Záznamový Arch pro Pozorování v Přírodě u Dětí Předškolního Věku se Zaměřením na Školní Zralost

Mgr. Petra Pšeničková, Dis. se zaměřuje na tvorbu záznamového archu dítěte předškolního věku se zaměřením na školní zralost.

Záznamový arch má sloužit jako podklad pro orientační mapování školní zralosti dítěte předškolního věku v mateřské škole či přípravné třídě školy základní. Nejedná se však o kompletní vyšetření, jelikož je vždy nutno zahrnout do vyšetření zejména diagnostiku školského poradenského pracoviště a odborného lékaře. Případy odkladů povinné školní docházky definuje § 37 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon).

Záznamový arch je zaměřen na pozorování a zaznamenávání problematických oblastí vývoje kognitivních (poznávacích) funkcí dítěte, předškolního věku, jako jsou grafomotorika, vizuomotorika, řeč, sluchové vnímání, zrakové vnímání, vnímání prostoru, vnímání času a základní předmatematické představy. Je však nutno zdůraznit, že pedagogická diagnostika se zejména v případech školní zralosti musí zaměřovat také na další klíčové oblasti vývoje dítěte, například hrubou motoriku, koordinaci pohybu atd.

Zde si můžete stáhnout Záznamový arch ve 2 verzích:

• Záznamový arch s pokyny pro pedagoga
• Záznamový arch bez pokynů vhodný k okamžitému vytisknutí

Pokyny pro Využití Záznamového Archu

A) Využití Záznamového Archu v Praxi

Cílové skupiny:

Čtěte také: Příklady záznamových archů pro děti

• Školní speciální pedagog základní školy při individuální pedagogické diagnostice žáků přípravné třídy.
• Speciální pedagog v mateřské škole.
• Pedagog předškolní výchovy a vzdělávání.

B) Věková Skupina Dětí

Záznamový arch je určen pro děti ve věku od 5 do 7 let věku (v případě odložené školní docházky).

C) Otázka tzv. "Citlivých Údajů"

Informace uvedené v záznamovém archu spadají do kategorie tzv. "citlivých" údajů.

Příklady Aktivit a Metodické Využití

Etologické pozorování je do programu zařazeno z několika důvodů: předně aby si žáci uvědomili, že observace je stále jedna z nejdůležitějších metodik vědy. Dalším důvodem je přimět žáky přemýšlet nad zvířaty v zoo jinak, než jak byli doposud zvyklí, nabourat jejich stereotyp a pak také konfrontovat jejich čerstvě nabyté teoretické znalosti s realitou - sami si vyzkoušejí, jak obtížné může být vyhodnocení tak komplexních projevů, jako jsou projevy chování u živočichů, a zařadit je do předem připravených kategorií. Rovněž výzva v podobě možných rozdílných názorů v rámci týmu na pozorované jevy není zanedbatelná.

Možnou obměnou je kratší pozorování jednoho objektu všemi žáky, společné vyhodnocení s komentářem a společná pochůzka po vybraných expozicích zoo s určitými druhy, o kterých se z úst kvalifikovaného průvodce (realizátora, je-li dostatečně erudovaný, případně domluveného externisty, např. pracovníka zoo) žáci dozvědí nejen etologické zajímavosti.

Ač se to zdá býti banalitou, realizátoři by neměli zapomínat na formuláře k pozorování, psací potřeby a také tvrdé desky jako podložku pod papír pro zaznamenávání observace.

Čtěte také: Dalekohled Sky pro pozorování přírody

Realizátor naváže zmínkou o etologické přednášce s tím, že nyní se žáci převtělí do role vědců a budou pozorovat vybraného živočicha a analyzovat v rámci vědeckého týmu jeho chování. Týmy budou dvou- či tříčlenné (preferují se tříčlenné, ale v případě celkového počtu nedělitelného 3 se doporučují tříčlenné týmy doplnit o dvoučlenné, nikoli čtyřčlenné týmy); žáci nejprve dostanou šanci je vytvořit sami, v případě, že je do půl minuty nevytvoří, zasáhne uvádějící a složení družstev určí.

„V týmu si vyberte nějakého živočicha, který vás zajímá, máte k němu vztah, nějak vás zaujal, nebo je pro vás neznámý a chcete se o něm něco dozvědět. Tohoto živočicha pozorujte nepřetržitě nejméně 30 minut v kuse a pečlivě zaznamenávejte jeho projevy. Po skončení pozorování v týmu vyhodnoťte na základě absolvované přednášky, co dané projevy znamenaly.

Uvádějící mohou na základě zkušeností získaných s žáky za dva dny činnosti sledovat vybrané účastníky a kontrolovat jejich činnost; mohou též udělat kolečko po areálu, aby sami viděli, jak týmy pracují, případně provádět vlastní pozorování živočichů.

Je dobré (i když ne nezbytně nutné), aby každý tým pozoroval odlišný druh živočicha; ze zkušenosti se týmy po areálu rozptýlí tak, že se nesejdou dva u stejné expozice. Bude-li však aktivita provozována ve výrazně menším areálu, než je brněnská zoo, kde byl program realizován, je vhodné už při vysvětlování úkolu zadat žákům nějaká omezení (např.

Po uplynutí časového limitu se třída s uvádějícími sejdou na předem určeném místě (v případě delšího zdržení týmů je můžeme zkontrolovat např. zkontaktováním pomocí mobilního telefonu) a přistoupí se k prezentaci výsledků pozorování.

Čtěte také: Jak využít záznamy z přírody

Prezentováním žáci opět rozvíjejí schopnost komunikace v rodném jazyce, nejen holým předkládáním faktů, ale i věcnou argumentací, proč dané projevy vyhodnotili právě jimi vykládaným způsobem.

Při prezentaci vždy jeden ze zástupců týmu přednese důležité informace a výstupy týmu: „Pozorovali jsme tlupu paviánů. Někteří členové se během pozorování krmili, což spadá do potravního chování podmíněného látkovou výměnou. Velký samec vyhnal jiného z vyvýšeného místa, kde se pak usadil - projev teritoriálního a sociálního chování. Jedna samice vybírala jiné z chlupů lupy - projev komfortního a sociálního chování. Zaznamenali jsme i hravé chování mláděte s matkou - mládě se snažilo lapit matčin ocas.“

Necháme týmy vystupovat v libovolném pořadí, pouze v případě „zamrznutí“ a neochoty určíme tým, který předloží své výsledky.

Po odprezentování všech pozorování jednotlivých týmů je vhodné shrnout několika slovy aktivitu i působení žáků za celé dva dny programu (viz poslední přímá řeč v oddíle obsah).

Další Příklady Aktivit

• Šíření semen a plodů: Žáci prozkoumají přizpůsobení semen a plodů k šíření. Využijí prostředí a jednoduché pomůcky k experimentům (šíření na srsti). Porovnají zjištění se svými domněnkami, zpracují koláčový graf a prezentují výsledky. Nakonec vyvodí závěry pro vztah rostlin, prostředí a lidské činnosti (např. pastva hospodářských zvířat).
• Evoluce: Lekce, ve které se žáci seznamují se základními mechanismy evoluce. Pracují s popularizačním textem, ve kterém hledají vědecké koncepty a rozlišují mezi fakty, hypotézami a názory.
• Proměnlivost zbarvení ulit plžů: Žák pozoruje a popisuje rozdíly ve zbarvení ulity mezi různými jedinci stejného druhu (např. páskovka keřová, nebo páskovka hajní). Zaznamená počty různě zbarvených živých páskovek nebo jejich ulit, které našel na jednom stanovišti. Popisuje dané prostředí z hlediska toho, jaká barva a kresba (počet pruhů) je podle něj pro páskovky nejvýhodnější.
• Deník divoké přírody: Žák vyhledá důležité informace o pozorovaném zvířeti z různých zdrojů a vytvoří deník divoké přírody s využitím nalezených informací a vhodných digitálních nástrojů.
• Návrh parazita: Kreativní aktivita, v rámci které žáci navrhují svého vlastního smyšleného parazita, který má takové vlastnosti, jež mu umožňují přežít v přírodě.

tags: #zaznamovy #arch #na #pozorovani #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Nízkoemisní zóny Nizozemsko
• Zkušenosti s environmentálním vzděláváním
• Vliv odsíření na životní prostředí
• Ochrana přírody v Ústeckém kraji
• Skládka Ďáblice - Referendum