Moravské Slovácko se pyšní kulturní a přírodní pestrostí, která vyplývá z morfologie krajiny. Pojďme se podívat na některé z přírodních krás a památek, které můžete v okolí Hodonína navštívit.
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty se rozkládá na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. Celková rozloha území činí 750 km2. Patří mezi bilaterární CHKO, jelikož zasahuje i na území Slovenské republiky. Státní hranice sleduje hlavní hřeben pohoří.
V roce 1996 byla CHKO zařazena do celosvětové sítě Biosférických rezervací UNESCO. Bílé Karpaty jsou charakteristické rozsáhlými loukami, které patří k nejcennějším lučním biotopům Evropy. Mohou se chlubit největší pestrostí a početností orchidejí ve střední Evropě. Ráz krajiny utváří typické soliterní stromy, převážně duby.
Přírodní park Strážnické Pomoraví
Přírodní park Strážnické Pomoraví se nachází v okrese Hodonín západně od města Strážnice na ploše více než 2 800 ha. Vyhlášen byl v roce 1993.
Přírodní park Strážnické Pomoraví představuje krajinu bezprostředního okolí přirozeného vodního toku řeky Moravy se zbytky starých slepých ramen, mokrými loukami a fragmenty každoročně zaplavovaného lužního lesa. Neodmyslitelnou součástí přirozeného rázu krajiny jsou slepá ramena vzniklá zaškrcením říčních meandrů.
Čtěte také: Důležité Informace o Svozu Odpadu v Hodoníně
Můžete zde vidět hnízdiště čápů a volavek, kolonie břehule říční hnízdící v kolmých stěnách koryta řeky, stopy aktivity bobra evropského a mnoho dalších jevů spojených s nerušeným vývojem lužní krajiny. Park se nachází v nadmořské výšce kolem 170 m v Dolnomoravském úvalu, respektive jeho podcelku Dyjsko-moravské nivě.
Národní přírodní rezervace Oskovec
Národní přírodní rezervace Oskovec I. se nachází 2 km severně od přístavu v Petrově. Jedná se o dvě samostatné lokality vzrostlého lužního lesa na pravém a levém břehu řeky Moravy v Dyjsko-moravské nivě. V těsné blízkosti prochází cyklostezka č.47.
Jde o největší lesní kolonii čápů bílých a významnou kolonii volavek popelavých na Moravě. Zároveň je i významným hnízdištěm dalších druhů ptactva. První část území byla vyhlášena v roce 1956, další část pak v roce 1991. Celková plocha obou lokalit dnes činí 8,96 ha.
Čertoryje
Území zvané Čertoryje se rozkládá nedaleko obce Tvarožná Lhota v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Jedná se o 325 ha květnatých orchidejových luk, prostoupených nádhernými solitérními duby, drobnými lesíky, prameništi a mokřady; pro svoji mimořádnou krajinářskou a floristickou hodnotu patří čertoryjské louky k nejpřísněji chráněným v ČR.
Přírodní rezervace Horky
Přírodní rezervace Horky se nachází na úbočí kopce Náklo jižně od obce Milotice. Rezervaci tvoří jeden z posledních zbytků stepí na Jižní Moravě. Vyskytují se zde vzácné, ohrožené a chráněné druhy rostlin a živočichů. Na jaře je tato oblast proslulá výskytem hlaváčku jarního a prvosenek.
Čtěte také: Adresa Skládky Hodonín
Přírodní památka Osypané břehy
Přírodní památka Osypané břehy leží na řece Moravě, asi 3 km severozápadně od Strážnice v přírodním parku Strážnické Pomoraví; těsně sousedí s velkou pískovnou a národní přírodní památkou Váté písky, které se přezdívá Moravská Sahara. Jedná se o tři původní meandry řeky Moravy, jež zde vytvářejí strmé a až 13 m vysoké písečné stěny.
Národní přírodní památka Váté písky (Moravská Sahara)
Moravská Sahara je vžitý název pro národní přírodní památku Váté písky, která se jako úzký bezlesý pruh o šířce cca 60 m a délce asi 5,5 km táhne po obou stranách železniční tratě mezi stanicemi Bzenec-přívoz a Rohatec; lokalita sousedí s přírodním parkem Strážnické Pomoraví a v její blízkosti se nachází přírodní památka Osypané břehy.
Přírodní památka Žerotín
Přírodní památka Žerotín představuje křovinaté a travnaté svahy převážně severovýchodní orientace na stejnojmenném vrcholu (321 m n. m.) obklopené vinohrady, starými ovocnými sady a políčky.
Panonské doubravy na písku
Panonské doubravy na písku. Tak zní název unikátního biotopu světlých dubových lesů, které se dodnes zachovaly na rozloze několika set hektarů severně od Hodonína. Za svoji druhovou pestrost vděčí výjimečným geologickým podmínkám i staletí trvajícímu využívání člověkem. V současnosti jsou porosty evropsky významnou lokalitou, nejcennější části jsou od roku 2014 chráněny jako národní přírodní památka.
Dům přírody Hodonínské Dúbravy
Poznávání krás, flóry i fauny a ochrana jedinečného území národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava je hlavním cílem moderního Domu přírody. Dům byl vybudován ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a s podporou Ministerstva životního prostředí, Nadace Karel Komárek Family Foundation a Jihomoravského kraje.
Čtěte také: Ubytování v okolí Hodonína u Kunštátu
Moderní objekt s výraznou dřevěnou konstrukcí vznikl přestavbou někdejší mateřské školy na návštěvnické středisko a vstupní bránu do blízké Hodonínské Dúbravy. Tato národní přírodní památka patří k nejcennějším botanickým lokalitám v České republice.
Střídají se v ní suchá stanoviště s mokřady, což umožňuje růst stepních i vlhkomilných druhů. Území poskytuje náhled do historie a vývoje světlého lesa s velkým druhovým bohatstvím rostlin i živočichů, ale i monotónně vysázené borové lesy, panonské stepní trávníky s pískomilnou květenou.
Expozice Domu přírody
Principem expozice je hra s eskalací měřítek - samotný les začíná téměř za humny stavby, přičemž přístavba druhého podlaží, ve které je expozice umístěna, je sama stylizovaným modelem lesa. Konstrukce je ze dřeva, nosné prvky jsou pojednány jako stromy s větvemi.
Uvnitř této zmenšeniny lesa, skrze kterou lze procházet, je umístěna zmenšenina další - Modeles čili model lesa, srdce celé expozice. Dovnitř tohoto modelu může návštěvník nahlédnout pomocí kamery obskury, v níž se přes projekci model rozpohybuje tematickou animací. Na ploše šesti metrů čtverečních jsou představeny všechny klíčové jevy a aktivity, se kterými se můžeme v území setkat.
Jádrem modelu jsou světlé doubravy a lidské činnosti v minulých staletích, kterým les vděčí za svou druhovou pestrost, tedy kosení a pastva. Uvidíme ale i doubravy zarůstající keřovým patrem a borové monokultury, výsledek intenzivního lesnického hospodaření ve 20. století, které se výrazně negativně podepsalo na současném stavu Dúbravy.
Celý prostor je vyplněn řadou originálních exponátů s neméně originálními názvy. Na počet určitě vyhrávají Infokraby, kterých je rovná dvacítka! Jsou založené na principu překvapení - obsah je ukrytý (i když trochu napoví říkanka na vnější straně), takže vám v případě zájmu nezbývá než otevřít dvířka.
Uvnitř v 15 případech najdete nejvýznamnější rostliny a živočichy, umělecky ztvárněné výtvarnicemi Vendulou Chalánkovou a Hanou Svobodovou. Můžete se těšit i na fotografie nebo krátkou videosekvenci a na vnitřní straně víka se dozvíte řadu zajímavostí o daném druhu. Zbylých pět infokrabiček je věnováno významným jevům, které jsou přiblíženy formou minutového videa.
Základním kamenem společenstva je dub. V našem případě dub letní, symbol síly, dlouhověkosti a odolnosti, od starověku posvátný strom řady národů. Zde je mu věnováno hned několik exponátů, které se snaží zachytit jeho roli ve všech podobách. Stromostoj, jehož autorem je Jiří Vítek, je vlastně skládací model stromu, který si návštěvníci mohou rozebrat, nebo naopak postavit. Je doprovázen textem, který přibližuje anatomii stromu i koloběh a tvorbu živin.
Dřevřez najdeme poněkud ukrytý za Obrazobotem, velkým paravánem sloužícím jako projekční plocha. Název v jednotném čísle trochu mate, protože na návštěvníky čekají hned čtyři řezy dubovými kmeny. Stáří nejstaršího z nich určil dendrochronolog Jiří Kyncl na 284 let! Jeho dlouhý život ukončilo až tornádo v roce 2021. Proto jsou na něm vyznačeny zajímavé letopočty z historie regionu i světa a z dějin přírodních věd.
Exponát Slido sestává ze třech posuvných průhledných panelů a představuje neuvěřitelně bohatou komunitu především živočichů, kteří na stromě nacházejí svůj úkryt, potravu či zde trvale žijí, a vzájemné vazby mezi nimi. Čtvrté zpodobnění dubu, tentokrát v podobě tří částí kmene v různých stadiích rozpadu, nese jméno Kmenokuk a poodhaluje pestrý svět hmyzu.
Dům přírody je věnován nejen světlým doubravám, ale i biotopům zcela protikladným - totiž vátým pískům a rybníkům. Zatímco zvlněné pláně Pánova v létě věrně odkazují na Moravskou Saharu, jak bylo nedaleké Bzenecko nazýváno ještě v 19. století, tři desítky rybníků na obou březích Kyjovky skýtají útočiště desítkám druhů vodního ptactva.
Když máte pocit, že už o přírodě Hodonínské Dúbravy a okolí leccos víte, můžete si své znalosti ověřit v kvízu, který lze spustit na velké projekční ploše s poetickým názvem Obrazobot. Kvíz má tři úrovně, takže kdo si není jistý, může začít tou nejlehčí.
Venkovní expozice
Dům přírody lemují záhony bylin běžných i vzácných, byly vysazeny nové lesní i ovocné stromy a řada druhů keřů. Rybníky připomíná kameny obložené jezírko, pánovské pláně zase docela velká písečná duna, která se bude určitě líbit dětem.
Financování Domu přírody
Celkové náklady přesáhly 100 milionů Kč. Polovina byla získána z dotací, druhou polovinu tvoří podíl města. Projektová příprava byla dokončena v roce 2020, v únoru 2022 začala vlastní stavba.
Hodonínská Dúbrava
V území mezi Hodonínem, Dubňany a Mutěnicemi leží les nazývaný Hodonínská Dúbrava. V roce 2014 byla v jeho nejcennější části na ploše velikosti 683,18 ha vyhlášena národní přírodní památka. Geologické podloží tvoří třetihorní jíly, případně štěrkopísky, na které byla od konce poslední doby ledové naváta vrstva písků. Mocnost písků přibývá od jihu k severu. Území tvoří rozsáhlý lesní komplex, zdejší krajina je plochá až mírně zvlněná, členěná jen velmi nízkými dunami a mezidunovými sníženinami. Hodonínská Dúbrava je zvláště chráněným územím proto, že tvoří jádro území evropsky významné lokality Hodonínská Doubrava.
Přírodní památka Pánov
Přírodní památka (PP) Pánov představuje unikátní chráněný areál v Jihomoravském kraji, který se nachází severovýchodně od Hodonína, v blízkosti města Strážnice. Území je cenné především díky rozsáhlým plochám s unikátní pískomilnou vegetací.
Pánov je zároveň součástí větší chráněné evropsky významné lokality Hodonínská doubrava a spolu s dalšími místy tvoří část tzv. Moravské Sahary. Jde o klíčové útočiště pro suchomilné a teplomilné druhy rostlin a živočichů, díky čemuž má status oblasti pro péči o stanoviště a druhy (IUCN IV).
Památka byla vyhlášena za chráněnou v roce 2012 s cílem chránit společenstva otevřených trávníků kontinentálních dun a prioritního stanoviště panonských písčitých stepí. Celková rozloha tohoto chráněného území je 86,67 hektaru. Místo je jedinečné v tom, že se na něm neobvykle kombinují písčité duny s drobnými tůněmi.
Z botanického hlediska je Pánov domovem silně ohrožených druhů, jako jsou například křivatec český pravý a kavyl písečný. Ze živočichů je zde pozorována kriticky ohrožená kudlanka zelená.
Přírodní rezervace Stupava
Přírodní rezervace Stupava se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Kroměříž, nedaleko obce Stupava, a byla vyhlášena k ochraně cenných mokřadních luk a vlhkých pastvin. Hlavním důvodem ochrany je mimořádně bohatý výskyt chráněného druhu - vstavače obecného (Orchis morio), který zde vytváří jednu z největších populací v regionu.
Rezervace chrání také společenstva slatinných luk a prameništních niv. Rezervace o rozloze přibližně 10,6 hektaru se nachází v nadmořské výšce okolo 300 - 350 metrů a je významnou ukázkou původní, člověkem po staletí udržované krajiny. Území je domovem i pro množství dalších ohrožených druhů rostlin a živočichů, typických pro lužní a mokřadní prostředí.
Přírodní park Mikulčický luh
Přírodní park Mikulčický luh je chráněná krajinná oblast o rozloze téměř 8 km2, která se rozkládá v Dolnomoravském úvalu v Jihomoravském kraji, jihovýchodně od Hodonína a v těsné blízkosti obce Mikulčice. Park, vyhlášený v roce 1999, představuje typickou a cennou ukázku lužní krajiny v údolní nivě řeky Moravy.
I přes regulaci řeky v 70. letech 20. století si území zachovalo charakteristické prvky jako jsou lužní lesy (s převahou dubu letního, jilmu a jasanu), nivní louky, slepá ramena a tůně. Na jaře je podrost lužního lesa bohatě pokryt koberci bylin, kde dominuje například česnek medvědí a sněženky. Celé území je od roku 2003 součástí Biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava.
Dominantou a hlavním cílem návštěvníků je Slovanské hradiště v Mikulčicích - Valy. Tato národní kulturní památka, kdysi jedno z center Velké Moravy, ukazuje pozůstatky knížecího paláce a dvanácti kostelů. V areálu se nachází návštěvnické centrum s expozicemi, a hlavně 30 metrů vysoká vyhlídková věž, která nabízí pohled z ptačí perspektivy na celé hradiště i okolní lužní lesy.
Přímo v parku se nachází Přírodní rezervace Skařiny, významná ornitologická lokalita, kde lze pozorovat čápy bílé, volavky popelavé, ledňáčky říční nebo bobra evropského. Lužním lesem se můžete vydat až k hraniční řece Moravě, kterou slovenské Kopčany spája lávka, čímž vzniká přeshraniční Archeopark Mikulčice - Kopčany.
Přírodní rezervace Skařiny
Přírodní rezervace (PR) Skařiny je chráněné území nacházející se v Jihomoravském kraji, v okrese Hodonín, u pravého břehu řeky Moravy. Rezervace leží jihovýchodně od obce Mikulčice, v těsné blízkosti významného Slovanského hradiště Mikulčice - Valy. Oblast byla vyhlášena jako chráněná v roce 1956 a zabírá rozlohu 11,39 hektaru. PR Skařiny je neoddělitelnou součástí rozsáhlejšího Přírodního parku Mikulčický luh, patří též do širšího chráněného území soustavy Natura 2000.
Hlavním důvodem vyhlášení rezervace za chráněnou je ochrana starého a zachovalého lužního porostu a především vzácné hnízdiště ptactva. Jde o jeden z posledních kousků lužního lesa v údolní nivě řeky Moravy.
Skařiny jsou důležité jako jedno z mála míst v České republice, kde čápi bílí hnízdí v koloniích, přičemž jejich zdejší kolonie patří k největším na Moravě. Hnízdí zde i významná kolonie volavek popelavých. Najdete zde i druhy jako je například ledňáček říční nebo sýkořice vousatá. Příležitostně sem zaletují i vzácní dravci jako luňák červený a orel mořský.
Rezervaci tvoří tvrdý lužní les, kde ve stromovém patře dominují staré exempláře dubu letního, doprovázené topolem kanadským, jasanem úzkolistým a lípou malolistou. Území přesně hraničí se slepým ramenem řeky Moravy.
Přírodní park Strážnické Pomoraví
Přírodní park Strážnické Pomoraví leží v Jihomoravském kraji, rozkládá se na severozápad od města Strážnice a chrání jedinečný krajinný ráz nivy řeky Moravy. Park byl vyhlášen v roce 1993 a svou rozlohou přibližně 31 km2 zahrnuje širokou oblast toku Moravy a jejího přítoku Veličky, včetně přilehlých slepých ramen, rozsáhlých lužních lesů a záplavových luk. Díky nepropustným půdám, lužním lesům a meandrujícímu toku řeky je park často přezdíván Moravská Amazonie.
Je významný ornitologicky, protože patří mezi Ptačí oblasti soustavy NATURA 2000, a je domovem pro řadu chráněných druhů, včetně reintrodukovaného bobra evropského, jehož stopy jsou patrné na mnoha stromech.
V bezprostřední blízkosti parku se nachází národní přírodní památka Váté písky (tzv. Moravská Sahara) s unikátními pískomilnými společenstvy. Zajímavým geomorfologickým útvarem jsou Osypané břehy, kde Morava vytváří nádherně vyvinuté meandry s až 13 metrů vysokými písečnými nátržemi. K ornitologicky nejcennějším místům patří přírodní rezervace Oskovec, největší hnízdní kolonie čápa bílého a významná kolonie volavky popelavé na Moravě. Nedaleko se nachází historické město Strážnice se zámkem, rozsáhlým zámeckým parkem a oblíbeným Skanzenem Strážnice - Muzeem vesnice jihovýchodní Moravy.
Přírodní památka Špidláky
Přírodní památka Špidláky se nachází v Jihomoravském kraji, jižním směrem od obce Čejč (v okrese Hodonín), nedaleko Čejkovic. Představuje jedinečnou přírodní oázu uprostřed intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny, která chrání tři zachovalé ostrůvky panonských sprašových stepních trávníků a širokolistých suchých trávníků. Rozloha chráněného území je přibližně 15,4 hektaru s nadmořskou výškou mezi 191 a 239 metrů. Špidláky jsou jedním z posledních útočišť pro řadu vzácných a kriticky ohrožených druhů rostlin a teplomilného hmyzu vázaných na sprašové podloží.
Přímo ve Špidlácích lze obdivovat chráněné rostliny jako katrán tatarský, kosatec nízký, lýkovec vonný, či pelyněk Pančičův, který zde má jedno z posledních tří míst výskytu v celé České republice. Z živočichů zde žije vzácný chrobák jednorohý nebo střevlík uherský.
Přírodní rezervace Kútky
Přírodní rezervace Kútky se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Uherské Hradiště, u obce Strání, a byla vyhlášena k ochraně cenného komplexu mokřadních luk, prameništních společenstev a zachovalých bukových porostů v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Lokalita je mimořádně významná zejména kvůli výskytu vzácných druhů orchidejí, které rostou na zdejších vlhkých loukách.
Kútky jsou jedním z nejvýznamnějších orchidejových míst v České republice, kde se daří například vstavači obecnému (Orchis morio). Péče o louky je nezbytná a probíhá formou tradičního kosení.
tags: #hodonín #památky #krajina #příroda
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]