Svět je plný pravidel a nařízení, ale některé zákony jsou obzvláště zvláštní a bizarní. Podívejme se na některé z nich.
V Íránu úřady zakázaly mužům neortodoxní zástřih vlasů. „Bojujeme proti satanským kultům,“ komentoval tato opatření místní tisk. Do tohoto trendu je zahrnut i zákaz tetování a kosmetických procedur. Kadeřníkům, kteří by pokračovali v úpravách vlasů „v rozporu s nařízeními islámského režimu“, pohrozili odebráním licence. Nová nařízení také zakazují mužům tetování, které má jinak v Íránu prastarou tradici, chodit do solária nebo si vytrhávat obočí, což je zkrášlovací ošetření, které je velmi oblíbené mezi íránskými ženami.
Pokud žijete v Japonsku a je vám mezi 40 a 74 roky, vztahuje se na vás zákon, který nařizuje společnosti, pro kterou pracujete, měřit obvod vašeho pasu.
V roce 2002 se řecká vláda rozhodla bojovat proti nelegálnímu hazardu přijetím nejednoznačného a kontroverzního zákona č. 3037/2002, který zakazuje používání elektronických her včetně počítačových videoher. Tento zákon byl přijat poté, co byl člen vládnoucí politické strany PASOK natočen v ilegální herně. Za porušení zákazu zpočátku hrozil minimální trest 3 měsíce vězení a pokuta 5 000 dolarů. Pod tlakem Evropské unie došlo k novelizaci zákona. Nová úprava zčásti odstranila některé nejasnosti zákona, stále v něm ale zůstal zákaz videoher v internetových kavárnách nebo zákaz softwaru, kterým lze mazat nebo šifrovat soubory na pevných discích počítačů internetových kaváren.
Francouzská vláda se rozhodla omezit používání kečupu ve veřejném stravování. Úřady se tím snaží propagovat zdravou stravu a tradice francouzské kuchyně. Bufety proto mohou podávat kečup pouze s hranolky, a to výhradně jednou týdně.
Čtěte také: Odpadkové přestupky
Ve Švédsku bylo zakázáno tančit v barech, které k tomu neměly příslušné úřední povolení. Dokonce i nepatrné podupávání nohou do rytmu jakékoli hudby bylo nezákonné. Zákon byl zaveden v roce 1956 v rámci snahy politiků potlačit vlnu tanečních večírků, na kterých mladí lidé bez dohledu dospělých popíjeli alkohol, poslouchali hudbu a tancovali. Pokud se například u baru spontánně tancovalo, majitel či obsluha proti tomu dosud museli zasáhnout pod hrozbou odebrání licence na prodej alkoholu. Parlament zrušil předmětný zákon na návrh vlády. Podniky tak budou moci od 1. července 2023 nahlásit taneční akci policii jen ústně a bez poplatku.
V roce 2005 se město Řím zapsalo do historie přijetím nejpřísnějších předpisů na ochranu práv zvířat v zemi. Podle vyhlášky jsou majitelé psů povinni vyvenčit své psy alespoň jednou denně a mají zakázáno používat škrtící a šokové obojky. Obchody s domácími zvířaty je nemohou vystavovat ve výlohách.
Ve východních částech země, zejména v katalánsky mluvících městech Barcelona a Palma de Mallorca, dostaly turistky pokutu za to, že nosily bikiny nebo chodily nahoře bez mimo vyhrazené oblasti. Tento zákaz existuje už léta, do popředí pozornosti rekreantů se však opět dostal teprve nedávno. Muži, kteří chodí s vysvlečenou košilí nebo ženy, které mají jen bikiny nebo plavky, mohou dostat pokutu v přepočtu kolem 7000 Kč.
Ve Švédsku je zakázáno pojmenovat svého potomka určitým jménem, jako třeba Superman, Metallica, IKEA nebo Elvis. Důvodem je takzvaný „zákon o pojmenování“ z roku 1982, ve kterém se uvádí, že tato jména mohou vyvolávat nepříjemné pocity a mohou být urážlivá. Na protest proti přísným švédským zákonům ohledně pojmenovávání dětí se v roce 1991 Elisabeth Hallinová a Lasse Diding rozhodli pojmenovat svého novorozence „Brfxxccxxmnpcccclllmmnprxvclmnckssqlbb11116“, což mělo být podle nich vyslovováno jako „Albin“.
V některých turisticky oblíbených lokalitách v Řecku je zvláštními předpisy zakázáno nosit boty na vysokém podpatku. Chtějí-li tedy milovnice slunce během své cesty navštívit i některé starobylé památky, měly by štekle raději nechat doma. V roce 2009 byly přijaty zákony zakazující v určitých lokalitách nošení obuvi, která by mohla narušit nebo poškodit starověké památky. Patří sem například Akropole, Odeon Heroda Attika v Aténách nebo divadlo v Epidauru na Peloponésu. Přísná pravidla týkající se obuvi prý úředníci zavedli za účelem ochrany kulturního dědictví země.
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
První, čeho si v Singapuru všimneme, jsou čisťoučké chodníky. Žádné poházené nedopalky nebo odpadky, žádné nalepené žvýkačky. Ty jsou v Singapuru zakázány od roku 1992. Pokud by se je sem někdo odvážil propašovat a prodávat, hrozí mu při prvním přistižení pokuta nebo dva roky vězení. Žvýkat žvýkačku na ulici není zakázáno, ale pokud vás zastaví policejní hlídka, musíte dokázat, že ji máte předepsanou od lékaře. V roce 2004 byla totiž stanovena výjimka, která povoluje prodej žvýkaček pro dentální či terapeutické účely, a to včetně nikotinových žvýkaček. Pokud by vás však napadlo zahodit nebo vyplivnout žvýkačku na ulici, připravte se na pokutu. Žvýkačky se prodávají pouze v lékárnách, a to jen oproti předložení průkazu totožnosti.
Přísný zákaz platí i pro plivání a močení na veřejných místech. Je nezákonné močit ve výtahu. Zásahové jednotky hygieny fungují i ve výtazích. Kdo to na večírku přežene a napadne ho vymočit se ve výtahu, ať počítá s tím, že po úkonu zůstane ve výtahu zablokován, dokud si ho neodvedou policisté. Singapurské výtahy mají totiž zabudované senzory, které po zachycení pachu moči automaticky zablokují výstup.
Pozor na krádeže v obchodních centrech. Při bizarnosti singapurských pravidel asi nikoho nepřekvapí, že je zde nezákonné na ulici žebrat, ba i provozovat pouliční představení za pár drobných do klobouku. Aby však vláda zcela nezanedbala slabší vrstvy, zavedla systém pro ty, kteří si chtějí přivydělat na ulici. Dotyční mohou požádat o licenci a prodávat pak třeba papírové kapesníčky nebo bonbony v tzv. hawker centrech (prostorné haly s jídelními stánky). Podmínkou je, že musí být občany Singapuru.
„Prostituce je v Singapuru legální a toleruje se, pokud se odehrává mimo ulici a ženy jsou pod pravidelným lékařským dohledem. Svobodné maminky a jejich děti to nemají v Singapuru snadné. Stát považuje dítě neprovdané ženy za nelegitimní. V praxi to znamená, že chce-li svobodná matka pro své dítě stejná práva jako má dítě sezdaných rodičů, musí si své vlastní dítě adoptovat.
Na co by si ale turisté rozhodně měli dát pozor, je připojení se na cizí WiFi.
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?
Modré džíny se jakožto klasický kus oblečení těší velké oblibě po celém světě. Korejský vůdce Kim Čong-Un je totiž považuje za symbol světového amerického imperialismu, který nebude severokorejský režim podporovat ani náhodou! Zákaz se vztahuje i na návštěvníky země. Takový Homer Simpson by z toho asi radost neměl.
Vládní moc samozřejmě zasahuje i do vzezření občanů. Ti mají na výběr jen z určitých typů účesů, které je povoleno nosit. Muži jich mají k dispozici 10 a ženy 18. Vztahuje se to i na způsoby, jakými si je lidé učešou. Nelze přece připustit, aby se každý česal jen tak, podle svého! Také délka vlasů nesmí přesáhnout nařízený standard. Vdané ženy musí nosit krátké vlasy, svobodné je mohou mít o něco delší.
V KLDR ho samozřejmě nemůže používat jen tak někdo. Používá ho zde zejména vláda a občas se k němu dostanou i některé významné osoby. Jeho obsah je ovšem tvrdě cenzurován, k dispozici je pouze 26 stránek, které mohou lidé navštívit.
Dopravní zácpy na silnicích v Severní Koreji rozhodně nehrozí. Řídit či vlastnit auto zde totiž mohou pouze státní úředníci.
Rovněž sledování nebo šíření porna je v KLDR absolutně zakázáno. Pachateli hrozí trest smrti. Říká se však, že země je marihuanový ráj a místní obyvatelé ji pěstují ve velkém množství.
V některých regionech Itálie jsou lidé pokutováni za nošení „nesprávné“ obuvi. Například v Ligurii nemohou turisté v národních parcích nosit pantofle. Za porušení zákona jim hrozí pokuta od 50 do 2500 dolarů. Jedná se o bezpečnostní opatření, protože záchranáři musí často pomáhat lidem zraněným v důsledku kluzkých podrážek. „Vrtulník používáme k záchraně mnoha rekreantů.“
V některých státech Austrálie je zakázáno provádět jakékoli elektrické práce svépomocí. Zákon říká, že tuto práci by měl provádět licencovaný odborník.
Podle Světové zdravotnické organizace (World Health Organisation) je opalování v soláriu stejně škodlivé jako kouření. Pravidelné návštěvy solária mohou způsobit i poškození DNA v kožních buňkách, které může později vyústit v rakovinu kůže. Od roku 1997 je používání solárií zakázáno osobám mladším 18 let v některých amerických státech. V roce 2009 bylo komerční používání solárií zcela zakázáno v Brazílii, v Austrálii pak v roce 2015. V rámci Evropské unie byla první zemí, která zakázala v roce 1997 požívat solária nezletilým osobám, Francie. Podobná opatření byla zavedena i v Rakousku, Belgii, Irsku, Portugalsku, Španělsku a ve Velké Británii.
Patří mezi ně například Turkmenistán, kde jsou zakázána černá auta, aniž by někdo věděl proč. Řidičům aut tmavé barvy v Ašchabadu údajně odtáhli auta na vládní pozemek a po vyzvednutí jim nařídili přelakovat je na bílo nebo na stříbrno. V této zemi panuje pověra, že černá barva přináší smůlu a bílá je symbolem štěstí. Rozhodl tak první autokratický prezident Turkmenistánu, který neměl rád černou barvu a špinavá auta.
| Země | Zákon |
|---|---|
| Írán | Zákaz neortodoxních účesů pro muže |
| Japonsko | Měření obvodu pasu pro lidi ve věku 40-74 let |
| Francie | Omezení používání kečupu ve veřejném stravování |
| Singapur | Zákaz žvýkaček (s výjimkami) a močení ve výtahu |
| Severní Korea | Zákaz modrých džín a omezení povolených účesů |
| Turkmenistán | Zákaz černých aut |
Ačkoliv většinou jsou absurdní zákony spíše vtipné kuriozity, někdy může zmrznout úsměv na rtech turistů, kteří nedodrží místní zvyklosti. Např. do muslimských zemí je často zakázáno dovážet pornografický materiál včetně sexuálních pomůcek.
tags: #homer #simpson #pokuta #za #odpadky