V současné době musí řešit většina firem problematiku zajištění ochrany zaměstnanců proti šíření koranaviru, způsobujícího onemocnění COVID-19. A pokud tuto ochranu neřeší zaměstnavatelé, řeší ji zaměstnanci sami. Vláda navíc usnesením č.247 ze dne 18. 3.
Ve stanovisku Národního referenčního centra pro hygienu půdy a odpadů k prevenci nákazy pracovníků nakládajících s odpadem kontaminovaným nebo potencionálně kontaminovaným SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 se pro nakládání směsným komunálním odpadem uvádí „Směsný komunální odpad je nutno z hlediska ochrany pracovníků považovat vždy za odpad nebezpečný, a proto je nezbytné, aby pracovníci byli poučeni, jak bezpečně s ním nakládat, používat výše uvedené ochranné pomůcky a dodržovat hygienická opatření.“
Pravidla nakládání s těmito odpady zpracované na základě informací k 18. 3.
Mezi ochranné prostředky patří roušky (ústenky), respirátory, rukavice, ochranné obleky. Po jejich použití vzniká odpad. Nakládání s použitými osobními ochrannými prostředky v běžném režimu většina firem nemusí řeřešit. V době koronavirové pandemie je situace jiná.
Použité kódy a názvy odpadů jsou použity dle katalogu odpadů - vyhl. č.
Čtěte také: Rak a jeho klepeta
Protože rouška slouží primárně k ochraně ostatních, lze předpokládat, že může být, podobně jako jednorázový kapesník, kontaminována kapénkami s koronavirem (v případě osob s bezpříznakovým průběhem COVID-19, více zde.
Oficiální informace EK uvádí „Zdá se, že se přenáší kapénkovou infekcí - kašlem, kýcháním či vydechováním. Inkubační doba viru COVID-19 (tj. doba mezi tím, kdy byl člověk vystaven viru a kdy se u něj projeví příznaky onemocnění) se aktuálně odhaduje na pět či šest až čtrnáct dní.
Pozn.: V zaměstnání by se již neměla pohybovat žádná z osob, která je v karanténě (od 13. 3. po návratu z rizikových zemí, nebo pokud je v karanténě na základě vyšetření) - více zde.
Pozornost by měla být rozhodně věnována shromažďování směsných odpadů z odpadkových košů v kancelářích, šatnách, denních místnostech atd.
Ze zákona o odpadech (§ 6 odst. 3 Směsný komunální odpad se nezařazuje do kategorie nebezpečný a původce a oprávněná osoba nejsou povinni s ním nakládat jako s nebezpečným, i když splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 (tzn. podmínky zařazení jako nebezpečný).
Čtěte také: Nakládání s odpadem: sběrné dvory
Do odpadkových košů by tak měl být vkládám vhodný plastový pytel (tl. min. 0,2 mm na odpadky, který je dostatečně velký, aby jej bylo možné pevně zavázat, a dostatečně pevný, aby při manipulaci nedošlo k jeho protržení.
Doporučeny jsou uzavíratelné koše, nejvhodnější pak jsou uzavíratelné koše ovládané nohou - nášlapné, nebo koše bezdotykové.
Podstatné je umožnit následné vyprázdnění koše bez kontaktu s obsahem, což je zajištěno již zmíněným vložením plastového pytle.
Jednotlivé pytle z košů s odpadem je vhodné vkládat do většího silnostěnného plastového pytle a teprve následně vkládat do shromažďovacího prostředku (sběrná nádoba - popelnice, kontejner).
Nevhodná je praxe vysýpání obsahu košů do jednoho velkého silnostěnného pytle z více odpadkových košů do jeho naplnění, nebo přímo do sběrné nádoby.
Čtěte také: Zapojení dobrovolníků do úklidu České republiky
Zaměstnanec, který zajišťuje nakládání s odpady by měl být vybaven osobními ochrannými pomůckami (např. HS hl. m. Prahy uvádí potřebu „Dostatečně vybavit zaměstnance, kteří jsou bezprostředně ohrožení nákazou osobními ochrannými pomůckami, s ohledem na charakter vykonávané práce a typ pracoviště.
Veškeré použité osobní ochranné jednorázové pomůcky, které mohou být kontaminovány infekčním agens, je nutné považovat za nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností „H9 infekčnost“.
Nakládání s nimi se řídí obecnými pravidly pro nakládání s infekčním odpadem.
Odpad z ochranných osobních pomůcek proti koronaviru je nutné shromažďovat jako odpad 15 02 02 (N).
Původce odpadu v souladu s §16 odst. 3 zákona o odpadech nepotřebuje ke shromažďování nebezpečných odpadů souhlas žádného úřadu.
Pokud původci již tento odpad vznikal v minulosti, je k nakládání s tímto odpadem vybaven. V takovém případě je nutné zkontrolovat Identifikační list nebezpečného odpadu, zda obsahuje i nebezpečnou vlastnost „H9 infekčnost“ a to samé, zda ji obsahuje i označení shromažďovacího prostředku.
c) odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst.
četnost odvozu (pravidelný svoz, na výzvu - domluvit i max. ze dne 12.
Veškerý odpad (včetně roušek a kapesníků) od osoby v karanténě, by měl být uložen v plastovém pytli na odpady.
Plastové pytle by měly mít minimální tloušťku 0,2 mm. Po naplnění pytel by měl být pevně zavázán a na povrchu ošetřen desinfekčním prostředkem.
Jsou-li použity pytle z tenčího materiálu, je třeba takové obaly zdvojit. Plastový pytel by pak měl být vložen do druhého pytle a zavázán. Povrch vnějšího pytle by měl být ošetřen desinfekčním prostředkem a zavázaný pytel až poté dán do běžného kontejneru na odpad.
Tento postup je vhodný pro případy, kdy u osob není prokázáno onemocnění COVID-19.
V případě, že onemocnění osob bylo potvrzeno, nemocná osoba nakládá se svým odpadem stejně, tj. ukládá ho do plastových pytlů s minimální tloušťkou 0,2 mm (případně do dvou pytlů), pevně ováže a povrch dezinfikuje.
Ukládání odpadu do sběrné nádoby, svoz odpadu a jeho konečné odstranění by však mělo vycházet z lokálních možností bezpečného odstraňování nebezpečných odpadů a minimalizace rizika pro pracovníky, kteří nakládají s odpady ale i pro ostatní občany.
Způsob by měl stanovit místně příslušný úřad po konzultaci s OOVZ. Jde např. o omezení přístupu ke sběrným nádobám za účelem nežádoucí manipulace s odloženým odpadem jako je vybírání odpadu z popelnic jinými osobami, přebírání odpadu apod.
V případě zvýšeného výskytu kontaminovaného odpadu v jedné lokalitě je možno přijmout další opatření jako je např. ze dne 17.
Oblast nakládání s odpadem ze zdravotní péče je v působnosti určené osoby, která je zpravidla odborníkem na nakládávání s odpady, tedy procesu od třídění odpadů v místě jeho vzniku (odděleného shromažďování odpadů), až po jejich bezpečné odstranění.
Na druhou stranu odborně způsobilá osoba v prevenci rizik je znalá v oblasti právních předpisů, hodnocení rizik, kategorizace prací apod. ale nemůže dohlížet na veškeré činnosti, při kterých nebezpečí manipulace s odpadem, zejména nebezpečným vzniká.
Proto je nutné zajistit úzkou spolupráci a koordinaci činností v jednotlivých krocích nejen při nakládání s odpady, ale i před jejich vznikem, tj, manipulace s léčivy a chemickými látkami a směsmi.
Společným zájmem obou osob je minimalizace rizik a ohrožení zaměstnanců při manipulaci s nebezpečným odpadem ze zdravotní péče.
Nebezpečný odpad je odpad, který:
Nakládání s nebezpečným odpadem ze zdravotní péče, může být příčinou vzniku různých onemocnění nebo poranění.
Riziko vyplývá z možných nebezpečných vlastností odpadů, které obsahují především infekční agens, genotoxické látky, toxické chemické látky nebo nepoužitelná léčiva, radioaktivní látky a ostré předměty.
Největší riziko nakládání s odpady ze zdravotní péče představují odpady infekční, toxické, a ostré předměty.
Nebezpečný odpad může ohrožovat pacienty, zdravotnický personál, pomocný personál a osoby, které se zabývají shromažďováním, přepravou a odstraněním nebezpečných odpadů.
Základním předpokladem minimalizace zdravotních rizik v celém cyklu nakládání s nebezpečnými odpady je řízený způsob nakládání s odpady.
Mezi hlavní cíle bezpečného nakládání s odpady patří nutnost třídění nebezpečných odpadů od odpadů ostatních (tedy ne nebezpečných), které nevyžadují zvláštní způsob nakládání a odstranění.
Riziko odpadů ze zdravotnictví se snižuje s přijetím kompletního a bezpečného systému třídění, sběru, transportu, shromažďování a odstranění.
Současně tím dochází ke snížení nákladů na úpravu a odstranění.
Odpady ze zdravotní péče jsou odpady:
Zařízení, které je původcem odpadu ze zdravotní péče, je povinno vypracovat pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotní péče pro vlastní zařízení a pro nakládání s odpadem, který vzniká jeho činností při zdravotní péči, poskytované v sociálním prostředí pacientů.
V případě zdravotní péče, poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta, je poskytovatel zdravotních služeb také povinen písemně poučit pacienta o způsobu nakládání s odpadem ze zdravotní péče a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, veřejného zdraví a poškození životního prostředí, a pacient je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením.
O poučení učiní poskytovatel zdravotních služeb záznam do zdravotnické dokumentace.
Pokyny musí být součástí provozního řádu zařízení, který je zpracován podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Odpady ze zdravotní péče vykazují řadu nebezpečných vlastností, které jsou v mnoha případech odlišné od poměrně běžných vlastností nebezpečných odpadů, které vznikají např. jako odpad při používání chemických látek a směsí, běžné provozní činnosti apod.
tags: #sber #odpadku #pouceni #o #bezpecnosti