CEP v roce 2021, jehož cílem je maximalizace recyklace a minimalizace skládkování a energetického využití odpadů, je měřící bod určen až na vstupu do recyklační technologie. Znamená to, že podle starých pravidel bychom cíle roku 2025 již splňovali.

Podle Evropské komise (DG ENV) nemá mnoho zemí EU takovou recyklační infrastrukturu, aby zvládly splnit v roce 2025 minimální povinné cíle recyklace. U plastů je cíl 50 %, hliník také 50 %, 70 % sklo a 75 % papír a lepenka.

Důsledkem je i export odpadu mimo země EU na úrovni 33 mil. tun v roce 2021, což je podle Eurostatu od roku 2004 nárůst o 77 %. Protiopatřením je nařízení EU o přepravě odpadu, které zakazuje vývoz odpadů do zemí mimo OECD.

DG ENV připravuje tzv. zprávu včasného varování, která zhodnotí recyklační kapacity v zemích EU. Předběžně avizuje, že zpráva nebude příliš pozitivní a většině členským státům hrozí nedodržení povinných cílů recyklace.

Čtěte také: Příklady parazitických potravních řetězců ve vodě

Klíčovým problémem pro Evropskou organizaci pro obaly a životní prostředí (EUROPEN) jsou v PPWR navrhované cíle pro opětovné použití obalů, které mohou být kontraproduktivní tím, že podkopou stávající systémy recyklace. Doporučení EIB zmiňují mimo posílení účinnosti mechanické recyklace také využívat vyspělou recyklaci plastů - chemickou recyklaci.

Jako zásadní je nutné vyřešit výpočet recyklátu z chemické recyklace vhodnou metodou. Zástupci 31 evropských asociací vyzvali na konci března ve svém dopise EK k řešení této patové situace. Tento výpočet ale není také úplně optimální. V našem nedávnem příspěvku jsme popsali, proč metoda mass balance nezajistí dostatečný objem recyklátu, abychom mohli splnit první cíl recyklace plastových obalů na úrovni 50 % v roce 2025.

Proces chemické recyklace je analogický procesu recyklace papíru, a proto odpadový průmysl navrhuje, aby byly měřící body recyklace sjednoceny na úroveň recyklace papíru, tj. na vstupu do procesu. Pravidla pro chemickou recyklaci budou podle EK specifikována v připravované revizi směrnice o odpadech, která má být představena během letošního roku.

EuRIC a vývoz recyklovaného hliníku

EuRIC, evropská konfederace recyklačního průmyslu, ve svém stanovisku jednoznačně odmítá návrh zavést vývozní cla na recyklovaný hliník, často nesprávně označovaný jako „odpad“. Každoročně se v EU vyprodukuje a zpracuje přibližně 6,2 milionu tun recyklovaného hliníku, z čehož zhruba 80 % zůstává v rámci Evropy a slouží k výrobě nového hliníku. Vývoz do Spojených států představuje pouhých 0,4 % celkového objemu, což jasně ukazuje, že evropský trh je stabilní a domácí poptávka po recyklovaném hliníku je převážně uspokojena.

EuRIC upozorňuje, že plošná vývozní cla by měla zásadní dopad na recyklační sektor, který tvoří převážně malé a střední podniky, zaměstnává milion lidí a generuje ročně zhruba 100 miliard eur. I když se cla týkají jen vývozu, mohou paradoxně snížit ceny hliníku i na domácím trhu. Důvod je jednoduchý: pokud firmy vědí, že část hliníku určeného pro export bude zatížena clem, mohou ho přesunout na domácí trh.

Při stejné domácí poptávce znamená vyšší nabídka nižší cenu, což snižuje ziskovost recyklace a ztěžuje ekonomickou udržitelnost menších firem. Organizace zároveň zdůrazňuje, že skutečným problémem nejsou recyklační firmy, ale spíše externí obchodní překážky, například nedávná cla USA na hliníkové produkty.

Jakákoli opatření EU proto musí být cílená, přiměřená a podložená důkazy. EuRIC proto apeluje na spolupráci napříč celým řetězcem - od recyklačních firem po výrobce hliníku - s cílem posílit průmyslovou suverenitu a podporovat přechod k cirkulární a nízkouhlíkové ekonomice. Zavedení vývozních cel by tak mohlo ohrozit cirkulární ekonomiku EU, poškodit recyklační průmysl a destabilizovat celý hodnotový řetězec, aniž by existoval důkaz o nadměrném exportu či nedostatku materiálu.

Nová technologie pro třídění textilního odpadu ve Finsku

Zařízení má za cíl efektivně vytřídit a recyklovat domácí i zahraniční textilní odpad. Nová Finská technologie, která je založená na infračerveném spektru slibuje, že odpadním textiliím, které se složitě recyklují, napomůže automatizovaná metoda. Technologie založená na rozpoznávání pomocí infračerveného senzoru je známa hlavně při třídění plastových obalů.

Celý projekt je v současné době v pilotní fázi ve zpracovatelském závodu. Cílem je rychleji reagovat na podmínky oběhového hospodářství v oblasti zpracování vyřazeného textilu. Měl by to být spolehlivý systém pro rozpoznávání textilu. Ve Finsku byly doposud odpadní textilie tříděny ručně, jako i v jiných částech Evropy. To znamená, že pracovníci zkontrolovali štítky, aby identifikovali různé druhy materiálů.

Štítky však mohou být nepřesné nebo dokonce mohou chybět. Recyklační firma chce zavádět novou technologii pro třídění odpadních textilií letos na podzim. Různá vlákna budou využita pro různé výrobky. Recyklace textilu je možná pouze tehdy, je-li celý hodnotový řetězec textilu v souladu s oběhovou ekonomikou. Jinými slovy, pokud k uvedení nových produktů na trh používáme recyklovaná vlákna.

Evropská koalice pro cirkulární textil

Společnost Reju spolu s dalšími jedenácti firmami zastupujícími celý textilní hodnotový řetězec představila manifest Evropské koalice pro cirkulární textil, který vyzývá k vytvoření plně cirkulární textilní ekonomiky. Evropa každoročně vyprodukuje 12,6 milionu tun textilního odpadu, z čehož většina končí na skládkách, ve spalovnách nebo je vyvážena do zahraničí, zatímco pouze 1 % je zrecyklováno zpět do nových oděvů. Koalice zdůrazňuje, že takový stav je již neudržitelný.

„Odmítáme přijmout textilní odpad jako nevyhnutelnou věc, naopak ho vnímáme jako řešitelnou výzvu naší generace," dočteme se v manifestu. Koalice vyzývá k naléhavým krokům ze strany EU, aby odpovídající regulační ambice doprovázely investice do recyklačních a výrobních systémů. „Bez připravenosti systému hrozí, že i ty nejpokrokovější předpisy selžou. Jsme tu, abychom pomohli tuto mezeru překlenout," zdůrazňuje skupina.

Manifest stanovuje tři klíčové pilíře politiky, které by mohly podpořit změnu:

Zajistit konkurenceschopný evropský textilní řetězec, který navrátí výrobu zpět do Evropy a podpoří tak dodržování environmentálních a pracovních standardů.
Upřednostnit vysoce kvalitní recyklaci textilu na textil, čímž se postspotřební textilní odpad stane hlavní surovinou pro nové textilie.
Stanovit povinný podíl recyklovaného materiálu v textilu s ambiciózními, ale realistickými cíli zaváděnými postupně.

„Reju je společnost zaměřená na systémové změny a pevně věříme, že změna nastává díky spolupráci. Právě proto je tato koalice důležitá. Umožňuje celému odvětví táhnout za jeden provaz. Proto zveme další firmy, aby se k nám připojily," uvedl Patrik Frisk, generální ředitel společnosti Reju.

„Dobrovolné iniciativy se ukázaly jako zcela nedostatečné. Potřebujeme závazné standardy, které podpoří poptávku po recyklovaných materiálech," trvá na svém koalice.

Koalice zahajuje propagační turné za účelem zapojení tvůrců politik a zve další aktéry z celého textilního hodnotového řetězce, aby se připojily ke společnému úsilí. „Nyní je čas jednat, protože pokud je svět bez odpadu možný, nemůžeme si dovolit čekat!"